Rovníková Guinea: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Guinejský trh je malý a kupní síla většiny obyvatel nízká. Prostor pro uplatnění českého zboží na místním trhu přes stále silný španělský, francouzský vliv a rychle rostoucí čínskou aj. konkurenci nicméně existuje. Základní podmínkou úspěchu na trhu je vedle ceny výrobku dlouhodobá aktivní exportní strategie zaměřená na tuto zemi a šířeji celou zónu CEMAC. Na opravdu dobrý kontrakt nelze čekat v ČR.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

České firmy dosud nemají v Rovníkové Guineji vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. Na Rovníkovou Guineu je sice možné vyvážet přímo, spolupráce s místním zástupcem nebo v Guineji registrovanou firmou (dovozcem) odstraňuje překážky a je konkurenční výhodou. I tyto osoby je třeba vyhledávat aktivně, nejlépe osobně přímo na místě. Konkureční výhodu mají firmy, které mají v zemi styčnou osobu hovořící španělsky nebo francouzsky nebo přímo zastoupení. Vzhledem ke složitosti místního obchodního prostředí je nanejvýš důležité vyjednat detailně všechny aspekty obchodní smlouvy (nejlépe s pomocí místního právního zástupce). Před uzavřením smlouvy je třeba partnera pečlivě prověřit specializovanou firmou (due dilligence). Jednou ze základních podmínek úspěchu je zvládnutí španělštiny, případně francouzštiny v obchodním styku.

Významnou pomocí pro české subjekty se zájmem o vstup na místní trh může být spolupráce s smíšenou obchodní komorou Česko-subsaharská Afrika (Staroměstské náměstí 15/603, 110 00 Praha 1, tel. +420 224 237 118, fax: +420 224 228 690, www.crgchamber.com).

Zahraniční společnost může prodávat svoje zboží přímo odběrateli, prostřednictvím agenta nebo distributora (doporučeno) pracujícího na bázi provizní smlouvy, může si otevřít zastoupení nebo uzavřít „joint venture“ s guinejským partnerem. Nejvhodnější pro dodavatele (ale zároveň nejméně pravděpodobné) je samozřejmě nalezení místního bonitního partnera, který by pracoval na svůj účet a sám nabízené zboží hradil při jeho odběru v ČR. Pokud společnost nechce/nemůže vyvážet přímo, bonitní a spolehlivý distributor/agent je klíčovou osobností - je třeba s ním udržovat co možná nejčastěji osobní a přímé vztahy. Pro jakýkoliv větší případ je zásadní, aby měl místní zástupce dobré kontakty na místní administrativu, užitečné je zejména spojení s rodinou prezidenta či někoho z vlády a vedení vládní strany. ČR dosud nemá v Guineji vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. Nejlepší strategie vstupu na trh je prostřednictvím místního zástupce. Místní podmínky jsou natolik komplikované, že prosadit se bez dlouhodobějších zkušeností a kontaktů je nemožné.

Hlavní distribuční kanály probíhají přes přístav v Evropě do kamerunské Doualy a odtud do přístavu na Rovníkové Guineji (Malabo, Bata). Letecká doprava směřuje na letiště v Malabu nebo Bata. Zboží denní potřeby je v Guineji většinou prodáváno v malých (většinou kamerunských, nigerijských atd.) obchodech, kterých je velké množství. Španělské či libanonské obchody a supermarkety existují pouze ve velkých městech (Malabo a Bata). V zemi není dostatek distributorů, jejich činnost pak přebírají velcí zahraniční dopravci (např. námořní dopravci).

Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují zásadní konkurenční překážku. Zboží, které potřebuje servis je vhodnější prodávat prostřednictvím autorizovaného dealera a vždy je třeba dodat i nutné množství náhradních dílů.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovozce zboží v hodnotě vyšší než 50000 XFA potřebuje dovozní licenci. Dovoz zboží do země je technicky poměrně složitý (stejně jako i do ostatních zemí teritoria). Celní systém patří k nejvíce zkorumpovaným v zemi a celníci velmi často uměle navyšují cenu dováženého zboží a vymáhají pokuty (dostávají příplatky) - nejvhodnější je přenechat proclení na místním partnerovi. Na výrobky ze zemí CEMAC není (nemělo by být) aplikováno žádné clo. Dovozní cla z třetích zemí se liší v závislosti na druhu dováženého zboží. Celní sazebník (který vychází ze sazebníku CEMAC) rozlišuje čtyři základní kategorie (je však možné, že celník vyměří „vlastní“ clo):

  • základní výrobky (léky, vakcíny, zdravotnické vybavení, drůbež, maso, mléko, rýže a pšenice) – sazba je 5 %
  • suroviny pro průmyslový sektor – sazba 10 %
  • polotovary (zejména většina dovážených potravinářských výrobků) – celní sazba je 20 % · běžné spotřební zboží – sazba 30 %

Dovozci platí dále VAT, daň z obratu ve výši 1 %, daň CEMAG 1,4% a v některých případech speciální clo ve výši 15 – 50% (alkoholické nápoje, tabák, luxusní spotřební zboží). Clo naopak neplatí dovozci, kteří mají podle investičního zákona úlevy a dovozci pohonných hmot (vláda ve svém nařízení č. 72/2014 z 21. května 2014 ovšem všechny celní a daňové výjimky neočekávaně zrušila s tím, že si je musí každá firma renegociovat. Pokud se jí to nepodaří, musí platit všechny příslušné daně a cla. Výjimky z placení VAT a daně z příjmu fyzických osob byly zcela zrušeny).

Dovozce zboží do Rovníkové Guineje potřebuje zejména faktury (Commercial Invoice), a to ve čtyřech exemplářích, pokud možno ve španělštině nebo francouzštině nebo jiném světovém jazyce, ale s přiloženým španělským či francouzským překladem a popisem zboží. Všechny faktury musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství. Jednotková cena a celková cena musí být uváděna v paritě cif (dovoz), se specifik ovanou hrubou a čistou hmotností a prodejními podmínkami. Dovozce dále předkládá lodní nákladový list (Bill of Lading) nebo letecký nákladový list (Air Waybill), balicí listy (Packing List), dovozní povolení (licenci), doklad o zaplacení zboží či akreditivu (Levante de comercio) a osvědčení o původu zboží (vydané oficiální Obchodní a průmyslovou komorou v zemi původu zboží).

Certifikát původu zboží při exportu z Rovníkové Guineje vydává pro vývozce obchodní komora CCGE (Cámara de Comercio de Guinea Ecuatorial), event. CCAFM (Cámara de Comercio, Agricola y Forestal de Malabo). Ropné firmy a vývozci dřeva, kakaových bobů a kávy podléhají speciálnímu vývoznímu režimu a zdanění. Vývozní daň činí 20 % ceny dřeva (fob). Royalties z prodeje ropy dosahují 10 – 16%.

Informace o technických a hygienických normách nejsou dostupné a jsou mnohdy důvodem pro vybírání „příplatků“. Při dovozu léků je nutné mít povolení ministerstva zdravotnictví. V obecné rovině lze říci, že lze bez větších problémů dovážet zboží, které splňuje španělské/francouzské normy. Dovážené zboží (zejména potraviny) musí mít návod (složení) ve španělštině či francouzštině a nést nápis Vente en la CEMAC.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Světová banka řadí Rovníkovou Guineu mezi země, kde je založení firmy nejsložitější (186. místo ze 189). Formality je tedy nutné svěřit místnímu partnerovi nebo místnímu právníkovi.

1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l'Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a garantuje obchodníkům a investorům právní jistotu a kompatibilitu. Investice pak pro celou zónu CEMAC reguluje Charta investorů. Rovníková Guinea sice k dohodě OHADA přistoupila a je členem CEMAC, příslušné předpisy ale aplikuje po svém, zpožděně a neúplně. Založení firmy je tedy složitější než v okolních frankofonních zemích CEMACu a právní rámec nepřehlednější.

Zahraniční společnosti, mající hlavní kancelář v Rovníkové Guineji, mají podle zákona stejná práva jako místní společnosti. Guinejské obchodní právo (společné v rámci dohody OHADA) umožňuje firmám fungovat m.j. jako „Société a Responsabilité Limitée“ (SARL/Sociedad de Responsabilidad Limitada – spol. s r.o.) nebo „Société Anonyme/Sociedad anónima". Viz zde). Akciová společnost (SA) musí mít základní kapitál ve výši 10 mil CFA (akcie po 10 000 XFA), s.r.o. ve výši 1 mil CFA. Místní partner musí vlastnit minimálně 35% podíl akcií, 1/3 managementu musí být Guinejci. Pro založení firmy je třeba 18 kroků, potřebná doba je cca 180 dnů (viz Doing Business). Po sepsání společenské smlouvy a jmenování statutárních orgánů je zejména potřebné:

  • zapsat firmu do obchodního rejstříku a na notářství
  • získat  povolení podnikání (výpisy z trestního rejstříku, kopie datové stránky pasu zahraničních společníků, ID místních, žádost o povolení podnikání podepsaná premiérem, ověřená kopie zakládací smlouvy, kopie výpisu obchodního rejstříku, údaje o společnosti a managementu, doklad o založení účtu u místní banky potvrzený ministerstvem financí, potvrzení o solventnosti ministerstva financí, potvrzení banky o solventnosti, podnikatelský plán potvrzený ministerstvem ekonomiky)
  • získat svolení sektorového ministerstva (předkládá se potvrzení o přidělení fiskálního statistického čísla od daňové instituce a povolení podnikání)

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Samozřejmostí je, že propagační materiály budou kvalitní a ve španělštině (ev. v první fázi alespoň francouzsky). Největší efekt při jednání o jakémkoliv větším projektu mají přímé kontakty na vedení státních orgánů a příslušných ministerstev, příp. na rodinu prezidenta či vedení vládní strany.

U spotřebního zboží má největší efekt reklama v hromadných sdělovacích prostředcích, zejména rozhlasu. V oboru nabídek a prodeje běžných spotřebních a strojírenských komodit leží největší tíha akviziční činnosti na místním zástupci. Nejdůležitější je přitom osobní kontakt s odběrateli nebo institucemi. Velmi vhodná je účast na místních výstavách (konají se v Malabo), které se však podobají spíše jarmarku (bez výraznější specializace nebo komoditního rozlišení). Jejich efekt pro akvizici a propagaci zboží je však vysoký.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Rovníková Guinea přistoupila k African Intellectual Property Office (OAPI se sídlem v Yaoundé), která si klade za cíl mj. ochranu patentů. Jako člen OAPI přijala řadu závazků vyplývajících z mezinárodních smluv na ochranu patentů, duševního vlastnictví, včetně Pařížské a Bernské dohody a dohody o zřízení Světové organizace pro duševní vlastnictví (WIPO). Je členskou zemí dohody MIGA na ochranu investic. Přes exitující smlouvy jsou práva v Rovníkové Guineji hojně a často porušována, soudní ochrana je pomalá a neúčinná.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Zadávání veřejných zakázek není upraveno žádným zákonem. Veřejné zakázky (tzv. tendry) jsou uveřejňovány v oficiálním věstníku a jsou předmětem soutěže (existuje ale řada výjimek např. pro urgentní zakázky, technicky náročné zakázky atd). Speciálním režimem se rovněž řídí zakázky pro ropný průmysl. Pokud zakázku získá zahraniční firma, je vyžadována  5 – 10% účast dalšího místního subjektu.

Ani na Rovníkové Guineji není možné vystoupit do soutěže o větší tendry bez přípravy a průzkumu terénu, znalostí místní konkurence a poměrů (vazeb). Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným předběžným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací (a financí ve státním rozpočtu) ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. O zakázce ve skutečnosti rozhoduje úzká skupina lidí kolem hlavy státu, se kterými je třeba udržovat stálý kontakt. To bez stálé přítomnosti na místním trhu není možné.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Rovníková Guinea je členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency). Jako člen dohody OHADA (Organisation pour l´Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique) Rovníková Guinea  přijala konvenci  která uvádí do souladu právní normy patnácti členských zemí se zahraničím v oblasti řešení obchodních a investičních sporů. Není však členem ani Washingtonské smlouvy (řešení investičních sporů) ani Dohody z New Yorku (uznání cizích arbitrážních rozhodnutí).

Zásadní důležitost při předcházení a řešení obchodních sporů má znění obchodní smlouvy, kterou je vždy lepší připravit s místním právníkem a kde by měl být způsob řešení sporů přímo zakotven. S řešením sporů u místních soudů jsou spojeny vysoké náklady a vynutitelnost práva je obtížná a zdlouhavá. Dále je vždy třeba plné znalosti španělského práva (místního zvykového práva) a procedurálních zvyklostí. Teoreticky je možné předložit spor místnímu soudu, jeho rozhodnutí ale většinou záleží na pozici příslušného ministra nebo přímo prezidenta. Vhodnější je vždy mimosoudní vyrovnání. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Nejvhodnější doba na obchodní schůzky je dopoledne 10.00-12.00. Guinejci jsou ve většině nedochvilní. Míra nedochvilnosti se zvyšuje v období dešťů. Pro jednání guinejských obchodníků je typická zdlouhavost. Styl jednání je ovlivněn španělskou a francouzskou kulturou s dlouhými obědy. Ženy jsou jako obchodnice respektovány. Na Rovníkové Guineji není vyjma ropného sektoru příliš mnoho lidí, kteří mluví anglicky, španělština nebo alespoň francouzština je základní podmínkou úspěchu jednání. Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou.

Dopravní ruch je i v hlavním městě nízký, Malabo je klidné město. Mimo hlavní město Malabo a město Bata na pevninské části země je třeba stále ještě počítat se špatným stavem a údržbou silnic. Pro pohyb mimo hlavní město je třeba mít svolení úřadů. Je zásadně nutné se zdržet kritiky politického systému nebo fungování úřadů. Fotografování úředních budov, infrastrukturních staveb atd. je striktně zakázáno, k fotografování osob je lépe si vyžádat předchozí svolení. Nedoporučuje se vozit dalekohledy.

Úředními jazyky jsou španělština a od roku 1998 francouzština. Španělština však jednoznačně převažuje. Francouzština se používá zejména v podnikatelské a obchodní sféře. Prezident Obiang Nguema navrhl v roce 2010, aby se třetím oficiálním jazykem země stala portugalština. Mezi obyvateli je používána i tzv. „lámaná“ angličtina (pidgin English) a dále i místní jazyky Fang, Bubi a Ibo.

Dny pracovního klidu:

  • 1.ledna (Nový rok)
  • Velikonoční pátek a pondělí
  • První máj (Labour Day - 1. května)
  • Den Afriky  (25. května)
  • Narozeniny prezidenta (5. června)
  • Den armády - Golpe de Libertad (3. srpna)
  • Den ústavy (15. srpna)
  • Den nezávislosti (12. října)
  • Den lidských práv (10. prosinec)
  • 1. svátek Vánoční (25. prosince)
  • Dále se slaví Svátek Božího těla.
  • Volné dny: neděle

Obvyklá pracovní doba:

  • státní úřady: 8.00 – 16.00 hod.
  • služby: 8.00-14.00 a 16.00 -18.00 hodin
  • banky: 8.00 – 14.00 hod.
  • obchody: 9.00-13.00 a 16.00 – 19.00 hodin

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Vízum je nutné získat ještě před cestou do této země, na mezinárodním letišti v Malabu již není možné vízum získat. Vedle víza je při vstupu do země vyžadováno ještě potvrzení o očkování proti žluté zimnici. Rovníková Guinea nemá v ČR zastupitelský úřad. Vízum lze získat na velvyslanectví Rovníkové Guineje v Berlíně:

Velvyslanectví Republiky Rovníková Guinea
Rohlfstrasse 17-19, Berlín 14195, Spolková republika Německo
tel.: +4930-88663877
fax: +4930-88663879

Z Evropy je možno do Rovníkové Guneji cestovat letecky se společnostmi Lufthansa, Iberia a Air France. Do Malaba létají rovněž Ethiopian Airlines a Royal Air Maroc, dále regionální letecké společnosti z Nigérie, Kamerunu či Gabonu.

Rovníková Guinea je tropická země, ve které se vyskytuje řada nebezpečných tropických chorob (např. Chikungunya, Dengue). Před cestou do zemí subsaharské Afriky regionu by měl proto každý cestovatel navštívit odborného lékaře - specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady, nebo Centrum cestovní medicíny), kde lze absolvovat všechna povinná a doporučená očkování - proti žluté zimnici (povinné, potvrzení je vyžadováno na letišti), žloutence typu A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu. Doporučuje se nechat si před cestou zkontrolovat také protilátky na TBC a dětskou obrnu a případně doplnit i tato očkování.

Proti velmi vážné tropické nemoci přenášené komáry - malárii - očkování neexistuje. Pro krátkodobý pobyt je doporučována předběžná profylaxe antimalariky (Malaron), přičemž na jednotlivé deriváty se po čase v teritoriu vytváří resistence. Proto je nutno typ použitého antimalarika konzulovat před odjezdem se specialistou na tropické nemoci. Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (chřipky, angíny, bolesti hlavy, pocity únavy) je nutno navštívit nejbližší laboratoř či nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve z polštářku prstu na ruce) a rychlý - trvá cca 15 minut i s rozborem krve. Léky proti již probíhající malárii jsou volně v prodeji a jsou účinné - nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Zásadní je nenechat nemoc rozvinout (inkubační doba malárie je cca týden) – pak může mít fatální následky. Rovněž lze doporučit, aby si cestovatel koupil v cílové zemi jedno balení místních protimalarických léků a vzal si ho zpět s sebou do ČR. Vzhledem k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a s jejím výskytem a tedy i léčením by mohly být v ČR problémy.

Rovníková Guinea je díky tuhému prezidentskému režimu stabilní a relativně bezpečnou zemí. Pro cesty mimo oblast Malabo a Bata je nutné mít povolení a je třeba je organizovat ve spolupráci se spolehlivým místním partnerem. Na vzestupu je ale obecná kriminalita (krádeže, kapsářství, přepadení). Je třeba zachovávat obecná pravidla bezpečnosti, necestovat v noci (časté jsou policejní kontroly požadující „propustné“), vyhnout se lidovým čtvrtím, hromadným shromážděním, nenosit viditelně cenné předměty, neukazovat peníze, zamykat auto i během jízdy. V případě kontroly je v každém případě nutné zastavit, zachovat klid a prokázat se legalizovanými kopiemi dokumentů.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Velké těžební a průmyslové společnosti využívají běžně cizích odborníků. Ti do společného podnikání v zemi přinášejí, vedle značných investic, zpravidla své know-how. Společnost, která chce zaměstnat cizince musí toto oznámit Ministerstvu práce, pokud se na místo najde tuzemec s požadovanou kvalifikací, nesmí cizince zaměstnat. V případě, že cizinec je členem managementu, může být požadováno, aby jeho zástupcem byl místní pracovník s požadovanou kvalifikací.

Zaměstnanec poprvé přijíždějící do země za účelem zaměstnání musí při žádosti o vízum předkládat pracovní smlouvu a pracovní povolení vydávané ministerstvem práce a sociálních věcí. Pokud v zemi pobývá déle než 3 měsíce, musí po příjezdu žádat o povolení k pobytu. Rezidenční povolení musí mít v Rovníkové Guineji i státní příslušníci členských zemí skupiny CEMAC. Společnosti nesmějí zaměstnávat více než 10% cizinců, v případě ropných firem je tato kvóta zvýšena na 30%. Podle vyhlášky vlády č. 1/2008 se všichni pracovníci musí do tří měsíců registrovat u úřadu sociálního pojištění (INSESO). Všichni cizinci pobývající v zemi déle než tři měsíce v roce jsou považováni za tuzemce, musí se registrovat u daňového úřadu a platit v Guineji daně z příjmu. I držitelé rezidentní karty musejí mít při cestě do Rovníkové Guineje vízum.

Základním zákonem, který řídí pracovní trh je pracovní zákoník (Ordenamiento general de trabajo) č. 2 z roku 1990. Nařízení vlády č.1 z roku 2011 stanoví minimální mzdu ve výši 121 730  XAF (cca 200 Euro) – tato minimální mzda je ale pro jednotlivé kategorie násobena určitým koeficientem (např. vysoce kvalifikovaná profese mají koeficient 10, nekvalifikovaní dělníci mají koeficient 1). Guinejci ve vysokých pozicích v zahraničních firmách musí dostávat plat minimálně odpovídající 75% procentům platu zahraničních zaměstnanců na podobných pozicích. Ostatní mají nárok na stejné mzdy jako zahraniční pracovníci. Kolektivní vyjednávání, odborové sdružování atd. upravuje zákon č. 12 z roku 1992 o odborech a kolektivním vyjednávání – jeho text však není dostupný a ve skutečnosti ani není dodržován.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Některé soukromé španělské (La Paz) a francouzské kliniky jsou na dobré úrovni (zejména ve městech Malabo a Bata). Na venkově je však i alespoň ambulantní ošetřovna pro poskytnutí první rychlé pomoci dostupná jenom zřídka. Lékařskou péči je nutné platit v hotovosti, doporučuje se kvalitní cestovní pojištění s možností repatriace do Evropy.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: