Pro oznamovatele korupce nejsou potřeba nová pravidla, tvrdí podnikatelé

3. 10. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Firmy tvrdí, že zaměstnance, kteří upozorní na nekalé jednání vlastního podniku, nejlépe ochrání vnitřní předpisy. Podle Hospodářské komory ČR většina států Evropy neřeší tuto problematiku zákony, ale nezávaznými doporučeními.

Proti plánům vlády posílit ochranu oznamovatelů korupce, takzvaných whistleblowerů, se postavili zástupci podnikatelů. Podle Hospodářské komory jsou podobné návrhy ministrů nadbytečné a přispějí k dalšímu zahlcování tuzemského právního prostředí.  Podle komory je v mezinárodním měřítku běžnější, že stát ponechává regulaci této oblasti v soukromém sektoru, na vůli zaměstnavatelů a jejich vnitřních předpisech.

V legislativním procesu je v současnosti jak návrh ministra Jiřího Dienstbiera, tak alternativní návrh podaný ministrem financí Andrejem Babišem, ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem a právníkem Ondřejem Závodským.

„Aby byl systém funkční, musí řešit vzniklý výpadek příjmu whistleblowera i jeho nemajetkovou újmu. Je zároveň nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu. Náš zákon ošetřuje i tyto oblasti,“ upřesnil Andrej Babiš, proč předložil svůj návrh.

Zákon má ochránit občany oznamující trestné činy, jichž se stanou svědky ve svém zaměstnání, pomocí několika nových institutů. Oznamovatel trestného činu se bude moci rozhodnout, zda chce zcela zůstat v anonymitě, nebo rovnou podat standardní trestní oznámení a využít institutu chráněného oznamovatele podle tohoto zákona. Status chráněného oznamovatele bude přiznáván státním zástupcem a zaměstnanci bude garantovat například to, že jeho převedení na jinou práci, přeložení nebo ukončení pracovního poměru, nebude možné bez předchozího souhlasu Úřadu práce.

Návrh chce chránit příjmy oznamovatelů

Zákon zavádí také institut náhrady za ztrátu příjmů v důsledku nezákonného skončení pracovního poměru i náhrady za nemajetkovou újmu, která je často s whistleblowingem spojena. „V případě přiznání a vyplacení těchto náhrad bude stát oprávněn požadovat a případně soudně vymáhat na tom, kdo tuto újmu způsobil, jejich úhradu,“ doplnil Ondřej Závodský.

Organizace zaměřené na boj s korupcí se přitom neshodnou, zda je nová úprava potřebná. Transparency International považuje tento krok za pozitivní. „Přestože vnitřní úprava whistleblowingu a ochrany oznamovatelů by měla být ponechána jednotlivým subjektům, a zákon by jim neměl ukládat nějaké svazující podmínky pro nastavení vnitřních procesů, je nutné počítat i s tím, že tyto mechanismy nebudou vždy účinné,“ vysvětluje Petr Leyer, právník Transparency International.

„Jedná se tedy o legislativní zakotvení ochrany oznamovatelů například v případě, že věc přeroste dimenze konkrétní společnosti a již nebude možné aplikovat vnitřní předpisy,“ dodává Petr Leyer. Pokud jsou podle něj vnitřní procesy a odpovědnosti dobře nastaveny a prosazovány odpovědně vedením společnosti a například také nezávislými útvary, mohou fungovat dobře.

„Jde však o celkovou firemní kulturu, kde je daleko důležitější prevence nekalého jednání. Pokud už k takovému jednání dojde, a jsou to, troufám si říci, často výjimky, a někdo ho ohlásí, měl by mít jasné záruky ve vnitřních předpisech, že nebude sankcionován. Podpůrně pak slouží různé mechanismy či aplikace, které umožňují anonymní či důvěrné oznámení,“ dodává Petr Leyer.

Podle Daniela Weinholda z Platformy pro transparentní veřejné zakázky dostačuje již současná legislativa pro oznamování korupce. „Domnívám se, že již podle stávající úpravy je možné se domáhat ochrany pro oznamovatele korupce, nicméně to vyžaduje aktivní roli oznamovatele,“ konstatuje Weinhold.

Nevidí přitom důvod vytvářet zvláštní úpravu před šikanou oznamovatelů korupce. „Šikana je špatná sama o sobě, ať je činěná z jakéhokoliv důvodu. Vnitřní předpisy mohou fungovat dostatečně, pokud bude fungovat kontrolní mechanismus, a to ze strany inspekce práce a soudů, jestliže nezafunguje kontrolní mechanismus zaměstnavatele,“ zdůrazňuje Daniel Weinhold.

Dát výpověď bude nemožné

„Navrhovaná úprava sice zlepší roli oznamovatelů, kterým bude přiznán status chráněného oznamovatele státním zástupcem. Avšak zaměstnavatel se o tomto může dozvědět, jen sdělí-li mu tuto skutečnost zaměstnanec,“ pokračuje Daniel Weinhold.

Může se tak stát, že zaměstnavatel doručí výpověď takovému zaměstnanci například pro porušení povinností a poté zjistí, že tento zaměstnanec má statut chráněného zaměstnance, a firma bude muset žádat úřad práce o souhlas s výpovědí. „Pokud nestihne zaměstnavatel získat souhlas úřadu práce a doručit výpověď do dvou měsíců ode dne, kdy se dozvěděl o porušení, které je způsobilé pro skončení pracovního poměru, nelze pracovní poměr takového zaměstnance platně ukončit,“ upozorňuje Daniel Weinhold.    

Podle Hospodářské komory z mezinárodních přehledů jednoznačně vyplývá, že většina evropských států má problematiku whistelblowingu upravenou především v rovině takzvaného soft law, tedy nezávazných doporučení. Zajímavé jsou zkušenosti například z Rumunska, Slovinska nebo Slovenska, kde přijetí podobné úpravy nenaplnilo původní očekávání. Počet oznámení je mizivý, problematická je otázka utajení oznamovatele, krátce řečeno požadovaný efekt se nedostavil.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek