Rakousko: Zahraniční obchod a investice

13. 9. 2017

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 2.1 Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Agregát / Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Vývoz 123,5 125,8 127,9 131,6 131,2
meziroční změna v % 1,5 1,8 1,7 2,7 -0,2
Dovoz 132,0 130,7 129,7 133,0 135,6
meziroční změna v % 0,7 -1,0 -0,8 2,4 1,5
Přebytek/deficit bilance -8,4 -4,9 -1,8 -1,4 -4,37

Zdroj: Statistik Austria, údaje v mld.€

 

Vývoj zahraničního obchodu Rakouska v posledních 5 letech

V r. 2015 rakouský zahraniční obchod ožíval – oproti předchozímu rocku došlo k významnému nárůstu jak rakouských vývozů (+2,7%), tak i dovozů (o 2,8%). Podle Statistik Austria dováželo Rakousko zboží v celkové hodnotě 133,5 mld. EUR a vyváželo zboží v celkové hodnotě 131,5 mld. EUR,).Ze zahraničního obchodu roku 2015 vyplývalo pasivum obchodní bilance ve výši -2,0 mld. EUR (-1,7 mld. EUR v roce 2014). Rakousku se v r. 2015 sice podařilo výrazně snížit deficit v obchodu s jinými zeměmi EU (z -4,3 na -3,2 mld. EUR), nicméně se přebytek z obchodu se zeměmi mimo EU snížil z 2,6 na 1,2 mld. EUR.

V r. 2016 byla celková hodnota rakouského dovozu zboží dle předběžných údajů úřadu Statistik Austria 135,59 mld. EUR, což znamená oproti r. 2015 nárůst +1,5%. Rakouský vývoz zboží zažíval na druhou stranu mírný pokles -0,2% na 131,22 mld. EUR. Deficit obchodní bilance činil oproti 2015 více než dvojnásobek. (-1,99 mld. EUR).

71% rakouských importů pocházelo ze zemí EU (96,8 mld. EUR, +3%), 69% rakouských vývozu mířilo do zemí EU (91,11 mld. EUR, +0,3%). Nicméně se význam rakouského obchodu se zeměmi mimo EU v uplynulém desetiletí zvyšoval – 2007 připadalo 75% vývozu a dovozu Rakouska na země EU a 25% na země mimo EU, v r. 2016 činila tato relace v případě dovozu 71:29 a v případě vývozu 69:31.

V r. 2016 činí celkový deficit dle předběžných udajů Statistik Austria -4,37 mld. EUR, což je více než dvojnásobek deficitu 2015, a to přes skutečnost, že rakouský dovoz energie má klesající tendenci.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Rakouska jsou země EU, jejichž podíl na objemu obchodu Rakouska činí cca 71% (celkových dovozů), resp. 69% (celkových vývozů). Dovozy zboží ze zemí EU se oproti r. 2015 dle předběžných údajů Statistik Austria zvýšily o 3% na 96,8mld. EUR. Vývozy zboží do zemí EU vzrostly v roce 2016 o 0,3% na 91,11 mld. EUR.

Nejvýznamnějším obchodnímpartnerem Rakouska v EU bylo i v roce 2016 Německo, s nímž bylo realizováno 37,2% rakouských dovozů a 30,5% rakouských vývozu. Dle předběžných údajů úřadu Statistik Austria vyváželo Rakousko do Německa v r. 2016 zboží v celkové hodnotě 40,1 mld. EUR (+1,5% oproti r. 2015) a dováželo z Německa zboží v celkové hodnotě 50,39 mld. EUR (+2,3%). Vice nez polovina celkového rakouského zahraničního obchodu připadá na 5 zemí. Kromě Německa jsou to na straně dovozu Itálie, Čína, Šýcarsko a Česká republika; na straně vývozu se po tradičním leaderu Německo nejvíce exportovalo do spojených států (8,73 mld. EUR, -3,9%), Itálie (8,38 mld. EUR, +1,5%), Švýcarska (7,17 mld. EUR, +0,7%) a Francie (5,33 mld. EUR, -9,2%). ČR byla ohledně vývozu v pořadí největších obchodních partnerů v r. 2016 na pozici 6 - rakouský vývoz do ČR zaznamenal v uvedeném roce hodnotu 4,79 mld. EUR (+1,3% oproti r. 2015) a představuje podíl 3,7% na celkovém vývozu Rakouska. Největší pokles v rakouském vývozu zaznamenaly v r. 2016 Fráncie (-9,2%) a Polsko (-5,5%).

Z Itálie, která byla druhým největším partnerem v dovozu, importovalo Rakousko v r. 2016 zboží v celkové hodnotě 8,38 mld. EUR (+2,2% oproti r. 2015). Rakouský dovoz z Číny činil 7,95 mld. EUR (-0,1%) a ze Švýcarska 7,18 mld. EUR (-4,3%). Naproti tomu vykázal rakouský dovoz z ČR, která je v r. 2016 na pozici 5 největších rakouských partnerů v importu, výrazný narůst +5,3%. Celkem dováželo Rakousko v uvedeném roce z ČR zboží v celkové hodnotě 5,87 mld. EUR, což představuje podíl 4,3% na celkovém rakouském dovozu.

Co se týče rakouského vývozů do zemí mimo EU došlo v r. 2016 na několika významných zahraničních trzích ke zpomalení tempa – významně např. klesl vývoz do Turecka (-5,7%) a Ruska (-4,8%), a také do zemí, které se vyznačují stabilní konjunkturou, např. do Spojených států (-3,9%). Ve vývozu do Mexika se pozitivně odráží přírůstek v oblasti strojírenství, rakouský vývoz vzrostl v r. 2016 o 22,9%. Celkem ale došlo u rakuského vývozu do zámoří k poklesu 2,0%.

 

Nejdůležitější obchodní partneři Rakouska 2016 – VÝVOZ

Pozice

Země

Hodnota v mld. EUR

podíl v %

meziroční změna

1

Německo

40,05

30,5

1,5

2

USA

8,73

6,7

-3,9

3

Itálie

8,38

6,4

1,5

4

Švýcarsko

7,17

5,5

0,7

5

Francie

5,33

4,1

-9,2

6

ČR

4,79

3,7

1,3

7

Maďarsko

4,37

3,3

1,3

8

Velká Británie

4,10

3,1

-2,0

9

Polsko

3,93

3,0

-5,5

10

Čína

3,31

2,5

0,3

Zdroj: Statistik Austria

 

Nejdůležitější obchodní partneři Rakouska 2016 – DOVOZ

Pozice

Země

Hodnota v mld. EUR

podíl v %

meziroční změna

1

Německo

50,39

37,2

2,3

2

USA

8,38

6,2

2,2

3

Čína

7,95

5,9

-0,1

4

Švýcarsko

7,18

5,3

-4,3

5

ČR

5,87

4,3

5,3

6

USA

5,02

3,7

-4,5

7

Francie

3,64

2,7

1,5

8

Nizozemsko

3,51

2,6

-0,1

9

Maďarsko

3,51

2,6

1,5

10

Polsko

3,31

2,4

10,8

Zdroj: Statistik Austria

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dle předběžných údajů úřadu Statistik Austria připadalo v r. 2016  86,8% rakouských vývozů na čtyři skupiny výrobků (viz níže uvedená tabulka 2). Nejvýznamnější skupina byla stejně jak 2015 „Stroje a přepravní zařízení“ (SITC7) s podílem 35,7% na dovozu a 40,0% na vývozu. Dovozy SITC7 meziročně vzrostly o +6,4% na 48,44 mld. EUR, vývozy SITC7 stagnovaly (0,3%, 52,54 mld. EUR). V této zbožové skupině zaznamenaly největší pokles zpravodajská technika (-0,42 mld. EUR) a největší přírůstek silniční vozidla (+0,47 mld. EUR).

Ohledně rakouského vývozu byly na pozici 2 až 4 nejvýznamnějších zbožových skupin „Tržní výrobky“ (SITC6) s vývojem  -2,2% na 28,15 mld. EUR, „Chemikálie a příbuzné výrobky“ (SITC 5), jejichž vývoz mirně klesl o -0,6% na17,81 mld. EUR, a „Různé průmyslové výrobky“ (SITC8) s vývojem +0,8% na 15,36 mld. EUR.

Největší pokles v rakouském vývozu podle hodnoty zaznamenaly 2016 „Tržní výrobky“ (SITC 6) s vývojem -2,2% (28,15 mld. EUR) a „Minerální paliva“ (SITC 3), které klesly o -13,9% na 2,21 mld. EUR. Daný vývoj SITC 6 ve vývozu je způsoben hlavně poklesem u železa a oceli, zatímco vývoz „Surových materiálů“ (SITC2)  vykázal přírůstek +4,7% (4,13 mld. EUR).

Co se týče dovozu zaznamenala skupina SITC8 v r. 2016 (po SITC 7) druhý největší nárůst, a to +4,4% (21,01 mld. EUR). Největší pokles v dovozu Rakouska se týká minerálních páliv (SITC3) a činil -15,4% (8,91 mld. EUR).

SITC4

Druh zboží

Dovoz

Vývoz

Bilance

0

Potraviny a živa zvířata

9,0

7,4

-1,6

1

Nápoje a tabák

0,8

2,0

1,2

2

Surové materiály

5,6

3,9

-1,6

3

Minerální paliva

10,5

2,6

-8,0

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

0,4

0,2

-0,2

5

Chemikálie a příbuzné výrobky

18,4

17,9

-0,5

6

Tržní výrobky tříděné podle materiálu

21,0

28,8

7,8

7

Stroje a přepravní zařízení

45,5

52,4

6,9

8

Různé průmyslové výrobky

20,1

15,2

-4,9

9

Komodity a předměty nezatříděné

2,2

1,1

-1,1

  Celkem

133,5

131,5

-2,0

Hodnoty v mld. EURZdroj: Statistik Austria, 2016

 

Komoditní struktura rakouského zahraničního obchodu SITC - 2016 *

SITC4

Druh zboží

Dovoz

Vývoz

Bilance

0

Potraviny a živa zvířata

9,2

7,6

-1,6

1

Nápoje a tabák

0,9

2,1

1,2

2

Surové materiály

5,3

4,1

-1,2

3

Minerální paliva

8,9

2,2

-6,7,0

4

Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky

0,4

0,2

-0,2

5

Chemikálie a příbuzné výrobky

18,6

17,8

-0,8

6

Tržní výrobky tříděné podle materiálu

21,2

28,2

7,0

7

Stroje a přepravní zařízení

48,4

52,5

4,1,

8

Různé průmyslové výrobky

21,0

15,4

-5,6

9

Komodity a předměty nezatříděné

1,6

1,1

-0,5

  Celkem

135,6

131,2

-4,4

Hodnoty v mld. EUR, * Údaje 2016 jsou předběžné

Zdroj: Statistik Austria, 2016

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Rakousku nejsou žádná svobodná celní pásma. Tzv. Zollausschlußgebiete přestaly existovat prakticky se vstupem Rakouska do EU v roce 1995.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odliv rakouských investic do zahraničí (FDI v zahraničí)

V roce 2016 činil celkový stav přímých investic Rakouska v zahraničí podle předběžných údajů Rakouské Národní banky 190 mld. EUR (2015: 188 mld. EUR). Nejvýznamnějšími cílovými destinacemi rakouských FDI byly v roce 2016 země EU-28 (127 mld. EUR, 2015: 123 mld. EUR), mezi nimiž největšími příjemci byly Německo (26,0 mld. EUR), Nizozemí (22,6,6 mld. EUR) a Luxemburg (10,1 mld. EUR).ČR přijala z Rakouska v roce 2016 FDI ve výši 12,4, mld. EUR (2015: 13,0 mld. EUR), čímž potvrzuje první pozici mezi zeměmi SVE.Mimo evropský prostor byly v roce 2016 největším příjemcem rakouských investic USA (9,4, mld. EUR), SAE (4,9 mld. EUR) a Čína (3,8 mld. EUR).

 

Odvětvová struktura aktivních investic

Podle údajů Rakouské národní banky (OeNB) investovaly rakouské firmy v r. 2016 v zahraničí celkem 190mld. EUR. Z toho připadl největší podíl na finanční sektor a pojišťovnictví (69,1mld. EUR), na hospodářské, vědecké a technické služby (27,1 mld. EUR) a na obchod (26,5 mld. EUR). Nejvýznamnějším výrobním odvětvím, do něhož směřovalo nejvíce rakouských FDI, byl chemický průmysl (12 mld. EUR), od farmacie přes výrobu pryže a plastů až po petrochemii. Poměrně významné byly i investice do energetiky, vodohospodářství a zpracování odpadu (4,7mld. EUR) a  do dřevozpracujícího průmyslu, papírenství a tiskáren (4,4 mld. EUR). 

 

Příliv zahraničních investic (FDI v Rakousku)

Celkový stav pasivních investic (FDI v Rakousku) dosáhl v roce 2016 podle předběžných údajů Rakouské Národní banky 148,2 mld. EUR (2015: 151,6 mld. EUR). Z EU-28 bylov Rakousku v roce 2016 investováno 83,6 mld. EUR, při čemž největšími investory byly Německo (41,7mld. EUR) a Itálie (11,2 mld. EUR), na pozici třetí je Nizozemsko (10,7 mld. EUR) Stav českých FDI v Rakousku činil v r. 2016 102 mil. EUR (2015: 90 mil. EUR). Z dalších evropských zemí je s velkým odstupem nejvýznamnější investor Rusko (21,8 mld. EUR). Pozici největšího mimoevropského investora v Rakousku zaujímají Spojené státy (10,3 mld. EUR), SAE (3,9 mld. EUR), Japonsko (3,3 mld. EUR) a Brazílie (3,2 mld. EUR) .

Do stavu pasivních investic v Rakousku se také promítá skutečnost, že v Rakousku má své sídlo okolo 1.000 mezinárodních společností (Siemens, Hewlett Packard, Henkel, aj.), které odsud řídí své aktivity ve střední a východní Evropě.

 

Odvětvová struktura pasivních PZI

Zahraniční investoři vložili podle předběžných údajů za rok 2016 svůj kapitál především do odvětví hospodářských, vědeckých a technických služeb (stav investic: 82,7 mld.  EUR), do finančnictví a pojišt’ovnictví (21,5 mld.  EUR) a do obchodu (14,1 mld. EUR). V sektoru výroby zboží je nejvýznamnější chemický průmysl (včetně výroby pryže a plastů) - příslušný stav investic zahraničních investorů v Rakousku činil v roce 2016 5,8 mld. EUR EUR. Poměrně významně je oblast Informace a komunikace s investicemi ve výši téměř 3,9 mld. EUR, což představuje výrazné zvýšení oproti 2015, a reality (makléřství, zprostředkování nemovitostí) s hodnotou 3,8 mld. EUR.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraničním firmám a investorům pomáhá při vstupu na zdejší trh agentura Austrian Business Agency (ABA, www.aba.gv.at), jejímž základním úkolem je radit zahraničním investorům ve všech otázkách týkajících se vstupu na rakouský trh. ABA jako pět důvodů proč investovat v Rakousku uvádí vysokou stabilitu, vysokou kvalifikaci a motivaci pracovní síly, pouze 25% korporátní daň bez dalších daňových zatížení, výrazné pobídky v R&D sektoru a ideální lokalitu.

V důležitých otázkách podnikání poskytuje ABA investorům servis „šitý" na míru, a to především při vyhledání lokality, v otázkách pracovního a daňového práva, ohledně subdodavatelských příležitostí, orientace v hospodářských branžích nebo nákladových faktorů. Dále zahrnuje servis agentury ABA podporu při jednání s úřady, poradenství ohledně možností různých podpor a možností financování od finančních investic nebo investic do nemovitostí až po vyhledávání rakouských podílníků. ABA poskytuje i následné služby po realizaci projektu, napři při reinvestování.

Pro české firmy může být také výhodné se na agenturu ABA obrátit. První informace poskytuje agentura investorům bezplatně.

Vedoucí projektů pro oblast střední a východní Evropy je paní Birgit Reiter - Braunwieser,
tel.: +431/5885852,
fax: +431/5888659,
E-mail: b.reiter-braunwieser@aba.gv.at

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: