Řecko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Athénách (Řecko)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz  

24,4

27,6

27,3

27,1

25,9

Dovoz  

48,9

49,5

47,0

48,3

43,6

Bilance

-24,5

-21,9

-19,7

-21,2

-17,7

Údaje v mld. €
Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT)

V r. 2015 klesl objem vývozu é 4,5 %, což naznačuje, že růstová kapacita vývozu naráží na bariéru nízké konkurenceschopnosti řeckého zboží a omezený sortiment vývozních komodit. Dovoz opětovně klesl o výrazných 9,8 % v důsledku snižující se ekonomické výkonnosti a zavedení kontroly pohybu kapitálu. Bilance zahraničního obchodu je nadále výrazně záporná s poklesem o 3,5 mld. eur, tj 16,6 %.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura

 

2012

2013

2014

2015

2015/14   (%)

Dovoz (mld. €)

EU

22,7

22,1

23,3

23,1

-1,1

3. země

26,8

24,9

24,3

20,5

-17,9

Celkem

49,5

47,0

48,3

43,6

-9,8

Vývoz (mld. €)

EU

12,2

12,8

13,1

14,0

7,1

3. země

15,4

14,5

14,0

11,9

-15,4

Celkem

27,6

27,3

27,1

25,9

-4,5

 Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT) 

Teritoriální struktura zahraničního obchodu zůstala v r. 2015 bez zásadních změn, jeho celkový objem s ČS EU mírně posílil díky růstu exportu, zatímco dovoz stagnoval.

Hlavní obchodní partneři Řecka v roce 2015

 

 Dovoz

Hodnota (mld. €)

Podíl (%)

1.

Německo

4,7

10,8

2.

Itálie

3,6

8,3

3.

Rusko

3,4

7,8

4.

Irák

3,0

6,9

5.

Čína

2,6

5,9

6.

Nizozemsko

2,4

5,5

7.

Francie

2,0

4,5

8.

Španělsko

1,6

3,7

9.

Bulharsko

1,5

3,4

10.

Jižní Korea

1,5

3,4

 

Ostatní země

26,2

39,8

 

Celkem

43,6

100,0

31.

ČR

0,3

0,7

 

Vývoz

Hodnota (mld. €)

Podíl (%)

1.

Itálie

2,9

11,3

2.

Německo

1,9

7,3

3.

Turecko

1,7

6,6

4.

Kypr

1,6

6,0

5.

Bulharsko

1,4

5,2

6.

USA

1,3

4,8

7.

Velká Británie

1,1

4,2

8.

Libanon

0,8

3,0

9.

Saudská Arábie

0,7

2,9

10.

Rumunsko

0,7

2,8

 

Ostatní

14,0

54,1

 

Celkem

27,9

100,0

32.

ČR

0,2

0,8

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT)

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Dovoz (v mld. €)
 

2014

2015

15/14 (%)

Hodnota

Podíl (%)

Hodnota

Podíl (%)

Primární komodity (SITC 0 až 4)

24,5

48,50

13,4

42,3

-21,0

- potr., nápoje, tabák (SITC 0+1)

5,7

11,7

5,7

13,0

-0,3

- suroviny (SITC 2+4)

1,5

3,1

1,4

3,2

-7,0

- energetické produkty (SITC3)

16,3

33,7

11,4

26,1

-30,3

Průmyslové výrobky (SITC 5 až 8)

24,7

51,2

25,1

57,6

1,4

- chemikálie (SITC 5)

6,7

13,8

6,8

16,6

2,0

- stroje a přepr. zařízení (SITC 7)

8,6

17,7

8,8

20,1

2,2

- různé prům. výr. (SITC 6+8)

9,5

19,7

9,5

21,9

0,3

Zboží neklasifikované (SITC 9)

0,1

0,3

0,1

0,1

0,0

Celkem

48,3

100,0

43,6

100,0

-9,8

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)

Podíl primárních komodit na řeckém dovozu mírně klesá (ze 48,5 na 42 %) ve prospěch průmyslových výrobků (ze z 51 na 58 %). Největší část dovozu připadá na energetické produkty (minerální paliva a oleje), které reprezentují 26 % dovozu, přestože jejich hodnota v důsledku pokračujícího poklesu světových cen meziročně klesla o 5 mld. eur, tj. 30 %. V roce 2015 došlo v meziročním srovnání k poklesu hodnoty dovozu u všech primárních komodit, naopak vzestup zaznamenal dovoz průmyslových výrobků, zejména strojů a přepravních zařízení.   

Vývoz (v mld. €)

 

2014

2015

 15/14 (%)

Hodnota

Podíl (%)

Hodnota

Podíl (%)

Primární komodity (SITC 0 až 4)

15,6

58,9

13,9

53,9

-12,8

- potr., nápoje, tabák (SITC 0+1)

4,4

16,1

4,6

17,7

4,9

- suroviny (SITC 2+4)

1,4

5,0

1,8

6,8

29,5

- energetické produkty (SITC 3)

10,3

37,8

7,6

29,4

-25,9

Průmyslové výrobky (SITC 5 až 8)

10,6

38,9

11,4

43,8

7,5

- chemikálie (SITC 5)

2,7

10,0

2,7

10,5

1,5

- stroje a přepr. zařízení (SITC 7)

2,3

8,4

2,6

10,2

15,4

- různé prům. výr. (SITC 6+8)

5,6

20,6

6,0

23,1

7,1

Zboží neklasifikované (SITC 9)

0,6

2,2

0,6

2,3

0,0

Celkem

27,1

100,0  

25,9

100,0

-4,5

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)

Podíl primárních komodit na řeckém vývozu se dlouhodobě pohybuje okolo 60 %, který v r. 2015 se snížil o 5 procentních bodů. Největší část připadá na energetické produkty (minerální paliva a oleje), které reprezentovaly téměř 40 % vývozu, avšak v důsledku poklesu světových cen jejich podíl klesl na 29 %. Ostatní vývozní položky vykázaly meziroční růst, nejvyšší byl u surovin téměř 30 % a strojů a přepravních zařízení o 15 %, tj. 350 mil. eur.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Podmínky jsou dány členstvím Řecka v EU. Neexistují VT parky ani investiční zóny se zvláštními podmínkami.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Ailance PZI zaznamenala v r. 2015 čistý odliv ve výši 600 mil. eur (příliv 577 mil. v 2014), když PZI do Řecka zaznamelay odliv 261 mil. eur (příliv 1.260 mil. eur v 20143) a čisté řecké PZI v zahraničí činily 321 mil. eur (682 mil. v 2014).

V oblasti portfoliových investic došlo k dalšímu odlivu v bilanční hodnotě 8 mld. eur (7 mld. v 2014), který odráží zvýšený zájem rezidentů o zahraniční akcie a dluhopisy a naopak nedůvěru k domácím cenným papírům a malý zájem zahraničních investorů.

Teritoriální struktura PZI

Významnými investory do Řecka byly tradičně země EU, jejichž podíl ale v důsledku krize začal postupně klesat a v r. 2015 poprvé došlo k absolutnímu odlivu. Na druhé straně opětovně vzrostl podíl Ameriky, konkrétně Kanady, kde se jednalo především o investice hedgeových fondů do navýšení akciového kapitálu řeckých bank. Nárůst vykázala i Asie, konkrétně PZI Číny.

V teritoriální struktuře řeckých PZI do zahraničí vedou do zemí eurozóny a tradičně do zemí Balkánu, kde si Řecko udržuje přední místo mezi zahraničními investory. Významný je počet řeckých podniků, které v letech 2009-15 přesunuly do těchto zemí své sídlo motivovány především výrazně nižším zdaněním a výrobními náklady (zhruba 1500 akciových společností a s.r.o.). Výrazná zůstává přítomnost řeckých bankna Balkáně, které však v rámci racionalizace struktury přehodnocují svou zahraniční angažovanost.


Investice zahraničních subjektů v Řecku

PZI do GR (v mil. €)

 

2011

2012

2013

2014

2015

EU-27

376

1 716

1 042

131

-588

- z toho z eurozóny

224

1 529

1 193

240

-568

Ostatní evropské země

80

2

881

67

-34

Amerika

390

-144

111

907

263

Asie

-4

-189

112

178

122

Afrika

-21

-33

-23

-20

-20

Ostatní

1

2

1

4

-23

Celkem

822

1 354

2 122

1 259

-261

Zdroj: Řecká centrální banka

Investice řeckých subjektů v zahraničí

PZI z GR (v mil. €)

 

2011

2012

2013

2014

2015

EU-27

837

 -202

-821

263

-27

- z toho do eurozóny

89

-570

52

433

174

Ostatní evropské země

414

665

472

362

296

Amerika

-55

-33

-146

-48

-46

Asie

84

115

-87

99

112

Afrika

0

-17

-11

6

6

Ostatní

5

-1

0

0

1

Celkem

1 275

527

-592

682

342

Zdroj: Řecká centrální banka

Nejvýznamnější PZI

Centrální banka přestala v r. 2015 zveřejňovat tyto údaje. 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Omezení

Jednou z klíčových oblastí strukturálních reforem a úkolem vlády je zlepšení investičního a podnikatelského prostředí. Legislativní rámec patřil mezi výrazné překážky, avšak na základě podmínek Memoranda o poskytnutí záchranného úvěru a s technickou pomocí EU, OECD a SB postupně dochází ke změnám investičního prostředí, které vycházejí z rozsáhlého seznamu doporučení vypracovaného OECD. Převážná většina odvětví je otevřena cizímu kapitálu s možností 100 % podílu domácího a zahraničního soukromého kapitálu v jednotlivých společnostech (mimo obranu, aerolinie, částečně energetiku, municipální a komunální podniky), avšak regulační rámec pro jednotlivé sektory nebyl ještě dokončen. Problémem zůstává byrokracie a poměrně složitý postup při zakládání podniků, platný i pro řecké subjekty.

Zásadním omezením podnikatelské činnosti je např. absence jednotného a veřejně dostupného obchodního rejstříku. Od dubna 2011 jsou v provozu lokální obchodní rejstříky spravované spádovými obchodními a průmyslovými komorami, všeobecný elektronický obchodní rejstřík však dosud chybí. Podniky jsou povinně registrovány u soudů 1. stupně a u spádových obchodních a průmyslových komor. Rejstřík akciových společností vede Ministerstvo pro regionální rozvoj, konkurenceschopnost a námořnictví.

Pokračují práce na přípravě centrálního registru nemovitostí – katastrální úřad v našem pojetí zatím neexistuje.

Pobídky

Základním investičním zákonem je v Řecku zákon č.3299/2004 „Pobídky soukromých investic pro ekonomický rozvoj a vyrovnání úrovně regionů“ ve znění jeho novel zákony č. 3522/2006, 3752/2009, 3908/2011 a 4146/2013, označovaný v Řecku také jako „rozvojový“ či „investiční“ zákon. Od r. 2015 se stále pracuje na aktualizaci motivačních opatření, které by měly být implementovány v průběhu r. 2016.

Bližší informace o investiční legislativě, pobídkách a podmínkách lze získat prostřednictvím agentury na podporu investiční a obchodní činnosti Enterpise Greece Invest&Trade, která rovněž poskytuje pomoc a podporu potenciálním investorům a měla by fungovat na principu „one-stop-shop“. Agentura vznikla v r. 2013 sloučením organizací na podporu investic (Invest in Greece Agency) a vývozu (Hellenic Export Promotion Organization).

Na webové stránce této agentury je k dispozici anglická verze platného investičního zákona: 4146/2013 Creation of a Development Friendly Environment for Strategic and Private Investments.

Creation of a Development Friendly Environment for Strategic and Private Investments
Enterpise Greece Invest&Trade, 3, Mitropoleos Str105 57, Athens  - Greece
Tel.: (0030) 210 33 55 700
Fax: (0030) 210 32 42 079
E-mail: info@enterprisegreece.gov.gr
Web: www.enterprisegreece.gov.gr

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: