První kontrolní hlášení je třeba poslat do 25. února

18. 2. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kontrolní hlášení (KH), které se nesetkalo s příliš kladným ohlasem malých a středních podniků, platí od 1. ledna. První KH musejí plátci DPH finančnímu úřadu spolu s daňovým přiznáním odeslat do 25. února. Stát zároveň slibuje, že zmírní sankce. A berní úředníci by zatím měli být benevolentní.

Povinné kontrolní hlášení se týká všech plátců daně z přidané hodnoty, tedy firem i fyzických osob. Co přesně je kontrolní hlášení a jaké jsou jeho parametry si přečtěte v textu Kontrolní hlášení: Nepříjemná novinka s tvrdými sankcemi? na BusinessInfo.cz.

Ačkoli měly mít firmy do konce roku 2015 pro účely vyplňování a posílání KH nastavený software a účetní systémy, zhruba polovina z nich připravena nebyla. Serveru BusinessInfo.cz to potvrdila místopředsedkyně AMSP Pavla Břečková. Plátci DPH manko postupně dohánějí, ale řada z nich to do konce února nestihne.

Zástupce pražského nakladatelství, který si nepřál uvést jméno firmy, na přelomu roku připustil, že nebude v jejich silách splnit svou povinnost ani v březnu. I proto vítají iniciativu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), která se státem vyjednala zmírnění sankcí.

Podnikatelé nyní musejí spoléhat na benevolenci finanční správy. Opozdilci doufají, že nastává doba hájení a že se do léta změní zákon.

Kdy kontrolní hlášení posílat?

Firmy, tedy právnické osoby, jsou povinny odesílat kontrolní hlášení jednou měsíčně a nejpozději 25 dní po skončení zdaňovacího období. První hlášení tedy plátci odevzdají na finanční úřad do 25. února 2016! Nejpozději k tomuto datu tím pádem musejí být účetní firem i jejich interní systémy na novinku připraveni.

U podnikatelů (fyzických osob) je rozhodující lhůta, v níž podávají daňové přiznání. Znamená to, že kvartální plátci podají KH jednou za čtvrtletí. Budete-li tedy platit DPH za leden až březen 2016, musíte vyplněný interaktivní formulář odeslat do 25. dubna 2016. Ti, co odvádějí daň dvanáctkrát za rok, plní tuto povinnost rovněž jednou za měsíc.

 

Případná změna zákona  by byla pozitivní i pro firmy, které se na kontrolní hlášení připravovaly dlouho dopředu a jež se s KH neopozdí. 

„Na kontrolní hlášení jsme se chystali několik měsíců. Jako obchodníci s drahými kovy jsme pod pravidelným drobnohledem finančního úřadu. Také naše IT je již připravené. Samozřejmě pro nás implementace znamenala nemalé finanční náklady i čas, který jsme přípravě věnovali. Iniciativu AMSP vítáme,“ říká ředitel TGI Invest Jan Douda.

Babiš: Přehnali jsme to

Pokuta za pozdní podání KH činí nejméně tisíc korun. Jestliže nedodáte hlášení včas a svou chybu napravíte až na upozornění berního úřadu, budete podle zákona potrestáni pokutou ve výši 10 tisíc korun. Pokud budete výzvu úředníků ignorovat, může vaše peněženka zhubnout až o 50 tisíc.

Ministr financí Andrej Babiš slíbil letos v lednu nápravu. „Co se týká sankcí, přehnali jsme to. Proto to chceme napravit a navrhneme novelu, která pokutu tisíc korun za pozdní podání kontrolního hlášení zruší a bude platit od 1. června 2016. Je to nové, bude tam doba hájení. V zákoně bude i možnost prominout vyšší pokutu,“ řekl ministr v Otázkách Václava Moravce v ČT .

AMSP chce podle slov Pavly Břečkové dosáhnout také toho, aby při ukládání pokut daňová správa rozlišovala, zda jde pouze o „zapomnětlivého poctivce nebo podvodníka“. Zatím jsou sankce pro všechny, kteří povinnost nesplní včas, shodné. „Jde nám zejména o rozlišení poctivě fungujícího subjektu od subjektu rizikového, kde je zřejmé, že byly chyba či prodlení záměrné,“ doplnila místopředsedkyně asociace.

Půl milionu plátců

Podávání kontrolního hlášení se v Česku týká asi 471 000 subjektů. Nejpočetnější skupinu plátců DPH tvoří živnostníci a společnosti s ručením omezeným. Čtvrtina plátců DPH má sídlo v Praze. Statistiky zveřejnila poradenská společnost Bisnode.

„Stát si od institutu kontrolního hlášení slibuje pokles daňových úniků. Podnikatelé naopak tuto povinnost kritizují s tím, že jim přináší zvýšení nákladů a další byrokratickou povinnost. Také se objevují obavy z možného zneužití dat,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová.

Mezi 470 928 plátci DPH v České republice jsou, se 45 procenty, nejvíce zastoupeni živnostníci (212 333), následováni společnostmi s ručením omezeným s necelými 40 % (187 112).

 

Co ještě firmy trápí?

Podnikatelé za včasné a správné kontrolní hlášení, které je bez chyb, zodpovídají sami. Výjimkou je situace, kdy plátce DPH spolupracuje s externí účetní společností.

„Zákonnou odpovědnost za nepodání kontrolního hlášení či podání s nedostatky vůči správci daně nese vždy plátce DPH. Záleží na smluvním ujednání mezi klientem a účetní firmou, v jakém rozsahu odpovědnost zpracovatel kontrolního hlášení přebírá. Případné pokuty, penále a jiné škody tedy musí poradenská firma uhradit, pokud za jejich vznik nese smluvní odpovědnost,“ říká daňový poradce a jednatel společnosti KODAP Vlastimil Sojka.

Pokud firma spolupracuje s externí účetní společností, musí si obě strany ve smlouvě přesně definovat zodpovědnost za případné chyby v kontrolním hlášení a za náklady na práci s jejich odstraněním.

Doslova v šibeničním termínu musejí vyřešit podnikatelé, respektive jejich účetní, případné chyby v KH.

Pokud berní úředník zjistí při zpracování kontrolního hlášení nesrovnalost, pošle firmě výzvu k opravě nebo vysvětlení. A plátce má pouze pět kalendářních dnů na podání vysvětlení. Nedodržení lhůty pak podle zákona znamená automatickou pokutu

Novela z dílny Babišova rezortu upraví lhůtu z pěti kalendářních na pět pracovních dní. I zde slibuje stát, že správce daně zpočátku občas „přivře oko“. Tato změna se ovšem zdá zástupcům podnikatelské veřejnosti pouze jako kosmetická a jejich problémy nevyřeší.

Pozor na e-maily

Komplikaci může přinést plátcům DPH paradoxně i to, že nemají zřízenu datovou schránku. To se samozřejmě týká pouze fyzických osob. V takovém případě totiž výměna dat s finanční správou probíhá e-mailem.

„Souvisejícím problémem pak je, že správce daně považuje e-mail za doručený jeho odesláním, bez ohledu na to, zda zamýšlenému příjemci e-mail vůbec dorazil a zda jej příjemce přečetl. Od okamžiku odeslání tak běží lhůta pěti pracovních dní pro reakci,“ upozorňuje Vlastimil Sojka.

Je tedy na odpovědnosti poplatníka, zda si v oněch pěti dnech mail přečte a stihne chybu napravit.

Jakub Procházka

NEPŘEHLÉDNĚTE!

Připravili jsme pro vás SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2016

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek