(R)evoluce v bankovním sektoru podle EU

16. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

S regulacemi ze strany Evropské unie se setkáváme téměř denně. Některé se dají označit za více a jiné zase za méně povedené. Některé z nich mají dobře čitelné dopady na členské státy a některé jsou naopak velkou neznámou. V každém případě je dříve či později nutná jejich implementace v rámci všech členských států. Většinou vyhrávají ty státy, které dokážou danou část svého trhu nejlépe připravit a využít toho, že ostatní členové EU jsou připraveni méně, nebo si neuměli prosadit výhodnější podmínky.

O tom, že se chystají velké změny v evropském bankovním sektoru, nemůže být vzhledem k letos schválené EU regulaci PSD2 žádných pochyb. Pod zkratkou PSD2 se skrývá revidovaná směrnice PSD1 z roku 2007, reagující na změny, které nastaly na trhu platebních služeb. PSD2 bude pro členské státy závazná a platná od 13. 1. 2018.

To znamená, že členské státy mají už jen 20 měsíců na implementaci PSD2 do národního právního řádu. Zároveň také banky členských států mají stejnou dobu na přípravu před vstupem PSD2 v platnost. 20 měsíců se může zdát jako dlouhá doba, to by se ale nesmělo jednat o komplexní technologické řešení, které je potřeba implementovat do interních systémů každé banky.

Co je to PSD2? Podle směrnice EU si PSD2 klade za cíl zlepšit bezpečnost a konkurenceschopnost finančního prostředí. Co ale měli úředníci na srdci nejvíce, je zvýšení kvality finančních služeb pro koncové zákazníky a do českého jazyka nepřeložitelné „user friendly". V rámci PSD2 budou banky povinny registrovaným, regulovaným třetím stranám dovolit přístup ke klientským datům – AIS (account information services) a k iniciování plateb – PIS (payment initiation services) přes otevřené API (application programming interface). Tím dochází také k rozšíření škály platebních služeb ve srovnání s PSD1.

Jedná se zásadní změnu, kdy vlastníkem bankovních informací nebudou banky, ale koncoví uživatelé. Ti si budou moci sami vybrat, kterým z regulovaných třetích stran svěří svá data.

Jedná se tedy o zásadní změnu, kdy vlastníkem bankovních informací nebudou banky, ale koncoví uživatelé. Ti si budou moci sami vybrat, kterým z regulovaných třetích stran svěří svá data. Provozovatelé AIS a PIS tedy radikálně změní současnou tvář bankovnictví. Platebním institucím se rozšíří pole působnosti a prohloubí se jejich možnosti nabízet chytrá řešení pro klienty. Zesílí se tak konkurenční tlak na banky a jejich cenovou politiku. Tuto situaci můžeme přirovnat k dění na trhu mobilních operátorů, kterým přibyla konkurence ve formě virtuálních mobilních operátorů.

Mrtvý brouk vs. neházíme flintu do žita

V tuto chvíli se pouze jedna česká banka jeví jako připravená na PSD2. Ostatní banky jsou připravené více nebo méně, nebo třeba vůbec. Na druhou stranu na tom nejsme špatně jenom u nás. Podle průzkumu Finextra a FIS Global ohledně PSD2, který proběhl v roce 2015 ve 28 zemích EU v 64 finančních institucích, převážně ze západní Evropy, bude 13. 1. 2018 mít připravené API pouze 14 % bankovních institucí, z čehož 60 % z nich se shoduje na tom, že oblast PSD2 a implementace otevřených API je pro ně nepřehledná a nemají ji dobře zmapovanou.

88 % respondentů se shoduje, že ochrana klientských dat může představovat problém PSD2. Především je ale 50 % dotázaných přesvědčeno o tom, že PSD2 bude mít vliv na jejich „customer relationship" a „revenue model". Přeloženo do češtiny, banky budou od koncových zákazníků dál a budou na nich vydělávat méně.

Na tuto situaci se dá pohlížet ze dvou perspektiv. Ta první podle vzoru mrtvého brouka „když to nebudeme mít, tak to nevadí, nebudeme v tom sami, takže určitě nedostaneme velkou pokutu, navíc to potrvá, než od nás klienti odejdou". Ta druhá je v duchu neházíme flintu do žita, a protože „skoro nikdo to nestihne, pojďme se na to nachystat a získáme nové klienty".

Tyto banky budou v budoucnu těžit z nepřipravenosti první skupiny, která zcela jistě může očekávat nejen problémy s nedodržením lhůt regulátora, ale také s odlivem klientů. Vzhledem k tomu, že PSD2 smazává hranice mezi členskými státy a pro provozovatele AIS a PIS bude jednoduché se napojit na API jakékoliv banky v EU, může se jednoduše stát, že lokálním bankám přibude zahraniční konkurence disponující hightech řešeními. Zádrhelem pro české banky jsou jejich „rodinná pouta". Vztah lačných zahraničních matek vůči pracovitým českým dcerám se jeví jako krkavčí.

Vzhledem k nedávnému svátku by se mohlo říct, že je vhodné matkám každý rok k jejich velkému dni něco darovat. Nicméně ve světle vloni vyplacených dividend, kdy se svou štědrostí vedla GE Money Bank s 19,7 mld. Kč pro General Electrics, na druhém místě ČSOB s dividendou 13,2 mld. Kč pro KBC, následovaná štědrou dcerou se jménem Česká spořitelna a dividendou 11,2 mld. Kč pro ERSTE a za ní pak na čtvrtém místě KB s 7,1 mld. Kč pro Société Générale, se může zdát, že české banky myslí na matky až příliš. Je tedy otázkou, jak to se Dnem matek dopadlo letos a jestli dcerám zbylo dost peněz na důležité projekty, které mají před sebou.

Ing. Adam Šoukal

Je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti Investiní aukce s.r.o. Pracoval v České republice pro PwC Restructuring a ve Spojeném království pro Banco Santander. Spolenost Investiní aukce s.r.o. je P2P faktoringovou platformou, poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu registrovaným NB. Vroce 2014 se stala druhou nejnadějnější společností GEW v ČR a vroce 2015 byla nominována na Vodafone firma roku a EY podnikatel roku.


Převzato z časopisu Komora.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek