Průmysl 4.0 může být hřbitovem pro malé a střední firmy, varují odborníci

28. 7. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Průmysl 4.0 bývá označován za čtvrtou průmyslovou revoluci. Pokud se naplní některé scénáře, může přinést opravdu nejzásadnější zvrat v dějinách ekonomiky. Namísto tisíců malých a středních firem by totiž většinu výkonu hospodářství a zaměstnanosti začalo zajišťovat několik nadnárodních gigantů.

Malé a střední firmy se často dívají na plány na zavádění Průmyslu 4.0 s nedůvěrou a obavami. Čtvrtou průmyslovou revoluci má totiž doprovázet propojení všech věcí prostřednictvím internetu, rozsáhlá robotizace a široké zapojení umělé inteligence. To vše již předem naznačuje, že v novém oboru by mohlo získat naprostou dominanci několik málo technologických hráčů. A malé firmy by vůči nim dostaly do naprosté závislosti.

Odborníci přitom připouštějí, že podobné obavy nemusí být jen nechtěným důsledkem zavádění Průmyslu 4.0, ale jedním z jeho cílů.  „Základní dokument zveřejněný při vyhlášení této iniciativy v Německu, Umsetzungsempfehlungen für das Zukunftsprojekt Industrie 4.0, hovoří o tom, že malé a střední firmy bude třeba přesvědčit, aby převzaly metodologické a organizační nástroje a technologie od lídrů průmyslu. Je tedy otázkou, zda si již tvůrci tohoto dokumentu neuvědomovali, že pro malé a střední firmy nemusí být průmysl 4.0 přínosem,“ upozorňuje Otto Havle, ředitel společnosti FCC průmyslové systémy. 

Hrozba technologické závislosti na několika málo hráčích přitom není jen teoretickým předpokladem, ale jedním ze základů čtvrté průmyslové revoluce. „Průmysl 4.0 vznikl v Německu jako iniciativa, která má podpořit domácí německý průmysl. Již zmíněný dokument uvádí jako jeden z jejích hlavních cílů standardizaci. Zmiňovaná závislost by tedy mohla vzniknout jako důsledek povinných standardů dohodnutých mezi velkými hráči na německém trhu,“ dodává Otto Havle.

Přesto si nemyslí, že nástupem Průmyslu 4.0 by byl osud malých a středních firem automaticky zpečetěn. „Dominantní technické řešení se přes všechny snahy různých korporací v průmyslu ještě nikdy nepodařilo prosadit. A pokud skutečně má jít o revoluci, tak ta se standardy neřídí,“ upozorňuje Otto Havle. „Malé a střední firmy vždy prokazovaly neuvěřitelnou životnost, invenci a adaptabilitu. Je tedy možné, že nakonec právě v nich budou hi-tech principy koncepce Průmyslu 4.0 zdrojem ekonomického úspěchu,“ doplňuje.

Integrace omezí tržní prostředí

Přesto může být Průmysl 4.0 rizikem nejenom pro oblast malých a středních firem, ale i pro některé základní tržní principy založené na konkurenci. Jednou z možností dalšího vývoje je totiž vznik takzvaných oborových clusterů.

„Podle mého názoru je to jedna z možností vývoje. Opuštění vertikálního řízení subjektů hodnotového řetězce a přechod na distribuované řízení typu multiagentní sítě může vyvíjet tlak i na opuštění standardních b2b rozhraní například mezi subdodavatelem a výrobcem nebo výrobcem a distributorem. Pro velké výrobce by mohla být výhodnější integrace celého řetězce pod jedním subjektem, oborovým clusterem. Počátky takového vývoje jsou ostatně viditelné již dnes,“ podotýká Otto Havle.

„Průmysl 4.0 je výzvou pro všechny zúčastněné. Bez ohledu na velikost firmy bude rozhodující, zda firmy dokáží včas vhodným způsobem zareagovat. Firmy v dodavatelském řetězci budou obecně tlačeny svými odběrateli, aby integrovali své procesy v rámci dodavatelského řetězce. Tedy například napojili své informační systémy na systém svého odběratele,“ konstatuje Jan Linhart, partner společnosti KPMG Česká republika.

„To se ale do značné míry děje už teď. V rámci průmyslu 4.0 se tato integrace prohloubí a zároveň se výrazně zrychlí celý proces. To bude vyžadovat i rychlejší reakce na straně dodavatelů,“ dodává Jan Linhart.

Páteř ekonomiky ztratí význam

Podle některých odborníků bude mít podobný vývoj pro malé a střední firmy velmi nepříznivé důsledky. „Malé firmy nebudou mít praktický význam pro ekonomiku, pomůžou však řešit sociální politiku. Řada osob místo čekání na volné pracovní místo zvolí riziko podnikání. Jejich vznik i další rozvoj bude závislý na podpoře mimo jiné i z veřejných zdrojů,“ líčí Jan Rollo, šéf společnosti Sysgo Group, neradostnou budoucnost firem, které jsou dnes páteří ekonomiky.

Alespoň některé firmy mají podle něj šanci temné budoucnosti uniknout. „Etablované střední společnosti, zejména ty obsluhující určité trhy nebo konzervativní klientelu, mají šanci na přežití. Postavení takových subjektů bude však mnohem náročnější než v současnosti. Budou samozřejmě čelit zvyšujícím se tlakům na integraci do jiných společností nebo akvizicím či diskriminujícím obchodním podmínkám v rámci dodavatelských řetězců,“ předpokládá Jan Rollo.

Také podle dalších expertů dojde v případě, že se v plné šíři uskuteční futuristické předpovědi, k podstatné změně obchodního modelu uvnitř průmyslu. „Ale jsem přesvědčen, že i poté zůstanou niky, ve kterých bude stále fungovat obchodní model, který Evropa používá již čtyři století: nezávislé specializované subjekty pro subdodávky, finální výrobu, distribuci a prodej vyjednávající optimální spolupráci přes b2b rozhraní. A budou to malé a střední podniky, které budou tyto niky úspěšně obsazovat,“ podotýká Otto Havle.

Faktem podle něj je, že některé z principů Průmyslu 4.0 mohou vést k větší integraci uvnitř průmyslových odvětví. „Ještě větší a silnější průmyslové korporace by mohly mít zájem i sílu prosazovat na evropské úrovni prvky státního, nebo evropského korporativismu,“ zmiňuje Otto Havle.

Na malé firmy nezapomeneme, slibuje ministerstvo

Právě kvůli silné vazbě velkých firem a státu v případě zavádění Průmyslu 4.0 je tento koncept některými malými firmami označován za další socialistický experiment v režii nadnárodních korporací za peníze daňových poplatníků.

„Financování soukromého sektoru státními penězi v podobě různých podpůrných programů mívá většinou za následek privatizaci výsledků programu vybranými subjekty, pokřivení trhu a přesunutí zodpovědnosti za sociální dopady na stát a veřejné instituce. To jsou obvyklé důsledky socialistických experimentů,“ vysvětluje Otto Havle.

Koncepce Průmyslu 4.0 je podle něj německým státem prezentována jako všeobecný program podpory konkurenceschopnosti německého průmyslu. „Ale u jejího zrodu stály velké průmyslové svazy jako BITKOM, VDMA nebo ZVEI i představitelé největších německých průmyslových firem,  dodává Otto Havle.

Stát však oponuje, že k posilování velkých koncernů nebude kvůli Průmyslu 4.0 docházet. „Pravidla veřejné podpory pro velké podniky jsou v rámci EU velmi striktní a malé a střední podniky mají v této oblasti lepší podmínky.  Evropská komise se problematikou malých a středních podniků intenzivně zabývá například v rámci Evropského aktu pro malé podniky a v České republice preferujeme také podporu malých a středních podniků,“ namítá František Kotrba, mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu.

Otázkám připravenosti českého průmyslu včetně malých a středních firem je podle něj věnován materiál připravený pro Ministerstvo průmyslu a obchodu týmem kolem profesora Maříka, za účasti expertů z řad Svazu průmyslu a dopravy České republiky i Elektrotechnické asociace České republiky a mnoha různých průmyslových firem. Materiál mimo jiné rozebírá potenciální dopad Průmyslu 4.0 na různé typy firem v České republice a doporučuje, kam by mělo směřovat úsilí průmyslu i státu, aby byl pro české firmy nástup Průmyslu 4.0 příležitostí a nikoliv likvidačním faktorem.

„Velké podniky pro svou výrobu potřebují dodavatele z oblasti malých a středních podniků, ale vždy bude hrát roli cena subdodávky.  Prostřednictvím iniciativy Průmysl 4.0 by mělo docházet k úsporám finančních prostředků, času a zlepšení flexibility MSP. V některých oborech dosáhneme nižší ceny levnější pracovní silou, jinde použitím moderních technologií,“ soudí František Kotrba.

Jan Linhart nepředpokládá, že by v budoucnu mělo existovat několik málo řešení, která dosáhnou monopolního nebo oligopolního postavení. „Nicméně v případě konkrétních firem bude nutné zvýšit propojení s dodavateli a odběrateli, čímž fakticky dojde k určité technologické závislosti. Bude pak záležet na přístupu odběratele, jaký stupeň integrace bude sjednán a případně zda dojde k nějaké přímé či nepřímé kompenzaci za jeho zavedení,“ odhaduje partner KPMG.

Podle něj je i nyní běžné, že v určitých oborech dochází k nepřímé kompenzaci nákladů na pořízení investic, které jsou určeny pouze pro jednoho dodavatele. Například v automobilovém průmyslu se tímto způsobem kompenzuje pořízení forem nebo speciálních přípravků, které není možné využít pro jiné odběratele. Případné specifické řešení může mít charakter této investice.

Je logické, že některé malé a střední podniky k průmyslu 4.0 vzhlížejí s obavami. Jako celá řada nových věcí i Průmysl 4.0 přináší řadu otazníků a nejistot. Nicméně i v tomto prostředí zafungují tržní mechanismy. Firmy, které budou otevřené novým myšlenkám a budou připravené je nejen implementovat, ale také se podílet na jejich vytváření, budou úspěšné bez ohledu na to, zda jde o malé firmy nebo nadnárodní korporace,“ uzavírá Jan Linhart.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek