Připravme se na svět po intervencích

12. 2. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Připravme se na svět po intervencích Ukončení uměle slabé koruny, které se očekává ke konci roku 2016, bude mít zásadní dopad na řadu českých firem. Budou muset opět samy proaktivně řídit měnové riziko a již nyní se na to musí začít připravovat. V opačném případě jim hrozí ztráty z měnových pozic, do kterých se dostanou.

Česká ekonomika zaznamenala v roce 2015 robustní růst blížící se pěti procentům, čímž se zařadila mezi evropské premianty. Přestože faktorů, které přispěly k tomuto výsledku, je několik, slabá koruna jistě patří mezi hlavní stimuly podporující český export, a tím růst HDP.

Žhavým tématem v poslední době je otázka, kdy ČNB přestane uměle udržovat oslabenou korunu a jakým způsobem tento svůj závazek opustí.

Může být situace podobná té švýcarské, kdy tamní měna prudce oslabila a skokově zdražila švýcarské zboží a služby pro zahraniční odběratele? Jaký dopad bude mít ukončení měnových intervencí na českou ekonomiku? Jak by se měly firmy na tento okamžik připravit?

Dříve než odpovíme na tyto otázky, připomeňme si důvody, které vedly centrální banku k začátkům intervencí v listopadu 2013. V letech 2012 až 2013 procházela česká ekonomika nejdelší recesí ve své historii a hrozilo riziko deflace, tedy poklesu cenové hladiny.

ČNB vyčerpala své standardní nástroje měnové politiky, zejména úrokové sazby na technické nule. S cílem zamezit dlouhodobému „podstřelování“ svého dvouprocentního inflačního cíle vydala kurzový závazek, že bude intervenovat tak, aby udržela měnový kurz nad nebo poblíž hladiny 27 korun za euro.

Přestože současná inflace je stále pouze těsně nad nulou, ČNB očekává, že dvouprocentní inflační cíl bude dosažen na konci roku 2016. To je také okamžik, který ČNB avizovala trhu jako současný očekávaný „výstup“ z kurzového závazku.

Hrozí švýcarský scénář?

Švýcarská národní banka svým náhlým uvolněním kurzu trhy šokovala, skokové posílení franku bylo pro obchodníky i investory velkým překvapením, na které nebyli připraveni. ČNB je transparentní ve své komunikaci ohledně ukončení svých intervencí a zdůrazňuje, že česká situace je výrazně odlišná od švýcarské. Proč?

  • V porovnání se švýcarskou národní bankou je rozvaha ČNB nezávislá na státním rozpočtu. Případné ztráty ČNB nemají tedy dopad na státní rozpočet a nevedou k tlaku na ukončení měnové- ho závazku.
  • Česká měna není považována za celosvětový bezpečný investiční přístav.
  • O ukončení intervencí ČNB a jeho načasování je trh centrální bankou informován a je to vázáno na udržitelné plnění inflačního cíle. Intenzita komunikace v případě švýcarského scénáře byla výrazně nižší a ukončení intervencí nastalo neočekávaně.
  • Český měnový režim bude mít i po ukončení intervencí formu řízeného plovoucího kurzu, ve kterém je ČNB připravena zasáhnout proti nadměrným výkyvům kurzu. Ve Švýcarsku je nyní kurz plovoucí zcela volně.

Dopad na českou ekonomiku

Česko je velmi otevřená ekonomika. Konec slabé koruny bude mít významné dopady na náš zahraniční obchod. Na jedné straně to bude dobrá zpráva pro dovozce a firmy využívající financování v cizí měně, na druhé straně to povede ke snížení konkurenceschopnosti českého exportu.

Bez ohledu na to, na které straně firmy budou stát, mohou očekávat výraznější výkyvy měnového kurzu. Proaktivní řízení měnového rizika se stane nutností. V opačném případě se vystavují riziku výkyvů ve svých výsledovkách s dopadem na své firemní i manažerské cíle, uvěrové podmínky a placené daně.

Co s tím?

Řada firem plánuje začít vstupovat do měnových derivátů v okamžiku ukončení intervencí. Deriváty a zajišťovací účetnictví jsou komplexní oblastí. Musí být podloženy řádnými kontrolními systémy, procesy a znalostmi týmů. Klíčové je zejména to, aby měly přesná a úplná data o měnové expozici, kterou chtějí zajistit.

V opačném případě jim hrozí, že měnové deriváty se stanou jen spekulativními nástroji vedoucími k potenciálním ztrátám. Jak by se tedy měly firmy v roce 2016 správně zachovat?

  • Přesně pochopit svou budoucí měnovou pozici v jednotlivých měnách.
  • Prověřit měnu dlouhodobých dodavatelských a odběratelských kontraktů a upravit je tak, aby maximálně využily přirozené zajištění mezi stranou nákladů a výnosů.
  • Snažit se nastavit měnu financování tak, aby byla i měnou výnosů.
  • Definovat strategii řízení měnového rizika, komunikovat ji se všemi zainteresovanými stranami a zavést kontrolní mechanismy a potřebné systémy, které umožní vstupovat do měnových derivátů. Firmy, které jsou výrazně vystaveny jiným měnám, než je euro, by měly věnovat plnou pozornost řízení měnového rizika již nyní. Měnový závazek ČNB je jasně definován vůči euru a ostatní měny zaznamenaly od listopadu 2013 až 20% výkyvy.

Převzato z časopisu Komora
Autorka článku: Olga Cilečková, Ředitelka oddělení Řízení finančních rizik, PwC Česká republika

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek