Proti čínskému dumpingu by EU mohla mít nové nástroje, státy se ale neshodnou

13. 6. 2016 | Zdroj: EurActiv.cz

motiv článku - Proti čínskému dumpingu by EU mohla mít nové nástroje, státy se ale neshodnou Čeští senátoři ve výboru pro záležitosti EU podpořili návrhy Komise na posílení evropského ocelářství, které se potýká s nadprodukcí na světovém trhu. Modernizovat by se mimo jiné měly nástroje pro ochranu obchodu, což Komise navrhla už v roce 2013. Členské země se ale na balíčku neshodnou.

Udělit Číně status tržní ekonomiky ve chvíli, kdy nesplňuje potřebné podmínky, by znamenalo ohrozit postavení ocelářského průmyslu i navazujících odvětví v Česku. Shodli se na tom včera senátoři ve výboru pro záležitosti EU, kteří přijali usnesení k nedávnému sdělení Evropské komise o situaci v ocelářství.

Problémům odvětví, které hraje významnou roli pro celý evropský průmysl, se v EU věnuje zvýšená pozornost. Jeho pozice na globálním trhu s ocelí se totiž v posledních letech zhoršila, i když je v některých segmentech světovým lídrem a soustředí se na inovace a modernizaci.

Stojí za tím hlavně nadvýroba ve třetích zemích, jako je právě Čína, která tlačí ceny dolů a má za následek nekalé obchodní praktiky. „Čínské ocelárny jsou ve velkých ztrátách a čínská vláda je drží při životě. Cena jejich výrobků je zmanipulovaná,“ říká místopředseda představenstva ocelářské firmy ArcelorMittal Ostrava Jan Rafaj.

Evropu sice chrání antidumpingová opatření, vliv levných čínských dovozů ale pociťuje. „Čína své výrobky přímo do Evropy nevozí. Loni na podzim však vyvezla desítky milionů tun ocelových polotovarů do Turecka, které přestalo odebírat šrot, ten se začal vracet zpět do Evropy a cena ocelářských výrobků spadla během několika dní pod úroveň krizového roku 2009,“ uvádí příklad Rafaj.

Obava o pracovní místa

Ocelářství se na tvorbě evropského HDP podílí podle údajů Komise 1,3 % a v roce 2015 poskytovalo asi 328 tisíc pracovních míst.

Také v Česku se jedná o velkého zaměstnavatele. „Jen samotný ArcelorMittal zaměstnává přímo v Ostravě kolem šesti tisíc lidí a na ně jsou navázány další tisíce zaměstnanců řady firem. A to už nemluvím o Třineckých železárnách, které zaměstnávají tisíce lidí z širokého okolí včetně Slovenska,“ uvádí ostravský senátor Antonín Maštalíř (ČSSD), který včerejší usnesení výboru připravoval.

Hlas ocelářů proto silně zaznívá právě v aktuální debatě o udělení tržního statusu Číně. Pokud by Čína tržní status získala, nebylo by už možné vypočítávat antidumpingová cla dosavadním nestandardním způsobem a ochrana proti levným dovozů oceli by byla oslabena.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly mohou být dopady takového vývoje pro české ocelářství až „fatální“. „Zdaleka se to však netýká jen České republiky. Velké pnutí existuje například ve Velké Británii i dalších zemích,“ upozorňuje.

Indická ocelářská firma Tata Steel na jaře ohlásila záměr zbavit se svých prodělečných britských aktiv. Na druhé straně do Evropy směřují sami Číňané. „V současné chvíli mají zájem o podnik U. S. Steel Košice a slovenská vláda hledá možnosti, jak tam udržet amerického investora,“ říká Rafaj.

Zrychlit antidumpingová řízení

Komise ve sdělení navrhuje dlouhodobá opatření, která by pomohla situaci evropského ocelářství zlepšit. Odvětví se totiž potýká se širší škálou problémů, například vysokými cenami energie.

„Jsme rádi, že Evropská komise chápe ohrožení evropského ocelářství jako komplexní problematiku a neredukuje ji pouze na obchodněpolitickou rovinu,“ řekl redakci náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl, který Česko v polovině května zastupoval na jednání Rady EU, kde se členské země zabývaly mimo jiné i touto otázkou.

Z krátkodobého hlediska chce ale Brusel řešit především obchodní záležitosti. Slibuje například, že se zrychlí přijímání antidumpingových a vyrovnávacích opatření, které v EU trvá nepoměrně déle než například ve Spojených státech. „Dalším příkladem je zavedení systému předběžného sledování dovozů hutních výrobků, který je účinný od 3. června,“ dodává náměstek Bärtl.

Pravidlo nižšího cla

Na některých místech ale debata v EU drhne. Členské země EU projednávají návrh Komise z roku 2013 na modernizaci nástrojů pro ochranu obchodu. Kamenem úrazu zůstává takzvané pravidlo nižšího cla. To zjednodušeně řečeno říká, že cla se v Unii uvalují na co nejnižší úrovni, která zároveň zajišťuje ochranu proti negativním dopadům dumpingu.

Podle Komise by bylo vhodné toto pravidlo v určitých případech zrušit. Například pokud v zemi, ze které se dováží, panuje výrazná nadkapacita výroby.

K urychlenému schválení této změny i celého balíčku vyzývají členské země vedle Komise i europoslanci. Jenže některé státy za pravidlem nižšího cla stojí. Patří mezi ně Velká Británie a také Česká republika. Vyšší cla jsou totiž obranou potenciálně ohroženého domácího průmyslu, ale na druhé straně poškozují sektory, které z levných dovozů profitují.

„Všichni vědí, že stávající systém nástrojů na ochranu obchodu je potřeba změnit, akorát v té debatě narazíme na rozdělenou Evropu, kde na jedné straně máte liberální státy a na straně druhé státy, které chtějí více chránit tradiční evropská odvětví,“ říká k tomu česká europoslankyně Dita Charanzová (ANO, ALDE)

„S ohledem na zájmy české ekonomiky jsme přesvědčeni, že pravidlo nižšího cla je spravedlivým mechanismem, který dostatečně zohledňuje zájmy odvětví postižených dumpingovými nebo subvencovanými dovozy a zároveň nepřenáší nadměrnou tarifní zátěž na průmyslové uživatele dovážených výrobků,“ vysvětluje český postoj Bärtl.

Podle místopředsedy europoslaneckého výboru pro mezinárodní obchod Jana Zahradila (ODS, ECR) je takový přístup správný. „Otázka pravidla nižšího cla je pouze jedním, byť hlavním, jablkem sváru. Česká republika jakožto tradičně otevřená a proexportně orientovaná ekonomika jeho zachování podporuje a já s tímto postupem souhlasím,“ řekl EurActivu.

Adéla Denková

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek