Provozování hazardních her

28. 12. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Dne 1. 1. 2017 vstoupil v platnost zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách. Co se s nástupem nové právní úpravy změnilo? Zákon povoluje například možnost podnikání zahraničních sázkových on-line společností, naopak nařizuje blokovat hazardní hry bez základního povolení Ministerstva financí ČR i přístup českých hráčů na weby zahraničních provozovatelů nelicencovaných v ČR, naopak byla do značné míry uvolněna úprava spotřebitelských soutěží. Nově je také zřízen registr hráčů hazardních her, kterým nebude povoleno hrát vůbec.

Příslušné obecní úřady mají díky nové zákonné úpravě větší pravomoci při povolování a regulaci hazardu ve svých obcích. Jaké jsou nové povinnosti provozovatelů hazardních her? Jaké jsou podmínky k získání základního povolení pro provoz hazardních her? Jak je to s reklamou na kasino nebo hernu? Na tyto a další otázky přináší odpovědi tento článek.

Podrobný obsah

Související články:

Úvod

Nový zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách (dále jen „ZHH“ nebo „Zákon“) přinesl řadu změn. Od úpravy typologie hazardních her až po změny typu kdo a za jakých podmínek se může stát provozovatelem hazardní hry.

Nejprve je nezbytné vymezit definici hazardních her a jejich jednotlivé druhy. Hazardní hrou se rozumí hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Druhy hazardních her

Loterie

Provozovatel je povinen oznámit příslušnému celnímu úřadu okamžik zahájení provozování loterie (dále také kursových a totalizátorových sázek), a to nejméně 5 pracovních dní před dnem zahájení. Slosování loterie se provádí veřejně a za účasti notáře, který osvědčí průběh slosování notářským zápisem.

Číselná loterie

Hra, při níž hráč vsadí určitou sumu peněz a snaží se uhodnout čísla, která budou v loterii vylosována. Po vylosování čísel se podle předem stanoveného vzorce určuje výše výhry, která závisí na počtu uhodnutých čísel. V České republice patří mezi tyto loterie například Sportka, Šťastných deset, Euromiliony, Keno a další. 

Peněžitá/věcná loterie

Při této hře si hráč zakoupí los s předem daným pořadovým číslem. Při losování se určí, který los, respektive jaké pořadové číslo losu vyhrává peněžitou nebo věcnou výhru. V těchto typech loterie je předem stanovena výše výher. V České republice historicky například loterie Vánoční kometa.

Okamžitá loterie

Pod tímto názvem se skrývají všem známé stírací losy, kdy hráč okamžitě po setření zakrytých políček zjistí, zda vyhrál nebo ne. Samotný prodej losů do kompetencí Zákona nespadá. Zákon upravuje pouze podmínky vydávání losů, slosování a výher. Losy se i nadále mohou prodávat na obvyklých místech jako doposud.

Kursová sázka

Princip této hry spočívá v odhadování výsledku určité události, na jehož různé varianty jsou vypsány různé kurzy. Sázkař vsadí určitou sumu peněz a pokud správně uhádne výsledek dané události, vyhraje vsazenou částku znásobenou kurzem, který byl vypsán pro daný výsledek. V případě špatného odhadu sázkaře připadne vsazená částka pořadateli jako výdělek.

Nejčastěji jsou kursové sázky vypisovány na výsledky sportovních utkání nebo společenských událostí (vítěz pěvecké soutěže, voleb atp.). V ČR tento druh hry umožňují sázkové kanceláře, jako například Tipsport, Sazka Bet, Fortuna a další.

Nově je podmínkou účasti na kursové sázce registrace hráče provozovatelem, výjimku tvoří pouze sázky na zvířecí dostih. Registrace obsahuje zjištění a ověření totožnosti, věku hráče, a dále nastavení sebeomezujících opatření (viz kapitola Technická hra).

Totalizátorová hra

Jedná o hru velmi podobnou kursové sázce. Odlišnost spočívá především v tom, že provozovatel předem stanoví objem peněžních prostředků určených na výhry v předem stanoveném poměru k přijatým vkladům. Výše výhry je závislá na poměru počtu výherců k celkové výši vkladů a předem stanovenému objemu peněžních prostředků určených na výhry.

Bingo

Hra spočívá ve vyplňování tiketu hráčem na základě vylosovaných čísel. Cílem hry je dosažení předem stanoveného obrazce zaškrtnutými čísly (nejčastěji vertikální, horizontální nebo diagonální linie, ale také tvary písmen T, L, Y, nebo vyškrtání celého tiketu), Hra končí, když vzorce dosáhne první hráč. Výhra může být předem daná nebo stanovená procentuálně z herní jistiny. Bingo lze hrát pouze v herním prostoru.

Technická hra (výherní automat)

Hra provozovaná prostřednictvím technického zařízení přímo obsluhovaného sázejícím. Technickou hrou se rozumí zejména válcová hra, elektromechanická ruleta a elektromechanické kostky.

Zákon definitivně zrušil možnost umístění výherních automatů v běžných restauracích nebo na benzinových pumpách. Technickou hru lze provozovat pouze v „herním prostoru“ (blíže v kapitole Herní prostor).

Podmínkou účasti na technické hře je registrace hráče, kterou zajišťuje provozovatel. Po přidělení přístupových údajů a aktivaci uživatelského konta, na němž jsou evidovány peněžní prostředky (zejména vklady, výhry a sázky) může dojít k započetí hry. Novinkou jsou rovněž sebeomezující opatření, která si každý hráč musí individuálně nastavit nebo je odmítnout.

Mezi tato opatření patří určení výše sázek za 1 den, výše sázek za 1 kalendářní měsíc, výše čisté prohry za 1 den či kalendářní měsíc, počet přihlášení do uživatelského konta za 1 kalendářní měsíc, dobu denního přihlášení na uživatelském kontu do jeho automatického odhlášení, nebo dobu, po kterou účastníkovi hazardní hry nebude umožněno zúčastnit se hazardní hry u tohoto provozovatele po jeho odhlášení.

Provozovatel je povinen na každé herní pozici čitelně a viditelně zveřejnit:

  • Varování, že účast na hazardní hře může být škodlivá.
  • Ukazatel času stráveného hráčem na technické hře.
  • Celkový přehled čistých proher od počátku aktivace uživatelského konta.
  • Zůstatek na uživatelském účtu, částku nejvyšší sázky, nejvyšší výhry a nejvyšší hodinové prohry zveřejnit kdykoli dostupným způsobem (na kliknutí).
  • Při každém přihlášení do uživatelského konta hráče upozornit na nabídku využití a stav nastavených sebeomezujících opatření.
  • Účast hráče na technické hře musí být po 120 minutách přerušena na minimálně 15 minut, kdy nebude hráči dovolena účast na žádné jiné technické hře.

Technická hra podléhá zdanění ve výši 35 % na rozdíl od ostatních hazardních her, které se daní ve výši 23 % (více v kapitole Zdanění).

Živá hra

Při živé hře sázející hraje hráči či více hráčů proti krupiérovi, nebo jeden proti druhému u hracích stolů, aniž by byl předem určen počet sázejících a výše sázky do jedné hry. Živou hru lze provozovat pouze v herním prostoru. Živou hrou se rozumí zejména ruleta, karetní hra, a to i provozovaná formou turnaje, a hra v kostky. K živé hře se používají žetony s vyznačením hodnoty a oficiální zkratky měny.

Tombola

Tombola je hazardní hra, u níž se výhry rozdělují na základě slosování, do kterého se zahrnou pouze prodané sázkové tikety, přičemž sázkové tikety lze prodávat a výhry vydávat pouze v den a na místě slosování.

Pravidla pro provozování tomboly jsou mnohem uvolněnější než u ostatních hazardních her. V první řadě je nezbytné stanovit výši herní jistiny. Od této se pak odvozují podmínky, které musí pořadatel pro provozování tomboly naplnit.

Při konání tomboly s herní jistinou nad 100 000 Kč je pořadatel povinen zaslat obci oznámení o konání hazardní hry minimálně 30 dní předem. (Nevydává se povolení k umístění herního prostoru.) Slosování se provádí veřejně za účasti notáře. Opis notářského zápisu je provozovatel povinen zaslat do 20 dnů obecnímu úřadu obce, kde byla tombola ohlášena.

Pokud se jedná o tombolu s herní jistinou do 100 000 Kč, neplatí pro provozovatele obecné zákonné požadavky pro provozovatele hazardních her (viz kapitola Podmínky pro provozovatele hazardních her). Takové hry se mohou zúčastnit i nezletilí a tombola nepodléhá povinnosti ohlášení příslušnému obecnímu úřadu.

Turnaj malého rozsahu

Turnaj malého rozsahu je turnaj v karetní hře vyřazovacího typu, při němž je počet účastníků hry předem určen. Vklad jednotlivého účastníka do jednoho turnaje nesmí převýšit 500 Kč za 24 hodin. Počet účastníků se pohybuje v rozmezí min 3 a nejvýše 90 hráčů. Provozovatel je povinen ohlásit příslušnému obecnímu úřadu konání turnaje minimálně 30 dnů předem. Dále je povinen zajistit vyhotovení zápisu s uvedením názvu, doby trvání, místa a data konání turnaje, jmenovitého seznamu účastníků (včetně identifikačních údajů) a výše jejich vkladů, seznamu vyplacených výher. Opis zápisu je provozovatel povinen zaslat do 20 dnů obecnímu úřadu obce, kde byl turnaj ohlášen, a tento zápis zároveň uchovat nejméně 5 let.

Provozovatelem turnaje malého rozsahu může být pouze právnická osoba, která má sídlo v ČR, jiném členském státě EU nebo ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru. Předmětem hlavní činnosti provozovatele není podnikání, podnikat smí pouze v rámci vedlejší činnosti, přičemž tyto výtěžky slouží jen k podpoře hlavní činnosti.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Podmínky pro provozovatele hazardních her

Provozováním hazardní hry se rozumí vykonávání činností spočívajících v uskutečňování hazardní hry se záměrem dosažení zisku. Zejména se jedná o příjem sázek a vkladů, výplatu výhry a další činnosti organizačního, finančního a technického charakteru související s uvedením hazardní hry do provozu a se zajištěním vlastního provozu, jakož i činnosti potřebné pro ukončení a vypořádání hazardní hry.

Podle ZHH se může provozovatelem hazardních her stát pouze:

  • Česká republika, nebo
  • právnická osoba, která má:
    • sídlo v České republice, jiném členském státě EU, příp. ve smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru,
    • průhlednou organizační a vlastnickou strukturu,
    • zřízen kontrolní orgán (dozorčí radu, správní radu nebo jiný obdobný orgán),
    • vlastní zdroje v minimální výši 2 000 000 EUR, jejichž zdroj je průhledný a nezávadný.

Pro úplnost je nezbytné uvést, že výše uvedené podmínky neplatí pouze pro provozovatele turnaje malého rozsah a tomboly s herní jistinou do 100 000 Kč.

Mezi nejdůležitější omezení pro provoz hazardních her jsou následující:

  • Zákaz účasti osobám mladším 18 let.
  • Zákaz provozování hazardní hry bez základního povolení od Ministerstva financí ČR.
  • Zákaz hazardních her, které neposkytují všem hráčům stejné podmínky nebo odporují dobrým mravům.
  • Provozovatel nesmí poskytnout hráči jakoukoli „pozornost podniku“ v podobě potravin, nápojů nebo tabákových výrobků. Toto omezení však lze modifikovat „All Inclusive“ poplatkem za účelem neomezené konzumace nápojů a potravin. V tomto případě by výše poplatku neměla být nižší než je cena obvyklá v obdobných zařízeních.
  • Hazardní hry nesmí být provozovány ve škole, volnočasovém zařízení pro děti a mládež nebo ve zdravotnickém zařízení. Kupodivu bylo zrušeno v ZHH ustanovení o zákazu provozoven poblíž výše vyjmenovaných zařízení. Předpokládá se ale, že další omezení místa provozu hazardních her si stanoví jednotlivé obce vyhláškou.
  • Osobu zapsanou v rejstříku osob vyloučených z účasti na hazardních hrách nesmí provozovatel vpustit do herního prostoru a nesmí jí umožnit zřídit nebo používat uživatelské konto.

Základní povolení

K provozování výše zmíněných hazardních her je nezbytné získat povolení od Ministerstva financí ČR, přičemž žadatel musí kumulativně splňovat:

  • zákonem stanovené podmínky pro provozovatele hazardních her (viz Podmínky pro provozovatele hazardních her),
  • bezdlužnost,
  • bezúhonnost,
  • poskytnutí kauce za každý druh hazardní hry složením na účet MF ČR nebo prostřednictvím bankovní záruky. Výše kauce činí 5 mil. Kč za kursové a totalizátorové sázky na zvířecí dostihy; 30 mil. Kč za ostatní kursové a totalizátorové sázky včetně provozovaných přes internet a bingo pouze jako internetová hra; 50 mil. Kč pro loterii včetně internetové a pro technickou hru a živou hru provozované jako internetové hry,
  • žadatel nesměl být v posledních 3 letech v likvidaci nebo zjištěn jeho úpadek.

Herní prostor

Herním prostorem se rozumí samostatný, stavebně oddělený prostor, v němž mohou být provozovány hazardní hry, a to pouze jedním provozovatelem jako jeho hlavní činnost. Herní prostor musí mít samostatný vstup z ulice nebo z veřejně přístupné vnitřní části budovy (chodba).

Povolení k umístění herního prostoru vydává obecní úřad, do jehož územní působnosti spadá místo, kde se má herní prostor nacházet.

Identifikace návštěvníků

Provozovatel herního prostoru je povinen provést identifikaci návštěvníka v souladu s úpravou zákona proti praní špinavých peněz a financování terorismu:

identifikaci návštěvníka při vstupu do herního prostoru a ověřit jeho věk – všechna jména a příjmení, rodné číslo, místo narození, pohlaví, trvalý nebo jiný pobyt, státní občanství, druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popř. orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti. Dále je provozovatel povinen ověřit shodu podoby s vyobrazením v průkazu totožnosti. Tyto údaje je povinen uchovávat po dobu 10 let;

  • zamezit vstupu do herního prostoru každé osobě mladší 18 let,
  • vést denní evidenci všech návštěvníků,
  • zajistit ověření návštěvníka prostřednictvím rejstříku vyloučených osob do 1 roku po vyhlášení technické specifikace.

Pozor! Na hernu s technickými herními zařízeními povolenými výhradně dle zákona o loteriích se povinnost identifikace vztahovat nebude!

Monitoring

Provozovna musí být monitorována kamerovým systémem, přičemž musí být monitorován:

  • Vstup do herního prostoru (ze záznamu musí být patrné: kolik osob a přibližně jakého věku v daný den do herního prostoru vstoupilo, zda byla provozovatelem na vstupu do herního prostoru ověřena totožnost a věk všech návštěvníků).
  • Celý herní prostor (je požadován za účelem: zajištění kontroly, zda nedochází k provozování nepovolených technických her, ochrany hráčů při reklamaci nevyplacené výhry, kontroly finančních toků, kontroly dodržování zákazu vstupu osob ml. 18 let).
  • U kasina navíc: celou plochu všech hracích stolů umístěných v kasinu, pokladny pro dotování žetonů, pokladny na bankovky a mince, pokladny na spropitné, prostory, kde dochází k operacím s bankovkami a mincemi, žetony, kartami, kostkami nebo jinými prostředky používanými k živé hře.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Označení herny/kasina, reklama

Na budově ani na chodbě před vstupem do herního prostoru se nesmí nacházet reklama, sdělení, symboly typické pro hazardní hry nebo jakákoli jiná forma propagace poutající na provozování hazardních her nebo získání výhry. Dále je vyžadováno, aby na vstupu byla taková provozovna označena slovy HERNA nebo KASINO (označení má být pouze na vstupu, jinde, např. na oknech, není označení přípustné).

Další „komplikace“ nastává v okamžiku, pokud by bylo označení slovem HERNA / KASINO umístěno na vstupu do budovy, který by byl sdílený s pohostinským zařízením. V takovém případě by byl provozovatel povinen provádět identifikaci a ověření věku každého návštěvníka při jeho vstupu do budovy, v níž se taková provozovna nachází. Z tohoto důvodu nelze označit vchod do budovy, ve které se nachází herna nebo kasino, spolu s pohostinským zařízením, slovem „HERNA“ nebo „KASINO“, neboť se nejedná o samostatný vchod, ale o vchod sdílený i provozovatelem pohostinského zařízení.

Výlohy, okna a vstupy do herního prostoru musí být zajištěny proti nahlížení.

Jakákoli reklama mimo provozovnu (např. cedule s ukazatelem směru na ulici) již může obsahovat symboly typické pro hazardní hru, avšak musí obsahovat sdělení o zákazu účasti osob mladších 18 let na hazardní hře a viditelné a zřetelné varování že: „Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.“

Dále je podle zákona o regulaci reklamy zakázána jakákoli reklama na hazardní hru provozovanou bez základního povolení Ministerstva financí ČR.

Herna

V herně lze provozovat pouze technickou hru na minimálně 15 herních pozicích. V době časového omezení od 3:00 do 10:00 hodin musí být herna uzavřena. Pokud je v herně jako vedlejší činnost bar, musí i ten být v době časového omezení uzavřen. Je ale pravomocí obecních úřadů toto časové omezení prodloužit.

Kasino

V kasinu lze provozovat živou hru (na minimálně 3 povolených stolech živé hry, a to po celou provozní dobu kasina), dále pak bingo a technickou hru. Pokud je přítomna i technická hra, pak s minimálním počtem 3 hracích stolů musí být provozováno minimálně 30 povolených herních pozic technické hry. Na každý další stůl živé hry může být provozováno maximálně dalších 10 herních pozic technické hry.

Provozní doba kasina může být tzv. non stop, pokud konkrétní obec nestanoví v obecně závazné vyhlášce jinak. Provozování jiných druhů hazardních her (kursová sázka, totalizátorová sázka) v kasinu je nepřípustné.

Rejstřík osob vyloučených z účasti na hazardních hrách

Jako jedno z opatření proti patologickému hráčství je Ministerstvem financí ČR zaveden a spravován rejstřík osob, jimž jsou hazardní hry zakázány. Dodržování tohoto zákazu a z něj plynoucí odpovědnost je delegována na provozovatele hazardní hry.

Prostřednictvím tohoto rejstříku má být k hazardním hrám zamezen již „ze zákona“ přístup osobám:

  • které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi;
  • vůči kterým byl pravomocně prohlášen úpadek v rámci insolvenčního řízení;
  • kterým hru zakázal orgán činný v trestním řízení;
  • které o zápis do rejstříku dobrovolně požádají.

Zdanění hazardu

Od 1. 1. 2017 vešel v účinnost rovněž zákon č. 187/2016 Sb., o dani z hazardních her, který přinesl významnou změnu v oblasti zdanění hazardu, a to zejména pro provozovatele technických her (výherních automatů). Zisk je od 1. 1. 2017 daněn ve výši 35 %. Ostatní hazardní hry (loterie, kursová sázka, totalizátorová hra, bingo, živá hra, tombola a turnaj malého rozsahu) jsou daněny ve výši 23 % z dílčího základu daně.

Zajímavé je rovněž tzv. daňové určení, tedy kam putují peníze vybrané z hazardu. Podle zákona o dani z hazardních her je 70 % z celkového příjmu daně z hazardu příjmem státního rozpočtu a 30 % příjmem rozpočtů obcí. Avšak u dílčí daně z technických her je tomu naopak, z celkového příjmu této daně je 35% příjmem státního rozpočtu a 65% pak tvoří příjem rozpočtu obcí. Konkrétní částka, kterou každá obec dostane je závislá na množství peněz vybraných z technických her na území dané obce a celkovému počtu herních pozic na území dané obce v poměru k celkovému množství herních pozic na území ČR.

Státní rozpočet má ročně z hazardu příjem přibližně 8–10 miliard korun českých.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Spotřebitelská soutěž

Nový zákon o hazardních hrách, který nabyl účinnosti dne 1. ledna 2017, přináší zásadní změnu rovněž v regulaci tzv. spotřebitelské loterie (resp. spotřebitelských soutěží). Z nové právní úpravy byly vyjmuty ustanovení regulující spotřebitelské soutěže, ankety a jiné akce o ceny, jejichž omezení obsažené v zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, se jevilo jako nekompatibilní s právem Evropské unie.

Nová právní úprava tak upouští od dosavadní poměrně přísné regulace. To především v praxi přináší nové možnosti podnikatelům, kteří tak mohou spotřebitelskou soutěž využít jako účinný marketingový nástroj, neboť účelem a cílem spotřebitelské soutěže je zejména zvýšení prodeje zboží a rozšíření databáze potenciálních zákazníků.

Předchozí právní úprava

Podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, byly spotřebitelské loterie definovány jako „soutěže, ankety a jiné akce o ceny, při nichž se provozovatel zavazuje vyplatit účastníkům určeným slosováním nebo jiným náhodným výběrem peněžní ceny, vkladní knížky, cenné papíry, pojištění apod. a nemovitosti, a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého zboží, služby nebo jiného produktu (…) nebo účast na propagační či reklamní akci poskytovatele anebo provozovatele, a to i nepřímo prostřednictvím jiné (další) osoby.“

Spotřebitelská soutěž byla umožněna jen za současného splnění zákonem přesně stanovených omezujících podmínek, a to:

  • pokud „souhrn všech nepeněžitých výher za všechny provozovatelem provozované hry v peněžním vyjádření nepřesáhne za jeden kalendářní rok částku 200 000 Kč a hodnota jednotlivé výhry nepřesáhne částku 20 000 Kč“;
  • oznámení spotřebitelské loterie místně příslušnému finančnímu úřadu;
  • provozovatel spotřebitelské loterie musel všem účastníkům hry zaručit rovné podmínky včetně možnosti výhry.

V ostatních případech byla spotřebitelská loterie zakázána.

Neznamená to ovšem, že by obchodní společnosti nemohly pořádat slosovací soutěže o ceny převyšující 20 000 Kč, kde by podmínkou účasti bylo zakoupení zboží nebo služeb. Provozovatel takové hry ovšem musel splňovat podmínky stanovené zákonem o loteriích, kterému v této činnosti podléhal. Provozovatelem mohla být jen „právnická osoba se sídlem na území ČR, které oprávněný orgán vydal povolení k provozování loterie nebo jiné podobné hry.“

V případě pořádání nepovolené spotřebitelské loterie hrozil takovému provozovateli správní trest až do výše 10 milionů Kč.

Klasickým modelem dříve zákonem omezené spotřebitelské loterie podléhající oznámení finančnímu úřadu byla soutěž, kdy si zákazník zakoupil určitý počet výrobků, z nichž vystřihl čárové kódy a tyto zaslal v obálce danému provozovateli spotřebitelské loterie. Provozovatel po skončení určitého předem stanoveného časového období vylosoval konkrétně stanovený počet výherců ze všech přihlášených soutěžících, které odměnil cenami v zákonem omezené hodnotě.

Pokud chtěl provozovatel dát k dispozici ceny s vyšší hodnotou a zároveň se nechtěl stát provozovatelem loterie podle zákona o loteriích, bylo běžné, že přistoupil k vypuštění jednoho z omezujících prvků, a to buď podmínku účasti v soutěži zakoupením zboží, nebo podmínku náhodného výběru výherce. S ohledem na principy spotřebitelské soutěže bylo nejjednodušším řešením vymyslet alternativní mechanismus výběru výherce tak, aby neobsahoval prvek náhody. Za takový mechanismus lze považovat například situaci, kdy zvítězila nejrychlejší správná odpověď nebo nejoriginálnější fotografie s daným výrobkem.

Jak vyplývá z výše uvedeného, mezi herní koncepty, které nebyly zakázané a nespadaly tak pod omezení zákona o loteriích, bylo možné zařadit například rychlostní (vyhrála nejrychlejší odpověď), vědomostní (soutěžící vyhrál cenu pouze, pokud odpověděl správně), kreativní (vyhrál nejhezčí nebo nejnápaditější obrázek, slogan,…), nebo výkonové soutěže (vyhrál soutěžící s nejvyšším množstvím nasbíraných čárových kódů, atd.). Tyto soutěže jsou založené na schopnostech soutěžících, nikoli na náhodném výběru.

Nová právní úprava

Po 1. lednu 2017 nabyl účinnosti zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, který zrušil zákon o loteriích, a s ním i původní omezení spotřebitelských loterií. Právní úprava spotřebitelské loterie, nově pojmenované jako „spotřebitelská soutěž“, je od 1. ledna 2017 přesunuta do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Nově tak zákon pojem spotřebitelská soutěž definuje jako:

„Soutěž, anketu nebo jiné akce o ceny pořádané pro spotřebitele v přímé souvislosti s propagací, nabídkou nebo prodejem výrobku či služby prodávajícího, při níž se prodávající zavazuje vyplatit účastníkům určeným náhodným výběrem peněžité či nepeněžité ceny a při kterých je podmínkou účasti zakoupení určitého výrobku či služby a doložení tohoto nákupu prodávajícímu nebo uzavření smluvního vztahu s prodávajícím výrobku, nebo služby či účast spotřebitele na marketingové akci prodávajícího.“

Dle výše uvedené definice je zjevné, že zákon o ochraně spotřebitele definuje spotřebitelskou soutěž stejnými znaky (účast v soutěži podmíněná nákupem výrobku nebo služeb + náhodný výběr výherce), jako zákon o loteriích dříve definoval spotřebitelskou loterii. Spotřebitelská soutěž nicméně není nově zakázaná ani omezená. Zákon o ochraně spotřebitele s naplněním znaků spotřebitelské soutěže nespojuje ani žádné následky či represe. 

Od ledna 2017 tak již pořadatelé nemusí posuzovat hodnoty nepeněžitých výher, jak tomu bylo dříve. Rovněž je irelevantní, zda bude výherce vybrán slosováním či jiným mechanismem. Zrušena je také povinnost ohlašovat soutěž finančnímu úřadu. 

Dohled České obchodní inspekce

Opuštění od striktní regulace však neznamená, že by pro pořádání spotřebitelské soutěže neplatila žádná pravidla. Spotřebitelská soutěž je, jak již bylo uvedeno, regulována především ustanoveními obsaženými v zákoně o ochraně spotřebitele. Je však nutné mít na paměti i regulaci obsaženou v zákoně o hazardních hrách či v zákoně o ochraně osobních údajů (blíže viz Ochrana osobních údajů).

Pořádání spotřebitelských soutěží spadá nyní pod kontrolní činnost České obchodní inspekce (ČOI). Všechny spotřebitelské soutěže ČOI nově zkoumá z pohledu naplnění podmínek zákona o ochraně spotřebitele, především pak kontroluje, zda se při pořádání spotřebitelských soutěží pořadatel nedopouští tzv. nekalých obchodních praktik. Ty zákon o ochraně spotřebitele definuje obecně jako jednání podnikatele vůči spotřebiteli, které je „v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilé podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určeno, nebo který je jeho působení vystaven ve vztahu k výrobku nebo službě“.

Nekalými obchodními praktikami jsou pak zejména klamavé obchodní praktiky (především sdělení nepravdivých údajů s cílem nalákat spotřebitele ke koupi zboží, popř. k účasti na spotřebitelské soutěži,…) či agresivní obchodní praktiky (vytváření dojmu, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo místo aniž by koupil zboží, nebo nabádání dětí, aby si koupily zboží, vytváření dojmu, že spotřebitel vyhraje, pokud zakoupí zboží,…). Další demonstrativní výčet klamavých a agresivních obchodních praktik uvádí v příloze č. 1 a příloze č. 2 zákona o ochraně spotřebitele.

Ve vztahu k spotřebitelské soutěži ČOI kontroluje splnění především (nikoli však pouze) těchto podmínek:

  • shoda údajů v pravidlech soutěže s reálným průběhem soutěže;
  • shoda slíbených cen s cenami reálně udělenými;
  • kontrola zákazu pyramidového programu, který je v obecné rovině definován jako skutečnost, „kdy spotřebitel zaplatí za možnost získat odměnu, která závisí na získání dalších spotřebitelů do programu, nikoli na prodeji nebo spotřebě výrobku“;
  • kontrola zákazu vytvářet klamný dojem, že spotřebitel získá cenu za koupi výrobku nebo služeb.

Porušení zákazu nekalých obchodních praktik naplňuje znaky přestupku dle zákona o ochraně spotřebitele a lze za něj uložit peněžitou pokutu až do výše 5 milionů Kč.

Pravidla spotřebitelských soutěží podle zákona o ochraně spotřebitele

Základním předpokladem pro dodržení zákonných ustanovení zákona o ochraně spotřebitele, (zejména pak zákazu nekalých obchodních praktik popsaných výše) je schopnost pořadatele nastavit pravidla spotřebitelské soutěže jasně a srozumitelně a zajistit, aby účastníci soutěže měli k dispozici všechny informace podstatné pro jejich účast v soutěži, a zabezpečit, aby soutěž nemohla být označena za klamavou a zajistit rovné podmínky pro všechny soutěžící včetně možnosti výhry.

Všechny spotřebitelské soutěže by měly mít písemná a veřejně dostupná pravidla soutěže, v nichž budou definovány veškeré podmínky účasti v soutěži, popis průběhu a seznam výher. K těmto podmínkám by měli mít přístup všichni účastníci, aby věděli, co mohou a nemohou od soutěže očekávat.

Jako příklad podmínek, které by pravidla spotřebitelské soutěže měla obsahovat, lze uvést:

  • podmínky přihlášení do soutěže, tj. především kdo se může soutěže účastnit, podmínky účasti a časové období do kdy je možné se do soutěže přihlásit;
  • přesné určení výher;
  • podmínky výběru výherce, tj. především průběh losování nebo podmínky hodnocení odpovědí soutěžících;
  • termín a průběh předávání cen;
  • v případě drobných věcných cen vést jejich evidenci, v případě hodnotnějších cen lze doporučit sepisovat protokoly o celém průběhu soutěže.

Pro úplnost je vhodné zmínit, že v případě losování výher, není přítomnost notáře u losování cen zákonem vyžadována.

Pravidla spotřebitelských soutěží podle zákona o hazardních hrách

Na tomto místě je vhodné připomenout, že podstatnou podmínkou pořádání spotřebitelské soutěže je, aby spotřebitelská soutěž nenaplňovala znaky hazardní hry dle zákona o hazardních hrách, k jejichž provozování je vyžadováno povolení Ministerstva financí ČR.

Hazardní hra je zákonem o hazardních hrách definována jako „hra, sázka nebo los, do nichž sázející vloží sázku, jejíž návratnost se nezaručuje, a v nichž o výhře nebo prohře rozhoduje zcela nebo zčásti náhoda nebo neznámá okolnost.“

Sázkou se pak dle ust. § 4 zákona o hazardních hrách rozumí „sázejícím dobrovolně určené nevratné plnění, které bude porovnáváno s výsledkem hazardní hry, včetně:

  • rozdílu mezi nabízenou cenou zboží nebo služby a jejich cenou obvyklou; za cenu obvyklou se považuje cena stanovená podle zákona upravujícího oceňování majetku, a
  • částky převyšující cenu za volání nebo odeslání textové nebo multimediální zprávy vyplývající ze smlouvy mezi účastníkem hazardní hry a poskytovatelem služeb elektronických komunikací.“

Příkladem spotřebitelské soutěže, která by mohla naplňovat znaky hazardní hry, tak dle výše uvedené definice může být situace, kdy výběr výherce je náhodný (např. formou losování) a zároveň podmínkou účasti v soutěži je zaslání prémiové sms, případně telefonní hovor za cenu vyšší, než kterou by byl účastník soutěže povinen zaplatit dle svého tarifu. Rozdíl v ceně lze tedy považovat za sázku a soutěž by tak spadala do režimu zákona o hazardních hrách.

Nová úprava spotřebitelských soutěží uvolňuje dosavadní striktní omezení a otevírá tak dveře novým marketingovým aktivitám. Je však nicméně stále nutné, aby provozovatelé spotřebitelských soutěží dbali na splnění řady podmínek plynoucích jim zejména ze zákona o ochraně spotřebitele, zákona o hazardních hrách a zákona o ochraně osobních údajů, tj. především zabezpečit, aby soutěž nebyla považována za nekalou obchodní praktiku nebo za hazardní hru. V tomto případě by se pořadatel vystavoval riziku uložení pokuty za přestupek. Pro předejití nežádoucích sankcí je na místě konzultovat správnost soutěžních podmínek s právníkem.

Ochrana osobních údajů ve vztahu ke spotřebitelským soutěžím

Při pořádání spotřebitelských soutěží většinou dochází ke zpracování osobních údajů soutěžících. Nezřídka jsou tyto soutěže pořádány především za účelem získávání kontaktů na nové potenciální zákazníky. Je tedy nutné mít na paměti i povinnosti související se zpracováním osobních údajů, zejména je nutné do přihlášky do spotřebitelské soutěže zapracovat souhlas se zpracováním osobních údajů a případný souhlas s pozdějším zasíláním obchodních sdělení.

Pro bližší informace o ochraně osobních údajů lze odkázat na článek Ochrana osobních údajů.

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Právního průvodce

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek