Půl roku od vstupu v platnost zóny volného obchodu s Ukrajinou: jak tato událost ovlivnila výsledky českého exportu?

21. 9. 2016

  • Země: UA - Ukrajina
  • Datum zveřejnění: 22.07.2016

Ukrajina jako tradiční obchodní partner ČR

Ukrajina je pro Českou republiku historicky významným obchodním partnerem. Vzájemné hospodářské vztahy se od roku 1993 vyvíjely pozitivně a na základě hodnoty celkového obratu zahraničního obchodu se Ukrajina vždy umisťovala okolo 20. místa. Vývoz na Ukrajinu vzrostl v letech 1993 – 2013 na více než devítinásobek (o 839 %), až k rekordní hodnotě 33,3 mld. Kč v roce 2012, zatímco dovoz z Ukrajiny na šestinásobek (o 495 %). Od roku 2014 je však vzájemný obchod ovlivněn rusko-ukrajinskou krizí a vojenským konfliktem na východě země. Český vývoz se od té doby každoročně propadl o 20-30 %. Dosud mají čeští exportéři obecně strach vyvážet zboží a přímo investovat na území Ukrajiny především z bezpečnostních hledisek. Ekonomická situace je i nadále nepříznivá a žádá si politickou a sociální stabilizaci země.

V této situaci byly přátelské vztahy mezi Evropskou unií a Ukrajinou velkou nadějí a příslibem do budoucna. První smlouva o partnerství a spolupráci (PCA) mezi EU a Ukrajinou byla podepsána v roce 1994. Od roku 2007 se začalo jednat o nové formě spolupráce, která zrodila myšlenku Asociační dohody mezi EU a Ukrajinou. Vstup Ukrajiny do WTO v únoru 2008 přislíbil o možnost negociace Prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), která se měla stát součástí Asociační dohody.

 

Asociační dohoda včetně DCFTA

Jednání byla dokončena v prosinci 2011, avšak trvalo více než dva roky do okamžiku, kdy mohly být politická a následně i obchodní část dohody podepsány. Tyto dva roky byly ve znamení úhybných manévrů Janukovyčovy vlády a jejího kolapsu v únoru 2014 v důsledku Euromajdanu. Následovala anexe Krymu Ruskou federací, začátek válečného konfliktu v Donbasu a zhoršení ekonomické situace v celé Ukrajině.

Politická část Asociační dohody byla podepsána v březnu 2014 a prozatímně vstoupila v platnost od listopadu 2014. Ekonomická část dohody (DCFTA) byla podepsána v červnu 2014, avšak především v reakci na obavy a nesouhlas Ruské federace s některými články dohody byla její platnost odložena až do konce roku 2015.

Je nutné zdůraznit, že prozatímní provádění dohody (implementace pouze některých částí) není totéž jako celkový vstup v platnost (po ukončení celkového ratifikačního procesu). Dodnes byla Asociační dohoda s Ukrajinou ratifikována Evropským parlamentem, ukrajinskou Verchovnou Radou a parlamenty 28 členských států EU. Zdálo by se tedy, že nic nestojí v cestě vstupu v platnost dohody, nebýt vyžádaného poradního referenda v Nizozemsku, které se uskutečnilo 6. dubna 2016 a odhalilo, že přes 61 % nizozemských voličů se staví proti Asociační dohodě. Tento výsledek na určitou dobu odloží finální rozhodnutí nizozemského parlamentu a pozdrží celkový ratifikační proces. Dle odborníků se jedná především i euroskeptický signál, v praxi by pro Nizozemsko mohl znamenat vyjednání výjimky z Asociační dohody s Ukrajinou.

V současné době tedy prozatímní provádění Asociační dohody s Ukrajinou aktivuje pouze ty části dohody, které kompletně odpovídají kompetencím EU, tedy převážně obchodní a finanční spolupráci. DCFTA, která prozatímně platí od 1. ledna 2016, představuje důležitý milník v obchodních vztazích evropských zemí a Ukrajiny. Jak byl za první půlrok platnosti zóny volného obchodu ovlivněn český vývoz na Ukrajinu? Můžeme hovořit o pozitivním vlivu ukrajinské DCFTA na český zahraniční obchod?

 

Výsledky českého exportu za leden-květen 2016

Výsledky Českého statistického úřadu za prvních 5 měsíců roku 2016 hovoří prozatím jasnými čísly. V porovnání se stejnými obdobím předchozího roku se český vývoz za leden-květen 2016 zvýšil o pozoruhodných 35,5 % na hodnotu přesahující 7,5 mld. Kč. Český dovoz z Ukrajiny se snížil o 13,8 %. Celkový obrat rostl o 4,73 % na hodnotu přes 15 mld. Kč. Pasivní saldo zahraničního obchodu je nejnižší od roku 2014 a směřuje k vyrovnané bilanci.

Na více než 57 % vývozu na Ukrajinu se podílí stroje a dopravní prostředky (přes 4,3 mld. Kč). Ve významném objemu také chemikálie a výrobky tříděné podle materiálu (oboje okolo 14 %).

Stroje a dopravní prostředky

Co se týče strojů a dopravních prostředků (kód zboží 7 dle TARIC), největší statistické vývozní hodnoty se uvádí u izolovaných drátů, kabelů či ostatních elektrických vodičů (690 mil. Kč) a telefonních přístrojů a přístrojů k vysílání (668 mil. Kč). O něco méně se vyváží motorových vozidel k dopravě osob, karosérií motorových vozidel a jejich příslušenství (celkově 708 mil. Kč). U všech těchto položek byl zaznamenán růst o více než 100 % v porovnání s obdobím leden-květen 2015. Největší procentní růst (až 18-ti násobek) byl zaznamenán u motocyklů, jízdních kol a invalidních vozíků. Až třináctkrát vzrost vývoz přívěsů a návěsů, osmkrát rostl vývoz traktorů.

Naopak jsme zaznamenali další výrazný propad ve vývozu kovoobráběcích strojů a příslušenství k nim (až o 98 %). Celková hodnota vyvezených strojů a dopravních prostředků za leden-květen 2016 však vyrostla ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku o 63,6 %.

Ostatní položky

Velký růst o 45 % zaznamenala i kategorie 1-Nápoje a tabák. Nejvíce rostl vývoz vína z čerstvých hroznů (o 300 % na hodnotu 5 mil. Kč). Tahounem kategorie ovšem zůstávají lihoviny, likéry a ostatní alkoholické nápoje (růst o 63 % na hodnotu přes 15 mil. Kč). Pivo vyrobené ze sladu slabě pokleslo o 8 % a je na hodnotě 9 mil. Kč.

Největší růst, skoro 300 %, však vykázala zbožová kategorie 4-Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky. Zde enormní růst až na osmdesátinásobek své hodnoty z ledna-května 2015 zaznamenaly živočišné a rostlinné tuky, oleje. Tento vývoz však ve svém objemu nepřekračuje 700 tisíc Kč.

Z dané statistické analýzy je možné vyvodit, že výsledky českého exportu na Ukrajinu se viditelně lepší. Přispívá k tomu převážně DCFTA platná od ledna 2016, ale i ukrajinské hospodářství, které se vlivem masivních strukturálních reforem implementovaných od roku 2014 začíná mírně stabilizovat. Propad ekonomiky se zastavil, a dle předpovědí MMF by se Ukrajina v tomto roce měla dostat do fáze slabého růstu (ukrajinské HDP se v 1. čtvrtletí 2016 zvýšilo meziročně o 0,1 %).

Pokračující krize či oživení?

Pokračující masivní pokles u dříve klíčové položky kovoobráběcí stroje a příslušenství k nim je do značné míry dán tím, že významně poklesla průmyslová výkonnost ukrajinské ekonomiky. To souvisí především se skutečností, že původní centrum průmyslu, které se nacházelo v černouhelné pánvi „Donbas“ je jednak částečně mimo kontrolu ukrajinské vlády a jednak utrpělo ze všech oblastí zdaleka nejvíce v důsledku politických otřesů a ozbrojených střetů. Navíc právě tato část Ukrajiny byla nejvíce závislá na vzájemné ekonomické spolupráci s Ruskou federací, která pochopitelně utrpěla značné škody.

Je tedy otázkou, zda jsou uvedené změny předzvěstí dlouhodobého růstu vzájemného obchodu nebo spíše jde o realizaci odložených potřeb ukrajinské ekonomiky po šokovém poklesu v letech 2014-2015. Vzhledem k tomu, že český export je orientován spíše na investice než na spotřebu a spotřební zboží, je pro pokračování růstu vývozu nezbytné, aby se ukrajinská ekonomika zotavila a vygenerovala dostatečné prostředky pro realizaci investic nutných pro modernizaci průmyslu, obnovení infrastruktury atd. V současné době však stále hovoříme spíše o stabilizaci situace, tedy zastavení propadu, než o pozitivním obratu směrem k solidnímu růstu.

Z uvedeného vyplývá, že čeští exportéři nad Ukrajinou „hůl nezlomili“, naopak stále hledají možnosti, jak se na ukrajinském trhu uplatnit a tato snaha se v řadě případů vyplácí. Nicméně, Ukrajina má stále velké rezervy v realizaci strukturálních reforem, zlepšení podnikatelského a investičního prostředí atd. V současné realitě jsou čeští podnikatelé jen zřídka ochotni zakládat společné podniky či realizovat jinou spolupráci vyšší úrovně, neboť vnímají ukrajinské prostředí jako příliš rizikové.

Samostatnou kapitolou je energetika. Ukrajina má tradičně velmi vysoký potenciál v tranzitu elektřiny a energonosičů (především ropy a zemního plynu) a tím působit jako most mezi Ruskem a dalšími energetickými velmocemi na východě a bohatým evropským trhem na západě. Současné snahy ukrajinského vedení co nejvíce (a téměř za každou cenu) se zbavit závislosti na Rusku však využití tohoto potenciálu minimálně velmi komplikují. Situaci jí navíc komplikuje snížení objemu vývozu ruské ropy a plynu do Evropy přes ukrajinskou tranzitní soustavu a tím propad v příjmech z tranzitních poplatků.

Je třeba si uvědomit, že ekonomické problémy Ukrajiny nesouvisejí pouze s válečnými událostmi posledních dvou let, byť je zřejmé, že tyto poškodily tamní ekonomiku velmi drasticky. Ukrajina od roku 1990, tedy od dob Ukrajinské SSR, ekonomicky víceméně stagnuje, většina průmyslového zařízení pochází právě z tohoto období a ekonomika prošla v průběhu posledních 20 let mnoha otřesy spojenými s divokou privatizací, “reprivatizací“, nelítostným soupeřením různých oligarchů a mocenských skupin apod. Strukturální problémy tak byly spíše vnitřního charakteru.

 

Závěr

Hlavní výzvou pro Ukrajinu je normalizace právního prostředí a s tím souvisejících ekonomických procesů. Pokud se bude dařit dosahovat pokroku v těchto oblastech, bude se dlouhodobě dařit i českému exportu na Ukrajinu.

 

Zpracoval: Ing. Olga Kalinová, MBA, Mgr. Jiří Pytlíček (oddělení zemí SNS a dalších zemí, MPO)

Tisknout Vaše hodnocení: