Ředitel CzechInvestu: pozitivní příběh pokračuje

13. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Ředitel CzechInvestu: pozitivní příběh pokračuje Z CzechInvestu se prvního června 2016 odštěpila Agentura pro podnikání a inovace (API). Co bude mít nová instituce na starosti a jak se změna projeví směrem k jejím klientům? Chystá CzechInvest pomoc regionu severní Moravy v souvislosti s OKD? A jak důležitou roli hrají čínské investice? Nejen o tom jsme mluvili s generálním ředitelem agentury CzechInvest Karlem Kučerou.

Prvního června se CzechInvest, tak jak ho známe, rozdělil na dvě agentury. Co to znamená pro jeho klienty? Přinese jim to něco nového?
Úplně nového asi nic, spíše jsme dali konkrétní podobu tomu, jak agentura pracovala dosud. Vznik API byl podmínkou, abychom mohli nadále čerpat dotace z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Bez legislativní úpravy by totiž Evropská komise mohla blokovat čerpání 4,33 miliardy eur, které byly do tohoto programu alokovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Jak jsou nově rozděleny kompetence mezi agenturami?
CzechInvest bude i nadále primárně lákat investory a bude klíčovou institucí, na kterou se investoři obracejí, když potřebují něco vyjednat se státní správou obecně. Budeme samozřejmě nadále agenturou, která získává zahraniční investice, pomáhá našim firmám se začleněním do zahraničních subdodavatelských řetězců a rozvíjí podnikatelské a start-upové prostředí.

Nová agentura API bude mít na starosti především agendu spojenou s čerpáním peněz ze strukturálních fondů Evropské unie. Flexibilní struktura nové agentury přiblíží problematiku strukturálních fondů většímu počtu žadatelů a věřím, že v budoucnu můžeme očekávat vyšší počet žádostí a také zjednodušení agendy pro žadatele.

Bude vznik API znamenat navýšení počtu úředníků?
To nebude. Do API přešlo 130 původních zaměstnanců CzechInvestu, kteří měli tuto agendu na starosti. Navíc financování a provoz nové agentury budou hrazeny převážně z evropských prostředků, takže nedojde ani k významnému navýšení výdajů ze státního rozpočtu.

Když se podíváme na výsledky, tak za rok 2015 dojednal CzechInvest investice za 45 miliard korun. Je to oproti roku 2014 více nebo méně?
Co se týče financí, bylo to méně. Ale tady je potřeba říci, že ta čísla se mění v závislosti na tom, jaké projekty získáte. My poměřujeme naši práci ze tří hledisek – podle počtu projektů, velikosti investic a počtu lidí. Z hlediska hodnocení výkonu je pro nás nejdůležitější počet pracovních míst a zde jsme meziročně na podobných číslech jako v rekordním roce 2014, kdy byla ještě vyšší podpora.

Byly v loňském roce realizovány nějaké projekty bez investiční pobídky?
Ano, těch bylo zhruba třicet procent, tedy více než dvojnásobek oproti roku 2014.

Čím si to vysvětlujete? Mohlo by to nějak souviset se změnou metodiky přidělování investic, která proběhla na podzim roku 2014?
To si nemyslím. Spíše než to, je Česká republika pro investory tak atraktivní lokalitou, že pobídky pro ně nebyly rozhodujícím kritériem. Mnohem důležitější byl pro ně časový aspekt projektu než čerpání tohoto benefitu.

Máte nějaký odhad toho, jak bude z hlediska investic vypadat letošní rok?
Naší snahou je, aby čísla odpovídala zhruba deseti tisícům nových pracovních míst. Na tento cíl máme i nastavené procesy. Co se týká nějakých trendů, tak investoři nyní berou ohled zejména na zhoršenou bezpečnostní situaci a kromě standardních finančně ekonomických aspektů vyhodnocují nyní podstatně více i bezpečnostní hledisko.

Jak je na tom z tohoto pohledu Česká republika?
Velice dobře. V tomto máme konkurenční výhodu.

CzechInvest čelí čas od času kritice, že z České republiky vytvořil zemi montoven. Co si o tomto tvrzení myslíte?
To je další věc, kterou jsem chtěl zmínit. Za loňský rok bylo realizováno třicet procent tzv. hightech projektů, tedy projektů s nějakou přidanou hodnotou, jako je výzkum nebo vývoj, což je dvakrát tolik než v předchozím roce. A v tomto trendu chceme i nadále pokračovat.

Když odhlédneme jinam, plánuje CzechInvest nějakou pomoc regionu severní Morava v souvislosti s vyhrocenou situací v OKD?
My Moravskoslezskému kraji pomáháme samozřejmě už nyní. Z celkového pohledu máme dnes dva kraje, které jsou strukturálně postiženy nezaměstnaností, a to je Ústecký a Moravskoslezský. Proto se všechny nabídky snažíme prioritně alokovat do těchto dvou krajů. Za prvé tam máme lepší nástroje podpory, za druhé je to pro nás prioritnější.

Obecně považujeme za větší úspěch, když se projekt umístí do jednoho z těchto dvou krajů, ale je pravda, že OKD posunulo celou situaci k větší naléhavosti. K této problematice jsme zpracovali pro vládu analýzu o tom, jaká je absorpční kapacita při případných významnějších pohybech v rámci OKD. Obsahuje například informace typu: kolik firem v regionu plánuje expanzi, v jakém časovém horizontu atd.

„Kromě standardních finančně ekonomických aspektů investoři nyní při výběru lokality nově zohledňují i bezpečnostní riziko.“

Zmínil jste lepší nástroje podpory, můžete být konkrétnější?
Protože se jedná o místa, kde je ve většině případů vyšší nezaměstnanost, máme zde lepší možnosti pro poskytování finančních pobídek. Dokážeme zde snadněji poskytnout cash pobídky na pracovní místa.

Znamená to, že jsou na to někde vyčleněny zvláštní finanční prostředky?
To ani tak ne, spíše se jedná o nároky, které jsou dané přímo ze zákona a rozpočtují se rovnou. To znamená, že pokud přijde investor a splní podmínky vyplývající ze zákona, tak my s ním řešíme jenom technické a administrativní věci.

Řešíte v Moravskoslezském kraji už nyní nějaké konkrétní nabídky?
Samozřejmě řešíme. Těch projektů, kde najdou uplatnění stávající zaměstnanci OKD, je celá řada. Ovšem při jejich vyhodnocování je potřeba zohlednit více faktorů. Mimo jiné to, že projekty nabíhají nějaký čas, že OKD platí významně lépe, než je stávající průměr v regionu, případnou rekvalifikaci, zdravotní stav horníků atd. I proto je do řešení situace v OKD zapojeno více rezortů, nejen Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Kdybychom se podívali na téma 4. průmyslové revoluce, někteří analytici se domnívají, že zavádění umělé inteligence a inovativních technologií by mohlo časem vést k propouštění. Je to jenom strašení, nebo má tato teorie reálný základ?
Teď jsem zase četl zprávu od stejných analytiků, že nejvíce ohroženým druhem jsou úředníci (smích). Ale vážně, když se na čtvrtou průmyslovou revoluci podíváte do detailů, nějaký vliv z dlouhodobého časového horizontu určitě bude mít. Podstatné je, že pomůže vyřešit neefektivity.

To znamená, že pomůže zlepšit logistiku, aby lépe navazovala, skladové hospodářství, nastavení plánování a řízení výroby a procesů ve firmě vůbec. Čtvrtá průmyslová revoluce bude na začátku řešit především komunikaci ve firmě. Půjde hlavně o zjednodušení práce pro lidi.

Kdybych se vás zeptala na Čínu a rýsující se spolupráci, bude Čína investorem roku 2016?
My neustále deklarujeme, že chceme potřetí zopakovat pozitivní příběh. Poprvé se nám to povedlo s Japonskem, podruhé s Jižní Koreou, nyní ho řešíme s Čínou. Je to především o včasném zachycení potenciálních investic. Nemusíme chodit daleko, když se podíváme na sousední Německo, tam byla největší investice v roce 2014 právě z Číny. Takže čínský kapitál bude určitě hrát stále důležitější roli, ale asi to nebude hned. Je to běh na delší trať.

Z jakých odvětví předpokládáte první čínské investice?
Určitě očekáváme kapitál z těch odvětví, ve kterých je Čína nejsilnější, a to je elektrotechnika. Dalším zajímavým segmentem, kde se Čína začíná prosazovat, jsou dodávky komponentů do aut.

Nemáte strach, že by dodávky automobilových komponent mohly ohrozit české výrobce?
O dodavatelích si ve většině případů rozhodují nadnárodní koncerny, takže si nemyslím, že by nás to nějak významně ohrožovalo.

Vzhledem k aktuální politické situaci, jaký je zájem ruských investor podnikat u nás?
Zájem tady je, ale s ruskými investicemi je to trochu komplikovanější právě kvůli existujícím sankcím a omezeným kapitálovým převodům. Pro tuto skupinu podnikatelů jsme stabilní partner, který je součástí jak Evropské unie, tak NATO.

Mgr. Ing. Karel Kučera

Vystudoval právo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a Fakultu mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze. Pracoval v nadnárodních společnostech, mimo jiné Deutsche Post, Accenture a M.C.TRITON. Po roce 2013 působil jako konzultant a projektový manažer. Zabýval se strategickými projekty v oblastech financí, procesního řízení a rozvoje podnikání.

Působil také jako poradce vrcholového managementu různých společností, mimo jiné z řad investorů podnikajících v České republice. Generálním ředitelem Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest byl jmenován 13. října 2014. Hovoří plynně anglicky a německy. Mezi jeho zájmy patří cestování a sport (aikido, plachtění, běhání). Je ženatý a má dvě děti.


Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Dagmar Klimovičová

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek