Reforma EU ETS může s přebytkem povolenek skoncovat rázněji, tvrdí studie

22. 11. 2016 | Zdroj: EurActiv.cz

Snížit celkové množství dostupných emisních povolenek nebo stáhnout ty, které už díky čistějším způsobům výroby energie nenajdou využití. Nová studie FTI Consulting představuje pět možností, díky kterým prý může reforma EU ETS zajistit vyšší cenu uhlíku.

Reforma evropského systému emisního obchodování (EU ETS) by měla trh s povolenkami nabudit výrazněji, než slibují dosavadní návrhy. Ve své nové studii to tvrdí konzultační společnost FTI Consulting.

Nadcházející měsíce podle autorů nabízí příležitost k tomu, aby budoucí nastavení systému zajišťovalo, že cena uhlíku bude dostatečně vysoká, aby energetické i průmyslové firmy motivovala k investicím do nízkouhlíkových technologií.

V Evropském parlamentu vrcholí jednání o revizi EU ETS pro období po roce 2020. Odpovědný výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin by měl příslušnou zprávu schvalovat 8. prosince. Na své pozici se však budou muset shodnout také členské státy v Radě EU.

Po Pařížské dohodě

Jednání nejsou jednoduchá. Revizi systému navrhla Evropská komise už v létě 2015. V Parlamentu i mezi členskými zeměmi se od té doby objevila řada nových nápadů, které se jednotliví hráči snaží do výsledné podoby směrnice o EU ETS prosadit.

Mezitím byla také v prosinci 2015 schválena Pařížská klimatická dohoda, která minulý týden vstoupila v platnost a v marockém městě Marrákéš se aktuálně jedná o detailech její implementace.

Systém emisního obchodování má být hlavním nástrojem k naplnění evropských klimatických cílů, ale zatím příliš dobře nefunguje. Mimo jiné kvůli dlouhodobému nadbytku povolenek se jejich cena v současnosti pohybuje okolo 5 až 6 eur, což je výrazně méně než původně plánovaných 30 eur.

ETS tak firmy netlačí ke snižování emisí a dosavadní investice do čistých zdrojů nebo výrobních technologií se nevyplácí.

Kvůli tomu hrozí, že Evropa bude mít problémy jak s plněním svých vlastních klimatických závazků, tak s naplňováním zmíněné Pařížské dohody, upozorňuje studie, kterou dnes FTI prezentovala v Bruselu.

Její zpracování financovalo sedm evropských energetických firem včetně francouzské EDF, italského Enelu, finského Fortumu nebo českého ČEZ.

Reforma EU ETS

Mezi hlavní body, na kterých Komise reformu ETS postavila, patří navýšení takzvaného lineárního redukčního faktoru (LRF). Ten zjednodušeně řečeno určuje tempo, jakým se každoročně snižuje celkové množství povolenek, tak aby systém vytvářel tlak na snižování emisí. V současném období (2013–2020) je LRF nastaven na 1,74 %. Komise navrhuje, aby se po roce 2020 zvýšil na 2,2 %.

Už od roku 2019 by měla také fungovat takzvaná rezerva tržní stability, na jejímž vytvoření se Evropa shodla v dubnu 2015. Do ní bude možné každoročně stáhnout 12 % z nadbytečných povolenek, které se na trhu dlouhodobě hromadí.

Kromě toho Komise počítá s ochranou průmyslových odvětví, pro které by mohla klimatická politika představovat příliš velkou zátěž. Existuje totiž riziko, že by kvůli tomu mohly podniky z Evropy odcházet.

Studie: Cena uhlíku bude k přechodu od uhlí k plynu motivovat až po roce 2030, jestli reforma EU ETS nebude ambicióznější.

Podle studie však návrh Komise nemůže napravit systémové chyby, kterými ETS trpí. Propočty FTI ukazují, že navrhované nastavení by například nemohlo přispět k jednomu z hlavních cílů Pařížské dohody – udržení globálního oteplování pod 2 stupni Celsia do konce století. Cena uhlíku by podle propočítaného scénáře mohla motivovat k přechodu od uhlí k plynu při výrobě elektřiny až po roce 2030. Namísto toho by prý firmy prodlužovaly životnost svých uhelných elektráren. V roce 2040 by tak stále v EU mohly být v provozu uhelné elektrárny o celkové kapacitě 67 GW.

Autoři také poukazují na vliv dalších evropských a národních klimatických opatření, která podle nich mohou ETS dále oslabovat. Mezi ně patří plány některých zemí na ústup od výroby elektřiny z uhlí, které by snížily poptávku po emisních povolenkách a znovu vytvářely tlak na snížení ceny uhlíku. Podobný efekt může mít navyšování podílu obnovitelných zdrojů (OZE) v energetice a politika energetické účinnosti.

„Studie prokazuje, že návrh revize EU ETS v podobě, v jaké je nyní na stole, je nedostatečný. Systém nevysílá cenový signál, který by podpořil investice do nízkouhlíkových technologií,“ řekl EurActivu Ivo Hlaváč z představenstva Skupiny ČEZ. „Je nezbytné, aby EU přestala přešlapovat na místě a začala jednat. Jak ale experti FTI rovněž prokázali, možnosti, jak systém zachránit, existují,“ dodal.

Za ETS flexibilnější

Autoři takových možností představují pět. Zaprvé je podle nich potřeba snížit celkové množství dostupných povolenek. LRF by se buď mohl navýšit na 2,8 %, nebo by se celkové množství potřebných povolenek vypočítalo podle aktuálnějších dat, která by reflektovala vývoj na trhu.

Úprava celkového počtu povolenek by případně mohla být flexibilnější, aby mohla reagovat na případné vlivy klimatických opatření, jako jsou zmíněné úspory energie nebo rozvoj OZE. Členské státy by dále měly mít podle FTI možnost trvale odstranit povolenky, které už nebudou potřebovat v případě úspěchu vlastních zelených politik. Pokud totiž začnou více vyrábět z čistých zdrojů, poptávka po povolenkách klesne.

Jako čtvrtou možnost představuje studie takzvaný cenový koridor, který by stanovil maximální a minimální možnou cenu povolenky. Případně by prý bylo také možné změnit nastavení rezervy tržní stability, která by ročně mohla pojmout více než dohodnutých 12 % povolenek.

Správná kombinace

„Výsledky však ukazují, že žádné z opatření nepovede ke smysluplné reformě EU ETS samo o sobě. Je nezbytné přijmout takovou kombinaci opatření, která zajistí nejen krátkodobé zlepšení, ale povede k i dlouhodobější reformě,“ říká k závěrům studie Hlaváč.

Sami autoři vyzývají k takovému nakombinování navrhovaných opatření, které by systému pomohlo jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu.

Krátkodobě prý může na zvýšení ceny uhlíku působit přepočítání celkového množství povolenek podle aktuálnějších dat, vytvoření cenového koridoru, nebo rozšíření stabilizační rezervy. Z dlouhodobého hlediska podle nich může mít vliv zvýšení lineárního redukčního faktoru a přizpůsobení EU ETS vlivu dalších evropských nebo národních opatření.

Adéla Denková, EurActiv.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek