Pro Čechy je brána do Asie otevřená

28. 8. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Pro Čechy je brána do Asie otevřená Turecko patří k významným obchodním partnerům České republiky. Objem vzájemné obchodní výměny mezi oběma státy od počátku milénia vzrostl v dolarovém vyjádření více než desetinásobně. V roce 2013 byla prolomena hranice 65 miliard korun.

Loni se tak jednalo o historicky vůbec nejvyšší hodnotu vzájemné obchodní výměny. V korunovém vyjádření došlo ke zvýšení obratu zahraničního obchodu o téměř 20 procent a zejména náš export vykázal skvělou růstovou dynamiku, když raketově posílil o 10 miliard korun  na 43,3 miliard korun. Z prioritních zemí vykázal vyšší dynamiku exportu pouze Vietnam s 38,5 %, nicméně při asi dvacetkrát menším obejmu vývozu v nominální hodnotě.

Import zaznamenal meziročně růst o 3,9%. Saldo obchodní bilance ČR - Turecko významně vzrostlo ve srovnání s r. 2012, a to téměř dvojnásobně na hodnotu 20,94 miliardy korun. Šlo o nejvyšší hodnotu kladného salda ve srovnání se všemi dvanácti prioritními zeměmi a dokonce i šestadvaceti zájmovými zeměmi mimo EU.

Skvělou dynamiku vzájemného obchodní výměny potvrzují i data za pololetí r. 2014 - z pohledu objemu náš export do Turecka již překonalo opěvovanou Činu a je nyní na třetí příčce mezi našimi nejvýznamnějšími partnery z prioritních zemí, tj. za Ruskem a USA. Současně naše exportní výkony do Turecka předčily i ostatní export do 26-ti zájmových zemí mimo EU, vyjma Švýcarska.

Země otevřená českým exportérům i investorům

marketV současné době probíhá precizace sektorových priorit, jejichž garantem je ministerstvo zahraničních věcí a ekonomické úseky zastupitelských úřadů spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu. Každopádně nelze s klidným svědomím jmenovat jen některý z perspektivních sektorů či položek s větším exportním či investičním „drivem“.

Postupně dochází ke změně komoditní struktury česko-tureckého obchodu, přičemž ve vývozu i dovozu převládají průmyslové výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Právě na tento trend chceme v rámci naší ekonomické diplomacie vhodně zareagovat.

V kontextu znalosti místního podnikatelského prostředí, makroekonomických trendů, a zejména pak každodenní interakce s tureckými ekonomickými entitami považujeme za hodné zřetele, respektive skutečně prioritní, s výrazným růstovým potenciálem, následující sektory:

Energetika včetně obnovitelných zdrojů energie

Ve střednědobém horizontu, tj. do roku 2023, je predikováno, že se Turecko stane zemí s největším růstem poptávky po elektrické energii mezi členy IEA, přičemž v současné době je šestým největším trhem s elektrickou energií v Evropě. Současně Turecko bude potřebovat v dalších letech zvýšit kapacity o 4000 MW ročně, respektive poptávka by měla vzrůst až na 434 TWh v roce 2020, resp. 516 TWh v r. 2023.

Průměrný roční nárůst poptávky po elektrické energii v zemi činil od r. 1990 do současnosti 4,6 procenta, kdežto v EU ve stejném období pouze 1,6 procenta. V roce 2013 vzrostla poptávka po elektrické energii o 5,9 procenta. Predikce růstu poptávky po elektrické energii v zemi do r. 2023 činí 6,1 procenta ročně (nižší předpoklad), resp. 6,8 procenta ročně (vyšší předpoklad). Odhadovaný nutný objem investic do roku 2023 představuje 100 miliard amerických dolarů s cílem zdvojnásobit současné instalované kapacity.

Z českého pohledu jsou slibné zejména konvenční zdroje elektrické energie, tj. tepelné elektrárny s využitím místního nízkokalorického lignitu, ale též zdroje počítající s importovaným černým uhlím. Stranou by neměly zůstat ani turecké plány na rozvoj jádra a možná participace na subdodávkách českými firmami. Cílový stav v r. 2023 – pokud jde o turecký energetický mix – je následující: 30 % plyn, 30 % uhlí a lignit, 30 % obnovitelné zdroje a 10 % jádro. Do roku 2030 by pak až 15 procent tureckých energetických potřeb mělo být pokryto právě z jádra.

Velvyslanectví ČR v Ankaře, GK Istanbul i kanceláře CzechTrade v Turecku dlouhodobě působí právě v tomto sektoru s cílem prezentovat turecké straně komplexní „české“ řešení zahrnující celý hodnotový řetězec v oblasti energetiky, a to včetně možnosti exportního financování, jehož nositeli jsou českého subjekty ČEB a EGAP.

Současně vnímáme pozitivní zpětnou vazbu českých energetických firem majících zájem na státních tendrech, i privátních projektech, souvisejících s rehabilitací či privatizací energetických zařízení v Turecku, z nichž mnohá byla zbudována jako investiční celky právě českými subjekty.

Důlní zařízení a technologie

Turecko je producentem mnoha nerostných surovin, zvláště lignitu, bauxitu, chromu, zinku, stříbra, olova, antimonu, borátů, bentonitů, živců či kaolínů. Pro české podniky se naskýtá možnost participovat na projektech využití nerostného bohatství včetně dodávek technologických zařízení, která jsou v Turecku velmi zastaralá a neodpovídají mnohdy evropským standardům (viz čerstvé důlní neštěstí v dole Soma, při němž zahynulo 301 horníků).

Importováno je zejména zařízení jako např. nákladní vozy, důlní exkavátory, uhelné kombajny, drtiče, vrtací stroje, velké důlní nakladače, LHD, vrtací Jumbos, podzemní automatizační zařízení, odčerpávací a skladovací zařízení pro metan, prádelny uhlí, stohovací dopravníky, mísičky, třídičky, přenosné hydraulické podpěry, podzemní ventilační zařízení atd. Hlavními zeměmi, ze kterých je importováno důlní zařízení, jsou: Německo 28 %, Finsko 27 %, USA 23 % a Itálie 16 %.

Dopravní strojírenství včetně dodávek pro light-rail

Turecko plánuje v dlouhodobém měřítku rozvoj železniční, silniční, letecké i lodní dopravy. Perspektivní je zejména export kolejových vozidel, z tohoto segmentu pak nákladní vagony, tramvaje, EMU, LRT soupravy, kde Turecko stále ještě nesaturovalo stávající poptávku. Dále pak projekty související s železniční a kolejovou infrastrukturou, komunikačními a zabezpečovacími systémy a dodávkami komponentů v železničním průmyslu. Významné příležitosti rovněž generují municipální městské projekty –  dodávky CNG autobusů a plnicích stanic.

Pro české podnikatelské subjekty je atraktivita domácího trhu determinována vládním záměrem investovat do železničních tratí až 25 miliard dolarů do roku 2023. Turecko jen v letošním roce hodlá věnovat na dopravní projekty asi dvě miliardy eur, přičemž více nežpolovina má být proinvestována prostřednictvím Tureckých státních železnic TCDD. Současná železniční síť v Turecku čítá 12 466 km, z toho je (k červnu 2014) pod signalizačním a zabezpečovacím zařízením pouze 3128 km tratí a elektrifikováno jen 2451 km tratí.

Strojírenská produkce

Slušný potenciál představuje možný export obráběcích strojů do Turecka. V tomto sektoru jde o naprostou komplementaritu, kdy české firmy vynikají právě v oblasti obráběcích strojů, kdežto turecké firmy jsou konkurenceschopnější a lepší v lisování, řezání materiálu plazmou či vysekávání plechu.

Automobilový průmysl a návazné obory

V posledních letech se jedná o dynamicky se rozvíjející sektor a hlavního tahouna z pohledu statistik našich exportních výkonů do Turecka. Jasnou ingerenci ZÚ spatřujeme v možné podpoře B2G a G2G vazeb v případě, kdyby se naše velké subjekty v „automotive“ rozhodly v Turecku lokalizovat výrobu. Zde máme již z praxe ověřenu plnou podporu tureckých entit a celou škálu pobídek nabízejících se zahraničnímu investorovi.

Moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou

V sektoru environmentálních projektů, jako jsou čističky odpadních vod, úprava pitné vody a zacházení s tuhými odpady, se Turecko stává v poslední době jedním z nejperspektivnějších trhů ve smyslu růstu poptávky po sofistikovaných zařízeních, a to se zvláštním zřetelem ke zvýšeným nárokům na ochranu životního prostředí. Je skutečností, že zejména zvýšení kulturní úrovně a kvality života v zaostalých východních provinciích vede státní orgány ke stimulaci většího toku investic do této části Turecka.

Tyto investice jsou z velké části využívány na stavby čisticích stanic a úpraven pitné vody. Současně enormní růst obyvatelstva ve velkých městech Turecka nutí místní magistráty k rozšiřování sítě kanalizací, zvyšování kapacit čisticích stanic odpadní vody a hledání nových zdrojů pitné vody. Tu je nutno pro větší města přivádět ze stále vzdálenějších míst od městských aglomerací. Boom v tomto sektoru tureckého hospodářství je také veden přístupovými jednáními Turecka s EU a možností využívat na tyto projekty instrumenty předvstupní finanční asistence EU (Pre-Accession Assistance Instruments).

Potravinářsko-agrární sektor

Exportní příležitosti, při správné akvizici, představují potravinářské technologie v oblasti zařízení pro mlékárny, pekárny a jatka, konzervárny, mražené potraviny a „ready-to-eat meals“. Stranou zájmu by neměly zůstat ani investiční příležitosti v oblasti chovu a zpracování skotu a drůbeže a v menší míře i tradiční položky jako pivo.

Zdravotnická technika a lékařské přístroje

Objem tureckého trhu v tomto segmentu celkem dosáhl v roce 2011 hodnoty 1,75 miliardy eur, v roce 2012 pak 1,81 mld. eur a patří mezi třicítku největších světových trhů. Podíl na tomto rozvoji má i vládní rozvojový plán na roky 2013–2018, v rámci kterého jsou realizovány velké investiční akce, respektive výstavba investičních celků na klíč (nemocnice, specializovaná zdravotnická zařízení, rekonstrukce a rozšíření stávajících kapacit a nemocničních lůžek), a to zejména na bázi PPP (Public Private Partnership).

Byť je zde vybrán jeden kontraktor (na bázi EPC), tak ten v rámci subdodávek nakupuje například nemocniční lůžka, stomatologická a gynekologická křesla či jiné vybavení nemocnic. V této oblasti již nyní některé české subjekty vykazují zajímavé exportní úspěchy (Linet, Borcad).

Doplňky stravy, farmaceutické produkty, korekční a estetické výkony v rámci zdravotní turistiky

TURObchodně-investiční příležitosti v oblasti zdravotnictví a kvality života v Turecku jsou díky dynamickému demografickému vývoji, převažující mladé populaci, zanedbatelného úbytku produktivní části populace (de facto nejnižšího ze zemí OECD) soustředěny především do zmíněných segmentů.

V roce 2012 turecký trh s farmaceutickými produkty dosáhl hodnoty 5,58 miliardy eur (v r. 2011 5,88 miliardy eur), což zařadilo Turecko na šesté místo v Evropě (za SRN, Francii, Británii, Itálii a Španělsko) a 14. místo v celosvětových statistikách. V roce 2012 bylo na trhu 8200 farmaceutických položek / produktů, z nichž 5544 bylo na předpis.

Výdaje na pořízení farmaceutik na hlavu dosáhla v roce 2012 hodnoty 106,1 USD. V roce 2012 exportní výkony farmaceutického sektoru vzrostly meziročně o 26,3 procenta a dosáhly hodnoty 515 milionů eur, zatímco import farmaceutických produktů dosáhl hodnoty 3,1 mld. eur. Z uvedeného je patrná jasná importní závislost turecké ekonomiky v tomto sektoru, jakož i trvalá záporná bilance.

Obranný průmysl

Zde ovšem panuje vysoká konkurence největších spojenců Turecka, tj. USA a dalších, stejně jako snaha o maximální domácí soběstačnost. Příležitostí mohou spíše být dodávky zbrojní produkce, respektive ručních palných zbraní. (Česká zbrojovka Uherský Brod na zdejším trhu těží z historické dodávky sahající do 90. let více než 120 tisíc kusů legendárních pistolí CZ 75, které dosud policejní složky v zemi částečně používají.)

Lze předpokládat, že současná precizace sektorových priorit povede k výraznější internacionalizaci našich slibných sektorů/komodit a jejich následné komercionalizaci na slibném, nicméně náročném tureckém trhu. Na závěr bych rád popřál mnoho úspěchů podnikatelským subjektům aktivně přispívajícím k rozvoji  vztahů nejen v oblasti výměny zboží, ale také služeb, investiční aktivity a dalších oblastech našich vzájemných ekonomických a obchodních vztahů.

Převzato z teritoriální přílohy deníku E15 Turecko
Arnošt Kareš, vedoucí obchodního a ekonomického úseku Velvyslanectví ČR v Ankaře

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek