Pro právnické osoby se stává program Criminal Compliance nutností

13. 3. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Pro právnické osoby se stává program Criminal Compliance nutností Dne 1. 12. 2016 vstoupila v platnost novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob. Ta zásadním způsobem mění koncepci výčtu trestných činů, kterých se právnická osoba může dopustit, a rozšiřuje okruh trestných činů z 83 na 228.

Zda je tento model generální trestní odpovědnosti právnických osob správný a jaké důsledky z toho pro podnikatele plynou, mluvil časopis Komora s Ivanem Langerem, bývalým ministrem vnitra, nyní advokátem a partnerem Advokátní kanceláře Pečený – Fučík – Langer.

Přináší novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob nějaké zásadní novinky?
Pokud si mohu dovolit být na úvod trochu poetický, řekl bych, že trest smrti pro fyzické osoby byl v České republice zrušen v roce 1990 zákonem č. 175/1990 Sb. Trest smrti pro právnické osoby byl zaveden zákonem č. 418/2011 Sb., tedy v roce 2012. A novela č. 183/2016 Sb. zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim rozšířila možnost uložení trestu smrti, ale konečně zavedla i možnost udělení milosti. To je zásadní změna!

Můžeme to popsat trochu konkrétně?
V každém případě novela přináší zásadní změny do existující právní úpravy trestní odpovědnosti právnických osob, kdy dramaticky zvyšuje počet trestných činů, které mohou být přičitatelné právnické osobě, a ta za ně může být postižena. Původní koncept pracoval s tzv. pozitivním výčtem, kdy existovalo 83 skutkových podstat trestných činů, díky kterým mohla být právnická osoba trestána. Tento počet se prostřednictvím negativního výčtu zvedl na 228. To je to zmiňované rozšíření možnosti uložení trestu smrti.

Novela současně přesněji specifi kuje otázku přičitatelnosti trestného činu a osob, které svým jednáním mohou způsobit trestní odpovědnost své firmy. Musí se jednat o protiprávní čin, to jednání musí být buď v zájmu, nebo v rámci činnosti právnické osoby a musí být spácháno osobou, kterou novela defi nuje jako členy statutárních orgánů, nebo osoby, které jsou ve vedoucím postavení právnické osoby.

Mohou se protiprávního jednání právnické osoby dopustit jen vedoucí pracovníci?
Vůbec ne, může to být také samotný zaměstnanec, který buď plní úkoly, které mu byly uloženy nadřízenými, nebo jehož protiprávní jednání bylo zapříčiněno absencí kontroly nebo přesně stanovených pravidel fungování firmy. Toto je velmi důležité vymezení pro každého, kdo jakoukoli firmu má, aby si uvědomil, na koho se to jednání může vztahovat a v důsledku koho může dojít až k uložení trestu smrti – zrušení právnické osoby jako takové. Nicméně novela zákona zavedla také liberační ustanovení v podobě § 8 odst. 5, které je tou možnou milostí pro právnickou osobu, pokud splní některé zákonem dané předpoklady.

Jaké jsou tresty zaprotiprávní jednání právnických osob?
Tím nejpřísnějším trestem je zrušení právnické osoby. Dále existuje možnost propadnutí majetku, peněžitý trest, případně zákaz činnosti. Ale existuje celá škála trestů, které právnické osoby a firmy mohou velmi citlivě postihnout. Ať je to zákaz plnění veřejných zakázek, nebo účast ve veřejných soutěžích – na rok až dvacet let, zákaz přijímání dotací a subvencí. Takže každý zodpovědný majitel nebo manažer by, při existenci liberační možnosti a při existenci principu proporcionality compliance programu, neměl váhat a učinit všechna opatření, aby právnickou osobu ochránil.

FotoCo by měli majitelé firem, právnické osoby obecně, udělat pro svoji obranu?
V okamžiku, kdy právnická osoba (díky této novele a díky možnosti liberace, tedy vyvinění) zavede efektivní criminal compliance program, nepochybně to povede k omezení rizika postihu. V některých případech totiž není až tak zničující samotný postih jako spíš ohrožení reputace a dobrého jména právnické osoby.

Když máte efektivně nastavený criminal compliance program, zlepší se vám i komunikace uvnitř firmy a možnost jejího lepšího řízení. Současně si zavádíte ochranu proti napadení, protože není žádným tajemstvím, že součástí konkurenčního boje mezi podnikateli je také účelové podávání trestních oznámení a možná i spolupráce s insidery uvnitř fi rmy, kteří mohou úmyslně firmu poškodit.

Co má být cílem takových opatření?
Cílem má být růst odolnosti společnosti a jistota majitele, že má před sebou štít, který brání trestně právnímu postihu. Současně se díky všem těmto opatřením zlepší fungování komunikace, kontrola a konečně i výkon firmy jako takové.

Znamená to, že by právnické osoby měly nyní přepracovat své vlastní vnitřní předpisy včetně criminal compliance, aby předešly riziku?
Ustanovení § 8 odst. 5 říká, že právnická osoba se trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu osobami uvedenými v odst. 1 zabránila. Jinými slovy, v tuto chvíli dává platná právní úprava do rukou právnických osob nástroj, jak se efektivně bránit proti možnému trestnímu postihu.

Nástroj, díky kterému může prokázat, že učinila všechna opatření pro to, aby nedošlo k trestně právnímu nebo protiprávnímu jednání nějaké fyzické osoby, které je přičitatelné právnické osobě. A pokud již k něčemu došlo, že se jedná o individuální provinění dané konkrétní osoby, které ji sice nevyviňuje z trestní odpovědnosti, nicméně vyviňuje z trestní odpovědnosti právnickou osobu. A to je z mého pohledu důležité.

Jakého protiprávního jednání se právnické osoby v České republice dopouštějí nejčastěji?
Nejčastěji lze hovořit o trestných činech spojených s úplatkářstvím, korupcí, dále daňové delikty a dotační delikty. Nicméně mezi ty trestné činy, které judikatura uvádí a za které již některé právnické osoby byly odsouzeny, jsou také trestné činy proti životu a zdraví, resp. ochraně krajiny a přírody.

Vzhledem k tomu, že se rozšířil okruh trestných činů, kterých se mohou dopustit právnické osoby, dá se předpokládat, že současně vzroste i počet těch osob, které budou z nějakého protiprávního jednání obviněny?
Na to se dá dnes jen obtížně odpovědět. Všichni s velikým očekáváním vzhlížíme k tomu, jaká praxe zavládne při posuzování těchto skutků orgány činnými v trestním řízení. Původní snaha sankcionovat, zavírat a postihovat byla ve svém důsledku v legislativním procesu poněkud zmírněna, což se nesetkalo s právě příznivou odezvou ze strany zejména soustavy státního zastupitelství.

Slyšel jsem na jedné konferenci vystoupení současného ministra spravedlnosti, který prohlásil, že pravděpodobnost, že byl spáchán přičitatelný trestný čin a právnická osoba má efektivní criminal compliance v programu, se blíží limitně bylo možné spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila. A tím jsme zpět u criminal compliance programu.

Takže kvalitní criminal compliance program může právnické osoby ochránit?
Určitě. Důležité je, že má-li se využívat nástroje vyvinění, potom je klíčové, jak každý majitel a statutární orgán k té možnosti přistoupí. Zda k ní přistoupí formálně s tím, že udělá jednorázové školení svých zaměstnanců, nechá si podepsat prezenční listiny a sepíše nějaký etický kodex, nebo zda skutečně využije této příležitosti, která zde je nejenom k samotné ochraně tak, jak jsem o tom hovořil, ale také ke změně fungování firmy uvnitř sebe sama.

Dá se očekávat, že státní zastupitelství i policie budou velmi pečlivě, a když říkám velmi pečlivě, tak to říkám tučným písmem a ještě velkými písmeny, zkoumat, zda skutečně ta opatření, která právnická osoba předkládá jako důkaz toho, že udělala vše, co je po ní možné spravedlivě požadovat, jsou jenom formálními nástroji, nebo zda politikou criminal compliance fi rma skutečně žije. Zda se promítla do reálného fungování života firmy a zda mechanismy, které mají být nastaveny, opravdu nastaveny jsou a skutečně fungují.

„Trest smrti trest pro fyzické osoby byl v České republice zrušen v roce 1990. Trest smrti pro právnické osoby byl zaveden zákonem v roce 2012 zákonec o trestní odpovědnosti. Novela z loňského roku ale konečně zavedla i možnost udělení milosti.“

Máte nějaké doporučení, co by ěmly právnické osoby nyní udělat? Skoro to vypadá, že včera bylo pozdě...
Obávám se, že informovanost české podnikatelské obce o problematice možného trestního postihu jejich firem se blíží nule, natož aby věděli, co mají udělat v případě, kdy jim je do datové schránky doručeno sdělení obvinění nebo předvolání k podání vysvětlení. Přinejmenším by měli vědět, že jim něco takového skutečně hrozí, že to není 83, ale 228 trestných činů, a měli by vědět, kdo jsou osoby, jejichž jednáním může být způsobena trestní odpovědnost právnických osob.

Měli by také vědět, jak se bránit, a přinejmenším by měli hodně dobře vědět, že v případě, kdy probíhá trestní řízení a statutární orgány jsou povolány jako svědci tohoto trestního řízení, může se stát, že pokud nemají nastavena vhodná opatření, soud firmě ustanoví opatrovníka, neboť ji v danou chvíli nemá kdo řídit.

Takže by měli revidovat criminal compliance?
Měli by vědět, měli by ho zavést, a pokud ho mají zavedený, měli by ho revidovat. Protože očekávám opravdu obrovskou nekompromisní snahu prokázat, že existující compliance není nic víc než soubor papírů a záznamů o školení. Že se nejedná o funkční systém jako takový.

Čemu přičítáte to, že české firmy přistupovaly a možná ještě přistupují k těmto opatřením poněkud laxně?
Do novely Zákona o odpovědnosti právnických osob z 1. 12. 2016 to vlastně byla marnost. Byla to zbytečnost, neboť záleželo na orgánech činných v trestním řízení, zda přihlédnou k možné liberaci, zda přihlédnou k tomu, že majitel opravdu dělal všechno pro to, aby firma fungovala dobře, a došlo k individuálnímu excesu.

Byla to pouze možnost a záleželo na benevolenci orgánů činných v trestním řízení, zda k tomu přihlédnou, či nikoliv. Podíváme-li se kolem sebe, jak se život nejenom nás fyzických osob, ale i oblast podnikání kriminalizuje, zaškrcuje, reguluje, tak to bylo spíše sci-fi, že se potkáte na druhé straně s policejním radou nebo státním zástupcem, který vskutku objektivně, jak mu ukládá trestní řád, posoudí a přihlédne.

Jak se na tuto novou úpravu díváte jako právník?
Já jsem byl, zůstávám a zůstanu zásadním odpůrcem toho konceptu trestní odpovědnosti právnických osob obecně. Nicméně žijeme v realitě, a pokud se na tuto právní úpravu podívám z hlediska její účinnosti, vnímám ji rozporuplně. Představuje nárůst rizika a ohrožení podnikání v České republice. Na straně druhé nevnímám věci jen jako překážky, ale i jako příležitosti. V tomto případě jako příležitost pro majitele podniků a firem udělat právě díky této novele něco na svoji ochranu, jako příležitost změnit fungování své firmy.

Je možné, že by nová právní úprava mohla ovlivnit některé živé kauzy?
Nepochybně ano. Koneckonců jsme čerstvými svědky aplikace této novely v případě trestního stíhání společnosti Agrotec, alespoň podle toho, co jsem zachytil z médií, kdy byla aplikována právě možnost liberace. Vedle toho máme z minulosti některé případy, kde se již při poukazu na efektivní criminal compliance právnická osoba vyvinila, respektive nebyla zastíhána.

Nyní mají právnické osoby v rukou důkazní prostředek, ke kterému musí být přihlédnuto. To, jak bude posouzen, samozřejmě záleží na policii nebo státním zastupitelství, případně až soudu, ale nesmí být opomenut. Jinými slovy, situace se změnila – jestli to předtím byla otázka dobré vůle nebo snahy něco udělat, nyní je to otázka možnosti se skutečně efektivně bránit. Nicméně tváří v tvář podnikatelské a společenské realitě bych řekl, že ta možnost se překlápí spíše do kategorie nutnosti, ne-li přímo povinnosti.

Není to spíše o politické realitě než o podnikatelské realitě?
Myslím si, že z veliké části ano. Vnímám tady rostoucí xenofobii, když ne rasovou, tak sociální, která nachází velmi výživnou půdu v lidské zlobě, závisti a z toho pramenící nenávisti. A to je atmosféra, na které řada populistů a řada politiků velmi ráda surfuje a získává své body. Ne nadarmo heslo „Všeci kradnú“ padlo k mému zděšení na velice úrodnou půdu. A myslím, že toto se jen tak nezmění a atmosféra nerespektování osobních svobod, špiclování a vstupu do soukromí, posilování regulace, posilování kompetencí represivních orgánů státu se zdaleka nezastavila, ten apetit je obrovský a poroste každými volbami.

Když už jste zmínil špiclování, jak hodnotíte novelu zákona o Vojenském zpravodajství, které by mělo dostat nové kompetence sledovat a aktivně zasahovat do provozu na internetu bez souhlasu soudu?
Problematice bezpečnosti jsem se věnoval několik let, možná dvě desítky a uvědomuji si, že bezpečnost není zadarmo. Nicméně jsem liberál a člověk svobodomyslný a v tomto smyslu se na tuto novelu dívám s velikou nedůvěrou, s velikou skepsí a s velikou podezíravostí. Pravomoc nemůže existovat bez odpovědnosti a moc bez kontroly.

A takto obecně pojaté oprávnění v sobě nenese ten princip odpovědnosti a nepřináší možnost kontroly. A byl bych velmi rád, aby zákonodárci při posuzování této novely velmi pečlivě vážili na obou dvou miskách vah hodnoty, jako je bezpečnost našich životů, svoboda a naše soukromí. Tajně doufám, že se najde někdo osvícený a novela ještě dozná významných změn.

Převzato z časopisu Komora
Autorka článku:
Dagmar Klimoviová

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek