Rakousko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

18. 5. 2018

 

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Elektrotechnika

Elektrotechnika, vč. elektroniky a elektrického inženýrství, je důležitým pilířem rakouského hospodářství s podílem 12 % na tvorbě hodnoty rakouského průmyslu. Podíl exportu z produkce elektroniky a elektrického inženýrství činí 80 %, v případě automobilového příslušenství (elektronika a vybavení) dokonce 98 %. V posledních desetiletích se toto odvětví významně proměnilo, ze sektoru zaměřeného čistě na produkci zboží na poskytovatele nejrůznějších vysoce inovativních produktů a služeb. Společně s mechatronikou se stalo sektorem dynamického růstu, který hraje důležitou roli zj. v dalším vývoji elektrických vozidel (software a vývoj energeticky úsporných řešení mobility) a zejména v tzv. „Průmyslu 4.0“, který vyžaduje mj. zvýšenou modularitu a propojení ve výrobních procesech. Je tak klíčovým odvětvím pro mnoho jiných odvětví a tím i motorem rakouského průmyslu. Budoucí perspektivy skýtají zj. oblasti robotiky, pohonů a senzoriky - bezdrátové připojení ve výrobě a decentralizované zásobování energií, splývání senzorů s komunikačními a přenosovými technologiemi. V rámci digitalizace bude elektrotechnika nadále nabývat na významu – ať už v oblasti výměny a zpracovávání velkých dat, komunikace mezi přístroji (M2M) nebo Smart Cities. Rakousko si tento trend uvědomuje, proto v roce 2017 schválilo investici ve výši 280 mil EUR do výzkumného centra pro mikroelektroniku (tzv. Silicon Austria). Cílem je spojit kompetence a dosáhnout tak špičkové úrovně v oblasti mikroelektroniky. Toto centrum bude mít tři střediska (senzorika, senzorové systémy a výkonná elektronika ve Villachu, na univerzitě Johana Keplera v Linci budou zpracovávány přenosy velkých dat, ve Štýrském Hradci bude stěžejní téma systémová integrace).

 

Za klíčové a perspektivní se v tomto oboru jeví motory a generátory, součástky, elektronické příslušenství a osvětlení. Vzhledem k dynamickému rozvoji mezinárodních norem na trhu s motory a tlaku na zvyšování energetické efektivnosti se očekává růst poptávky po elektromotorech ve všech odvětvích (zj. v papírenském a chemickém průmyslu, ve strojírenství, v osobní dopravě). Rozvoj e-mobility podporovaný dotačními opatřeními vlády vytváří příležitosti na trhu s elektromobily a dalšími prostředky s elektrickým, resp. hybridním pohonem. Potenciál mají elektrické přístroje osvětlovací nebo signalizační, elektrické stěrače, rozmrazovače a odmlžovače pro jízdní kola nebo motorová vozidla, elektrické zapalovací nebo spouštěcí přístroje a zařízení pro zážehové nebo vznětové spalovací motory s vnitřním spalováním, dynama, zapalovací cívky, svíčky, generátory a regulační spínače.

 

Obranný průmysl

Stejně jako český obranný průmysl je i pro rakouský obranný průmysl klíčovou otázkou možnost zapojení rakouského průmyslu do velkých evropských dodavatelských řetězců. Společným česko – rakouským tématem je tak možná spolupráce firem obou zemí na třetích trzích. Rakouský obranný průmysl je navíc limitován omezenými schopnostmi rakouské armády investovat do nákupu zbraňových systémů, a proto se aktivně ohlíží i po zahraniční průmyslové spolupráci. Konkrétní příležitosti pro český obranný průmysl se nabízejí zejména v oblasti pozemní techniky, letectví či komunikačních a informačních systémů.

 

Energetický průmysl

Energetický průmysl a průmysl životního prostředí jsou významným pilířem rakouské ekonomiky a těší se již několik desetiletí dynamickému růstu. Zaměstnávají 5 % pracovní síly, generují ale až 12 % HDP Rakouska a vykazují roční obrat takřka 40 mld. EUR. Výroba energie z obnovitelných zdrojů a vývoj zelených technologií se podílí z více než poloviny na tvorbě HDP tohoto sektoru a zaměstnává přes 60 % všech jeho pracovníků. Vzhledem k mezinárodním klimatickým závazkům Rakouska a akcentům nové spolkové vlády bude kladen zvýšený důraz na domácí produkci elektřiny a do r. 2030 její pokrytí ze 100% obnovitelnými zdroji (nyní ca 74%). Odpovídají tomu i plány dotací a investic, jak na spolkové, tak i zemské úrovni. Novela Zákona o využívání obnovitelných zdrojů k výrobě elektřiny (2017) počítá pro období 2018-2019 s vyčleněním dodatečných 15 mil. EUR/rok na podporu nových, resp. rozšíření stávajících fotovoltaických zařízení a budování, resp. rozšíření domácích úložišť energie. Dále budou podporovány investice do ekologické a nízkoenergetické bytové výstavby a sanací starších domů, vč. mj. pořizování ekologických a moderních technologií spalování (zařízení spalující biomasu apod). Projekt „Green Energy Lab“ v Burgenlandu, Štýrsku, Vídni a Dolním Rakousku počítá se zapojením více než 100 firemních a výzkumných partnerů a realizací přes 30 dílčích projektů v oblasti zelených technologií v celkové hodnotě 150 mil. EUR. Burgenland navíc plánuje do roku 2022 investovat 420 mil. EUR do rozšiřování sítě větrných elektráren a Salcbursko investice ve výši 136 mil. EUR do zvýšení podílů obnovitelných zdrojů ve veřejné dopravě. Dále podporováno bude i zvyšování podílu elektromobilů a rozšiřování infrastruktury veřejných dobíjecích stanic. Příležitosti také nabízí oblast čistých technologií (zj. zpracování odpadu a odpadních vod, kontrola čistoty ovzduší, energetická efektivnost), výroba vodní a větrné energie, solární energie, biomasy (boilery) ve spolupráci se Smart Grids - inteligentními sítěmi v energetice na základě informačních a komunikačních technologií.

Vodohospodářský a odpadní průmysl

Zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou a odpovídající zpracovávání odpadních vod má v Rakousku dlouholetou tradici. Ministerstvo pro udržitelný rozvoj a cestovní ruch (BMNT) schválilo v červnu 2017 investice do projektů zásobování pitnou vodou, čištění odpadních vod a ochrany proti povodním. V oblasti vodního hospodářství v obydlených oblastech bylo schváleno 504 projektů s výší podpory 26,6 mil. EUR. Do ochrany před povodněmi bylo schváleno 84 projektů s celkovou dotací ve výši ca 19 mil. EUR. Podíl BMNT na cca 600 projektech v oblasti trvale udržitelného vodního hospodářství dosáhne 46 mil. EUR.

Největším schváleným projektem v oblasti vodního hospodářství a odpadních vod patří investice ve výši 51 mil. EUR v rámci projektu EOS- Optimalizace energetických kalů vídeňské hlavní čističky odpadních vod (ebswien). Dolní Rakousko plánuje investice do připojení obcí ke kanalizaci ve výši 7,3 mil EUR. Dalším významným projektem v celkové výši cca 4,2 mil EUR je investice do čističky odpadních vod v oblasti Gasteinertal ve spolkové zemi Salcburk. Štýrsko plánuje investice do sanace veřejné kanalizace odpadních vod v celkové výši 1,7 mil. EUR, Burgenland bude investovat do sanace vodovodního potrubí téměř 1 mil. EUR.

Stavební průmysl

Po několika letech podprůměrného tempa růstu zaznamenává rakouské stavebnictví od konce roku 2016 výraznou dynamiku ve všech hlavních segmentech, tj. v bytové výstavbě (+1,6%), v pozemním stavitelství (+1,9%) a částečně v segmentu inženýrských staveb. Díky dobrým rámcovým podmínkám pro investice do výstavby, příznivé konjunktuře, trvající nízké úrovni úrokových sazeb a urbanizaci se očekává za rok 2017 růst stavebnictví o +2,8 % s celkovou hodnotou stavební výroby 34,9 mld. EUR. Do roku 2020 bude růst rakouského stavebnictví nejvíce tažen bytovou výstavbou. I nadále lze pozorovat sílící trend zj. v segmentu ekologických staveb a staveb s vysokým stupněm energetické soběstačnosti  a s uplatněním tzv. „zelených technologií“. Každý třetí nově postavený dům v Rakousku je montovanou, nízkoenergetickou stavbou. Za velmi perspektivní se považuje oblast termické sanace budov, která je spolu s obměnou topných a klimatizačních zařízení v Rakousku předmětem finanční podpory ze strany státu, resp. spolkových zemí. Roste význam inovací a nových technologií i při výrobě stavebních materiálů a obecně povědomí o udržitelnosti staveb. Jako perspektivní odvětví v Rakousku se jeví oblast Smart Home propojující obory stavebnictví, elektroniky a automatizace a Smart Real Estate s využíváním senzorové techniky pro údržbu nemovitostí. Nabízí se tak enormní potenciál pro firmy nabízející řešení integrace techniky prostřednictvím internetu (M2M). Nové perspektivy se vyskytují v oblasti digitální simulace nejen finální výroby, ale celého procesu realizace (Building Information Modeling/BIM). Četné možnosti spolupráce se vyskytují ve výstavbě udržitelných budov, vč. plánování životního cyklu budov, energetické efektivnosti, zvýšení komfortu, podpory přístupnosti a orientace v budovách.

Rakouská vláda schválila v r. 2017 balík podpory měst a obcí s dotací 175 mil. €, který se vztahuje na nové stavební projekty za účelem zesílení komunální infrastruktury. Předmětem podpory je mj. sanace nebo výstavba komunálních budov, domů pro seniory či sportovních hřišť, ale i investice do veřejné dopravy (např. modernizace či výstavba stanic MHD, nabíjecích stanic), zařízení pro rozvod a zásobování vodou nebo zpracování odpadních vod. Finanční podporu z uvedeného balíku lze spojit s využíváním dalších prostředků z fondu klimatu a energie, např. ohledně termické sanace, vč. obnovení topných zařízení.

 

Dopravní průmysl a infrastruktura

Doprava se podílí cca 5 % na tvorbě rakouského HDP[1] a Rakousko se s 198 EUR/obyv. řadí na 2. příčku evropských investorů do výstavby železnic (za Švýcarskem). Přibližně 66 % rakouských infrastrukturních investic připadá na železniční dopravu, 34 % na dopravu silniční. Rakouská vláda chce do roku 2022 investovat přes 30 mld. EUR do rozvoje infrastruktury, vč. výstavby dálnic, rychlostních silnic, železnice a širokopásmového internetového připojení. Dále se očekává zatraktivnění vedlejších železničních tratí, mj. v souvislosti se zaváděním autonomního řízení. Rakousko se podílí na budování transevropské železniční sítě, má zájem o prodloužení ruské širokorozchodné železniční tratě do Vídně a o účast na čínském železničním projektu „Nové hedvábné stezky.“ S pomocí Evropské investiční banky (EIB) investuje 500 mil. EUR do projektu příměstských vlaků Cityjet. Mezi významné dopravní projekty dále patří plánovaná výstavba třetí přistávací dráhy na vídeňském letišti a tunelu v Lobau. Plánuje se i výstavba protipovodňových zábran podél Dunaje, která by měla být dokončena do roku 2021. Jednou z dalších priorit rakouského ministerstva dopravy, inovací a technologií (BMVIT) je podpora vývoje technologií autonomního řízení, jak v silniční, tak i železniční dopravě. V rámci programu „Mobilita budoucnosti“ vláda podporuje automatizaci v oblastech mobility osob a zboží, dopravní infrastruktury a technologií v oblasti automotive. Zvláštní pozornost je věnována inteligentním dopravním systémům a službám. V rámci akčního balíku E-mobility rakouské vlády a automobilového průmyslu ve výši 72 mil. EUR je podporována koupě elektromobilů (48 mil. EUR) , výstavba dobíjecích stanic a příslušné infrastruktury (vč. budování parkovišť Park&Ride, Bike&Ride a systém sdílených aut/ carsharing). Vedle státu podporují e-mobilitu z vlastních rozpočtů i jednotlivé spolkové země.

ICT

Nová rakouská vláda klade silný důraz na digitalizaci, vč. budování digitální infrastruktury. Orientuje se nejen na segmenty e-Health, e-Government a e-Learning, ale také na cestovní ruch a digitalizaci malých a středních podniků. Na rozdíl od velkých společností mají rakouské MSP ohledně digitalizace značné zpoždění, a to zejména v oblasti B2C a v budování digitálních komunikačních kanálů a nástrojů ke zvýšení odbytu. Společná iniciativa ministerstva pro digitalizaci a podnikatelské prostředí (BMDW) a rakouské hospodářské komory (WKO) „KMU Digital“ podporuje malé a střední podniky ve vývoji a realizaci digitálních strategií na míru. Z prostředků ve výši 1 mld. EUR plánovaných na zavedení celoplošného širokopásmového internetu do r. 2020, připadá 20 mil. EUR speciálně na podporu digitalizace MSP. Ministerstvo dopravy, inovací a technologií (BMVIT) se také zasazuje o to, aby byly do r. 2025 implementovány sítě mobilních telefonních služeb páté generace (5G) ve všech centrech a podél významných pozemních komunikací.

Jednou ze spolkových zemí, kde je strategie digitalizace  již zaváděna do praxe, je Dolní Rakousko. Např. v Tullnu se od r. 2018 staví tzv. dům digitalizace, který má na bázi společných projektů propojit podnikatelské prostředí, státní správu a výzkum.

 

Strojírenský průmysl

Strojírenství je tradičním sektorem rakouského průmyslu, který se podílí 14% na výkonu rakouské ekonomiky. Význam strojírenství pro rakouskou ekonomiku se odráží i v dovozech strojů a kovového zboží, jejichž celková hodnota činila v roce 2016 31 mld. EUR (+4,81 %). Z dynamického vývoje rakouského stavebnictví budou v roce 2018 profitovat strojírenská odvětví s uplatněním v tomto segmentu. Stále větší význam mají služby související s výrobkem, servisní inovace a kompletní řešení obráběcích procesů, zkrácení procesního řetězce, aplikace 3D tisku a rozšířené reality pro manipulaci a interaktivní sestavování virtuálních objektů (Virtual Assembling). Výrobní kapacity rakouského strojírenství by se měly v příštích letech dále zvyšovat v průměru o 6 %. Na základě výrazně rostoucích výdajů na výzkum a vývoj (VaV) v posledních letech (současná kvóta VaV v rakouském strojírenství je 4,7% z obratu) bude kladen důraz na urychlenou modernizaci, automatizaci, vč. senzorové techniky a zintenzivnění využívání informačních technologií. Bude pokračovat proces fúze klasického strojírenství s oblastí IT. Technologie internetu věcí (IoT) rozšiřuje možnosti preventivní údržby ve výrobním procesu a kontroly kvality v logistice. V rámci podpory VaV v oblasti průmyslu 4.0 poskytuje ministerstvo dopravy, inovací a technologií (BMVIT) ročně 185 mil. EUR a tak např. umožňuje testování nových výrobních materiálů a metod v pilotních továrnách. Zvyšovat se bude poptávka v oblasti analytického softwaru pro analýzu dat strojů a senzorů (prediktivní analýza) a po jejich implementaci do výrobního procesu.

Zdravotnický a farmaceutický průmysl

Farmaceutický průmysl a lékařské inženýrství generují 5,8 % rakouského HDP a zaměstnávají více než 50 tis. lidí. Celkový obrat rakouského medicínského inženýrství se pohybuje kolem 8 mld. EUR ročně. Podniky tohoto oboru navíc investují ročně kolem 100 mil. EUR do výzkumu a vývoje. Rakouský trh s léčivy se v r. 2016 vyznačil meziročním růstem ve výši 3% s tím, že se projevuje celoevropský trend rozšiřování skupiny OTC přípravků. Volně prodejné přípravky zaznamenaly v r. 2016 v Rakousku růst +2,2%, zatímco se tempo u léků na předpis (Rx) meziročně zpomalil z cca +5% na +1,4%. Rakousko dovezlo v roce 2016 léky s celkovou hodnotou 5,2 mld. EUR. Klíčový význam budou mít v Rakousku cílené biologické léky užívané k léčbě nádorových onemocnění a s využíváním např. v astma terapii.

Dynamickým oborem se v Rakousku stávají biotechnologie, které ročně vytvářejí tržby kolem 11 mld. EUR.  Sektor Life Science se v Rakousku vyznačuje vysokým stupněm propojení výrobců, dodavatelů a poskytovatelů služeb. Středisko MedAustron ve Wiener Neustadt je lídrem v oblasti iontové terapie v léčbě rakoviny a mezinárodně vyhledávaným partnerem. V distribuci se při využívání ICT technologií vyskytují šance v cíleném vícekanálovém marketingu. Dlouhodobý trend stárnutí obyvatelstva posiluje poptávku po medicínské technice a nabízí uplatnění inovací v oblasti asistované zdravotní a sociální péče o seniory, vč. příslušné techniky a systémů komunikace (dozorování, diagnózy, elektronické výpisy zdraví, měření diagnostických parametrů ap.) Inovace tohoto typu podporují programy rakouské vlády „„informační a komunikační technologie budoucnosti“ a "benefit“ se zaměřením na adekvátní bydlení, resp. péči o seniory v domácnosti. Potenciál mají lékařské, chirurgické, dentální a veterinární nástroje a přístroje, včetně scintigrafických přístrojů, ostatní elektroléčebné přístroje (např. high-tech protetika) a nástroje a přístroje pro vyšetření zraku. Poptávány jsou rovněž opravy lékařských přístrojů. Perspektivní do budoucna jsou řešení ve prospěch zachování kognitivních kapacit seniorů, prevence demence a obecně v segmentu zdravotní péče v nemocnicích. Tento segment doplňují technické systémy asistence, vč. aplikace robotů, a softwarová řešení pro medicínu, telemedicínu a e-health. Poptávány jsou taktéž speciální nátěry s využitím nanotechnologií do tzv. čistých provozů (nemocnic). V neposlední řadě budou k dalšímu vývoji zdravotnictví přispívat analýzy Big Data, na jejichž základě bude vývoj léčiv probíhat se zvýšenou účinností a účelností.

 

[1] https://kennzahlen.wiengrafik.at/2017/pdf/GESAMT_1-48.pdf#page=0

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

V Rakousku je každoročně pořádáno kolem 300 veletrhů a výstav. Nejucelenější přehled o výstavách a veletrzích v Rakousku poskytují stránky www.messe.at

Před rozhodnutím o účasti na veletrhu v Rakousku doporučujeme kontaktovat buď Obchodně-ekonomický úsek ZÚ Vídeň nebo rakouskou pobočku agentury CzechTrade.

Seznam aktuálních konferencí a odborných seminářů s možností B2B jednání uvádí Obchodně-ekonomický úsek Velvyslanectví ČR v Rakousku na svých webových stránkách (https://www.mzv.cz/vienna/cz/obchod_a_ekonomika/veletrhy_a_b2b_akce_v_rakousku/index.html).

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: