Profil kanadské provincie Manitoba

30. 1. 2014 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Kapitoly článku

Manitoba vytváří 3,3 % HDP Kanady a má šestou největší ekonomiku ze všech kanadských provincií, zároveň je pátou nejlidnatější provincií a rozlohou šestá největší. Reálný růst hrubého domácího produktu v roce 2012 dosáhl 2,6 %. Článek se zaměřuje kromě ekonomiky provincie také na její politické uspořádání, oblast vědy a inovací, významné průmyslové obory a zahraniční obchod.

  • Rozloha: 649 947 km2, 5. nejlidnatější kanadská provincie a podle rozlohy 6. největší (zhruba 8x větší než ČR); 6,5 % rozlohy Kanady
  • Počet obyvatel: 1,265 mil. (údaj ze 3. čtvrtletí 2013), 3,6 % kanadské populace
  • Hlavní město: Winnipeg (789 tis. obyvatel)
  • Největší města: Winnipeg, Brandon (46 tis.), Thompson (17 tis.), Portage la Prairie (15 tis.)

Manitoba má jednokomorový parlament (the Legislative Assembly) a 57 poslanců. Jsou voleni většinovým systémem jednou za 4 roky. Lídr vítězné strany sestavuje po volbách vládu na žádost provinčního guvernéra (Lieutenant Governor), kterým je Philip S. Lee (od 4. 8. 2009). Provinční guvernér je jmenován generálním guvernérem Kanady na návrh kanadského premiéra a se souhlasem britské královny.

Poslední volby se v provincii konaly dne 4. 10. 2011 a současné složení parlamentu je následující:

Politická strana Počet poslanců
New Democratic Party (NDP) 37
Progressive Conservative Party (PC) 17
Liberal Party (LIB) 1
neobsazená místa 2
Celkem 57

Premiérem Manitoby je Greg Selinger (od 19. 10. 2009).

Ekonomičtí ministři:

  • ministryně financí: Jenifer Howard
  • ministryně hospodářství: Theresa Oswald
  • ministr nerostných zdrojů: Dave Chomiak
  • ministr infrastruktury a dopravy: Steve Ashton
  • ministr zemědělství, potravinářství a rozvoje venkova: Ron Kostyshyn

Provinční vláda podporuje výzkum a inovace prostřednictvím jak přímých výdajů (direct spending), tak daňových kreditů (Manitoba Research and Development Tax Credit).

Přímé výdaje na výzkum a vývoj (R&D) zahrnují vnitřní výdaje ministerstev, podporu firmám, univerzitám a zdravotnickým organizacím (Manitoba Innovation Fund, Health Research Initiative, Manitoba Health Research Council, Manitoba Centre for Health Policy Evaluation, Manitoba Centres of Excellence Fund) a výzkumným institucím (Industrial Technology Centre, Food Development Centre).  

Manitoba Innovation Council (MIC) složená z významných přestavitelů akademického a firemního sektoru rozvíjí a realizuje akční plán vlády s cílem komercializovat inovační a technologické projekty v provincii. MIC také vytváří strategii kapitálových trhů, která podporuje inovační firmy ve všech etapách vývoje. 

Klíčové sektory, na které se specializuje výzkum a vývoj:

  • life sciences, biotechnologie (zdravotnictví, zemědělství): kardiovaskulární a infekční nemoci, onkologie, buněčná biologie, genomika, neurodegenerativní poruchy, neinvazivní lékařské technologie (jaderná magnetická rezonance, technologie zobrazování magnetické rezonance), biomedicínská informatika, proteomika, funkční potraviny, odolnost nemocí a zvýšení kvality olejnin a obilovin
  • pokročilé strojírenství: alternativní pohonné systémy (hybridní a elektrické autobusy), solární vozidla, letecké kompozitní komponenty, přesné obrábění a přesné zhotovení plechů s vysokou pevností kovu, konstrukce kosmických lodí a sondážních raket, simulátory pro vojenské piloty
  • informační a komunikační technologie: geografické informační systémy (GIS) pro zemědělskou výrobu a marketing, management nerostných zdrojů, dopravu a energetiku; vývoj software pro finančnictví (elektronické platby, finanční plánování)
  • energetika: energetická účinnost, obnovitelné zdroje energie, biopaliva, snižování emisí paliv, geotermální tepelná čerpadla

Špičkové výzkumné instituce v Manitobě:

Základní makroekonomické údaje provincie Manitoba za posledních 5 let
Rok 2008 2009 2010 2011 2012
Reálný růst HDP (%) 3,8 -0,2 2,6 1,7 2,6
Míra nezaměstnanosti (%) 4,2 5,2 5,4 5,4 5,3
Inflace (%) 2,3 0,6 0,8 3,0 1,6

Zdroj: Statistics Canada

Manitoba vytváří 3,3 % HDP Kanady a má 6. největší ekonomiku ze všech kanadských provincií po Ontariu, Quebecu, Albertě, British Columbia a Saskatchewanu.

Reálný růst HDP v roce 2012 dosáhl 2,6 % po růstu o 1,7 % v roce 2011. (Pozn. Reálný růst HDP Kanady v roce 2012 činil 1,7 %). Manitoba vykázala 2. nejvyšší růst HDP z kanadských provincií (po Albertě: 3,8 %).

Tvorba hrubého fixního kapitálu firem se v roce 2012 zvýšila o 5,9 % především díky vyšším investicím do nerezidenčních staveb, strojů a zařízení. Firemní investice do rezidenčních staveb vzrostly o 7,4 % ve srovnání s růstem o 2,7 % v roce 2011. Import zboží se v roce 2012 meziročně zvýšil o 3,2 %. Export zboží se v roce 2012 meziročně snížil o 2,7 %.

Míra nezaměstnanosti v roce 2012 dosáhla 5,3 %, což je třetí nejnižší úroveň v Kanadě po provinciích Alberta a Saskatchewan. Inflace měřená indexem spotřebitelských cen (CPI) dosáhla 1,6 % v roce 2012, což byla pátá nejnižší úroveň mezi kanadskými provinciemi.

Tržby výrobního sektoru se v roce 2012 zvýšily meziročně o 1,4 % a maloobchodní tržby o 1,6 %. V obou případech byl růst nižší než na kanadské úrovni. Celkové kapitálové investice v roce 2012 dosáhly rekordní úrovně 12,3 mld. CAD. Privátní investice se meziročně zvýšily o 4,9 % a veřejné investice dokonce o 21,1 %.

Vývoj hospodaření provinční vlády v posledních 5 letech
Fiskální rok (1. 4. – 31. 3.) 2008–2009 2009–2010 2010–2011 2011–2012 2012–2013
Hospodaření vlády (mil. CAD) +451 -200 -179 -999 -583
Čistý vládní dluh (mil. CAD) 11 480 11 607 12 525 14 511 16 119

Provinční vláda vykazuje deficitní hospodaření v posledních čtyřech fiskálních letech a čistý vládní dluh neustále stoupá.

Návrh rozpočtu na fiskální rok 2013–2014 předložený v provinčním parlamentu v dubnu 2013 počítá s deficitním hospodařením ve výši cca 600 mil. CAD. Vláda odhaduje celkové příjmy na 14,2 mld. CAD a celkové výdaje na 14,8 mld. CAD. Výdaje na zdravotnictví představují 38 % a výdaje na školství 26 % celkových výdajů. Dluhová služba tvoří 5,6 % výdajů vlády.

Manitoba je 7. největší exportér mezi kanadskými provinciemi po Ontariu, Albertě, Quebecu, Saskatchewanu, British Columbia a Newfoundland & Labradoru. Export zboží v roce 2012 dosáhl hodnoty 11,4 mld. CAD a meziročně se snížil o 2,7 %. Na celkovém kanadském exportu se Manitoba podílí 2,45 %.

Hlavní exportní položky:

  • zemědělské produkty a potraviny (4,3 mld. CAD)
  • dopravní prostředky a stroje (2,4 mld. CAD)
  • kovy (1,6 mld. CAD)
  • energetické produkty (1 mld. CAD)
  • chemické výrobky (0,8 mld. CAD)

Největším exportním trhem jsou USA s podílem 67 % na celkovém exportu. Následují Čína (8,3 %), Japonsko (5,6 %), Mexiko, Jižní Korea, Hong Kong, Tchaj-wan, Švédsko, Spojené arabské emiráty a Rusko.

Nejvýznamnějším průmyslovým centrem provincie je hlavní město Winnipeg.

Klíčové průmyslové sektory:

Potravinářství:

Největší výrobní sektor podle tržeb. Potravinářství představuje 23 % výrobního sektoru a zaměstnává 24 tis. lidí. Roční tržby dosahují 4 mld. CAD. Potravinářství tvoří více než 250 firem. Největším segmentem je zpracování masa a drůbeže. Další důležité segmenty jsou mlýny a pekárny, produkce mléka a sýrů, zpracování brambor a zeleniny, výroba lihovin.

Manitoba je světově proslulá špičkovou kvalitou vepřového masa. V provincii sídlí největší zpracovatelský závod na vajíčka v Kanadě. Potraviny se exportují především do následujících zemí: USA, Čína, Japonsko, Jižní Korea, Rusko a Jižní Afrika.

Mezi významné firmy patří Maple Leaf Foods, McCain Foods, General Mills, Richardson International, Granny’s Poultry Cooperative, Dunn-Rite Food Products, Old Dutch, Midwest Food Products.

Výroba těžkých dopravních vozidel:

Druhý největší výrobní sektor podle tržeb. Představuje 15 % výrobního sektoru a podílí se zhruba 10 % na provinčním exportu. Sektor tvoří více než 120 firem a zaměstnává 6,5 tis. lidí. Roční tržby dosahují 2 mld. CAD.

V Manitobě se vyrábějí městské a meziměstské autobusy, hasičské vozy, karavany, rekreační vozidla, přívěsy, traktory a zemědělské stroje. V provincii mají výrobní závody dva největší producenti autobusů v Severní Americe (Motor Coach Industries a New Flyer Industries), největší kanadský výrobce hasičkých vozů a vybavení (Fort Garry Fire Trucks) a největší kanadský výrobce traktorů (Buhler Industries).

Mezi další významné firmy patří MacDon Industries (sklízení stroje), Parker Hannifin (elektronické, elektromechanické a elektrohydraulické ovládání pro zemědělské a stavební stroje, autobusy, kamiony a rekreační vozidla).

Těžba a zpracování surovin:

Sektor se podílí téměř 9 % na provinčním exportu. Tržby  roce 2012 dosáhly 3,1 mld. CAD. Těžba a zpracování surovin zaměstnává 6 tis. lidí. Hlavní část příjmů tvoří ropa (52 %) a základní a vzácné kovy (42 %): nikl, měď, zlato, zinek, stříbro.

V roce 2012 Manitoba zaznamenala rekordní těžbu ropy (19,2 mil. barelů), což představuje roční nárůst o 18 %. V provincii se těží také cesium, žula, vápenec, sádra, mramor, tantal a rašelina.

Kapitálové výdaje sektoru dosahují 1,3 mld. CAD ročně. Manitoba je v kanadském měřítku největší producent (cesium) a významný producent (nikl a zinek).

Mezi významné firmy patří HudBay Minerals (měď, zinek, zlato, stříbro), Vale (nikl), San Gold (zlato), CaNickel Mining (nikl), Tantalum Mining (cesium), Tundra Oil & Gas (ropa), EOG Resources (ropa), Cold Spring Granite (žula), Lafarge Canada (sádra).

Letecký průmysl:

Manitoba je největší centrum leteckého průmyslu v západní Kanadě a třetí největší v Kanadě (po Quebecu a Ontariu). Tržby sektoru v roce 2012 dosáhly 1,6 mld. CAD. Letecký průmysl zaměstnává 5,3 tis. lidí. Letecká výroba, oprava a údržba zajišťují 80 % příjmů sektoru, 20 % připadá na letecký výcvik a služby.

Sektor vedou tři světoznámé firmy – Boeing Technology Canada, Standard Aero a Magellan Aerospace. Firma Standard Aero je největší světová firma na opravu a údržbu malých turbínových motorů.

Ve Winnipegu sídlí Composite Innovation Centre – výzkumné a vývojové centrum pro pokročilé kompozitní materiály a technologie aplikované v leteckém a automobilovém sektoru, civilní infrastruktuře, atd. V blízkosti města Thompson na severu provincie se nachází špičkové testovací zařízení leteckých motorů (Global Aerospace Center for Icing and Environmental Research – Glacier). Zde se testují schopnosti leteckých motorů pracovat ve studeném klimatu.

Lékařský výzkum, biotechnologie:

Sektor patří k nejrychleji rostoucím v Kanadě a má významné kapacity v oblasti biomedicínského výzkumu a vývoje, produkce bioléčiv, zemědělských a environmentálních biotechnologiích. Sektor tvoří 65 firem, zaměstnává 4,2 tis. lidí a podporují ho špičkové univerzity, vládní laboratoře a výzkumné instituce.

Manitoba je globálním centrem excellence v identifikaci infekčních nemocí, světovým lídrem ve šlechtění nových odrůd pšenice (durum) a řepky (canola), významným kanadským producentem léků, vitamínů privátních značek, bylinných produktů, minerálů, doplňků stravy.

Mezi hlavní firmy patří Biovail, Monsanto Canada, Apotex Fermentation, Cangene, Vita Health, Viventia Biotech.

Informační a komunikační technologie (ICT), digitální média:

Sektor ICT tvoří více než 1 500 firem a zaměstnává 22 tis. lidí. Zhruba 80 % firem má sídlo ve Winnipegu. Sektor digitálních médií a videoher tvoří 125 firem a zaměstnává 600 lidí.

Hlavní činnosti firem zahrnují výrobu komunikačních zařízení, vývoj webových aplikací, počítačovou animaci a speciální efekty, audioprodukci a filmovou produkci, poskytování služeb v oblasti tisku a vydavatelství.

Mezi nejvýznamnější ICT firmy patří IBM a EDS, které v hlavním městě provincie zaměstnávají dohromady téměř 1 000 lidí. Ve Winnipegu sídlí firma MTS (největší provozovatel telekomunikačních sítí v Kanadě) a CanWest Global Communications Corporation.

Manitoba vytváří 10 % kanadské zemědělské produkce. Na provinčním exportu zboží se zemědělská produkce podílí více než 30 %. Celková plocha zemědělské půdy v provincii činí 14,6 mil. hektarů. Tržby sektoru v roce 2012 dosáhly rekordní výše 5,2 mld. CAD a meziročně se zvýšily o 4,5 %. Největší podíl připadá na zemědělské plodiny (53 %), následují hospodářská zvířata (37,4 %) a přímé platby (9,6 %).

Hlavními plodinami podle velikosti osevní plochy jsou pšenice (15 % kanadské produkce) a řepka olejka (20 %). K ostatním důležitým plodinám patří oves (25 %), ječmen (10 %), len (30 %), fazole, slunečnice (90 %), hrách, sójové boby, brambory (20 %), pohanka (70 %), zelenina, divoká rýže (25 %), průmyslové konopí. Zemědělské plodiny se pěstují v jižní části provincie.

Živočišná produkce se specializuje na chov prasat (6 mil. ks), hovězího dobytka (1,23 mil. ks), ovcí (75 tis. ks), bizonů (14 tis.) a drůbeže. V provincii je přibližně 11 330 hovězích, 1 680 vepřových, 730 ovčích, 180 bizoních, 125 kuřecích a 120 krůtích farem. Manitoba je světovým lídrem v oblasti genetiky prasat a hovězího dobytka (technologie transferu embrya) a šlechtění nových druhů olejnin a obilovin.

Manitoba je v kanadském měřítku největší producent (prasata, slunečnice, pohanka) a 3. největší producent (hovězí dobytek, řepka olejka, hrách).

Manitoba je dlouholetým centrem obchodu s obilím a sídlí zde významné firmy jako James Richardson and Son a Cargill. Ve Winnipegu je ústředí the Canadian Wheat Board a pobočka hlavní burzy zemědělské produkce (ICE Futures Canada).

Provinční producenti mléka, vajec a drůbeže (kuřata, krůty) jsou součástí supply management system. Jedná se o systém státem kontrolované produkce uvedených komodit. Jeho cílem je vytvoření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou. Systém je založený na třech pilířích: výrobní kvóty, státem stanovené výkupní ceny těchto komodit a výrazné omezení dovozu (minimální množstevní kvóty a mimořádně vysoká dovozní cla 150–300 %). Kanadská vláda je v zahraničí silně kritizována za tento vysoce ochranářský systém domácích producentů.

Manitoba je kanadským lídrem ve výrobě čisté elektrické energie, energetické účinnosti a instalaci geotermálních tepelných čerpadel. Zhruba 96 % elektřiny pochází z vodní energie. Význammné jsou investice do větrné energie a produkce bionafty. Manitoba má nejlevnější elektřinu v Severní Americe.

Hlavním energetickým zdrojem je vodní energie, v menší míře tepelná a větrná energie. Největším výrobcem elektřiny je státní firma Manitoba Hydro, která provozuje 15 vodních elektráren a 6 tepelných elektráren (spalují zemní plyn, uhlí a naftu) o celkovém výkonu 5 485 MW. Vodní elektrárny se nacházejí na řekách Nelson (5), Winnipeg (6), Laurie (2), Saskatchewan (1) a Burntwood (1). Největší vodní elektrárnou je Limestone na řece Nelson o výkonu 1 340 MW. Největší tepelnou elektrárnou je Brandon o výkonu 333 MW spalující zemní plyn a uhlí. Největší větrnou elektrárnou je St. Joseph o výkonu 138 MW, která se nachází 100 km jižně od Winnipegu a má 60 větrných turbín.

Manitoba je významným exportérem elektřiny. Ve fiskálním roce 2012–2013 dosáhl export elektřiny hodnoty 353 mil. CAD, přičemž 88 % elektřiny směřovalo do USA a zbytek do ostatních kanadských provincií. Elektrická rozvodná síť přepravuje elektřinu pod napětím v rozmezí 24 kV až 500 kV.  

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Ottawě (Kanada).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek