Řecko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Athénách (Řecko)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Místní průmysl, kromě energetiky, těžby a zpracování nerostných surovin a zpracování odpadů, se pravděpodobně bude rozvíjet cestou náhrady některých dovozů lokální malou a střední výrobou. V této souvislosti se dostává do popředí řecké zemědělství a potravinářský průmysl.

Agentura Enterpise Greece Invest & Trade prezentuje jako strategické investiční sektory cestovní ruch, energetiku, informační a telekomunikační technologie, zdravotnické technologie a vybavení, výrobu potravin, nápojů a životní prostředí.

Cestovní ruch je oborem s největšími komparativními výhodami nejen v rámci Řecka, ale i v rámci EU. Na tovorně HDP se přímo podílí 10 % a nepřímo 25 %. Potvrzuje se jeho další dynamický rozvoj a je reálný prostor pro zvašování exportu široké škály výrobků pro sektor HORECA, vč. vylepšování jeho infrastruktury.

V energetice se momentálně vyčerpal prostor pro rozvoj výroby energie z OZE (díky snížení výkupních cen a špatné platební morálce správce energetické sítě). Určité zlepšení se rýsuje u malých vodních elektráren. Dlouhodobě perspektivní se jeví průzkum nalezišť, který značně závisí na vývoji světových cen energií, následně i těžby podmořských ložisek ropy a zemního plynu a také rozšiřování rozvodné sítě elektřiny.

Potenciální předpoklady pro investice budou nadále v oblasti dopravní infrastruktury zejména poté, co se obnovily práce na páteřních dálničních projektech. Velké rezervy jsou v odpadovém a vodním hospodářství (recyklace odpadu všeho druhu, rekultivace skládek, biologické čističky, hospodaření s podzemními vodami, odsolování atd.), které často brzdí lokální zájmy, takže skutečné klima pro jejich realizaci teprve dozrává. Strategické projekty budou realizovány formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). 

Zemědělství s ohledem na celkové začlenění do kompetitivního prostoru EU bylo v uplynulých letech (i přes obecně velmi příznivé klimatické podmínky) zanedbáváno. S hospodářskou krizí však nabývá na významu, protože se jeví jako sektor, který je schopen zaměstnat přebytečné pracovní síly z měst a nahradit dražší potraviny z dovozu. Může se tak stát vhodným trhem české techniky. Rozhodující význam pro vývoj trhu bude nastavení zemědělských dotací. Tuto tendenci potvrdila i rekordní návštěvnost mezinárodního veletrhu zemědělské techniky a surovin Agrotika 2016 (Soluň, únor 2016).

V řeckém průmyslu se jeví jako perspektivní firmy v oblasti informačních technologií, telekomunikací, bioproduktů, potravin, farmaceutických prostředků atd. Často s využitím znalostí a kontaktů řecké komunity ve světě (zejména v USA) jsou schopné nabízet sofistikované produkty a skrývají značný potenciál. Své uplatnění nacházejí spíše za hranicemi Řecka.

Privatizace

Restrukturalizace a modernizace řeckého hospodářství a navazující investiční a dodavatelské možnosti pro české firmy budou spojeny s privatizací veřejného majetku. Vláda za tímto účelem zřídila Fond pro využití privátního majetku státu - Hellenic Republic Asset Development Fund S.A., který byl v květnu 2016 začlšněn do společnosti Hellenic Company of Assets and Participations S.A., která spravuje veškěrý majetek státu. Privatizaci bude řídit právě zřizovaný nový privatizační fond, jehož program a cíle privatizace ještě nebyly pevně dohodnuty s věřiteli.

Perspektivní položky českého exportu

S ohledem na úsporný program řecké vlády bude i v příštích letech objem prostředků směřujících na veřejné investice velmi omezený. Stát a regiony budou spolufinancovat projekty realizované z fondů EU prostřednictvím Národního strategického referenčního rámce 2014-20 a Dohody o partnerství pro programové období 2014-20. V maximální míře bude využíván model finanční spolupráce se soukromým kapitálem (projekty PPP). Příležitosti pro české firmy a investory by mohla přinést restrukturalizace a modernizace některých významných státních společností např. v oblasti energetiky.

Přes nepříznivou ekonomickou situaci velvyslanectví registruje potenciál pro uplatnění českých podniků například z oblasti dopravních technologií, IT, zemědělské techniky, zpracovatelského průmyslu a sektoru HORECA. Příležitosti se nabízejí i v energetice, kromě OZE, - rozvodné sítě, lignitové doly apod. Určité možnosti pro participaci formou subdodávek existují v projektech infrastruktury. Krize vede k omezení soukromé i veřejné spotřeby a investic, na druhé straně však může být příležitostí pro levnější a technologicky srovnatelné zboží. 

Zajímavé oblasti pro participaci českých firem na projektech či subdodávkách.

Projekty v oblasti infrastruktury

Energetická infrastruktura: Probíhá postupná modernizace lignitových elektráren a výstavba nových zejména plynových, modernizuje se rozvodná síť a připravuje se výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s Kykladskými ostrovy (první část projektu byla zadána v březnu 2014 firmám Hellenic Cable Industry S.A. a ABB S.A.), pokračuje plynofikace Řecka, rozšiřuje se využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv.

Ve výstavbě je plynovod TAP (Trans Adriatic Pipeline) vedoucí přes území Řecka, jehož výstavba má být ukončena v r. 2020, uzavřen kontrakt na výstavbu plynovodu IGB (Interconnector Greece Bulgaria) s udením do provozu v r. 2018 a v konečné fázi i kontrakt na výstabu stanice LNG v Alexandropouli "AegenaLNG". Připravuje částečná privatizace distribuční společnosti elektrické energie ADMIE.

Užitečné kontakty:

Železniční infrastruktura

Realizuje se program modernizace a dokončení elektrifikace řeckých železnic a rozšiřování athénské příměstské železnice. Předpokládá se obnova lokomotiv a vozového parku, nicméně státní železniční společnost je zařazena do privatizačního programu řecké vlády.

Užitečné kontakty:

Infrastruktura pro kombinovanou nákladní dopravu

V návaznosti na rozvoj železniční dopravy se počítá s výstavbou velkých překladišť a center kombinované dopravy zejména v přístavech a na hranicích. První se již řadu let postupně rozšiřuje na trati Athény-Korint v oblasti Thriasio Pedio.

Dálniční infrastruktura: V r. 2015 byla obnovena výstavba několika silničních koridorů, které, jsou spolufinancovány z prostředků evropských strukturálních fondů:

  • Jónská magistrála (IONIA ODOS – realizátor Nea Odos S.A. 380 km) - dálnice spojující města Antirio a Ioannina, s napojením na magistrály EGNATIA a P-A-Th-E (Patru-Athény-Thessaloniki-Evzony); realizace formou PPP
  • Koridor středním Řeckem (E65 – realizátor Kentriki Odos S.A., 230 km) spojující magistrály EGNATIA a P-A-Th-E přes města Lamia-Trikala-Kalambaka; realizace formou PPP
  • Peloponéská magistrála (severozápadní a východní větev) – prodloužení dálnice P-A-Th-E ve směru na Peloponés, kde se rozděluje do dvou větví: severozápadní (OLYMPIA ODOS – realizátor Olympia Odos S.A., 265 km) propojí města Elevsina-Korint-Patras-Pyrgos-Tsakonas  a východní (205 km) města Korint-Tripoli-Kalamata-Sparta; realizacef ormou PPP;
  • Modernizace úseků dálnice Athény-Soluň v rámci výstavby koridoru P-A-Th-E – budují se objezdy nebezpečný úseků Raches–Kleidi-Petalo-Maliakou a údolí Tempé o celkové délce 205 km (23 km nových tunelů). Projekt, který je realizován formou PPP. Úsek Petalo Maliakou bude nahrazen tunelem. Práce byly rozděleny do 6 samostatných podprojektů, které byly zadány jednotlivě řeckým stavebním firmám.
  • Athénská magistrála (ATTIKI ODOS – realizátor Attiki Odos S.A. ) – první část příměstské magistrály byla uvedena do provozu před zahájením LOH v roce 2004. V listopadu 2010 byl prezentován projekt výstavby dalšího úseku o délce 22 km (8 km po povrchu a 14 km tunelem). Projekt bude stejně jako již provozovaná část magistrály realizován formou PPP.  

U projektů realizovaných formou PPP byl investorům postoupen výběr mýtného (většinou na dobu 30 let), které jim zajistí návratnost investice.

Infrastruktura městské hromadné dopravy:

Pokračuje výstavba metra v Athénách a Soluni, uvažuje se o rozšíření tramvajové dopravy.

  • Athénské metro - Dodavatelem a provozovatelem je veřejná akciová společnost Attiko Metro S.A., mezinárodní konsorcium firem se silným francouzským zastoupením. V provozu jsou tři samostatné trasy - trasa 1 (Pireus-Kifissia), trasa 2 (Elliniko-Omonia-Anthoupoli) a trasa 3 (Agia Marina-Monastiraki-Syntagma- Mezinárodní letiště E. Venizelose). Pokračují práce na prodloužení trasy 2 ve směru z Anthoupoli do čtvrti Ilion a trasy 3 z konečné Agia Marina přes čtvrti Korydallos a Nikaia do Pirea (termín dokončení r. 2017).
  • Soluňské metro – Po letech odkladů převzala dohled nad projektem společnost Attiko Metro S.A. V dubnu 2006 byla podepsána smlouva s vítězem výběrového řízení, konsorciem AEGEK – IMPREGILO – ANSALDO – SELI -ANSALDOBREDA. Základní trasa má být dlouhá 9,6 km a bude na ní 13 stanic. Celkový rozpočet projektu činí 1,196 mld. eur a je financován ze zdrojů společnosti Attiko Metro S.A. za přímého přispění řeckého státu (zřejmě 10–20 %) a příspěvků z fondů EU. Metro mělo být zprovozněno již v roce 2013,  dokončení projektu však naráží na nedostatek finančních prostředků a technické problémy (archeologické výzkumy
  • Tramvaj - v roce 2004 se tramvaj po letech znovu vrátila do athénských ulic a její obliba postupně roste. Dlouhodobý plán veřejné akciové společnosti  TRAM S.A. předpokládá prodloužení tramvajové dopravy jak do jižních předměstí, tak do čtvrtí sousedících s Pirejským přístavem. Nově se zvažuje i o rozšíření tramvajové dopravy v centru města. Délka tramvajové sítě by se měla prodloužit ze stávajících 25 na 50 km, po nichž by se mělo pohybovat 100 souprav a počet pasažérů by se z dnešních 65 tis. zvýšil na 200 tis. denně. Kromě Athén se již řadu let zvažuje zavedení tramvajové dopravy také v městech Patra, Ioannina a Volos. Místní orgány konzultují záměr s TRAM S.A. Stávající omezené finanční prostředky oddalují realizaci těchto záměrů.
  • Elektronická jízdenka MHD – jedná se o projekt dlouho ohlášený, který by měly být realizován v průběhu příštích let.

Užitečné kontakty:

Ekologická infrastruktura

V Řecku je značný prostor pro rozvoj ekologické infrastruktury. V příštích letech lze očekávat investice v hodnotě zhruba 3 mld. eur do zpracování pevného odpadu (městského i průmyslového), kde je Řecko nuceno k radikálnímu řešení tohoto palčivého problému jak z obav před hrozícími sankcemi EK tak pod tlakem omezené kapacity stávajících městských skládek zejména ve velkých městech. Diskuse se zatím vedou o mixu technologií, který bude použit (ano recyklaci a kompostování, spory o spalování) i o umístění jednotlivých závodů, proti kterým v řadě případů protestují místní komunity. Posílena bude recyklace odpadu na 4 složky (doposud jen třídění u zdroje na směsný odpad a obaly). Značný potenciál má zpracování recyklovaného materiálu, rekultivace starých a výstavba nových moderních skládek.

Zvažuje se výstavba „zelených průmyslových zón“ na řeckých ostrovech (včetně zařízení na odsolování mořské vody). Očekává se posílení projektů orientovaných na zlepšení hospodaření s vodami, zejména na čištění odpadních vod.

Ve všech případech se jedná o akutní problémy, které musí být řešeny. Chybí však prostředky na veřejné investice, a proto se bude opět jednat hlavně o projekty realizované formou PPP.

Užitečné kontakty:

 Zemědělství

Význam zemědělství, které patřilo k pilířům řecké ekonomiky, v posledních dvaceti letech klesal v důsledku přesunu obyvatel z vesnic do měst. Hluboká hospodářská krize má však na rozvoj zemědělské výroby pozitivní dopad. Lze očekávat, že návrat pracovních sil do zemědělství, motivovaný mimo jiné i výhodným pronájmem státní zemědělské půdy (50 eur/ha) a zvýšením poptávky po domácích zemědělských produktech budou v příštích letech pokračovat, což může otevřít prostor zejména pro malé a střední zemědělské stroje. České zemědělské technologie mají v Řecku tradičně dobré jméno (např. traktory ZETOR).

Užitečné kontakty:

Spotřební zboží

Tradiční spotřební zboží z ČR, jako je například sklo a porcelán, je postupně vytlačováno z řeckého trhu silnou konkurencí levného užitkového zboží (nezávisle na jeho značce vyráběného hlavně v Číně). Objevily se  nové komodity jako jsou například kamna a kotle na dřevo či biopaliva, po kterých je vzhledem k rostoucí ceně topné nafty a elektrické energie zaznamely zvýšenou poptávku, která je ale závislá na teplotách zimní sezóny.

Aktuální sektorové příležitosti pro Řecko

Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

  • Setkání s obchodními zástupci českých firem pro oblast Attiky, Athény: 18.2.2015 
  • Setkání s obchodními zástupci českých firem pro oblast severního Řecka, Soluň: 1.4.2015
  • Výstava a prezentace k 120 výročí Škoda Auto, Athény: 1.7.2015
  • Účast na regionálním veletrhu se zaměřením na oborové příležitosti a tradiční expotní komodity v rámci programu projektů ekonomické diplomacie na r. 2015, Kozani: říjen 2015 
  • Ekonomický seminář o obchodních a investičních příležitostech v zemích V4 organizovaný v rámci CZ předsednictví V4, Larisa: IV. čtvrtletí 2015
  • Účast na veletrhu cestovního ruchu PHILOXENIA, Soluň: 12.-15.11.2015
  • Účast na veletrhu cestovního ruchu Greek Tourism Expo, Athény: 4.-6.12.2015

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: