Průvodce 7. rámcovým programem

11. 3. 2010 | Zdroj: Technologické centrum AV ČR

Stručný průvodce 7. rámcovým programem pro zájemce, kteří se chtějí zapojit do projektů 7. RP, ale dosud s nimi nemají žádné zkušenosti. Text je členěn do kapitol, které řeší otázky nejčastěji pokládané z řad zájemců o zapojení do 7. RP pracovníkům Technologického centra AV ČR.

Rámcové programy (RP) mají v Evropě již dlouholetou tradici - 1. RP byl zahájen v roce 1984, Česká republika se jich účastní od 3. RP. Struktura, pravidla pro účast, způsob podávání projektů i finanční podmínky se pro jednotlivé RP liší. Tato příručka byla připravena jako stručný průvodce pro právě probíhající 7. RP a 7. RP EURATOM a je určena především pro úplné začátečníky v oblasti RP. Přináší čtenáři informace o tom, co vlastně je 7. RP, jaká je jeho struktura, jak je rozdělen rozpočet, kdo se do projektů 7. RP může zapojit, jaké typy projektů je možné využít a jaké aktivity je možné v jejich rámci realizovat. Příručka dále poradí, jakým způsobem se do 7. RP projekt podává, jak je hodnocen a kde je možné získat další informace a poradenství. V neposlední řadě podává základní přehled finančních podmínek platných v 7. RP.

Obsah dokumentu:

Co je 7. rámcový program (7.RP)?

Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace, je hlavním nástrojem Evropské unie pro financování výzkumu a vývoje. Jeho rozpočet v letech 2007 až 2013 dosahuje 50,5 mld. € a rozpočet 7. RP EURATOM (2007-2011) téměř 2,8 mld. €. Koncept a struktura 7. RP jsou navrženy v souladu s potřebami Evropy v oblasti zaměstnanosti a konkurenceschopnosti. Silný důraz je kladen na mezinárodní spolupráci a vysokou kvalitu realizovaného výzkumu.

Jaká je struktura 7. RP?

7. RP se skládá ze čtyř specifických programů, které odpovídají hlavním cílům evropské výzkumné politiky, kterými jsou mezinárodní spolupráce při řešení témat stanovených podle priorit a potřeb evropské společnosti a průmyslu (program „Spolupráce“), základní výzkum bez omezení tematiky (program „Myšlenky“), rozvoj lidských zdrojů ve všech vědních oborech (program „Lidé“), tvorba nových a podpora existujících výzkumných kapacit a výzkum ve prospěch malých a středních podniků (program „Kapacity“). Ze 7. RP jsou podporovány také výzkumné aktivity Společného výzkumného centra Evropské komise (JRC – zkratka vychází z anglického termínu a je vžitá i v české terminologii). Jadernému výzkumu je věnován 7. rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) pro výzkum a odbornou přípravu (2007-2011).

Spolupráce

Program Spolupráce je rozpočtově největší součástí 7. RP. Tematicky je zaměřen podle potřeb evropské společnosti a průmyslu. Podporuje spolupráci průmyslové a akademické sféry v mezinárodních výzkumných projektech v deseti tematických oblastech.

  1. Zdraví – výzkum je zaměřen na biotechnologie, generické nástroje, nové a inovativní technologie pro lidské zdraví, translační výzkum pro lidské zdraví a na optimalizaci poskytování zdravotní péče evropským občanům. Cílem je zdraví evropských občanů, zvýšení konkurenceschopnosti evropského biomedicínckého výzkumu, účinný boj s nově se objevujícími epidemiemi a vývoj a validace nových terapií a léčebných metod se speciálním důrazem na děti, stárnoucí populaci a ženy a v neposlední řadě udržitelné a účinné systémy zdravotní péče.
  2. Zemědělství, potraviny a biotechnologie – výzkumné aktivity se člení do tří základních oblastí. První z nich se zaměřuje na výzkum biologických základů zemědělské, lesnické a rybářské produkce, udržitelnost produkčních systémů, zdraví a ochranu rostlin i zvířat. Akcentován je také výzkum sloužící podpoře politik EU. Druhou oblastí jsou potraviny a potravinářské technologie. Témata jsou zaměřena na spotřebitele – jejich postoje a preference, zkoumány jsou také dopady výživy na zdraví. Patřičná pozornost je věnována potravinářským technologiím a zejména pak kvalitě a bezpeč- nosti potravin a interakcím životního prostředí a potravinového řetězce. Třetí oblast je zaměřena na podporu moderních biotechnologií a na nepotravinářské využití zemědělské produkce jako zdroje biomasy, a to nejenom pro energetické účely, ale výzkum se také orientuje na využití rostlin a dalších organismů pro produkci cenných látek využitelných v průmyslu.
  3. Informační a komunikační technologie – program je zaměřen na potřeby průmyslu, a to od hledání cest budoucího výzkumu až po nové aplikace pro udržitelné zdravotní systémy, individuální péči a systémy pro nezávislý život nemocných a starších lidí, aplikace pro použití digitálního obsahu ve vzdělávání i zachování kulturního dědictví. Tématem je inteligentní a bezpečná doprava, udržitelné životní prostředí a energetická účinnost. Technologická část programu řeší budoucnost internetu a komunikací, rozpoznávací systémy a nové generace robotů a součástkové základny.
  4. Nanovědy, nanotechnologie, materiály a nové výrobní technologie – výzkum se zabývá jevy a manipulací s hmotou o rozměrech řádu nanometrů, vývojem nanotechnologií k přípravě nových produktů a dopadem nanotechnologií na společnost, lidské zdraví a životní prostředí. Materiálový výzkum je orientován na sofistikované multifunkční povrchy a materiály s předem požadovanými vlastnostmi (zejména nanomateriály, biomateriály a hybridní materiály). Výzkum nových výrobních technologií má přispět k snížení zdrojové náročnosti evropského průmyslu.
  5. Energie – výzkumné aktivity jsou zaměřeny na přeměnu stávajícího energetického systému na systém méně závislý na fosilních palivech, udržitelnější, založený na různých zdrojích energie a mající vyšší energetickou účinnost. Cílem je najít nové výzkumné směry či vyvinout nové technologie v oblasti obnovitelných zdrojů energie (výroba elektřiny, vytápění, chlazení, výroba biopaliv), snižování emisí CO2 (technologie zachycování a uchování CO2, bezemisní výroba energie), inteligentních rozvodných sítí, energetických úspor a energetické účinnosti.
  6. Životní prostředí (včetně změny klimatu) – výzkum je zaměřen na zlepšení znalostí o vzájemném působení klimatu, biosféry, ekosystémů a lidských činností a na vývoj nových technologií, nástrojů a služeb potřebných pro předpovídání změn klimatu a ekosystémů (jak terestrických, tak i oceánských); pochopení vlivu ŽP na zdraví člověka; sledování, prevenci, zmírňování environmentálních tlaků a rizik včetně přizpůsobení se jim; monitorování a hodnocení udržitelnosti přirozeného i antropogenního ŽP.
  7. Doprava (včetně letectví) – výzkum je zaměřen na řešení problematiky letecké a pozemní dopravy (železniční, silniční a lodní). Cílem výzkumu je omezení negativního vlivu dopravy na životní prostředí, zvýšení časové a finanční efektivity přepravy osob a zboží, včetně zlepšení návaznosti jednotlivých druhů přepravy, výrazné zlepšení bezpečnosti dopravy a zajištění špičkové technické úrovně evropských přepravních systémů a sítí.
  8. Společensko-ekonomické a humanitní vědy – výzkum je zaměřen na klíčové společenské otázky EU, důraz je kladen na politický dopad výsledků projektů a na spolupráci různých disciplín. Součástí projektů je vytváření scénářů vývoje.
  9. Kosmický výzkum – výzkum se soustředí na aplikace využívající družicových systémů ve prospěch politik Evropské unie (program GMES – Global Monitoring for Environment and Security), průzkum vesmíru (ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou či národními kosmickými agenturami) a technologický vývoj určený k vyšší bezpečnosti.
  10. Bezpečnost – cílem výzkumu je vytvoření technologického a znalostního potenciálu potřebného k zajištění bezpečnosti obyvatelstva před hrozbami terorismu, přírodních katastrof a průmyslových nehod při respektování základních lidských práv a soukromí a dále koordinace a strukturování bezpečnostního výzkumu. Hlavními tématy jsou bezpečnost občanů, kritických infrastruktur a služeb, ostraha a bezpečnost hranic, obnovení bezpečnosti a ochrany v případě krizí. Výzkum řeší i propojení různých bezpečnostních systémů a otázky etiky, ekonomiky a práva.

Ze specifického programu Spolupráce jsou také spolufinancovány projekty společných podniků, zejména Společných technologických iniciativ (JTI) a některé společné programy členských zemí. JTI jsou průmyslově orientovaná uskupení, která mají vlastní výzkumný program a projekty jsou financovány ze zdrojů 7. RP, z veřejných zdrojů jednotlivých členských zemí a ze zdrojů soukromých (princip PPP – public private partnership).

Součástí programu je i podpora koordinace evropských národních a regionálních výzkumných programů (projekty ERA-NET).

Zvláštní pozornost je věnována také víceoborovému výzkumu formou společných výzev k předkládání projektů.

Myšlenky

Cílem programu Myšlenky je posílit excelenci a dynamiku evropského výzkumu a zvýšit přitažlivost Evropského výzkumného prostoru pro nejlepší výzkumné pracovníky ze všech zemí. V programu Myšlenky je podporován špičkový výzkum, zvaný též hraniční (na hranici lidského poznání). Program poskytuje granty pro nadané začínající i zkušené výzkumné pracovníky z veřejného i soukromého sektoru.

Lidé

Program Lidé má za cíl posílit lidský potenciál ve výzkumu a vývoji v rámci EU. Podporuje nejen mobilitu výzkumných pracovníků z členských zemí EU a zemí asociovaných k 7. RP (vysvětlení pojmu asociované země k 7. RP najdete v kapitole „Kdo se může projektů účastnit?“ v části „Účastnické země“), ale také jejich spolupráci s pracovníky z jiných států. Pro7 gram nabízí řadu možností pro výzkumné pracovníky v různých fázích jejich kariéry i pro organizace, které se stanou jejich hostitelskými institucemi. Podporovány jsou následující aktivity (tzv. Akce Marie Curie):

Školení začínajících výzkumných pracvníků

  • Školicí sítě (ITN – Initial Training Networks) – jsou orientovány na posílení kapacity vysokých škol, výzkumných institucí a podniků, které spolupracují při školení začínajících výzkumných pracovníků s praxí kratší než 5 let (nejčastěji jde o doktorandy). Školicí síť musí mít alespoň 3 partnery ze 3 různých členských států EU nebo ze zemí asociovaných k 7. RP.

Celoživotní vzdělávání a profesní růst

  • Evropské stáže (IEF – Intra-European Fellowships for Career Development) – umožňují zkušeným výzkumným pracovníkům z členských států EU nebo ze zemí asociovaných k 7. RP podpořit svůj další profesní růst formou studijních pobytů na renomovaných evropských pracovištích, s nimiž se dohodnou na pracovním programu stáže a cílech, kterých má být dosaženo.
  • Evropské reintegrační granty (ERG – European Reintegration Grants) – usnadňují zkušeným výzkumným pracovníkům z členských států EU nebo ze zemí asociovaných k 7. RP, kteří absolvovali stáž Marie Curie, pokračování profesionální dráhy (reintegraci) v Evropě.
  • Spolufinancování regionálních, národních a mezinárodních programů (COFUND – Cofunding of Regional, National, and International Programmes) – umožňuje spolufinancování stáží zkušených výzkumných pracovníků nejen v Evropě, ale i v tzv. třetích zemích (vysvětlení pojmu třetí země najdete v kapitole „Kdo se může projektů účastnit?“ v části „Účastnické země). Do tohoto typu projektů je zahrnuta i podpora reintegrace evropských výzkumných pracovníků do členských států EU nebo zemí asociovaných k 7. RP.

Spolupráce akademické sféry s průmyslem

  • Společné projekty podniků a akademických institucí (IAPP – Industry-Academia Partnerships and Pathways) – jedná se o podporu spolupráce akademické a komerční sféry v oblasti výzkumu. Návrh musí předložit minimálně jedna akademická instituce a jeden podnik ze 2 různých členských zemí EU nebo zemí asociovaných k 7. RP.

Spolupráce se zeměmi mimo EU

  • Stáže ve třetích zemích pro evropské výzkumné pracovníky (IOF – International Outgoing Fellowships for Career Development) – umožňují zkušeným výzkumným pracovníkům z členských států EU nebo zemí asociovaných k 7. RP rozvíjet svůj další profesní růst formou stáží na respektovaných mimoevropských pracovištích.
  • Stáže pro výzkumné pracovníky ze třetích zemí (IIF – International Incoming Fellowships) – cílem je získat vynikající výzkumné pracovníky ze třetích zemí pro vzájemně výhodnou dlouhodobou spolupráci s výzkumnými týmy v členských státech EU nebo zemích asociovaných k 7. RP. Výzkumníci mohou po skončení stáže zažádat o reintegrační grant, který jim usnadní návrat do domovské země.
  • Mezinárodní reintegrační granty (IRG – International Reintegration Grants) – mají za cíl motivovat zkušené výzkumné pracovníky z členských států EU nebo ze zemí asociovaných k 7. RP, kteří pracují ve třetích zemích, k tomu, aby se vrátili a pokračovali ve své profesionální dráze v Evropě.
  • Mezinárodní výměnné stáže (IRSES – International Staff Exchange Scheme) – posilují spolupráci mezi evropskými výzkumnými pracovišti a institucemi, které se zabývají výzkumem ve vybraných mimoevropských zemích. Příspěvky ES jsou určeny především na financování stáží evropských pracovníků ve třetích zemích. Reciproční stáže, tj. stáže pracovníků ze třetích zemí v evropských zemích, mohou být financovány pouze v některých případech.

Specifické akce

  • Noc vědců (NIGHT – Researchers’ Night) – jsou projekty zaměřené na zvyšování veřejné informovanosti o vědeckém a technologickém vývoji. EK se tímto způsobem snaží zvýšit zájem mladých lidí o práci ve výzkumu.
  • Ocenění Marie Curie (AWARDS – Marie Curie Awards) – jedná se o ocenění vynikajícím výzkumným pracovníkům, kteří se zúčastnili některého z rámcových programů ES v oblasti mobility v minimální délce 12 měsíců. Cílem je zviditelnit úspěchy evropského výzkumu a povzbudit vědce v další práci – zejména v evropských výzkumných programech.

Bližší informace o programu Lidé nabízí publikace Akce Marie Curie (viz kapitola „Kde najdu více informací?“).

Kapacity

Program Kapacity je zaměřen na zvyšování výzkumných a inovačních kapacit v Evropě a zajišťuje jejich efektivní využívání. Program je rozdělen do šesti částí:

  • Výzkumné infrastruktury – cílem programu je optimální využití a rozvoj nejlepších výzkumných infrastruktur existujících v Evropě a podpora vytváření nově vznikajících; jako výzkumné infrastruktury jsou chápána zařízení, zdroje a různé služby využívané vědeckým společenstvím pro provádění špičkového výzkumu, přenos, výměnu a uchovávání znalostí (např. synchrotrony, vědecké observatoře, vědecké sbírky, e-infrastruktury).
  • Výzkum ve prospěch malých a středních podniků (MSP) – cílem je umožnit technicky středně vyspělým MSP (nebo jejich asociacím) přístup k výsledkům výzkumu, aniž by tyto organizace musely vlastní výzkum provádět. Výzkum plně financovaný grantem podle zadání MSP (nebo asociací MSP) provede výzkumný ústav nebo univerzita. Skupina MSP se stane vlastníkem výsledků projektu se všemi právy ke komerčnímu využití.
  • Regiony znalostí – program je zaměřen na podporu VaV ve všech evropských regionech prostřednictvím aktivit tzv. výzkumem řízených regionálních klastrů („regional researchdriven clusters“); cílem je umožnit evropským regionům posílení investic do výzkumných činností a jejich realizaci, čímž by měla být podpořena nejen role regionů ve VaV, ale i jejich potenciál k úspěšnému zapojení do evropských výzkumných projektů.
  • Výzkumný potenciál – se zaměřuje na rozvoj výzkumných a technologických kapacit vybraných výzkumných institucí z méně rozvinutých regionů EU (konvergenčních a vzdálených regionů) a jejich spolupráci s centry excelence kdekoliv v EU. Tato spolupráce by měla napomoci k vytvoření strategických partnerství a umožnit vybraným centrům plně rozvinout a realizovat svůj potenciál a lépe se zapojit do evropského výzkumného prostoru.
  • Věda ve společnosti – tato oblast se zaměřuje jednak na výzkum, v němž se vědecká problematika prolíná s ostatními sférami společnosti (etické otázky spojené s novými technologiemi, hodnocení a komunikace vědy), jednak na podporu vědy a vzdělávání ve vědě (inovativní výukové metody, vědecká muzea). Oblast pokrývá také téma účasti žen ve vědě.
  • Mezinárodní spolupráce – cílem aktivit v této prioritě je podpořit zastoupení třetích zemí do projektů 7. RP. Patří sem zejména mapování vědeckého potenciálu různých zemí a regionů, informování o 7. RP a rozvíjení bilaterální spolupráce se zeměmi, se kterými EU uzavřela dohodu o spolupráci ve výzkumu a vývoji.

Společné výzkumné centrum

Společné výzkumné centrum (JRC – Joint Research Centre) tvoří sedm výzkumných institucí v pěti zemích, které jsou přímo financovány ze 7. RP. JRC provádí výzkum, jehož cílem je zejména vědecká podpora politik EU. Výzkum je zaměřen na řadu oblastí – např. udržitelný rozvoj, klimatické změny, bezpečnost potravin, energie, doprava, bezpečnost chemických látek, alternativní metody testování na zvířatech a další.

7. RP EURATOM

7. RP EURATOM – 7. rámcový program Evropského společenství pro atomovou energii v oblasti jaderného výzkumu a odborné přípravy (2007-2011) – zahrnuje činnosti v oblasti výzkumu, technologického rozvoje, mezinárodní spolupráce, šíření technických informací a jejich využívání v oblasti odborné přípravy. Program je rozdělen do dvou částí:

  • Termonukleární výzkum – zaměřený na rozvoj znalostí pro tokamak ITER (Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor – International Thermonuclear Experimental Reactor) a jeho implementaci s cílem vytvořit bezpečné, udržitelné a ekonomicky dostupné prototypy reaktorů; jaderné štěpení a radiační ochrana – výzkum zaměřený na vytvoření vědecké a technické základny pro bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem, rozvoj bezpečnějšího využívání jaderné energie a zajištění ochrany člověka a prostředí před ionizujícím zářením.
  • Podpora jaderného výzkumu realizovaného JRC – zajišťuje řešení hlavních výzkumných priorit v oblasti jaderného výzkumu, cílem je podpora a monitoring evropských politik a dosažení cílů stanovených v nově přijatých směrnicích.

Jaký je rozpočet 7. RP a 7. RP EURATOM?

Celkový rozpočet 7. RP činí 50,5 mld. € a je rozdělen na pět částí – specifických programů: Spolupráce, Myšlenky, Kapacity, Lidé a nejaderné aktivity Společného výzkumného centra (JRC).

Rozdělení rozpočtu 7. RP do specifických programů

Rozpočet 7. RP EURATOM činí téměř 2,8 mld. € a je rozdělen následně: Jaderné štěpení a radiační ochrana, Termonukleární výzkum – fúze a jaderný výzkum JRC.

Rozdělení rozpočtu 7. RP EURATOM

Co přinese účast v projektech 7. RP?

Pro každou instituci má účast v projektech řešených mezinárodními týmy odborníků mimořádný význam. Kromě finančních prostředků přináší zejména nová řešení směřující často k podstatným inovacím a mezinárodní kontakty pro další vědeckou, případně obchodní spolupráci. Během řešení projektu se partneři v týmu snáze dostávají k informacím, dalším znalostem a kontaktům. Významným přínosem je také možnost poznat jiná kulturní prostředí, různé způsoby práce a komunikace.

pokračování dokumentu „Průvodce 7. rámcovým programem – podmínky účasti“

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek