Průmysl 4.0: Česko musí využít svůj potenciál

4. 3. 2018 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Dle Global Information Technology Report, výroční zprávy Světového ekonomického fóra hodnotící země dle jejich připravenosti využívat informační a komunikační technologie, je Česká republika aktuálně na příčce číslo 36. Oproti předchozímu roku jsme se vyhoupli o 7 míst výše a index technologické připravenosti poskočil o 0,2 bodu na 4,7 ze 7 možných. Je tento pokrok ale dostatečný? Co můžeme dělat lépe?

Pokud se na výsledky zmíněné zprávy podíváme podrobněji, zjistíme zajímavou věc – teoreticky jsme připraveni, praxe a pozitivní dopad ale pokulhává. Nutno dodat, že v tom nejsme sami, většina vyspělých zemí kopíruje podobný trend, hlavně v oblasti státní správy ale Česká republika zaostává a ani v business sféře není využití tak rozšířené, jak by mohlo být. V čem naopak předčíme i bohatší sousedy, je infrastruktura a cenová dostupnost. To znamená, že podmínky pro to, abychom ze čtvrté průmyslové revoluce vytěžili maximum, máme vynikající.

Ke klíčovými složkám Průmyslu 4.0, což je označení čtvrté průmyslové revoluce původně použité německou vládou, patří digitalizace a digitální ekonomika, automatizace výroby, internet věcí nebo internet služeb. Jako principy implementace jsou v akčních plánech, iniciativách a národních strategiích skloňovány pojmy interoperabilita, informační transparentnost, podpora ze strany technologií a decentralizované rozhodování. Během 10 až 15 let se tak očekává, že se propojí všechny složky výrobního řetězce – od strojů a zaměstnanců přes zboží, dodavatele až po zákazníky.

Kritičtější hlasy označují tyto scénáře za fantazii a říkají, že celý proces je podmíněn spíše tlakem ze strany výrobců nových technologií než reálnou poptávkou, ale jedno je jisté – ať už nás v blízké budoucnosti čekají vzájemně komunikující roboti, nebo jen zvýšené tempo automatizace, určitá úroveň pokroku nastane jistě a firmy i stát se budou muset přizpůsobit, pokud budou chtít zůstat efektivní a konkurenceschopní.

Podpora Unie

Zásadní roli v tomto pokroku hraje i Evropská unie. Jednak poskytuje širší vizi, jak nové technologie zabudovat do ekonomik svých členů, důležitější je ale finanční podpora, která má toto zabudování usnadnit. Komise již po několik let prosazuje aspekty Průmyslu 4.0, ať už v různých sděleních, nebo ustavením pracovních skupin či fóra o digitálním podnikání, nejzásadnější je pak bezesporu strategie Digitálního jednotného trhu.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Ideová podpora ale nestačí a Brusel myslí i na finanční podporu své vize. V programovém období na roky 2014 až 2020 jsou dvěma hlavními zdroji financování pro inovace strukturální a investiční fondy (ESIF) a program Horizont 2020. Prvé zmíněné pomáhají soukromému i veřejnému sektoru modernizovat infrastruktury potřebné k zapojení se do digitální ekonomiky, Horizont 2020 pak v rámci pilíře Vedoucí postavení evropského průmyslu podporuje firmy v inovačních aktivitách.

Využijme potenciál

Aby Česká republika stoupala na žebříčku technologické připravenosti stále výš, je zásadní využít jak potenciál, který v zemi existuje, tak možnosti další podpory ze strany Evropské unie. Jak ukázalo nedávné fiasko s jedenáctimiliardovým tendrem na vysokorychlostní internet z ESIF, do kterého se přihlásili tři žadatelé o necelých 50 milionů korun, ne vždy se to podaří.

Neschopnost takto zásadní modernizaci provést může znamenat na trhu obrovskou nevýhodu a hrozí tak, že se pokrok a technologie obrátí proti nám. Lidové moudro praví, že pokrok nezastavíme. V tomto duchu je tak potřeba držet krok a nastávající revoluci nezaspat.

Převzato z časopisu Komora, Autorka článku: Hana Martínková

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek