Rekordní počet turistů na Jadranu a zlepšené využívání fondů EU podporuje růst chorvatské ekonomiky

1. 9. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Rekordní počet turistů na Jadranu a zlepšené využívání fondů EU podporuje růst chorvatské ekonomiky Podle předběžných statistických údajů publikovaných za leden až srpen 2016 navštívilo Chorvatsko 12,4 mil. turistů, kteří realizovali 71 mil. přenocování. Příjmy z turistiky se oproti stejnému období minulého roku zvýšily o 400 mil. EUR a měly by dosáhnout částky 8,5 mld. EUR.

Jedná se o historicky nejvyšší příjmy z turistického ruchu, které mají pozitivní dopad na platební bilanci země. Shora uvedené údaje mohou být ještě zlepšeny zatím nezapočítanými údaji za měsíc září, resp. první polovinu října 2016. V průběhu sezóny přicestovalo nejvíce turistů z Německa, dále ze Slovinska a Rakouska. Češi si drží čtvrtou pozici před pátými Poláky.

Pozitivní nejsou jen příjmy z turistického ruchu, ale i zvýšené aktivity spojené s turistickým ruchem, které by dle odhadů měly podpořit růst HDP v tomto roce až o 2 %. Jedná se zejména o rozsáhlou stavební činnost.

Například společnost Kamgrad, která provádí rekonstrukce a výstavbu nových hotelů podél pobřeží hlavně se zaměřením na významná turistická centra jako je Dubrovník, Split, Zadar a Makarská riviéra. Tato společnost si dokonce stěžuje na nedostatek kvalifikované stavební síly a žádá vládu o umožnění zaměstnání zahraničních dělníků. Stavebnictví se tak přidalo, vedle osobní spotřeby, vývozu a průmyslové výroby, k významným tahounům růstu HDP.

Chorvatsko od začátku roku 2016 využilo z fondů EU 662 mil. EUR. Ministerstvo pro místní rozvoj oznámilo, že zlepšené čerpání prostředků bylo dosaženo zejména díky přijatým reformám a zjednodušenému procesu jejich čerpání. Finanční prostředky byly cíleny hlavně na financování ekologických a dopravních projektů, podporu podnikání a ochranu historických objektů.

Ministerstvo dále oznámilo, že Chorvatsko má k dispozici celkově 1,3 mld. EUR na období 2014 až 2020 na další projekty v dopravní infrastruktuře, kde je zahrnuta i výstavba tzv. Pelješského mostu, který by měl významně přispět k spojení jižní Dalmácie a Dubrovníku a umožnit objetí enklávy Bosny a Hercegoviny.

Přes výše uvedené podněty stimulující růst HDP nelze hovořit o tom, že by chorvatská ekonomika prošla řádnými strukturálními reformami, jenž by umožnily zvýšit produktivitu a zajistit trvalý a silný růst hospodářství. V této souvislosti i guvernér Chorvatské národní banky Vujčić zdůraznil, že nová chorvatská vláda, která bude zformována na základě výsledků zářijových voleb, se musí především soustředit na provedení důsledných strukturálních reforem, umožňujících skutečný rozvoj chorvatského hospodářství.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Záhřebu (Chorvatsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek