Strategie snižování chudoby a rozvojová asistence mezinárodních organizací

3. 12. 2007 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Dokument se zabývá rozvojovými programy mezinárodních organizací a iniciativami, které jsou vytvářeny přímo rozvojovými zeměmi. Do druhé skupiny patří především stragie snižování chudoby (PRSP), první skupinu tvoří programy a iniciativy hlavních multilaterálních rozvojových hráčů: Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), Světové banky, Mezinárodního měnového fondu, Rozvojového programu OSN (UNDP), Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD) a Světové obchodní organizace (WTO).

Iniciativy rozvojových zemí

Strategie snižování chudoby (PRSPs)

(Poverty Reduction Strategy Papers – PRSPs)

Strategie snižování chudoby (Poverty Reduction Strategy Papers – PRSP) jsou připravovány členskými státy Mezinárodního měnového fondu a Světové banky participativním procesem zahrnujícím domácí i externí rozvojové subjekty, včetně Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. PRSPs se zaměřují na vnější finanční potřeby a hlavní zdroje financování, popisují makroekonomické, strukturální i sociální politiky a víceleté programy (na tři a více roků) s cílem podpory široce založeného a chápaného růstu. Jsou aktualizovány každé tři roky zprávami o pokroku v implementaci a plnění cílů strategie.

Přechodné PRSPs (interim, tzv. I-PRSPs) sumarizují současný stav znalostí a analýz situace v oblasti chudoby v dané zemi, popisují existující strategie ke snižování chudoby a navrhují proces s cílem vytvořit komplexní PRSPs prostřednictvím participace s danou rozvojovou zemí. Všechny tyto dokumenty (včetně JSAs – Joint Staff Assessments, tedy společných odhadů MMF a SB) jsou k dispozici na uvedené webové stránce Mezinárodního měnového fondu, ale také Světové banky.

Charakteristika PRSPs

  • jsou zaměřeny na rozvojové země, jsou šité na míru a jsou koncipovány motivačně, zahrnují široce pojatou participaci civilního a privátního sektoru
  • jsou zaměřeny na dosažení výsledků, ze kterých budou benefitovat hlavně chudí
  • uznávají, že boj s chudobou vyžaduje komplexní přístup, protože chudoba je více než nedostatečný příjem – chudí často trpí nedostatkem příležitostí (obecně), bezpečnosti a nemožností hlasovat v oblastech, které se jich blízce dotýkají
  • orientují se na princip partnerství, a to hlavně tím, že podporují a motivují ke koordinovanému zapojení bilaterálních, multilaterálních a nevládních organizací do plánů a programů dané země pro boj proti chudobě
  • jsou založeny na perspektivě dlouhodobé aktivity vedoucí ke snížení chudoby. PRSPs také podporují větší transparentnost při rozhodování – vlády stále více usilují o větší aktivitu marginálních skupin, soukromého sektoru a občanské společnosti v boji proti chudobě, proto právě strategie rozvíjené tímto participativním způsobem mají posléze širší podporu celé komunity

Rozvojové iniciativy a programy mezinárodních organizací

OECD/DAC

Jednou ze široké řady činností OECD je politika rozvojové spolupráce, tedy ty aktivity vyspělých zemí, jejichž cílem je podpořit sociálně-ekonomický rozvoj v méně rozvinutých částech světa. Příslušný výbor OECD k tomu určený se nazývá Výbor pro rozvojovou pomoc (Development Assistance Committee – DAC). Výbor DAC je součástí organizace od samého počátku (vznikl již v roce 1961), což potvrzuje jeho význam. Dalším specifikem oproti ostatním výborům OECD je vysoká frekvence zasedání – DAC se schází pravidelně cca jednou měsíčně na úrovni pařížských delegátů a navíc jednou ročně na úrovni ministrů zodpovědných za rozvojovou spolupráci respektive šéfů rozvojových agentur (tzv. High Level Meeting). Jednání výboru řídí jeho volený předseda, kterým je od roku 2003 Richard Manning z Velké Británie.

Světová banka (WB)

Strategické dokumenty na snižování chudoby (Poverty Reduction Strategy Papers – PRSPs) jsou jedním z nejhmatatelnějších výstupů nového přístupu k rozvoji definovaného Všeobecným rozvojovým rámcem Světové banky. V projektu PRSPs země s nejnižšími příjmy vytvářejí své vlastní plány a postupy ke snižování chudoby. Od července 2002 Světová banka zakládá své vlastní programy asistence rozvojovým zemím, tzv. Country Asistance Strategies, právě na kompatibilitě se strategiemi vytvářenými rozvojovými zeměmi, tedy PRSPs.

Country Assistance Strategy

Tyto strategické dokumenty Světové banky jsou určeny pro státy – aktivní vypůjčovatele od Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association – IDA) a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development – IBRD). Country Assistance Strategies (CAS) vycházejí z rozvojových vizí samotných rozvojových států tak, jak jsou definovány v PRSPs nebo v podobných, daným státem vypracovaných dokumentech.

CAS jsou konzultovány se státními autoritami, organizacemi občanské společnosti, rozvojovými partnery a jsou orientovány výsledkově. Cílem CAS je nastavit selektivní program podpory skupiny Světové banky tak, aby odpovídal rozvojovým prioritám a strategiím jednotlivých rozvojových zemí a současně komparativním výhodám Světové banky v kontextu ostatních rozvojových a donorských aktivit. CAS jsou rovněž navrženy na podporu spolupráce a koordinace mezi rozvojovými partnery a donory v jednotlivých zemích.

Strategie pro vysoce zadlužené chudé země

(Highly Indebted Poor Countries – HIPC)

HIPC Iniciativa je komplexní přístupem ke snížení dluhového zatížení pro těžce zadlužené chudé země, které postupují podle programů přizpůsobení a reformních programů, jež jsou podporované Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou. V současné době (říjen 2007) byly schváleny programy pro snížení chudoby pro 31 zemí (25 z nich je v Africe), poskytující celkem 45 miliard USD na snížení dluhů v průběhu těchto programů. Dalších 10 států je potenciálně oprávněných k asistenci v rámci HIPC iniciativy a mohou požádat o její využítí ke snížení dluhové zátěže.

Iniciativa byla založena v roce 1996 a dále podpořena v roce 1999 jako výsledek komplexní revize provedené Mezinárodním měnovým fondem a Mezinárodní rozvojovou agenturou (IDA – součást Světové banky) včetně konzultací s veřejností. Kriteria dluhového břemene byla upravena směrem dolů, což umožnilo většímu počtu zemí kvalifikovat se k většímu odpisu dluhů.

Mezinárodní měnový fond (IMF)

Nástroj ke snižování chudoby a růst

(Poverty Reduction and Growth Facility)

Nástroj ke snižování chudoby a růst (PRGF) je nízko-úrokovým nástrojem půjčování finančních prostředků pro nízkopříjmové země. Programy v rámci PRGF jsou podporovány komplexními strategiemi ke snižování chudoby (PRSPs), které vycházejí z iniciativ jednotlivých rozvojovývh zemí.

V září 1999 vytvořil Mezinárodní měnový fond Nástroj ke snižování chudoby a růst (PRGF) s cílem blízkého napojení výpůjčních aktivit svých nejchudších členů na snižování chudoby. Revize PRGF provedené v roce 2002 Mezinárodním měnovým fondem a Nezávislým úřadem pro evaluaci (Independent Evaluation Office) v roce 2004 potvrdily, že struktura programů podpořených PRGF vede k vyšším veřejným výdajům, které by měly podstatně přispívat k redukci chudoby. Revize podoby programu PRGF z roku 2005 pak konstatovala, že zatímco makroekonomické výsledky v nízkopříjmových zemích se v posledních letech markantně zlepšily, příjem na hlavu (per capita) zůstává v těchto zemích stále nízký. Proto jsou v rámci programu nadále zdůrazňovány důležitost ekonomických institucí pro trvalý růst a stabilitu a potřeba opatrného řízení zvyšujících se toků rozvojové pomoci.

Rozvojový program OSN (UNDP)

(United Nations Development Programme – UNDP)

Zprávy o lidském rozvoji

(Human Development Reports)

Zprávy o lidském rozvoji (HDRs) jsou nezávislé studie produkované Rozvojovým programem OSN (UNDP) jako výsledek výzkumu vybraného týmu předních renomovaných vědců, rozvojových odborníků a členů kanceláře pro Zprávy o lidském rozvoji (pod UNDP). Zprávy jsou překládány do více než deseti jazyků a jsou ročně publikovány ve více než 100 zemích.

HDR byla poprvé zveřejněna v roce 1990 s jediným cílem – postavit problematiku „lidského rozvoje a člověka" do centra všech rozvojových aktivit a ekonomických i politickcých debat. Tento cíl byl na jedné straně velice jednoduchý, na straně druhé měl dalekosáhlé důsledky: např. místo zjednodušujícího příjmového kritéria se objevila snaha ohodnotit dlouhodobou úroveň lidského blahobytu. Nový pojem lidského rozvoje znamenal rozvoj lidí, lidmi a pro lidi a zdůrazňoval, že cílem rozvojového procesu je větší možnost volby a svoboda volbu vykonávat.

Od publikace první HDR byly vyvinuty čtyři nové složené indikátory k měření lidského rozvoje: Index lidského rozvoje (Human Development Index – HDI), Index rovnosti pohlaví (Gender Related Development Index – GDI), Míra ženské rovnoprávnosti (Gender Empowerment Measure) a Index lidské chudoby (Human Poverty Index – HPI). Každá Zpráva je zaměřena vysoce tématicky, zabývá se aktuálním rozvojovým problémem a poskytuje originální a řešení hledající analýzu včetně doporučení pro tvorbu vhodných politik a opatření. Závěry a implementační nástroje HDRs jsou využívány lidmi po celém světě, což lze mimo jiné dokázat periodickou publikací zpráv zaměřěných na lidský rozvoj na národní úrovni ve více než 120 zemích světa.

Millennium Development Goals — MDG

(Millenium Development Goals – MDGs)

Rozvojové cíle tisíciletí jsou programem snížení chudoby, který byl sestaven ze závazků přijatých na mezinárodních konferencích a summitech během devadesátých let. Na Summitu tisíciletí v září 2000 v New Yorku 147 hlav států a vlád přijalo — a všech 191 členských států se do roku 2015 zavázalo splnit — Miléniovou deklaraci, která vytyčuje konkrétní cíle v oblasti rozvoje a odstraňování chudoby. Jejich dosažení představuje základní krok k podpoře lidské důstojnosti a rovnoprávnosti, k dosažení míru, demokracie a ekologické udržitelnosti.

Konference OSN pro obchod a rozvoj (UNCTAD)

(United Nations Conference on Trade and Development – UNCTAD)

Program pro nejméně rozvinuté země (LDC)

(Least Developed Countries – LDC)

Nejméně rozvinuté země (Least Developed Countries – LDCs), vnitrozemské rozvojové země (Land-locked Developing Countries – LLDCs) a malé ostrovní rozvojové země (Small Island Developing States – SIDS) jsou Organizací spojených národů považovány za speciální kategorii rozvojových zemí, které čelí specifickým problémům, proto je nutné, aby jim mezinárodní společenství věnovalo také specifickou pozornost. Speciální vyčlenění těchto skupin má pomoci těmto zemím dosahovat větších benefitů z cílené rozvojové asistence mezinárodního splečenství s celkovým záměrem redukce jejich marginalizace ve světové ekonomice.

Světová obchodní organizace (WTO)

(World Trade Organization – WTO)

Rozvojová brána – vztah obchodu a rozvoje

(Development Gateway)

Dohody Světové obchodní organizace (WTO) považují propojení mezi obchodem a rozvojem za velmi zásadní. Více než dvě třetiny členských států WTO jsou rozvojové země. Na Ministerské konferenci v Dauhá v listopadu 2001 bylo zahájeno nové kolo jednání v rámci WTO – tzv. Rozvojová agenda z Dauhá (Doha Development Agenda), kterou členské státy WTO posunuly rozvojové problémy a zájmy rozvojových zemí do centra činností WTO.

V ministerské deklaraci z Hongkongu byl dále zdůrazněn základní význam rozvojové dimenze pracovního programu z Dauhá a ministři znovu ujistili, že jejich odhodlání transformovat tato prohlášení do reality trvají. Současně s tím byla spuštěna iniciativa Pomoc za rozvoj (Aid for Trade), jejímž cílem je pomoci rozvojovým zemím vybudovat stabilní nabídkovou stranu ekonomiky tak, aby jejich zahraniční obchod s důrazem na export mohl expandovat.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek