Průlomový rozsudek mění pohled podniků na sledování zaměstnanců

25. 2. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Zatímco podle některých právníků bude nyní možné v celé Evropské unii sledovat i soukromou korespondenci pracovníků, jiní upozorňují na odlišnost české legislativy. Přesto mohou programy pro sledování zaměstnanců zvýšit výkonnost a snížit rizika bezpečnostních hrozeb pro firmu.

Diskuzi o míře sledování zaměstnanců v českých firmách rozvířilo lednové rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Ten konstatoval, že zaměstnavatelé smějí po předchozím oznámení sledovat komunikaci zaměstnanců na pracovních počítačích. Rozhodl tak na základě případu, kdy si na podobný postup stěžovali pracovníci v Rumunsku a na základě legislativy platné v celé Evropské unii.

Podle některých právníků a firem nyní tím pádem bude výrazně snazší propustit zaměstnance, kteří si svoji pracovní dobu krátí on-line nákupy, brouzdáním na internetu nebo soukromou korespondencí. Zhruba dvě třetiny českých podniků přitom již nyní používají nástroje pro monitoring pracovních počítačů, tabletů a mobilů. Na základě rozhodnutí evropského soudu tak podle některých právníků získají větší zastání u soudů v případných sporech se zaměstnanci.

Průlomové rozhodnutí nyní firmám umožní monitorovat i soukromou elektronickou korespondenci zaslanou prostřednictvím e-mailu, Facebooku či populárních komunikátorů typu WhatsApp a iMessage, včetně sdílení obrázků pomocí aplikací Snapchat nebo Instagram,“ shrnuje Martin Hnízdil, AuditPro manažer společnosti truconneXion, která pomáhá firmám zjišťovat, jak zaměstnanci využívají výpočetní techniku, a také zajišťovat bezpečnost firemních dat.

„Pokud zaměstnavatel jejich využívání přímo nepovoluje, mohli by zaměstnanci přijít o pracovní místo,“ dodává Martin Hnízdil. Rozhodnutí se dotýká všech zařízení ve vlastnictví firmy, tedy nejen počítačů, ale i chytrých telefonů a tabletů.

Právě na mobily a tablety se v posledních dvou letech přesunula více než polovina času využívaného pro soukromé účely. „Zcela oprávněně jsou mobilní zařízení trnem v oku mnoha českým zaměstnavatelům, kteří bez vhodné aplikace pro správu a monitoring nejsou schopni vyhodnotit míru jejich využívání pro soukromé účely, a tím pádem zajištění bezpečnosti dat. Zájem o tyto aplikace proto rapidně roste,“ dodává Martin Hnízdil.

Z využívání pracovního času k řešení soukromých záležitostí se přitom v Česku stává stále větší problém. „Například před Vánocemi odkrojily mimopracovní aktivity jednomu zaměstnanci z pracovní doby v průměru dokonce 92 minut denně! Pokud práci nedoženou později, připraví své chlebodárce skoro o čtyři dny činnosti,“ shrnuje Martin Hnízdil.

Firmy mohou do soukromé pošty, tvrdí část právníků

„Soudy většinou firmám neupíraly právo na monitoring využívání pracovních prostředků zaměstnavatele, ale čtení soukromé korespondence bylo považováno za protiprávní. Řada zaměstnavatelů proto do nejistých právních sporů nešla,“ říká Josef Donát, odborník na právo v oblasti informačních technologií z advokátní kanceláře Rowan Legal.

To by se ale nyní mělo změnit, protože rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je de facto závazný i pro Českou republiku. Pokud zaměstnavatel seznámí pracovníky s pravidly využívání firemních prostředků včetně způsobu jejich sledování, a zaměstnanec pravidla poruší, soud by již neměl právo zaměstnavatele na monitorování soukromé komunikace zaměstnance zpochybňovat.

Firmám by se mělo usnadnit dokazování případů porušování pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Bez možnosti kontroly komunikace prostřednictvím pracovních prostředků zaměstnavatele bylo obtížné prokázat, jestli elektronická korespondence byla soukromá, nebo pracovní. Toho samozřejmě řada přistižených zaměstnanců zneužívala,“ dodává Josef Donát.

Teď musí podle něj zaměstnanci počítat s tím, že zaměstnavatel může při splnění zákonných podmínek sledovat využívání svých pracovních prostředků na pracovišti. „A nemohou poukazovat na porušování jejich práva na soukromí, respektive soud by k takovým argumentům neměl přihlížet, pokud se bude jednat o situaci obdobnou sporu, který řešil Evropský soud pro lidská práva,“ zdůrazňuje Josef Donát.

Sledování zaměstnanců však bude podle odborníků i nadále oblastí, kde budou muset firmy postupovat velmi opatrně. Jde totiž o velmi citlivé téma. Navíc v každé zemi ošetřuje tuto oblast poněkud jiná právní úprava. A řada právníků i firem z oboru je k automatické aplikaci rozsudku v českém prostředí spíše skeptická.

Nejsme v Rumunsku, namítají jiní

Pro české zaměstnavatele rozsudek Evropského soudu pro lidská práva změny nepřináší. Musejí totiž respektovat úpravu obsaženou v tuzemských předpisech, které oproti těm rumunským chrání zaměstnancovo soukromí více,“ upozorňuje Martin Hrdlík z právní kanceláře KPMG Legal.

„Podle českého zákoníku práce může zaměstnavatel přistoupit k systematickému sledování zaměstnancovy elektronické pošty jen tehdy, má-li pro to závažný důvod. O způsobu a rozsahu monitoringu musí být zaměstnanci vždy předem písemně informováni,“ dodává Martin Hrdlík.

„Ačkoli Evropský soud pro lidská práva v rozhodnutí vycházel z mezinárodní úmluvy, která je závazná též pro Českou republiku, není správné interpretovat ho jako posvěcení neomezeného sledování činnosti zaměstnanců na českých pracovištích,“ zdůrazňuje Martin Hrdlík.

To potvrzují i firmy, které vyvíjejí software pro sledování zaměstnanců. „Zmíněná společnost měla v interních směrnicích specifikováno, že zaměstnanci mohou využívat svěřeného pracovního prostředku pouze k pracovním účelům, tudíž v dobré víře e-maily monitorovala. Pokud však mají zaměstnanci jako benefit užití pracovních prostředků i k soukromým účelům, judikát je naprosto bezcenný. Nelze jej v tomto případě paušálně použít,“ upozorňuje Lukáš Hrňa, Key Account Manager společnosti MicoSoftware, která produkuje program Aktivity pro sledování zaměstnanců.

Tuzemským trhem proto podle něj rozsudek zásadně nezahýbal. „Ať se to zdá neuvěřitelné, čeští zaměstnavatelé do velké míry svým zaměstnancům věří a nejsou nijak zvláště nakloněni monitoringu jejich práce,“ doplňuje Lukáš Hrňa.

Podobně situaci hodnotí i další firmy z oboru. „Žádnou změnu jsme neregistrovali. Navíc si nemyslím, že by to mělo nějaký efekt, a hlavně, že by to ve skutečnosti opravdu bylo možné. Pořád je tady Ústava ČR a listovní a poštovní tajemství,“ navazuje Vladimír Dvořák ze společnosti MagikINFO.

Některé společnosti však pod dojmem zpráv v médiích rostoucí poptávku o sledovací programy zaznamenaly. „Zájem se v posledních týdnech zvýšil,“ konstatuje Tomáš Kocourek, obchodní ředitel společnosti Amenit, který nabízí software Cyclope Employee Surveillance.

Program poskytuje firmám statistické informace o produktivitě práce zaměstnanců. Monitorovací software poskytuje například informace o čase stráveném zaměstnancem prací na počítači, spuštěných a používaných programech, statistiku otevíraných dokumentů, statistiku navštívených webových stránek, statistiku chatu a jiných programů pro zasílání rychlých zpráv.

Monitorovací software v žádném případě nenarušuje soukromí zaměstnanců, neshromažďuje žádné důvěrné informace,“ doplňuje Tomáš Kocourek. Podobně pracují i další programy. Například zmíněný program Aktivity nabízí 40 různých sestav, včetně monitorování tisku.

Sledování musí firma lidem oznámit

Sledování zaměstnanců je podle představitelů všech oslovených firem legální za situace, kdy jsou s ním zaměstnanci předem seznámeni. Jeho smyslem není zjišťování privátních informací o pracovnících, ale větší efektivita práce a snížení rizik.

„Pokud nevím, kde se nacházím, nevím kudy jít. Neboli: Co nemonitoruji, to neřídím. Získáte velké množství informací o tom, kdy vaši zaměstnanci nejvíce zneužívají pracovní dobu a záleží jen na vás, jak se k tomu postavíte. Můžete je vyhodit, nebo se zamyslet a místo pondělního rána nechat poradu na středu od 13. do 15. hodiny, kdy je neefektivita nejvyšší,“ zmiňuje Lukáš Hrňa.

Informace může firma vyhodnotit jak v rámci celé firmy, tak u jednotlivých zaměstnanců. Sledovat může několik parametrů. „Primárně jak je daný uživatel počítače aktivní, tedy pracuje s myší nebo píše na klávesnici, nebo pasivní, a žádnou činnost na počítači nevytváří,“ konstatuje Tomáš Kocourek. Dále podnik naprosto přesně zjistí, jaké aplikace uživatelé ke své práci používají, a ty nepotřebné může zrušit. Optimalizuje tím náklady do IT vybavení.

„Co se týče snížení rizik, jde zejména o možnost odhalit únik informací, možnost kontroly škodlivých webových stránek a také zákaz přístupu k nim. A rovněž o možnost zabránit připojení zavirovaného USB flash disku a podobně,“ doplňuje Vladimír Dvořák.

Zaměstnavatelé by podle výrobců softwaru měli všechny pracovníky seznámit s tím, jak mohou nakládat s výpočetní technikou a upozornit je i na způsob monitoringu výpočetní techniky. Tato pravidla by měla být i součástí pracovních smluv. „Už samotné varování, že k monitoringu dochází, sníží zneužívání na minimum. Nicméně chronické lajdáky to mnohdy neodradí a ty je možné nyní snadněji usvědčit,“ uzavírá Martin Hnízdil.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek