Řecko: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

2. 6. 2017

Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Agentura Enterpise Greece Invest & Trade prezentuje jako strategické investiční sektory cestovní ruch, energetiku, informační a telekomunikační technologie, zdravotnické technologie a služby, kombinovanou dopravu, potraviny a zemědělské produkty.

Ve zpracovatelském průmyslu Řecka si udržují přední místo těžba a zpracování kovů (zejm. bauxit, hliník, měď) a farmaceutický průmysl.

Cestovní ruch je oborem s největšími komparativními výhodami nejen v rámci Řecka, ale i v rámci EU. Na tvorbě HDP se přímo podílí 10 % a nepřímo 25 %. Potvrzuje se jeho další dynamický rozvoj a je reálný prostor pro zvyšování exportu široké škály výrobků pro sektor HORECA včetně vylepšování jeho infrastruktury.

V energetice se momentálně vyčerpal prostor pro rozvoj výroby energie z OZE (zejména díky snížení výkupních cen a špatné platební morálce správce energetické sítě), určité zlepšení se rýsuje u malých vodních elektráren. V klasické výrobě elektřiny lze očekávat nové příležitosti, jakmile se vyjasní legislativní rámec plné liberalizace trhu. Potenciál existuje v rozšiřování rozvodné sítě elektřiny včetně propojení pevniny s četnými ostrovy. Dlouhodobě perspektivní se jeví průzkum nalezišť ropy a zemního plynu, který značně závisí na vývoji světových cen energií, následně i těžby podmořských ložisek ropy a zemního plynu.

Velké rezervy jsou v odpadovém a vodním hospodářství (recyklace odpadu všeho druhu, rekultivace skládek, biologické čističky, hospodaření s podzemními vodami, odsolování atd.), které však často brzdí lokální zájmy, takže skutečné klima pro jejich realizaci teprve dozrává. Strategické projekty budou realizovány formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). 

Zemědělství s ohledem na celkové začlenění do kompetitivního prostoru EU bylo v uplynulých letech i přes obecně velmi příznivé klimatické podmínky zanedbáváno. S hospodářskou krizí však pozvolna nabývá na významu, protože se jeví jako sektor, který je schopen zaměstnat přebytečné pracovní síly z měst a nahradit některé potraviny z dovozu. Může se tak stát vhodným trhem české techniky.

Značný potenciál skrývá řecké lázeňství, které by mohlo skombinovat velmi kvalitní přírodní zdroje se skvělými klimatickými a přírodními podmínkami. Potenciál pro uplatnění českých zkušeností a technologií je značný, Řecko však zatím nemá vyjasněnu koncepci, legislativu ani vlastnická práva. I zde pokrok naráží na lokální zájmy a skutečné klima pro jejich realizaci teprve dozrává.

V řeckém průmyslu se jeví jako perspektivní firmy v oblasti informačních technologií, telekomunikací, bioproduktů, potravin, farmaceutických prostředků atd. Často s využitím znalostí a kontaktů řecké komunity v zahraničí jsou schopné nabízet sofistikované produkty a skrývají značný potenciál. Své uplatnění nacházejí spíše za hranicemi Řecka.

Privatizace

Investiční a dodavatelské možnosti pro české firmy budou spojeny s privatizací řeckého veřejného majetku. Byl zřízen Fond pro využití privátního majetku státu Hellenic Republic Asset Development Fund S.A. (řecká zkratka TAIPED), který byl v květnu 2016 začleněn do společnosti Hellenic Corporation of Assets and Participations S.A. spravující veškerý majetek státu. 

Perspektivní položky českého exportu

S ohledem na úsporný program řecké vlády bude i v příštích letech objem prostředků směřujících na veřejné investice velmi omezený. Stát a regiony budou spolufinancovat projekty realizované z fondů EU prostřednictvím Národního strategického referenčního rámce 2014-20 a Dohody o partnerství pro programové období 2014-20. V maximální míře bude využíván model finanční spolupráce se soukromým kapitálem (projekty PPP). Příležitosti pro české firmy a investory by mohla přinést restrukturalizace a modernizace některých významných státních společností např. v oblasti energetiky.

Přes nepříznivou ekonomickou situaci velvyslanectví registruje potenciál pro uplatnění českých podniků například z oblasti dopravních technologií, IT, zemědělské techniky, zpracovatelského průmyslu, sektoru HORECA a perspektivně v lázeňství. Příležitosti se nabízejí i v energetice (aktuálně kromě OZE) - rozvodné sítě, lignitové doly apod. Určité možnosti pro participaci formou subdodávek existují v projektech infrastruktury. Krize vede k omezení soukromé i veřejné spotřeby a investic, na druhé straně však může být příležitostí pro levnější a technologicky srovnatelné zboží. 

Energetika

Probíhá postupná modernizace lignitových elektráren a výstavba nových zejména plynových, modernizuje se rozvodná síť a připravuje se výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s Kykladskými ostrovy (první část projektu byla v březnu 2014 zadána firmám Hellenic Cable Industry S.A. a ABB S.A.), pokračuje plynofikace Řecka, rozšiřuje se využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv.

Ve výstavbě je plynovod TAP (Trans Adriatic Pipeline) vedoucí přes území Řecka, jehož výstavba má být ukončena v r. 2020, byl uzavřen kontrakt na výstavbu plynovodu IGB (Interconnector Greece Bulgaria) a v konečné fázi i kontrakt na výstavbu terminálu LNG v Alexandropouli "AegenaLNG".

Užitečné kontakty:

Železniční infrastruktura

Realizuje se program modernizace a dokončení elektrifikace řeckých železnic a rozšiřování athénské příměstské železnice. Bližší informace

Užitečné kontakty:

Kombinovaná nákladní doprava

V návaznosti na rozvoj pirejského přístavu, kde realizuje rozsáhlou investici čínská COSCO Shipping Corp. se počítá s výstavbou velkých překladišť a center kombinované dopravy. První z nich se již řadu let postupně rozšiřuje na trati Athény-Korint v oblasti Thriasio Pedio. Bližší informace

Infrastruktura městské hromadné dopravy:

Pokračuje výstavba metra v Athénách, kde byla vyhlášena veřejná soutěž na výstavbu již 4. trasy, a Soluni. Bližší informace

Připravuje se rozšíření athénské tramvajové dopravy a bude nezbytná obnova vozového parku MHD. Bližší informace

Užitečné kontakty:

Ekologická infrastruktura

V Řecku je značný prostor pro rozvoj ekologické infrastruktury. V příštích letech lze očekávat investice v hodnotě zhruba 3 mld. eur do zpracování pevného odpadu (městského i průmyslového), kde je Řecko nuceno k radikálnímu řešení tohoto palčivého problému jak z obav před hrozícími sankcemi EK tak pod tlakem omezené kapacity stávajících městských skládek zejména ve velkých městech. Diskuse se vedou jak o formě řešení (na úrovni regionu či města) tak o mixu technologií, který bude použit (ano recyklaci a kompostování, spory o spalování) i o umístění jednotlivých závodů, proti kterým v řadě případů protestují místní komunity. Posílena má být recyklace odpadu na 4 složky (doposud jen třídění u zdroje na směsný odpad a obaly). Značný potenciál má zpracování recyklovaného materiálu, rekultivace starých a výstavba nových moderních skládek.

Zvažuje se výstavba „zelených průmyslových zón“ na řeckých ostrovech (včetně zařízení na odsolování mořské vody). Očekává se posílení projektů orientovaných na zlepšení hospodaření s vodami, zejména na čištění odpadních vod.

Ve všech případech se jedná o akutní problémy, které musí být řešeny. Chybí však prostředky na veřejné investice, a proto se bude opět jednat hlavně o projekty realizované formou PPP.

Užitečné kontakty:

Zemědělství

Význam zemědělství, které v minulosti patřilo k pilířům řecké ekonomiky, v posledních dvaceti letech klesal v důsledku přesunu obyvatel z vesnic do měst a zejména růstu dovozů. Hluboká hospodářská krize má však na rozvoj zemědělské výroby pozitivní dopad. Lze očekávat pozvolný návrat pracovních sil do zemědělství, motivovaný mimo jiné i výhodným pronájmem státní zemědělské půdy (50 eur/ha) a zvýšením poptávky po domácích zemědělských produktech, což může otevřít prostor zejména pro malé a střední zemědělské stroje. České zemědělské technologie mají v Řecku tradičně dobré jméno (např. traktory ZETOR).

Užitečné kontakty:

 

 

Spotřební zboží

 

 

Tradiční spotřební zboží z ČR, jako je například sklo a porcelán, je postupně vytlačováno z řeckého trhu silnou konkurencí levného užitkového zboží (nezávisle na jeho značce vyráběného hlavně v Číně). Objevily se však nové komodity jako například kamna a kotle na dřevo či biopaliva, po kterých je vzhledem k rostoucí ceně topné nafty a elektrické energie zaznamenaly zvýšenou poptávku, zařízení telekomunikační, pro automatizované zpracování dat a elektrická, dětské kočárky apod. (viz kap. 4.2).

Aktuální sektorové příležitosti – Mapa oborových příležitostí v Řecku

Obchodní a ekonomické aktuality a příležitosti v Řecku

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

  • Účast na 12. mezinárodním veletrhu HO.RE.CA. 2017 zaměřeném na oborové příležitosti a tradiční exportní komodity, podpora vystavovatelů české produkce: Athény,13/02/2017
  • Ekonomická prezentace velvyslance ČR na teritoriálním setkání k Řecku organizovaném Mezinárodní obchodní komorou v České republice: Praha 03/05/2017
  • Setkání s obchodními zástupci českých firem pro oblast severního Řecka: Soluň, 10/05/2017
  • Setkání s obchodními zástupci českých firem pro oblast Attiky: Athény, 24/05/2017
  • Návrh projektu na podporu ekonomické diplomacie „Využití českého know-how pro rozvoj lázeňství v Řecku“: červen 2017
  • Účast zástupce zastupitelského úřadu na poradě ekonomických diplomatů v Praze a jednání s exportéry: Praha, 26-30/06/2017
  • Převzetí patronátu nad konferencí o rozvoji lázeňství v Řecku: Thermopyly, 16/9/2017
  • Účast na veletrhu cestovního ruchu PHILOXENIA, Soluň: 19/11/2017

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: