Rok 2018 z pohledu prezidenta HK ČR Vladimíra Dlouhého

10. 1. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kapitoly článku

Parlamentní volby přinesly dramatické změny ve složení Poslanecké sněmovny, o vládě však jasno není. Může být jiná než ta předcházející, ale může být složena ze stejných stran jako doposud. Tím spíše je účelné, aby podnikatelé, ale i manažeři menších a velkých firem vyjádřili svoji představu o základních cílech vlády v hospodářské oblasti. Zde je představa vedení Hospodářské komory ČR.

Za prvé je, vzhledem k volebnímu úspěchu Strany přímé demokracie a dalším názorovým proudům v různých stranách, základním požadavkem setrvání v EU. Jsme proexportně orientovanou ekonomikou s podílem EU na našem vývozu více než 80 procent. Vzájemná provázanost s EU však je mnohem hlubší, od významného podílu zahraničních investic až po například společnou obchodní politiku vůči třetím zemím. Bez ohledu na někdy až zásadní výhrady žádná skutečně rozumná vláda nesmí o odchodu z EU ani uvažovat.

Euro není prioritou

Jiné je to s eurem. Exportéři samozřejmě vědí o okamžitých výhodách z přijetí společné měny, většinový názor podnikatelů však jednoznačně upřednostňuje setrvání u české koruny. Příští vláda musí nejen sledovat, jak především velké země EU budou ochotny přistoupit na reformy, které EU učiní dlouhodobě životaschopnou, ale současně mít ambici se těchto diskuzí aktivně účastnit. Na upřesnění našeho postavení vůči euru bude mít při tom dost času.

Důležitější než euro je otevřenost, vláda proto musí i nadále prosazovat otevřenost jak naší země a našich trhů, tak otevřenost celoevropskou. Pod tlakem nedávné migrační vlny je to politicky citlivé téma, většina obyvatel naší země žádné migranty nechce, a to je nutno respektovat. Žádní migranti tu však nejsou, zato máme místy až zoufalý nedostatek pracovní síly, stárnoucí populaci a až příliš humanitně vzdělanou mladou generaci, po které není moc poptávka. Dosavadní vláda k nám však neuměla efektivně přivézt ani všeobecně žádané a přijatelné Ukrajince. Uzavírat se vnějšímu světu pod tlakem migrační vlny a obav z terorismu není v zájmu české ekonomiky.

Ne byrokracii

Dalším zásadním požadavkem je snížení byrokratických a administrativních překážek pro podnikání. Celá politická reprezentace musí zprůhlednit zákonodárství a zjednodušit podnikatelům život. Totéž platí o zatížení podnikatelů vysokými odvody na zdravotní a sociální pojištění. Vzhledem k provázanosti s deficitem státního rozpočtu není k dispozici okamžité řešení, vláda by však měla alespoň učinit první kroky k postupnému snižování tohoto břemene. České ekonomice se nyní daří, přesto kombinace administrativních překážek, odvodového zatížení a tlaku na růst mezd staví některé podnikatele do bankrotové situace.

Žádáme vládu, aby zamezila dalšímu administrativnímu tlaku na růst mezd stejně jako nárůstu úřednického aparátu a aby platy ve veřejném sektoru nezvyšovala plošně, ale pouze selektivně, tedy profesím, kde je to nesporné a společensky žádoucí. Podnikatelé mzdy zvyšují, dokonce rychleji, než minulá vláda a odbory před rokem požadovaly. Při nedostatku na trhu práce a při rostoucí ekonomice se růst mezd očekává, dlouhodobě však nelze připustit odtržení tohoto růstu od růstu produktivity práce.

Makroekonomicky bezpečně

Udržení dnešní makroekonomické stability jistě nebude předmětem politických vyjednávání, z hlediska plnění předvolebních slibů musí však zůstat nepřekročitelnou bariérou. Veřejnost a často i politici považují dnešní vyrovnané rozpočty, relativně malou zadluženost země a nízkou nezaměstnanost za téměř samozřejmost. Z příkladů kolem nás vidíme, že jakýkoliv potenciální vnější šok, kupříkladu další migrační vlna či nová krize eura, ekonomiky rychle destabilizuje s dopadem na blahobyt a možnosti podnikání všech. Udržet nízkou zranitelnost české ekonomiky je zásadní i pro podnikatele.

Investice a reformy

Již několik minulých vlád hodně hovořilo o potřebě urychlení výstavby dopravní infrastruktury, plošného zavedení rychlého internetu, o reformě vzdělávacího systému a efektivnějším využití prostředků vkládaných do podpory vědy a výzkumu. Skutek utek, na stole jsou v podstatě jen samé fráze, které je až směšné stále opakovat. Vzhledem k radikální předvolební rétorice některých stran proto očekáváme pokrok. Připravenost výstavby nových dálničních úseků je v řadě případů dobrá, vláda však nesmí připustit další obstrukce ze strany úřednického aparátu.

Podobně je to s vysokorychlostním internetem a digitalizací vůbec, kde jsme v minulých letech promeškali nejednu šanci. Konečně, nejen česká ekonomika, ale celá společnost přehlíží několik velkých dlouhodobých rizik, kterými by se vláda rovněž měla prioritně zabývat. Prvním je již zmíněná nepříznivá demografická situace a neudržitelnost stávajícího penzijního modelu.

Druhým rizikem je stav a výhled české energetiky, kdy při očekávaných uzavírkách některých energetických výrob, při dopadu již přijatých ekologických závazků a v důsledku německé politiky je očekávaná energetická bilance ČR po roce 2022, tedy za pouhých pět let, předmětem oprávněných obav. Třetím rizikem pro budoucnost nás všech je přebujelý sociální model, kdy více než polovina výdajů dnešního státního rozpočtu jsou v podstatě povinné sociální dávky. Je to dlouhodobě neřešený problém, který umožňuje – při nedostatku na trhu práce – příliš mnoha parazitům přežívat na úkor společnosti, zatímco skutečně potřební by mohli dostávat mnohem více.

Uvedený přehled podnikatelských požadavků není ani úplný ani autoritativní. Je doporučením pro vládu ze strany Hospodářské komory a současně nabídkou ke spolupráci ve všech zmíněných oblastech.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory České republiky.

Hospodářská komora České republiky formulovala deset bodů, které považujeme za důležité pro zlepšení podnikatelského prostředí. Apelujeme na politickou reprezentaci napříč názorovým spektrem, aby spolupracovala na jejich realizaci, protože tím významně přispěje k zajištění dlouhodobé ekonomické prosperity České republiky.

1. Vzdělání

Nůžky mezi nabídkou škol a potřebami podnikatelské sféry se stále více rozevírají. Místo techniků se firmám hlásí gymnazisté a absolventi vysokých škol s humanitním zaměřením. Učiňme tomu konečně přítrž. Přibližme dětem a dospívajícím svět vědy, techniky a výzkumu, propojme školy všech stupňů s podniky. Ukažme žákům a studentům pozitiva podnikání, rozšiřme jejich finanční gramotnost. Ustupme od systému financování „na žáka“ a hlavně, přesvědčme rodiče, že učňovské vzdělání či složení mistrovské zkoušky může být chlouba, nikoliv ostuda. Reforma vzdělávání je běh na dlouhou trať, a než přinese výsledky, je třeba operativně podporovat nábor zahraničních zaměstnanců s kvalifikací odpovídající požadavkům trhu práce.

Vyzýváme vládu, aby urychleně předložila konkrétní plán kroků, kterými zajistí zvýšení státní podpory technického vzdělávání a jeho kvalitu.

2. Podmínky pro podnikání

Vstup do podnikání je překážkovým během, po dosažení cílové pásky čeká podnikatele nepřehledná džungle neustále se měnících a stále početnějších zákonů, nařízení, vyhlášek, k tomu byrokracie, nejednotný výklad platných norem, nekoncepční kontrola a někdy i bezradnost úředníků. Zákony a závazné normy se novelizují i pár týdnů po jejich vstupu v platnost. Kontrolní činnost se vyhýbá závažným proviněním, zato se vyžívá v trestání formálních malicherností. Zaveďme jednotné datum účinnosti alespoň u zákonů regulujících podnikání. Přejděme na elektronizaci agendy a preferujme zdravý rozum při výkonu kontroly. Hospodářská komora ČR zde nabízí spolupráci.

Voláme po Právním elektronickém systému, který bude přehledně a na jednom místě integrovat všechny povinnosti, jejichž plnění stát požaduje po podnikateli.

3. Postavení malého a středního podnikání

Právě na něj nejvíce dopadá nestabilita a nepředvídatelnost vývoje podnikatelského prostředí. Dejme mu prioritu, vždyť česká ekonomika stojí stejně jako v celé Evropské unii na malém a středním podnikání. Stát a politická reprezentace proto musí začít považovat podporu tohoto segmentu za svou prioritu. Sami podnikatelé musejí klást větší důraz na etickou stránku své činnosti, odmítání a pranýřování nekalých praktik, posílit snahu o vzájemné partnerství a překonání národní a lokální sebestřednosti a sebezahleděnosti.

Stát by měl přestat neekonomicky budovat paralelní strukturu pro komunikaci s podnikateli (přes CzechInvest, CzechTrade a další) namísto využití existující sítě Hospodářské komory ČR.

4. Promarněná období makroekonomického růstu

Vláda musí využít období ekonomického vzestupu ke konsolidaci veřejných financí. Obnovme diskuzi o klíčových reformách. Došlo k faktickému zastavení reforem zdravotního a důchodového systému, což bude mít v budoucnu zásadní dopady na deficit státního rozpočtu.

Navrhujeme, aby vláda v období růstu sestavovala přebytkové rozpočty a činila kroky přispívající k budoucí stabilitě veřejných financí.

5. Výzkum, vývoj, inovace

V ČR proběhly během posledních let masivní investice do vědecko-výzkumné infrastruktury, aniž by byla zajištěna odborně personální kapacita pro taková výzkumná centra. Vláda musí vytvořit motivační podmínky pro propojení výzkumných pracovišť s podniky. Převládá malá provázanost VVI s praktickým uplatněním, samoúčelnost a nízká kvalita a objektivita hodnocení výzkumné a vývojové práce. Chybí nám koncept inteligentní specializace, jenž je významný zvlášť pro regionální malé a střední podniky. Je nutné zásadně přehodnotit systém investičních pobídek. Je třeba zachytit trend 4. průmyslové revoluce.

Požadujeme vytvořit podmínky pro významnější zapojení malých a středních podniků do programů výzkumu, vývoje a inovací.

6. Daňová správa a zatížení práce

Víme, že zvýšení daňové disciplíny se týká i samotných podnikatelů. Současná výše daňových sazeb není největším problémem, zato neustálé změny pravidel a komunikace se správci daně ano. Očekáváme viditelné a trvalé úsilí o zjednodušení komunikace nejen finančních úřadů s podnikateli. Celkové zatížení práce patří k nejvyšším na světě.

Požadujeme, aby vláda předložila konkrétní návrhy, které povedou ke snížení celkového zatížení práce a které po restrikcích konečně vyústí v klientsky vstřícný přístup k daňovým poplatníkům.

7. Podpora exportu

Stát se v minulosti orientoval na velké firmy, bohužel s katastrofálním dopadem do portfolia EGAP a ČEB. Malé a střední podniky byly vždy považovány až za druhé v řadě, které se dodavatelsky napojí na velké a podporované hráče. Udržme exportní podporu velkých podniků, ale navíc podpořme malé a střední podniky coby finální dodavatele.

Vláda musí definitivně rozhodnout – buď umožnit využívání ČEB a EGAP jako instituce podporující export do rizikových teritorií, anebo jejich činnost utlumit.

8. Čerpání fondů EU

Čerpání ze strukturálních fondů EU je příležitost pro strategické a udržitelné projekty. Stávající programové období nabízí finanční nástroje, které rozšiřují dosavadní nabídku financování projektů prostřednictvím dotací o zvýhodněné a garantované úvěry, a zároveň přinášejí nové příležitosti pro podnikatele. Zásadní výzvou je férovější a rovnoměrnější přístup podnikatelů ke všem soukromým i veřejným zdrojům financování. Budeme požadovat nápravu v tom nejvíce bolavém místě – nejednotnosti při rozhodování různých kontrolních institucí.

Vláda musí prosadit opatření, která zabrání situacím, kdy podnikatel jednou kontrolou úspěšně projde a druhá mu schválený postup následně vytkne.

9. Infrastruktura

Právní řád i praxe správních orgánů vytváří zbytečné překážky rozvoji moderních internetových sítí, kvalitní přístup k internetu je přitom zcela klíčový pro zachování konkurenceschopnosti ekonomiky. Rozvoj dopravní infrastruktury se po roce 2009 prakticky zastavil, především v souvislosti s bojem proti korupci (a strachem úředníků rozhodovat), nepovedenou legislativou a přitvrzující regulací. Je skandální, že nemáme dokončený pražský okruh nebo dálnici do Českých Budějovic. Máme nejhustší železniční síť v celé EU, ale bez požadované kvality.

Očekáváme rekodifikaci stavebního práva, která skutečně zrychlí stavební řízení, legislativu, která zefektivní výstavbu nejen strategicky významných staveb a posílí kritérium kvality při zadávání veřejných zakázek. Věříme, že bude využíván koncept PPP.

10. Etika podnikání

Obraz podnikatele v ČR je pokřivený, i kvůli občasné rétorice některých politiků a mediální prezentaci. Jsou to přitom podnikatelé, velcí i malí včetně OSVČ, kdo vytvářejí hodnoty a nová pracovní místa a přispívají k hospodářskému růstu. Společnost si stále málo uvědomuje, že podnikatelé musí čelit mnoha rizikům a nejistotám, leckdy i regulatorní a kontrolní šikaně. Vnímáme, že i sama komunita podnikatelů musí přesvědčit společnost o svém zájmu na úspěšném rozvoji celé naší země a na respektování základních pravidel podnikatelské etiky.

Vláda nesmí snižovat význam podnikatelů a OSVČ. HK ČR bude i nadále garantem zvyšování etiky podnikání.

Převzato z časopisu Komora.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek