Programátor: Rozmazlená profese

4. 2. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Programátor: Rozmazlená profese Programátoři jsou nedostatkovým zbožím, o které se firmy přetahují. Že jim nestačí jen vysoký plat, už pochopili i Češi.

Když česká firma Avast, výrobce globálně úspěšného antivirového programu, v půlce ledna křtila své nové sídlo na pražské Pankráci, pozvala si na slavnostní večírek šachového velmistra Garriho Kasparova.

Deset lidí si mohlo s jedním z nejlepších šachistů všech dob zahrát regulérní partii. Byl mezi nimi i Jaromír Hořejší, mladý zaměstnanec Avastu pracující v týmu zaměřeném na boj s viry. Vzdorovat Kasparovovi dokázal dvacet pět tahů, než dostal mat.

„Když jsem byl ještě kluk, chodil jsem do šachového kroužku. Nikdy mě nenapadlo, že si jednou zahraju s Kasparovem,“ rozplýval se posléze programátor na baru.

Pozvat šachového velmistra určitě nebylo levné. Existuje však stylovější celebrita pro večírek antivirové společnosti než člověk, který proslul svým bojem s počítačovým programem Deep Blue? Levná nebyla ani budova Enterprise, kterou si Avast nechal postavit na míru. Stála zhruba 1,9 miliardy korun.

Vývojáři na koloběžkách

V Avastu pochopili, co ve firmách, jako jsou Google, Facebook, Netflix, Dropbox, Uber, Airbnb, Pinterest nebo Spotify, už nějakou dobu vědí. Tyto technologické firmy ze Sillicon Valley platí za nejvíc sexy zaměstnavatele na světě. Jejich sídla navrhují hvězdní architekti a vypadá to v nich jako v utopii z radostné budoucnosti.

To vše má jediný účel – přilákat nejschopnější programátory a kreativce planety. Jmenované společnosti fyzicky nic nevyrábějí, jejich budoucnost závisí na tom, jak kvalitní mozky se jim podaří ulovit. Hýčkat si vývojáře hravým prostředím, dávat jim benefity a dopřát svobodu se učí i české technologické firmy.

A tahle taktika se jim vyplácí – IT firmy pravidelně vítězí ve všech žebříčcích nejlepších zaměstnavatelů. Na sedmi patrech Avastu najdete kantýnu, kde se zaměstnanci mohou celý den bezplatně stravovat, tělocvičnu, hernu, nahrávací studio, odpočívárnu s houpacími sítěmi; dokonce tu mají i vlastní mateřskou školku.

Zatímco v běžných kancelářských budovách se musíte mezi patry přemísťovat výtahem, Avast je uprostřed propojený širokým dřevěným schodištěm, které vybízí k posedávání. Člověk má při procházce po firmě pocit, že se tu skoro nepracuje.

Lidé hrají počítačové hry na velkých plazmových obrazovkách, sledují přednášku amerického spíkra o tom, jak být dobrými lídry, polehávají na gaučích nebo v kantýně s výhledem na Pražský hrad usrkávají kávu. Aby toho nebylo málo, mezi kancelářemi občas po koberci tiše projede vývojář na koloběžce.

„Kantýna je spolu se schodištěm klíčovým místem firmy. Lidé se potkávají, sedí vedle sebe na dlouhých lavicích, mluví spolu o práci, což pracovní projekty velmi urychluje. Navíc se tu hodně lidí naučilo snídat, chodí do práce na osmou,“ popisuje personální ředitelka Avastu Kamila Štěpánková.

Happiness officer

O tom, že potkávání se je hlavním smyslem všech kancelářských atrakcí, je přesvědčen i Michal Šrajer, jehož funkce má název chief happiness officer neboli manažer pro štěstí. Jeho náplní práce prý není, aby se lidé pořád usmívali: „To by nebylo moc přirozené.“

Šrajer prý usiluje o to, aby „do sebe na co nejvíce místech naráželi“. Proto třeba v rámci interní sociální sítě založil zájmové spolky pro běžce, hráče deskových her a amatérské fotografy. Další skupiny už začali zakládat sami pracovníci – spolek milovníků vína, lyžařů nebo ajťáků praktikujících bojová umění.

Jedna zaměstnankyně z marketingu zde pravidelně vede ranní lekce jógy. Pořádají se celofiremní turnaje ve stolním fotbale nebo „hackatony“, na nichž vznikají aplikace, které sice přímo nesouvisejí s byznysem firmy, ale jsou zábavné a někdy užitečné.

Firma má také vlastní pípu, kterou čas od času narazí sud s pivem… Rozmazlování kodérů a vývojářů v Avastu nebere konce. Za dobrou práci jede každé dva měsíce jeden tým na šest týdnů na pracovní stáž do Sillicon Valley.

Princip, kdy zaměstnanec ani po skončení pracovní doby neopouští pracovní prostředí, není ničím novým. K dokonalosti ho ve svém zlínském obuvním impériu dotáhl Tomáš Baťa, který své dělníky v podstatě vlastnil.

Americké firmy jako Google se k tomu pomalu, ale jistě blíží – v Googlu nebo ve Facebooku mají vlastní prádelnu, kadeřníka či maséra. V Avastu tak daleko nešli, ale třeba právě bezplatné stravování, posilovna, jazykové kurzy nebo různé společenské akce způsobují, že člověk tráví ve firmě čas, který by si jinak platil venku.

„Určitě není naším cílem, aby byli lidé pořád v práci,“ říká Šrajer. „Facebook ženám nabízí třeba zmražení vajíček. To už je opravdu moc. Tou cestou jít nechceme,“ kroutí hlavou Štěpánková. Moc benefitů je podle HR ředitelky také jen omezená – hlavní motivací je nakonec zajímavá práce.

Avastu se ekonomicky daří a rychle roste – nyní má 600 zaměstnanců. Letos chce přijmout dalších sto, většinu do pražské kanceláře.

Klasické inzeráty firma ale vůbec nedává. Třetina lidí přijde do Avastu přes doporučení od zdejších programátorů. Zbylé dvě třetiny si společnost vybírá ze škol nebo přetahuje od konkurence, jako je farmaceutická firma MSD, Eset nebo AVG. U pohovoru si pak nového kolegu vybere samotný tým, kde bude pracovat. Jindy Avast roste tak, že koupí celou firmu.

Svoboda v práci

Další z „hýčkalů“ je pražská společnost Etnetera, která nabízí všechno možné od mobilních aplikací až po intranety. Původně se ale proslavila něčím jiným. V Česku byla jedním z pionýrů konceptu svoboda v práci. Ten zahrnuje celou řadu docela revolučních praktik.

Třeba že si zaměstnanci rozdělí čtvrtinu zisku společnosti. Každý pracovník sám řekne, kolik peněz by měl dostat – musí si to ale obhájit. Každý ve firmě také ví, kdo z kolegů i šéfů kolik vydělává. Volná pracovní doba nebo volné přecházení programátorů napříč pracovními týmy jsou tu samozřejmostí.

Firma brzy oslaví rok v novém sídle, které si vybudovala v Holešovicích. Prostory navrhovali zaměstnanci a centrem všeho dění je hub, kde se lidé potkávají. Na rozdíl od velkých, vzdušných ploch Avastu je pracoviště Etnetery trochu komornějším bludištěm, zato je tu ale útulněji (firma má 250 zaměstnanců).

Vše je moderní, funkční a stylové, přesto ale interiér nezapře tak trochu hippie kořeny – spoluzakladatel firmy Martin Holečko je vyznavačem feng šuej. Mají tu například kruhovou zasedačku s kameny uprostřed, která evokuje společné sezení kolem ohně.

Slečna na recepci není recepční, ale „ta, co má od všeho klíče“. Všichni si tykají se všemi, i noví uchazeči u pohovorů. Za vším je patrná snaha nepůsobit korporátně. „Lidé sice můžou chodit do práce kdykoli, ale musí se na tom shodnout celý tým,“ říká Dalibor Pulkert, mladík s chytrými hodinkami, který v Etneteře vede mobilní divizi.

V míře společenských akcí může Etnetera směle konkurovat Avastu. Jen žargon je jiný – místo hackatonů tu mají kódobraní, místo Beer and talks Tech lunch atd. Stejně jako v Avastu i zde se lidé na pivo nebo sport domlouvají na interní sociální síti nebo pomocí komunikátoru Slack.

„Prostředí je pro programátory důležité. Jinak je ale dnes hlavní seberealizace. Jsou programátoři, kteří chtějí sexy technologii, která tu ještě není. A pak ajťáci, kteří chtějí dělat na něčem, co používá hodně lidí,“ popisuje motivace informatiků Pulkert.

Firma nemá manažera pro štěstí, Michal Šrajer tu přitom kdysi dávno začínal. Firma nemá ani žádnou strategii, jak si lidi udržet. „Ve chvíli, kdy tu začnete pracovat, tak nechcete odejít. Když k nám někdo přijde na návštěvu, tak u nás chce být. Jde o to, ho sem dostat. Je pravda, že ajťáci jsou trochu rozmazlení,“ uzavírá.

Společně uklidit les

V Praze by se našlo ještě několik dalších hravých pracovišť inspirovaných Sillicon Valley, ať už MSD, Air Bank, český Google nebo třeba Seznam. Jít s dobou se ale snaží i firmy mimo hlavní město. V žebříčcích nejlepšího zaměstnance se pravidelně umísťuje vysoko IT firma GMC z Hradce Králové.

Oproti Avastu nebo Etneteře působí GMC jako chudší příbuzný. Sídlí v průmyslové zóně na periferii města v kancelářské budově, která ničím příliš nevybočuje. Na chodbách a v kancelářích je hodně květin a rostlin všeho druhu, ale potkávací místo tu chybí. „Hub právě budujeme. Je to teď jedno z hlavních témat,“ říká Kateřina Chvátalová, HR manažerka firmy.

Firma je také rozdělená do dvou budov, což kolektivnímu duchu moc nepřidává. Vnitřní sociální síť tu ale nechybí, stejně jako společné aktivity a „hackerské“ soutěže.

Hradecká firma sází na jiné věci, než jsou oslnivé prostory. Co jí chybí na vzhledu, to dohání obsahem – zaměstnanci spolu tráví čas třeba na dobrovolnických projektech, jichž se účastní skoro polovina zaměstnanců.

Oblíbenou činností je společné uklízení odpadků v lesích. Firma se také snaží zaměstnávat programátorky, což zlepšuje náladu v týmech. Výhodou firmy je podle Chvátalové to, že se Češi neradi stěhují za prací. GMC je pro lidi z východních Čech možností, jak zůstat v rodném kraji a přitom mít dobrou práci.

„Na IT fakultě v Hradci jsme nejvyhledávanějším zaměstnavatelem,“ říká manažerka. Dalším benefitem je nárůst placené dovolené pro zasloužilé pracovníky. Běžný zaměstnanec má pět týdnů dovolené. Po pěti letech už sedm, po deseti letech devět týdnů, po patnácti dokonce jedenáct týdnů.

„Někteří lidé ale ani nevědí, jak dovolenou využít. Nakonec většina lidí stejně nejvíc ocení možnost seberealizace,“ uzavírá Chvátalová. Po tom určitě netouží jenom programátoři a kodéři. Ti si ale na rozdíl od bankéřů, státních zaměstnanců nebo třeba i novinářů mohou užívat hravé pracovní prostředí.

Převzato z týdeníku Euro
Autor článku: Petr Horký

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek