Recept na úspěch ve světě? Změna myšlení, radí Vladimír Olmr

29. 1. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Firma Sopo se zaměřila na výrobu vinutých dílů pro elektromotory. Úzká specializace se jí vyplatila, svoje produkty nyní dodává předním zahraničním odběratelům.

SopoS podnikáním začal Vladimír Olmr krátce po roce 1989. Důvody byly prosté. Koncem roku 1988 se mu narodila první dcera. Mistroval na učilišti, učil opravy elektromotorů a elektrospotřebičů a vydělával 1700 korun hrubého. Nic moc na uživení rodiny.

Nastoupil proto do Kovopodniku v Říčanech, jako opravář elektromotorů. Pěkné peníze, čistá hlava, jenže … Táhlo ho to zpátky do školství, a tak se vrátil do Mechaniky Praha na pozici vedoucího učiliště.

„Ale jak v Kovopodniku tak v Mechanice mě štvalo, jak se některé věci dělají, nebo spíš nedělají. Přicházelo to pozvolna, prostě to byla kombinace dvou potřeb. Uživit rodinu a dělat si to po svém,“ vzpomíná Vladimír Olmr.

Začal tedy podnikat a opravovat elektromotory v garáži, v domě svých rodičů. „Nic jiného jsem neuměl,“ říká s nadsázkou a pokračuje: „Manželka si ještě otevřela prodejnu drogerie, papírnictví a nápojů ve stejném domě na verandě. Při cestě z učňáku jsem se vždycky stavoval ve velkoobchodech, abychom doplnili zboží. S opravami elektromotorů mi později začal pomáhat kamarád Roman Matějka. Tak jsme to táhli ve dvou.“

Na začátku podle něj bylo nejtěžší zvládnout vše časově, protože vedle podnikání stále chodil do zaměstnání. Brzy ráno do práce, pak domů, převléknout se do montérek a do deseti, někdy i do půlnoci opravovat elektromotory.

Po několika letech podnikání na živnostenský list se rozhodl v Modleticích u Říčan založit firmu. „To byla spíš náhoda. Někdo z obecního úřadu mě tenkrát oslovil, že mají volné prostory po bývalé mateřské školce a že by byli rádi, kdyby tam byl někdo místní. No a zrovna v tom týdnu se u mě v garáži stavili nezávisle na sobě dva kamarádi,“ popisuje Vladimír Olmr další etapu.

„Jeden už měl zkušenosti s podnikáním a mohl dát svojí starou audinu do zástavy bance na první úvěr, druhý se právě vracel z Německa, kde dlouhodobě pracoval, měl nějaké peníze a hlavně chuť to s námi zkusit. Oni dva měli na starost obchod s drogerií, elektrem a papírnictvím, já dál opravy elektromotorů,“ dodává.

Místo oprav navíjení

Následujícího půl roku pak předělávali mateřskou školku k obrazu svému a v dubnu 1993 s velkou slávou otevírali. V patře obchod a v přízemí opravna. „Začátky byly opojné. Jenže nikdo z nás netušil, že do dvou let v našem okolí vyrostou super a hypermarkety včetně Makra. Tomu se nedalo konkurovat,“ líčí další vývoj.

 A tak postupně ukončili obchodní činnost a začali se věnovat pouze opravám elektromotorů. Vladimír Olmr převzal od obou společníků podíly ve firmě.

„Bylo jasné, že nás opravy neuživí, a tak jsme zkoušeli kde co. Postupně jsme se začali zabývat výrobou elektromotorů a čerpadel. Pak už byl jen krok, i když velmi důležitý, k rozhodnutí, že budeme jenom navíjet rotory a statory, a do celých motorů se pouštět nebudeme,“ zdůrazňuje Vladimír Olmr. 

Společnost Sopo je zřejmě jediná firma s tak úzkým zaměřením na navíjení. „A chceme jí zůstat. Nedovedete si představit, jak velký rozsah technologických možností je v navíjení možný. Hlavně v dnešní době. Vůbec to není úzký záběr. S oblibou říkám, že je doba elektromotorová a ten hlavní boom teprve přijde, uvidíte. Jen si uvědomte, kde všude elektromotory jsou,“ plánuje Vladimír Olmr.

Sopo

Jak se firma vyvíjela, měnili se postupně i její zákazníci. Zpočátku to byly hlavně menší rodinné firmy, dnes už jsou to i nadnárodní koncerny. Jde o společnosti, které vyrábějí elektromotory pro univerzální použití, elektromotory pro elektrokola, lodě, motocykly, elektrické ruční nářadí, čerpadla, montážní linky, balící techniku a podobně.

Pro Sopo zůstává typickým výrobkem rotor a stator. Pro laiky jde o těžko uchopitelné pojmy. Všude jsou navinuté měděné dráty. Těch firma měsíčně spotřebovává přibližně 30 tun.

V současnosti podnik 95 procent své produkce vyváží.Exportovat začal zhruba v roce 1997. „Pro úplně prvního německého zákazníka jsme nevyráběli rotory ani statory, ale skládali jsme pro něj komutátory. To je takové kolečko z měděných lamel a slídy. Je to součást rotoru a běhají po něm uhlíky,“ popisuje Vladimír Olmr.

„Jezdil jsem každý týden do Německa se složenými komutátory a domů jsem si přivezl další materiál. Firma sídlí mezi Drážďany a Berlínem. Dodnes jsme kamarádi, přestože už pro ně nevyrábíme,“ doplňuje.

Sázka na Německo aneb Jak přemýšlet jinak

Sopo, výroba (foto: archiv firmy)Svoje exportní teritorium firma charakterizuje jednoduše. „Německo, Německo a zase Německo. Máme i zákazníky z Rakouska, Anglie, Nizozemska a teď nově ze Španělska, ale jednoznačně nejvyšší podíl má Německo,“ porovnává podnikatel.

Co pro něj bylo v počátcích na zahraničních trzích nejtěžší? „Pokud se týká mne, tak domluvit se. Opravdu. Jazyky, to je moje noční můra. Ještě, že mám schopnější kolegy,“ popisuje s úsměvem Vladimír Olmr.

„Jestli myslíte firmu a nás všechny, tak asi zbavit se takového toho ‚maločešství‘, které tu po revoluci zůstalo. Ať si to přiznáme nebo ne, byli jsme všichni, snad i nevědomě, vychovaní k nedůvěře, podezřívání a jakési zášti, a to nejen vůči Němcům,“ je přesvědčen Vladimír Olmr.

„Když někdo viděl výrobní dokumentaci psanou němčinou, hned byla dvojnásobná cena. Když nám naši první němečtí zákazníci říkali, že hledají nejenom dodavatele, ale hlavně dlouhodobé partnery, mysleli jsme si své. Teď už vím, že to většina z nich myslela vážně. Pokud se s tím dokážete ztotožnit a jdete tomu naproti, tak se to určitě vyplatí,“ podotýká zakladatel firmy Sopo.  

A dodává, že určitě nejtěžší tedy bylo změnit myšlení.  

Pomohla záštita CzechTrade

K úspěchu u západních sousedů pomohla firmě i spolupráce s agenturou CzechTrade. „Německé firmy hodně sází na spolehlivost, důvěru a jistotu. Když jste malá, neznámá vesnické firma, navíc bez referencí, tak se o tom, že jste ti praví, těžko přesvědčuje. Myslím, že tady je velká úloha agentury CzechTrade. Zaštítit firmy, které začínají. Pomáhá začínajícím firmám otevřít nebo alespoň pootevřít dveře u potenciálních zákazníků,“ oceňuje Vladimír Olmr.

Podnik ani přes exportní úspěchy neusíná na vavřínech. V roce 2013 zřídil nové oddělení pro vývoj prototypů. „Bez toho to nejde. Dnes je tam pět lidí a nestíhají. Jsme zavaleni novými zakázkami a projekty a k tomu optimalizujeme, zvyšujeme produktivitu, zefektivňujeme, prostě se vyvíjíme. Chceme být špičkou ve svém oboru. No a k tomu vývoj mít musíte,“ vysvětluje Vladimír Olmr.

Vývojové oddělení umožňuje firmě reagovat na změny, kterými, díky elektronice, novým materiálům a inovacím, prochází konstrukce elektromotorů. „Dnes děláme na několika nových projektech, kde je v navíjení a konstrukci motoru všechno úplně jinak, než tomu bylo před pár lety. Musíte použít úplně jiné technologie a způsoby navíjení. Musíte zapomenout na to, že to nejde,“ popisuje Vladimír Olmr.

Současné úspěšné roky téměř zahladily vzpomínky na léta ekonomické krize, která se dotkla i modletické firmy. „Pořád se mi vybavuje, jak jsem si myslel, že se nás to nedotkne, že nás to nějak obteče. Neobteklo. Ale zvládli jsme to. A jak teď rád říkám, díky bohu za krizi,“ vzpomíná Vladimír Olmr.

„Jasně jsme si tenkrát uvědomili, že každá mince má dvě strany a že nic nemusí trvat věčně. Vrátili jsme se nohama na pevnou zem. Bohužel jsme museli i propouštět a zkracovat pracovní dobu, to bylo ze všeho nejtěžší,“ doplňuje podnikatel.

Právě v době krize firmě hodně pomohl již zmíněný CzechTrade, především adresným oslovováním nových zákazníků. „Oni byli ti, kteří nám přivedli nové zákazníky na společný stánek na veletrhu. Poplácali nás před zákazníkem po zádech a řekli: Ti jsou fakt dobří, zkuste je. Pro zákazníka to něco znamená, v jeho očích vás totiž neplácá jen tak ‚někdo‘, ale zástupce renomované státní agentury. A ten by si přece nevymýšlel,“ vyzdvihuje Vladimír Olmr.

Jeho společnost spolupracuje především s německou kanceláří CzechTrade a jejím vedoucím Adamem Jarešem. „Jestli takto fungují všechny pobočky CzechTrade a jejich zaměstnanci po celém světě, tak se o náš export vůbec nebojím,“ konstatuje podnikatel.

„Pokud chce být česká firma na německém trhu úspěšná, musí být profesionální v tom nejširším slova smyslu. Začíná to produktem, vedle výroby je důležitý i vlastní vývoj, a končí to u způsobu firemní komunikace. Osobní přístup k zaměstnancům i zákazníkům nebo dodržovaní ústních dohod a termínů není vnímáno jako klišé. Také je důležité nebát se mít ambici v tom, co dělám, být ten nejlepší. Myslím, že to je základ úspěchu firmy SOPO v Německu,“ doplňuje Adam Jareš.    

Evropský úspěch

Skupina Sopo má v současnosti 190 zaměstnanců a roční obrat 340 milionů korun. Někteří zákazníci si dodávají vlastní materiál, pokud by ho podnik nakupoval, pohyboval by se jeho obrat kolem půl miliardy. Díky tomu, že firma vytváří výrobky s vyšší přidanou hodnotou, a v oboru je důležitá i rychlá reakce na požadavky zákazníka a špičková kvalita, neohrožuje ji levná konkurence z Asie a Číny.

Kromě úspěchů na zahraničních trzích získala firma i prestižní ocenění, v roce 2015 se stala vítězem národního kola soutěže European Business Awards v kategorii podniků s obratem do 25 mil euro. „Co porotu oslovilo? To nám zatím neřekli, ale máme z toho radost. Snad to, že jsme se bez akvizice konkurence, bez cizího know-how a bez přetahování odborníků postupně stali dodavatelem a hlavně partnerem těch nejvěhlasnějších firem a nadnárodních korporací v Evropě,“ uvažuje Vladimír Olmr.

Z třiatřiceti tisíc firem, které se soutěže zúčastnily, postoupil podnik mezi 700 nejlepších v rámci celé Evropy. „Chceme vyhrát, protože si to všichni Sopáci zaslouží. Bude rozhodovat odborná porota, ale i lidé prostřednictvím hlasování po internetu od 11. ledna 2016 do 28. února 2016. Tak nám můžete poslat hlas,“ uzavírá zakladatel společnosti Sopo.

Dalibor Dostál

Videoreportáž z firmy:

 

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek