Řemeslníky lze vyhledávat na internetu

10. 5. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Najít šikovného řemeslníka nebylo v Česku nikdy jednoduché. Ti staří často dožívají se všemi nešvary, kterým se naučili během desítek let socialismu, těm mladým chybí kvalitní vzdělání a praxe.

Když investiční společnost Spring Tide Ventures, patřící do skupiny KKCG, oznámila, že se chce více zaměřit na startupy z oblasti herního průmyslu a infrastruktury, zmínila i možnost prodeje svého portálu Nejřemeslníci.cz. Do nové strategie totiž tyto webové stránky příliš nezapadají.

Trh s vyhledávači řemeslníků by tak díky vstupu nového investora mohl dostat další důležitý impulz. Server, který vznikl v roce 2009, v současnosti registruje přes dvacet tisíc firem a živnostníků a ročně zprostředkuje na padesát tisíc zakázek. O tom, že jde o zajímavý obor, svědčí i to, že server roste o desítky procent ročně.

„Má osobní zkušenost při rekonstrukci bytu byla příšerná. Nechápal jsem, jak je možné, že nejsem schopen o kvalitě služeb v řádu stovek tisíc korun najít žádné nezávislé informace,“ vysvětluje jednatel společnosti Miloš Lenoch, proč před sedmi lety se svým kolegou Michalem Dobíškem portál založili.

Při vytváření specializovaného vyhledávače mohl využít svoje zkušenosti ze studentských let, kdy si přivydělával tvorbou softwaru na zakázku. Za svoje první podnikání však považuje právě až rozjezd serveru Nejremeslnici.cz. Inspirací mu byly i obdobně zaměřené portály v zahraničí. „Říkal jsem si, že je to problém, který bolí a má potenciál, v zahraničí se to různé projekty snaží řešit, v Čechách nikdo. Tak do toho půjdeme,“ vzpomíná Miloš Lenoch.

V té době byly na českém trhu dostupné prakticky jen základní katalogy řemeslníků, ve kterých mohli zákazníci najít firmy v blízkosti svého bydliště. To ale nezabránilo tomu, aby pak opakovaně udělali špatné zkušenosti s firmou, která byla na internetu aktivní a zaregistrovala se do co největšího počtu webových rejstříků firem a podnikatelů.

Portál Nejřemeslníci.cz naopak vsadil na reference. Od ostatních se od počátku odlišoval prací s daty. „Průběžně vyhodnocujeme nejen úroveň referencí firmy, ale také její úspěšnost v systému, což je zjednodušeně řečeno poměr dokončených zakázek vůči počtu nabídek a potenciálu poptávek, na které firma dala nabídku. To nejvíce souvisí s tím, jak konkurenceschopné jsou nabídky firmy a jak je schopna se se zákazníkem domluvit. Základem však zároveň stále zůstávají dobré reference,“ popisuje Miloš Lenoch.

Hlavně stavby a rekonstrukce

Právě reference jsou při hledání řemeslníka hlavním vodítkem. „Můžete vzít jed na to, že když někdo není spokojen, špatnou referenci napíše. Reference se ověřují, pokud se nejedná o referenci z poptávky, zákazník dokládá například fakturu nebo objednávku, ze kterých je zřejmé, že pro něj firma pracovala. Jde o to, aby nedocházelo k očernění konkurence nebo aby si firmy nepsaly kladné reference samy,“ zdůrazňuje Miloš Lenoch.

Navíc ve zvlášť závažných případech špatné práce je portál schopný firmu okamžitě v systému zablokovat a všechny uživatele, kteří mají od dané firmy aktuální nabídku, o tom okamžitě informovat. Zakázky, jako jsou rekonstrukce, se totiž často řeší i měsíce, a zákazník by tak mohl již být domluvený s firmou, která jinde selhala.

I když portál nabízí činnosti řemeslníků v řadě kategorií, hlavním polem působnosti jsou práce související se stavbou či rekonstrukcí bytů a rodinných domů. Právě v tomto segmentu již Nejřemeslníci.cz předstihli konkurenční poptávkové servery, které nejsou zaměřené na služby spojené s bydlením, řemeslníky a stavební firmy.

Byznys model portálu je založený na provizním systému, i když stránky mají také určité příjmy z reklamy. „Provizní model je nejférovějším modelem pro firmy, protože jim dává jistotu, že platí za reálný výkon. Provizní model nám zároveň s firmami dává společný cíl – spokojeného zákazníka. Bez zrealizovaných zakázek by neměly příjem ani firmy, ani my,“ podotýká Miloš Lenoch.

Firmám přináší spolupráce s portálem významný objem obratu. „Z celkového počtu našich zakázek tvoří přímá poptávka padesát procent, poptávka přes server Nejřemeslníci.cz druhou polovinu. Zároveň se jedná o určitou prestiž mít na tomto serveru dobré hodnocení,“ vysvětluje David Nechvátal ze společnosti Bytexpert.

I když jsou klíčovou součástí hodnocení reference, zákazníci se při srovnávání neubrání porovnávání jen podle ceny. „Tohle bohužel opravdu záleží na konkrétním zákazníkovi, někdo řeší opravdu jenom finanční stránku, ale na celkový přístup a kvalitu odvedeného díla již nehledí. Poté je druhá strana mince, která naopak cenu neřeší a požaduje specifický přístup a službu. Nicméně samozřejmě se také najde rovnováha mezi těmito protiklady, avšak méně než byste čekal,“ doplňuje David Nechvátal.

Celý systém se portál snaží neustále inovovat. „Pořád řešíme hlavní otázku: jak systém dále zlepšit, abychom zpracovali více zakázek, které dostanou kvalitnější nabídky rychleji od firem s více referencemi. Takových přibývá i v menších regionech, abychom měli větší dokončenost a ještě více zakázek končilo kladnou referencí. Je to spousta metrik, které sledujeme,“ popisuje zakladatel portálu.

Za klíčové považuje využívání dat, která firma získává. O firmách a jejich chování, o statistice nabídek a výběru firem. O cenách jednotlivých zakázek. „Ale také o obsahu jednotlivých témat, tedy co zákazníkovi pomůže, když bude vědět, než si například zadá poptávku na výměnu střechy. V porovnání s naší konkurencí v České republice jsme dnes jediní, kdo se tomu takto zevrubně a dlouhodobě věnuje. A hlavní výzvou je, jak vývoj těchto zlepšení ufinancovat. Nápadů, co všechno bychom ještě mohli zlepšit, máme stále více, než jsme okamžitě schopni realizovat,“ podotýká Miloš Lenoch. Právě příchod nového investora by proto podle něj mohl být příležitostí, jak dál pokračovat v dlouhodobém plánu dalšího rozvoje.

Když autorizovaný servis nepomůže

Mezi nejvýznamnější hráče na českém trhu vyhledávačů řemeslníků je Opravarna.cz. Podobně jako projekt Miloše Lenocha nezapírá inspiraci v zahraničí. Nizozemský projekt Repair Café, založený na jednodenních setkáváních opravářů elektrospotřebičů, však díky internetu posunul dál.

Web, který vznikl v roce 2015, funguje tak, že si zákazník zadá opravu spotřebiče a internetová stránka mu vyfiltruje v průměru deset až 15 nejbližších opravářů v okolí, kteří se zaměřují na zadanou kategorii zboží. Opraváři pak dají nabídky a zákazník si z nich vybere na základě jejich hodnocení a přibližné nabídnuté ceny. Z opravy pak web získá 15 procent zaplacené částky.

V autorizovaných servisech totiž nad velkou částí závad vyřknou ortel „neopravitelné“, případně kalkulují za odstranění závady cenu, která se blíží nákladům na zakoupení nového výrobku.

V současnosti je na webu zaregistrovaných zhruba 1800 opravářů z celé České republiky, z nichž aktivních je několik stovek. „Není město, které by aspoň dvěma či třemi opraváři nebylo zastoupeno,“ zmiňuje zakladatel portálu Jan Charvát. Pro většinu opravářů se jedná o přivýdělek, nicméně někteří již mají opravy jako hlavní živnost a vydělají si i přes 20 tisíc korun měsíčně.

Opravárna.cz reaguje na situaci na trhu, kde je pro zákazníky často nadlidský úkol nechat si spravit elektrospotřebiče, které se porouchají po uplynutí dvouleté záruky. V autorizovaných servisech totiž nad velkou částí závad vyřknou ortel „neopravitelné“, případně kalkulují za odstranění závady cenu, která se blíží nákladům na zakoupení nového výrobku. „Značkové servisy často nemají za cíl opravit, ale spíše donutit k nákupu nového výrobku,“ zdůrazňuje Jan Charvát. Podobný přístup nejen vyhání zákazníkům peníze z kapes, ale navíc neustálou produkcí nového zboží zatěžuje životní prostředí.

Portál spolupracuje také s kolektivním systémem sběru vyřazených elektrospotřebičů REMA. „Zkrátka nám jde o to, aby všechny výrobky, které je možné opravit, byly opraveny. Ty, co opravit nejdou, aby ideálně skončily na recyklačních linkách,“ podotýká Jan Charvát.

Druh na vymření

Hledání kvalitních řemeslníků je stále těžší i kvůli tomu, že jich v Česku pořád ubývá. Podle statistik totiž stárnou a postupně vymírají. Zatímco po roce 2000 tento druh živností hlásilo v průměru 24 362 lidí ročně, od roku 2013 to podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR není ani deset tisíc.

Školy přitom nestačí úbytky nahrazovat. Jejich absolventi se totiž vyučenému oboru často nevěnují a i ti, kteří zkoušejí nastoupit v praxi, mnohdy neobstojí. Jednou z příčin je podle řemeslníků to, že během několika let učení nestačí získat potřebnou zručnost. Chybí jim zázemí z rodiny, ale třeba i kdysi povinné dílny ze základních škol.

„Na základních školách nahradil dílny předmět výpočetní technika. Dětem schází možnost pomáhat rodičům i na vesnici. Rapidně ubylo garážových mistrů, auta se stala tak složitá, že u některých se i výměna žárovky musí udělat v servisu,“ konstatuje umělecký kovář Zdeněk Vítek.

Současná úroveň absolventů škol je přitom podle zástupců firem často tristní. „Ono asi v žádné době by vám podnikatelé neřekli, že jsou spokojeni. Větším problémem než samotná odbornost jsou špatné návyky, které učni mají. Chybí disciplína. Snad je to současným systémem a přespříliš ‚korektním‘ prostředím. Ale je to problém v celé Evropě, ne­li v celém světě,“ podotýká Tomáš Lukeš, tajemník Asociace českých nábytkářů.

„Nemají zájem se učit něčemu novému, nemají základní návyky související s práci, bezpečností, spoluprací v kolektivu,“ hodnotí úroveň učňů Petr Zajíc, jednatel společnosti RIK­FER CZ z Hovoran. Situaci ještě komplikuje skutečnost, že na rozdíl od západoevropských zemí se mladí často nemohou učit ani od starších mistrů oboru. Řada jich totiž prožila převážnou část svého profesního působení v éře socialismu, který právě v těchto oborech vytvořil často závěje zlozvyků, jež ani dvě desítky let tržní ekonomiky nedokázaly vykořenit.

Vymírající řemesla
Řemeslný obor Počet absolventů 2005 Počet absolventů 2015
Zedník 705 482
Pokrývač 74 25
Podlahář 31 18
Instalatér 1070 874
Malíř a lakýrník 135 105
Kameník 11 2
Truhlář 1863 951
Čalouník 163 32

Zdroj: AMSP

Soumrak hodinových manželů

Další problém představuje podle řemeslníků určité tolerování nekalé konkurence ze strany státu, které vede ke snižování nejenom cenové hladiny, ale i kvality odvedené práce v řemeslných oborech. Asociace proto již zahájila přípravy nového živnostenského zákona, jenž by měl tento nedostatek eliminovat.

„S ohledem na bezpečnost a kvalitu je nutné změnit příliš liberální model vstupu do odborného podnikání. Jinými slovy překvalifikovat podmínky pro řemeslnou činnost, aktualizovat všechny obory a zařadit je nově do skupin podle stupně bezpečnosti práce a očekávané kvality,“ vysvětluje Karel Havlíček, předseda AMSP.

Cílem těchto kroků je také eliminovat fenomén „hodinový manžel“, tedy drobné řemeslné opravy, které často odvádějí lidé bez potřebné kvalifikace. „Začíná to být opravdu vážný problém, hodinových manželů máme již několik tisíc, odvádějí nekvalifikovanou práci, například elektrikářskou nebo instalatérskou, negarantují ani kvalitu, ani bezpečnost, berou práci kvalifikovaným řemeslníkům, a ještě jedou bez dokladu,“ pokračuje Karel Havlíček. „To, co u nás vzniklo, není liberální prostředí pro podnikání, to je chaos, v rámci kterého může například kvalifikované řemeslo dělat kdekdo,“ uzavírá Karel Havlíček.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) návrhy asociace v této oblasti vítá. „Podporujeme proto seznamy řemeslníků, například cechy, u kterých je garantována kvalita a odbornost poskytovaných služeb,“ zmiňuje mluvčí MPO František Kotrba. Vedle získávání zkušeností je podle resortu podstatné průběžné sledování inovací v příslušném oboru, sebevzdělávání i získávání praxe s novými postupy a materiály.

O konkrétních návrzích by mělo být jasněji do konce letošního roku. Před koncem roku 2016 chce totiž asociace vytvořit pilíře nového živnostenského zákona na základě rozsáhlé studie, jejíž zpracování zadala. Zároveň porovná hlavní zásady se zákoníky v ostatních zemích Evropské unie. V roce 2017 by měla vzniknout struktura nového zákoníku a v roce 2018 by měl být sepsán celý nový zákon a dojít k jeho schválení. Konec hodinových manželů by se tak mohl datovat od roku 2019, kdy by zákon vstoupil v platnost.

Převzato z časopisu Profit, autor: Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek