Proslulé stavitele mořských hrází čeká práce

3. 2. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Voda je dobrý sluha, ale špatný pán. Nizozemci s tím mají staleté zkušenosti. Živel jim slouží k dopravě, zavlažuje květinová pole a pohání elektrárny, zároveň je však Damoklovým mečem celé země.

Oblíbené nizozemské přísloví říká, že bůh stvořil svět a Holanďané Holandsko. To, že se při tom činili, dokazují jednoduchá čísla. Asi pětina rozlohy Nizozemska ve skutečnosti leží pod mořskou hladinou na půdě, kterou moři vyrvali. Jejich boj s vodou však připomíná běh, jenž nikdy nekončí. Vláda se obává, aby je nakonec nedoběhla. Globální oteplování možná odstartuje sprint o život.

Vodní svět

Na světě existuje jen málo míst, kde můžete ujít suchou nohou desítky kilometrů po mořském dně a nenamočit si ani palec u nohy. V zemi to není problém. To mořské dno je samozřejmě bývalé a slaný živel drží v uctivé vzdálenosti téměř čtyři tisíce kilometrů hrází, náspů a přehrad. Na poldrech, tedy zemi, jež původně byla dnem moře, dnes leží celé provincie. Pod úrovní mořské hladiny žije dvacet procent národa tulipánů a polovina Nizozemska má nadmořskou výšku nižší než jeden metr.

Každá mince však má dvě strany a životodárné hráze by se mohly snadno proměnit v mokrou past. Tekuté nebezpečí totiž nečíhá jen v moři. Své vody do holandské nížiny odvádí hned několik evropských řek a soustava elektrických čerpadel má plné písty práce, aby ji dostala na druhou stranu hrází.

Proslulé stavitele hrází čeká práce

Kdyby se zastavila, proměnilo by se Nizozemsko do několika málo dní v největší přehradní nádrž Evropy. K čerpadlům voda putuje pěti tisíci kilometrů kanálů, jezer a grachtů. A protože má snad každý třetí Holanďan nějaké to plavidlo, slouží zdejší kanály jako dopravní cesty vybavené dokonce i mimoúrovňovými křižovatkami.

Teplo nebo horko pod nohama?

Teplota stoupá – a hladina moří spolu s ní. I podle nejoptimističtějších modelů by se mohla do konce tohoto století zvýšit zhruba o půl metru. Což je alarmující zprávou pro nizozemskou vládu i zdejší vodní inženýrství. Globální oteplování sice může mít i své kladné stránky, mezi které patří zvýšený počet dní s letní teplotou lákající do země větrných mlýnů turisty nebo zvýšení zemědělské produkce, možná rizika však rozsvěcují oranžový majáček.

Prognózy, podle kterých by se mělo o pětinu zvýšit také množství srážek, což znamená větší přítok říční vody do Nizozemska, volají stavbaře do práce. Současná úroveň zabezpečení proti velkým záplavám způsobeným mořem i sladkou vodou znamená, že by k takové události nemělo dojít s pravděpodobností větší než jednou za deset tisíc let. Plány do budoucna však přepokládají, že by se příznivý poměr pravděpodobnosti zvýšil ještě o jeden řád. Nebude to však zadarmo –nizozemský rozpočet to bude ročně stát dvě desetiny procenta hrubého domácího produktu.

Žijme s vodou – chceme tu zůstat!

Právě tak se jmenuje kampaň, kterou vyhlásila nizozemská vláda. Záměrem celé snahy je zvyšování hrází a zlepšování odčerpávací- ho systému tak, aby byl schopný udržet na uzdě i přívaly vod příštích desetiletí. Masivní zlepšování se má týkat například i Projektu Delta, který chrání celý jih země a bývá označovaný za technický div světa. Nizozemská vláda má pádný důvod k preventivním opatřením. V obdobných podmínkách už živly svou sílu ukázaly na druhé straně Atlantiku.

Když se během řádění hurikánu Katrina před téměř deseti lety protrhly ochranné hráze u města New Orleans, znamenalo to škody ve výši 25 miliard dolarů a ekonomické ztráty ještě čtyřikrát vyšší. V porovnání s možným zatopením pobřežních částí Nizozemska se přesto jedná o pouhý zlomek možných následků. V tomto případě by bylo zatopeno mnohem větší území a vzhledem k vysoké hustotě zalidnění zasaženo i více lidí. Podle provedených studií je však je však možné situaci bez vážných problémů zvládnout. Pro stavební společnosti to bude znamenat velké obchodní příležitosti a také možnost získat cenné zkušenosti, jež pak budou moci zúročit při obdobných projektech jinde ve světě.

Převzato z přílohy deníku E15 Nizozemsko – obchodní partner ČR. Autor: Michael Fokt

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek