Rozpočtové korekce a pokračující transformace norské ekonomiky

24. 5. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Rozpočtové korekce a pokračující transformace norské ekonomiky Na konci I. čtvrtletí r. 2016 bylo v Norsku bez práce 135 000 osob, tj. 4,9 % práceschopného obyvatelstva. Ačkoli jde v současném evropském kontextu o nízké číslo, v Norsku jde o dosud nejvyšší hodnotu v tomto století. Co nejvyšší zaměstnanost je navíc jedním z principů systému norského státu blahobytu.

Trh práce

Křivka růstu nezaměstnanosti stoupá od května 2014 (z hodnoty 3,2 %) a hlavním původcem jsou těžební a petrochemické firmy, v menším rozsahu i výrobní závody. Z povahy rušených míst v těchto společnostech plyne jednak nerovnoměrná nezaměstnanost dle pohlaví (muži 5,7 %, ženy 4,0 %), ale i teritoriálně: nejvíce jsou nezaměstnaností postižena střediska ropného průmyslu podél západního pobřeží Norska (zejména město Stavanger, ale i Haugesund, Bergen, Kristiansund, Molde a Trondheim).

V sociálně silném Norsku se nápadně rozmáhá praxe uzavírání pracovních smluv na dobu určitou, nyní již 8,3 % všech zaměstnanců má právě jen dočasný kontrakt. Z důvodu rušení pracovních míst slábne zájem občanů z členských zemí EU o práci v Norsku: razantně se snížil počet migrantů z Polska (meziročně o 50 %) a z Litvy (75 %).

Objem výroby v Norsku za I. čtvrtletí r. 2016 poklesl meziročně o 0,3 %. Na jednu stranu se zvýšil objem produkce průmyslového zboží (+0,9 %), poklesla však výroba strojů a zařízení.

Rušení míst v těžařství přímo reaguje na pokles cen ropy (od léta 2014 ceny ropy poklesly až o 70 %). Aby Norsko neupadlo do hospodářské stagnace, vláda již realizuje opatření pro restrukturalizaci rozpočtových příjmů a transformaci ekonomiky. Analytici se shodují, že nehrozí ekonomický šok, který Norsko naposled postihl v r. 1986. Podobně jako v letech globální ekonomické krize po r. 2008, která se Norsku prakticky vyhnula, drží norskou ekonomiku nad vodou čtyři ekonomické nástroje:

1. Norská banka se soustředila na udržování míry inflace (byť hodnota 3,2 % k 1. 5. překračuje dlouhodobý 2,5% cíl), zatímco kurs norské koruny (NOK) ponechává volně plovoucí dle zájmu a vývoje trhu. Jinými slovy se tedy ani rozhodnutí centrální banky o základní úrokové sazbě (aktuálně 0,50 % p. a.) nepřijímají s ohledem na stabilizaci měny, ale na jištění nízké inflace.

Ačkoli oslabení kurzu NOK během roku o 15–20 %, jemuž Norská banka asistovala, nemá zdaleka plnou veřejnou podporu, zvyšuje konkurenceschopnost exportu norského zboží z jiných průmyslových (neropných) odvětví. Zrcadlový růst cen dováženého zboží a související pokles kupní síly se projevuje dosud málo, resp. se zpožděním (vysoké odchodné v petrochemii). Norská banka uklidňuje, že očekávané budoucí vyšší příjmy z ropy opět povedou k posílení kursu NOK.

2. Norsko má sanované veřejné finance a navíc velikou garanci v podobě Vládního penzijního fondu Global (ropný fond). Sem putují veškeré zisky z těžby ropy a plynu a až do r. 2015 z něj vláda čerpala pouze část výnosů. V r. 2016 vláda poprvé v historii ropného fondu začala čerpat z jeho jistiny, v I. čtvrtletí šlo o 25 mld. NOK.

Tento postup vládě umožňuje uchovat nastavený sociální systém i v době hospodářského útlumu. Za I. čtvrtletí r. 2016 vykázal norský Vládní penzijní fond Global ztrátu 85 mld. NOK, resp. -0,6 % (akcie -2,9 %, obligace +3,3 %, nemovitosti -1,3 %): výsledek ukazuje prozřetelnost rozložení investic i do jinak méně výnosných státních dluhopisů.

3. Bankovnictví je v dobré kondici, na rozdíl od 80. let 20. století, kdy vysoké úrokové sazby, inflace, sazby daní a předlužení domácností spustily bankovní krizi. Vláda navíc ohlásila, že zachová a posílí pravidla bankovního dozoru (a proto též aplikuje pravidla bankovního dohledu dle basilejských kritérií a legislativy EU).

4. Vláda aktivně usiluje provést zemi hospodářskou restrukturalizaci a současně zvýšit produktivitu práce. Typicky nízká je např. v potravinářství, ve stavebnictví a v sektoru služeb (kde pracuje mnoho občanů ze zemí EU). Vláda již avizovala, že podobně jako Velká Británie hodlá omezit vývoz sociálních dávek, resp. bude prosazovat jejich indexaci dle cenové hladiny v zemi pobytu příjemce.

Norští ekonomové od konce dubna 2016 připouštějí, že recese norské ekonomiky potrvá ještě přes celý rok 2017 a zastaví se až v r. 2018. Do té doby je nutno počítat se zvyšováním nezaměstnanosti, zejména kvůli propouštění v ropném sektoru. Kvitují, že růst nezaměstnanosti by již dnes byl mnohem vyšší, kdyby nedošlo k oslabení kursu NOK, které posílilo norský export.

Revize státního rozpočtu

Dne 11. května 2016 vláda představila obvyklou revizi státního rozpočtu na r. 2016. Zatímco tento krok i jeho načasování jsou obvyklé, mimořádná je šíře korekcí, jaké se rozpočet podrobuje. Znamená to, že rozpočet byl ve své původní podobně zjevně postaven na výrazně optimističtějších predikcích, než jaká je skutečnost.

Celkové příjmy rozpočtu se nově očekávají nižší o 58 mld. NOK, neboť zejména výběr daně z těžby ropy je totiž oproti dosud schválenému rozpočtu poloviční (pro norské rozpočtáře platí pravidlo, že propad ceny ropy o 1 NOK za barel znamená snížení ročních příjmů státu na daních o 260 mil. NOK).

Zvýší se však také výdajové stránka rozpočtu, protože rozpočet původně počítal s výplatou dávek pro 4,5 % nezaměstnaných, avšak této hodnoty již bylo dosaženo a do konce roku bude na dávkách vyplaceno více. Aby dosáhla vyrovnaného hospodaření, dle revidovaného rozpočtu za r. 2016 vláda z ropného fondu vyčerpá 205,6 mld. NOK. (Pravidlo čerpání do výše max. 4 % jmění fondu bude dodrženo.)

Dle vlády je cílem revize rozpočtu posílit zaměstnanost, hospodářský růst a strukturální reformy. Pro incentivy na zvýšení zaměstnanosti v jižním a západním Norsku vláda vyčlenila 900 mil. NOK navíc a zavazuje se vytvořit dalších 1 000 pracovních míst (veřejné stavby). Z dalších iniciativ lze zmínit navýšení příspěvku do fondu na rozvoj ropných technologií (Demo 2000) o 50 mil. NOK (na 220 mil. NOK).

Částku 65 mil. NOK vláda uvolní na vývoj nových technologií, které sníží produkci CO2; navzdory ambiciózním cílům totiž emise skleníkových plynů Norska v r. 2015 meziročně vzrostly o 1,5 % (+0,8 mil. t CO2). Vzhledem k vyšším než plánovaným nákladům vláda uvolní 3,8 mld. NOK navíc pro hrazení pobytu žadatelů o azyl, kteří do Norska přišli na podzim 2015.

Zpráva MMF o norské ekonomice

Dne 19. května 2016 předložila hodnotící mise MMF ministryni financí Siv Jensen/ové zprávu o norské ekonomice. Uzavírá, že bankovní systém je v dobrém stavu, alarmující je však výše zadlužení domácností a překotný růst cen nemovitostí (na konci února 2016 meziročně +4,4 % celostátně a v Oslo +8,1 % při průměrné ceně 57 110 NOK/m2). Kolaps cen nemovitostí by razantně dopadl na klienty bank i na banky samotné.

MMF doporučuje zpřísnit parametry schvalování půjček a naopak usnadnit pravidla povolování výstavby nemovitostí k bydlení. Zpráva dále konstatuje, že je nutná rychlá aktivizace azylantů na trhu práce, jinak tato skupina jen zvýší procento nezaměstnaných. MMF varuje vládu, aby se vyvarovala zpomalení probíhajícího procesu restrukturalizace ekonomiky. Vývoj v Norsku totiž může být zhoršen i vlivem mezinárodní situace: případný propad zahraničních ekonomik (zejména v eurozóně) by snížil zájem o norské zboží.

Ropný průmysl

Přes pokles mezinárodních cen ropy a zemního plynu zůstávají zisky z jejich prodeje pro norské hospodářství i nadále velmi podstatné. Norské ropné ředitelství (NPD) v druhé polovině dubna 2016 zpřesnilo odhad zásob nerostných zdrojů na výsostném území Norska. Předpokládá, že dosud neobjeveny jsou 3 mld. m3 ropy a plynu v mořském šelfu, polovina z toho v Norském moři a polovina Barentsově moři. Vzhledem k vyšším nákladům na těžbu v zapolárních oblastech NPD neočekává zahájení komerční těžby z nových nalezišť v Barentsově moři před r. 2025.

Dne 18. května 2016 ministr pro ropný průmysl a energetiku Tord Lien vyhlásil výsledky 23. kola žádostí o licence k průzkumu zásob norského ropy a plynu na celkem 40 polích (poprvé včetně 3 potenciálních nalezišť až v jihovýchodním šelfu Barentsova moře). Licence byla udělena 13 společnostem (mj. Capricorn, Centrica Resources, ConocoPhillips, Det norske oljeselskap, Lukoil, Lundin, ÖMV, Statoil).

Zvláště norský koncern Statoil usiluje o větší a efektivnější těžbu v Barentsově moři: deklaroval, že na nalezišti Johan Castberg snížil náklady z 80 na 40 USD/barel (např. snížil počet zkušebních vrtů ze 40 na 31, namísto budování stálé rafinerie na souši bude používat mobilní plošiny, které ropu těží i rafinují, zjednodušil systém pokládky potrubí). Průzkum nerostných zásob v dosud nedotčené části Barentsova moře ostře kritizují norští environmentalisté.

Aktuality

V termínu od 24. 4. do 21. 5. 2016 trvala celostátní stávka zaměstnanců-členů odborové organizace pro hotelnictví a restauratérství: v Norsku ovlivnila provoz ubytovacích zařízení, závodních jídelen, ale třeba i prodej občerstvení na letišti v Oslo. Skončila krátce před hlavní turistickou sezónou úspěchem odborářů, kteří dosáhli dohody o právu zaměstnanců na dojednání dodatkových specifických podmínek práce s konkrétním zaměstnavatelem, jakož i zvýšení hodinové mzdy o 4–6 NOK.

S účinností od 1. 6. 2016 nakonec vláda prosadila zavedení nového „zeleného“ příplatku ke všem letenkám ve výši 88 NOK za odlet z letiště v Norsku. Zavedení tzv. daně z obsazeného sedadla bylo původně plánováno již od 1. 4., vlna protestu aerolinií však byla velmi silná. Velvyslanectví USA v Norsku se ohradilo, že poplatek narušuje princip dohody o otevřeném nebi.

V zimě Kontrolní úřad ESVO (ESA) vládě připomněl, že jej opomněla notifikovat o výjimce pro cestující ve vnitrostátním tranzitu (dva a více vnitrostátních letů vystavených na jedné letence), kteří budou platit poplatek jen jednou. Tuto výjimku ESA nakonec nevyhodnotil jako nedovolenou podporu, a tak již téměř bez povšimnutí začne být příplatek od června 2016 vybírán při vystavení letenky. Do státního rozpočtu v r. 2016 by měl přinést výtěžek cca 650 mil. NOK, environmentální dopad poplatku však zůstává sporný.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek