Rozjezd železniční reformy v Norsku

16. 2. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Rozjezd železniční reformy v Norsku Rok 2017 znamená plný rozjezd železniční reformy v Norsku, kterou vláda schválila na jaře 2015. Jádrem je demonopolizace norských železnic, které trápí technická zastaralost, nedostatek údržby i kapacitní nedostatečnost infrastruktury. Změny vyhlásila současná vláda v r. 2013 jako prioritu a v témže roce zvýšila investice do modernizace drážní infrastruktury o více než polovinu oproti předešlému stavu.

Dopravu na železnici v Norsku dosud až na výjimky zajišťují Norské státní dráhy (NSB). Monopol NSB postupně skončí a provozování osobní i nákladní železniční dopravy v Norsku bude nově probíhat na komerční bázi. Vláda si od větší konkurence na železnici slibuje zatraktivnění nabídek pro zákazníky korporátní (nákladní doprava) i soukromé (osobní doprava).

Od začátku roku 2017 se realizuje systémová změna a dělí se kompetence na dráze. Na to naváže privatizace provozu na jednotlivých tratích. Ministerstvu dopravy zůstává odpovědnost za dlouhodobou koncepci kolejové dopravy, za drážní legislativu a za schvalování výdajů státu na dopravu. Zodpovědnost za chod železnic v Norsku nově převzaly dvě státní organizace:

  • Železniční ředitelství (Jernbanedirektoratet) pro manažersko-koncepční část (strategické plánování rozvoje železnic, analýzy dopravních potřeb na dráze, koordinace železniční a ostatních typů pozemní přepravy, tendry na provoz na jednotlivých tratích) a
  • Bane NOR pro část provozní (vše spjaté s provozem na tratích a železniční infrastrukturou, včetně souvisejících nemovitostí, vlakových souprav, IT systémů na dráze).

Převod aktiv Norských státních drah (NSB)

Paralelně probíhá předávání majetku NSB, který nesouvisí přímo s každodenním provozem vlaků, nově utvořeným státním společnostem:

  • Togmateriell (akvizice a vlastnictví kolejových vozidel, která si koncesovaní dopravci budou pronajímat k provozování vlaků na přidělených tratích);
  • Togvedlikehold (údržba kolejových vozidel);
  • Entur (tvorba jednotného tarifu v nadzemní dopravě po celém Norsku, prodej jízdenek v pokladnách, sestavování jízdních řádů).

Z vlastnictví NSB tedy budou vyvedeny mj. vlakové soupravy, železniční depa a dílny i nádražní budovy. Po tomto zeštíhlení se ve výsledku z NSB stane (státní) dopravní společnost, která má mít v rámci vypisovaných tendrů na provoz na jednotlivých tratích rovné podmínky jako všichni ostatní uchazeči.

Soutěže o provozovatele dopravy

Ústřední ideou norského projektu demonopolizace drah je, že stát bude veškeré dopravní výkony v osobní dopravě objednávat a přidělovat dopravcům, kteří pro danou trať předloží nejlepší nabídku (poměr ceny a šíře služeb). Zatímco institucionální část projektu již běží, vypisování tendrů tendru na provozovatele vlaků v osobní dopravě nabralo několikaměsíční zpoždění.

Vláda zveřejnila náplň prvních dvou tendrů. Soutěž o tratě zařazené do I. etapy být vypsána během jara 2017 a noví dopravci by na tratě měli vyjet se začátkem platnosti grafikonu 2017/2018. Provoz na tratích zařazených do II. etapy by měli vítězní dopravci zahájit v prosinci 2019.

Názvy a trasy železničních tratí v Norsku zařazených do I. a II. etapy demonopolizace
I. etapa (tzv. balíček Jih) II. etapa
Sørlandsbanen (Oslo-Kongsberg-Kristiansand-Stavanger) Dovrebanen (Oslo-Eidsvoll-Dombås-Trondheim)
Jærbanen (Stavanger-Egersund) Meråkerbanen (Trondheim-Storlien)
Arendalsbanen (Nelaug-Arendal) Nordlandsbanen (Trondheim-Bodø)
  Trønderbanen (Støren–Trondheim–Steinkjer)
  Raumabanen (Dombås-Åndalsnes)
  Rørosbanen (Hamar-Støren)

V případě úplné liberalizace by mohlo být vypsáno až šest tendrů, přičemž soutěže o provoz na nejprodělečnějších tratích se budou konat až jako poslední. Stát bude jako dosud provozovatelům finančně kompenzovat provozování osobní dopravy na ztrátových tratích v rozsahu objednané dopravní obslužnosti.

Zájemci o norský trh

Zájem soutěžit o provozování vlaků na tratích v Norsku dosud veřejně deklarovalo osm společností. Jde o tři norské firmy (NSB, Flytoget, Boreal) a o pět firem z ciziny: Arriva a Go-Ahead (Velká Británie), Keolis (Francie), MTR (Čína/Hongkong) a SJ (Švédsko). V případě vítězství zahraničních dopravců bude podmínkou, aby všichni jejich zaměstnanci v Norsku dovedli komunikovat v norštině.

Z nových konceptů rozvoje a provozu na železnici v Norsku se otevírají příležitosti k zapojení firem z ČR do vypisovaných tendrů. Řada z nich již uplatnění svých výrobků na norské dráze našla: hodnota materiálu dodaného z ČR pro stavbu a zabezpečení železničních tratí v Norsku za r. 2016 činila 1,94 mld. Kč, což představuje 11 % veškerého vývozu z ČR do Norska.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko). Autor: Josef Smyček, zástupce velvyslance.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek