Rakousko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR ve Vídni (Rakousko)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Agregát/Rok

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

121,8

123,5

125,8

127,9

131,6

meziroční změna v %

11,3

1,5

1,8

1,7

2,7

Dovoz

131,01

132,0

130,7

129,7

133,0

meziroční změna v %

15,3

0,7

-1,0

- 0,8

2,4

Přebytek/deficit   bilance

-9,2

-8,4

-4,9

- 1,8

-1,4

Zdroj: Statistik Austria, údaje v mld.

Vývoj zahraničního obchodu Rakouska v posledních 5 letech

V roce 2010 došlo díky oživení světového hospodářství po hospodářské a finanční krizi k výraznému nárůstu jak u exportu, tak i u importu. Vývoz vzrostl o 12,3% a dovoz o 10,3%. V roce 2011 se projevil v objemu obchodu Rakouska přírůstek, a to jak na straně dovozu, tak i u vývozu. Celkově stoupl dovoz o 15,3% na 131,01 mld. EUR a vývoz o 11,3% na 121,77 mld. EUR. Tímto se podařilo v obou směrech překonat doposud nejvyšší objem obchodní výměny z roku 2008. Obchodní bilance Rakouska ovšem ukázala pasivum ve výši -9,23 mld. EUR (2010: -4,28 mld. EU. Dle údajů Statistik Austria činila celková hodnota dovozu zboží v období leden – prosinec 2012 132,0 mld. EUR, což je o 0,7% vyšší než v roce 2011. Vývoz zboží zaznamenal přírůstek 1,5% na 123,5 mld. EUR. Deficit v obchodní bilanci činil v roce 2012 8,49 mld. EUR (2011: 9,23 mld. EUR).

V roce 2014 i nadále přetrvávala klesající tendence  dovozu, a to o - 0,8 % oproti roku 2013 na 129,7 mld. €. Zatímco vývoz v tomto roce stoupl o 1,7% na 127,9 mld. €. Obchod se zeměmi EU klesl na straně dovozu o -0,7% na 92,47 mld. € a vzrostl na straně vývozu o 1,4% na 87,99 mld. €. Dovoz Rakouska s třetími zeměmi ukázal klesající tendenci - 0,8% na 37,25 mld. €, zatímco příslušný vývoz vzrostl o 2,1% na 39,89 mld. € Oproti předchozímu roku vykázala obchodní bilance zahraničního obchodu schodek ve výši 1,83 mld. € (2013: 4,9 mld. €). V r. 2015 došlo k významnému nárůstu jak rakouských vývozů (o 2,7%), tak i dovozů (o 2,4%). Teritoriálně byly výsledky značně rozmanité. Zatímco rakouské vývozy do zemí Eurozóny poklesly, rakouský vývoz do USA zaznamenal výrazné přírůstky (o 19 %). Ne nevýznamný byl propad rakouských vývozů do Ruska v důsledku sankcí EU (v r. 2014 o 12 % a v r. 2015 dokonce o 39 %).

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Nejvýznamnějším obchodním partnerem Rakouska jsou země EU, jejichž podíl na objemu obchodu Rakouska činí cca 70,4% (celkových dovozů), resp. 69,1% (celkových vývozů). Dovozy zboží ze zemí EU se oproti r. 2014 zvýšily o 1,3% na 93,69 mld. EUR. Vývozy zboží do zemí EU vzrostly v roce 2015 o 3% na 90,84 mrd. EUR. Pasívum obchodní bilance se v meziročním srovnání snížilo ze 4,3 mld. na 2,84 mld EUR.

Nejvýznamnějšími obchodními partnery Rakouska v EU jsou Německo, s nímž je realizováno 33,5% rakouského zahraničního obchodu, dále Itálie (6,2%), ČR (3,9%), Francie (3,6%) a Maďarsko (2,9%).  Obchod s těmito hlavními partnery vykázaly v meziročním srovnání za r. 2015 kladné hodnoty u dovozů ( s výjimkou Francie a Maďarska) i u vývozů (s výjimkou Franice).

Hodnota dovozů ze třetích zemí vzrostla o 5,2% na 39,32 mld. EUR. Vývozy do zemí mimo EU se zvýšily oproti loňskému roku o 2% na 40,71 mld. EUR. Obchodní bilance Rakouska s neunijními státy tak za r. 2015 vykázala přebytek ve výši 1,4 mld. EUR.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hodnotově nejsilnější růst v rakouských dovozech zaznamenala skupina stroje a dopravní prostředky (45,34 mld. EUR, +5,7% meziročně). Tento vývoj lze přičíst zejména silničním vozidlům, elektrickým strojům a přístrojům. Dovozy skupiny Ostatní hotové výrobky vykázaly druhý největší růst (+5,1%, 20,02 mld. EUR).  Největší pokles  v dovozech naopak v rámci zahraničního obchodu Rakouska zaznamenal v roce 2015 dovoz paliv a energií – příslušná hodnota dovozu 10,43 mld. EUR poklesla o 19,8% oproti minulému roku.  

Nejsilnější růst v rakouských vývozech zaznamenal obchod se stroji a dopravními prostředky (+4,4%) s celkovou hodnotou 52,2 mld. EUR. Zejména šlo o elektrické stroje a přístroje, stejně jako o silniční vozidla.  Druhou nejsilněji rostoucí skupinou vývozů byly zpracované zboží (+3,1%) v hodnotě 29,01 Mld. EUR.  Naopak největšího poklesu zaznamenal vývoz paliv a energií (- 15,8%) v celkové hodnotě 2,57 mld. EUR).

Druh   zboží

Dovoz

Vývoz

Bilance

Potraviny

9,2

8,6

- 0,6

Suroviny a paliva

19,6

7,4

- 12,2

Hotové zboží

 81,0

 91,1

 10,1

Polotovary

19,9

20,7

 0,8

zboží jinak nespecifikované

0,03

0,1

-0,97

Celkem

129,7

127,9

-1,8

Zdroj: Statistik Austria (údaje v mld. EUR)

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Rakousku nejsou žádná svobodná celní pásma. Tzv. Zollausschlußgebiete přestaly existovat prakticky se vstupem Rakouska do EU v roce 1995.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Odliv rakouských investic do zahraničí (FDI v zahraničí)

V roce 2015 činil celkový stav přímých investic Rakouska v zahraničí 191 mld. EUR (2014: 178 mld. EUR). Nejvýznamnějšími cílovými destinacemi rakouských FDI byly v roce 2015 země EU-28 (123 mld. EUR), mezi nimiž největšími příjemci byly Německo (24,8 mld. EUR) a Nizozemí (17,6 mld. EUR). ČR přijala z Rakouska v roce 2015 FDI ve výši 10,7 mld. EUR (2014: 10,1 mld. EUR), čímž je z daného hlediska na první pozici mezi zeměmi SVE. Mimo evropský prostor byly v roce 2015 největším příjemcem rakouských investic USA (10,2 mld. EUR), SAE (4,5 mld. EUR) a Čína (3,5 mld. EUR).

Odvětvová struktura aktivních investic

Podle posledních dostupných údajů Rakouské národní banky (OeNB) za rok 2014 investovaly rakouské firmy v zahraničí celkem 178 mld. EUR. Z toho připadl největší podíl na finanční sektor a pojišťovnictví (64 mld. EUR), na hospodářské, vědecké a technické služby (28 mld. EUR) a na obchod (22 mld. EUR). Nejvýznamnějším výrobním odvětvím, do něhož směřovalo nejvíce rakouských FDI, byl chemický průmysl (14 mld. EUR), od farmacie přes výrobu pryže a plastů až po petrochemii. Poměrně významné byly i investice do energetiky, vodohospodářství a zpracování odpadu (6 mld. EUR).

Příliv zahraničních investic (FDI v Rakousku)

Celkový stav pasivních investic (FDI v Rakousku) dosáhl v roce 2015 151 mld. EUR (2014: 145 mld. EUR). Z EU-28 bylo v Rakousku v roce 2015 investováno přes 83 mld. EUR, při čemž největšími investory byly Německo (39 mld. EUR) a Itálie (15 mld. EUR). Stav českých FDI v Rakousku činil v r. 2015 86 mil. EUR, v meziročním srovnání jde o pětinásobný nárůst (2014: 17 mil. EUR). Z dalších evropských zemí je s velkým odstupem nejvýznamnější investor Rusko (22 mld. EUR). Pozici největšího mimoevropského investora v Rakousku zaujímají Spojené státy (11,7 mld. EUR), SAE (4,6 mld. EUR) a Japonsko (4,1 mld. EUR).

Do stavu pasivních investic v Rakousku se také promítá skutečnost, že v Rakousku má své sídlo okolo 1.000 mezinárodních společností (Siemens, Hewlett Packard, Henkel aj.), které odsud řídí své aktivity ve střední a východní Evropě.

Odvětvová struktura pasivních PZI

Zahraniční investoři vložili podle dosud dostupných údajů za rok 2014 svůj kapitál především do odvětví hospodářských, vědeckých a technických služeb (stav investic: 53 458 mil. EUR), do finančnictví a pojišt’ovnictví (40 345 mil. EUR) a do obchodu (20 405 mil. EUR). V sektoru výroby zboží je nejvýznamnější chemický průmysl (včetně výroby pryže a plastů) - příslušný stav investic zahraničních investorů v Rakousku činil v roce 2014 6846 mil. EUR. Poměrně významně jsou reality (makléřství, zprostředkování nemovitostí) s investicemi ve výši 5417 mil. EUR, a to s výrazným zvýšením od roku 2013.

 

 

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraničním firmám a investorům pomáhá při vstupu na zdejší trh agentura Austrian Business Agency (ABA, www.aba.gv.at), jejímž základním úkolem je radit zahraničním investorům ve všech otázkách týkajících se vstupu na rakouský trh. ABA jako pět důvodů proč investovat v Rakousku uvádí vysokou stabilitu, vysokou kvalifikaci a motivaci pracovní síly, pouze 25% korporátní daň bez dalších daňových zatížení, výrazné pobídky v R&D sektoru a ideální lokalitu.

V důležitých otázkách podnikání poskytuje ABA investorům servis „šitý" na míru, a to především při vyhledání lokality, v otázkách pracovního a daňového práva, ohledně subdodavatelských příležitostí, orientace v hospodářských branžích nebo nákladových faktorů. Dále zahrnuje servis agentury ABA podporu při jednání s úřady, poradenství ohledně možností různých podpor a možností financování od finančních investic nebo investic do nemovitostí až po vyhledávání rakouských podílníků. ABA poskytuje i následné služby po realizaci projektu, napři při reinvestování.

Pro české firmy může být také výhodné se na agenturu ABA obrátit. První informace poskytuje agentura investorům bezplatně.

Vedoucí projektů pro oblast střední a východní Evropy je paní Birgit Reiter - Braunwieser, tel.: +431/5885852, fax: +431/5888659, E-mail: b.reiter-braunwieser@aba.gv.at

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: