Řecko marně hledá cestu z potíží, místní jsou pesimističtí

25. 8. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Relativně klidné řecké léto může budit dojem, že se ekonomická situace v zemi stabilizovala. Rok poté, co si Atény s věřiteli ujednaly třetí záchranný program, však mezi místními nadále panuje pesimismus. Kombinace roky aplikovaných úsporných opatření a zvyšování daní vede spíše k chudobě obyvatelstva a daňovým únikům než k přesvědčivému hospodářskému oživení.

„Pokud budeme pokračovat touto cestou, můžeme očekávat čtvrtý, nebo dokonce pátý záchranný balík. Nevidím žádný pokrok. Ekonomika stagnuje, soukromý sektor je zdevastovaný. Veřejná správa je podfinancovaná a neefektivní,“ podotýká podle listu The Guardian profesor aténské univerzity Aristides Hatzis.

Řecká ekonomika sice ve druhém čtvrtletí v porovnáním s uplynulým obdobím překvapivě vzrostla o 0,3 procenta, meziročně však zaznamenala pokles o 0,7 procenta. Oživení navíc může být jen dočasné. Země za ně částečně vděčí zdařilé turistické sezoně, která není výsledkem snahy jejích představitelů, ale strachu Evropanů z terorismu.

Komentátoři navíc podotýkají, že kvůli daňovým únikům jsou státní příjmy z cestovního ruchu beztak nižší, než by se na základě počtu turistů dalo očekávat. Další zprávy jsou ještě méně příznivé. Export v prvním pololetí ve srovnání se stejným obdobím minulého roku poklesl o osm procent. Už loni přitom zaznamenal propad proti roku 2014.

Stát nedokáže zvýšit příjmy

Atény nejsou v době nepřesvědčivého hospodářského výkonu schopné vymanit se z chronických dluhových potíží. Míra zadlužení v současnosti dosahuje 176 procent HDP. Někteří experti zpochybňují smysluplnost tvrdých fiskálních požadavků věřitelů. Vláda se v médiích pochlubila tím, že přebytek primárního rozpočtu za prvních sedm měsíců roku dosáhl 3,5 miliardy eur a překonal tak cíl stanovený na 2,7 miliardy.

Ve skutečnosti se však kabinet zřejmě dostal do začarovaného kruhu, kdy se mu nedaří plnit příjmové plány, a kvůli zajištění přebytku stále osekává výdaje. Mimo jiné odkládá platby soukromým dodavatelům, kteří pak nemají prostředky ani motivaci k odvodu daní. Stoupající daně a odvody stále více zatěžují také domácnosti.

V prvním čtvrtletí kvůli nim meziročně poklesly jejich příjmy téměř o dvě procenta. Mimořádně špatně jsou na tom nejchudší obyvatelé. Dolních dvacet procent zaznamenalo od roku 2009 propad v příjmech o 42 procent.

Země se na začátku léta dočkala už šestého zvýšení daně z přidané hodnoty od počátku krize, z 23 na 24 procent. Podle kritiků opatření pouze sníží tržby a zvýší daňové úniky. Statistiky jim zatím dávají za pravdu. Červencové příjmy z DPH byly proti loňsku přes vzrůst sazby nižší.

Mladí pracují za nízké mzdy na částečné úvazky

Někteří živnostníci podotýkají, že kdyby plnili povinnosti vůči státu, čekal by je brzký krach. Zmíněný britský deník popsal příběh dvou sourozenců, kteří před rokem přestěhovali své kadeřnictví z rušné ulice do dvoupokojového bytu. „Když nevydáváme účtenky, vyhýbáme se placení daní a sociálního pojištění, tak jen taktak vyjdeme,“ přiznali. Podobná podnikatelská praxe je poměrně běžná.

Část lidí boj o živobytí vzdala a odešla raději jinam. Odhaduje se, že od počátku krize emigrovalo zejména kvůli nedostatku pracovních příležitostí zhruba půl milionu Řeků. Nezaměstnanost v poslední době klesá, v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie s výjimkou Španělska je však stále velmi vysoká. Vznikající místa navíc nejsou příliš lukrativní.

„Zdá se, že starší pracovníci jsou propouštěni a nahrazováni mladšími, levnějšími,“ podotýká řecký list Kathimerini. Podle statistik v prvních sedmi měsících roku tvořily zhruba polovinu náborů částečné úvazky s platem pod 400 eur, což zároveň znamená i nižší odvody do státní pokladny.

Bruselu lidé nevěří, Tsipras je také zklamal

Část Řeků během let úsporných opatření žila nadějí, že se jejich podmínky zlepší radikální změnou vlády. Po loňských opakovaných volbách, podivném referendu a nové dohodě s věřiteli však mnozí ztratili víru i v levicovou Syrizu a jejího lídra Alexise Tsiprase. Zklamaní obyvatelé nadále viní za své problémy i Evropskou unii a její představitele.

Z některých průzkumů by se dalo usuzovat, že protievropské nálady dokonce sílí. Loni v létě bylo sedm z deseti Řeků přesvědčeno, že země musí zůstat v eurozóně za jakoukoli cenu. Poslední data ale ukazují, že kdyby se letos v červenci konalo referendum o zachování společné měny, odpovědělo by kladně jen 54 procent voličů. Více než třetina by jich požadovala návrat k drachmě.

Řekové pozorně sledovali britské hlasování o vystoupení z Evropské unie. „To, co zažívali ve Spojeném království a co vedlo k odhlasování brexitu, tedy nezaměstnanost, úpadek sociálního státu, zažíváme i my v Řecku a možná ještě ve větším měřítku,“ podotýká odpadlík od Syrizy Janis Zerdelis. Ne všichni si jsou ale srovnáním své vlasti s Británií jisti.

„Nebojím se případného grexitu. Ale Řecko nemá těžký průmysl jako Spojené království. Nic nevyrábíme. Proto předpokládám, že by pro nás byl grexit ještě tvrdší,“ citoval server International Business Times třicetiletou zaměstnankyni benzinové pumpy na předměstí Atén.

Také někteří experti varují, že odchod Řecka ze společnosti zemí platících eurem by nezažehnal všechna rizika. Kupříkladu analytici Citigroup přitom míní, že jde o reálný scénář v horizontu jednoho roku až tří let. Banka je pesimistická nejen pokud jde o ekonomický vývoj, ale také o politickou stabilitu země. Spekuluje se, že by se Řecko mohlo kvůli rostoucí nepopularitě Tsiprase dočkat dalších voleb. V červencovém šetření pro televizi Skai vyjádřilo nespokojenost s prací vlády 86 procent tázaných. V průzkumech má nad Syrizou přesvědčivý náskok konzervativní Nová demokracie.


Převzato z deníku E15. Autor: Karolína Flaszová.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek