Rumunsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bukurešti (Rumunsko)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Specifika rumunského prostředí se odráží i ve způsobech pronikání na trh. Podobně jako v jiných zemích není žádný universální recept, ale lze zobecnit určité doporučené a prověřené postupy. Vhodné je mít na rumunském trhu českého zástupce. Region Banátu a oblasti hraničící s Maďarskem nabízejí možnosti na obchodní zástupce z řad českých a slovenských krajanů.  

Mnoho firem pracuje určitý čas s rumunským obchodním a distribučním zástupcem (podle typu zboží či služby je zástupce buď celostátní nebo více regionálních) a nebo samy platí svého českého či rumunského zástupce, který působí přímo na rumunském trhu, uzavírá smlouvy a kontroluje jejich plnění, vytváří síť, funguje jako koordinátor prodeje, servisu apod. Následně pak přecházejí často do formy pobočky s většinovým českým kapitálem.

Místní zástupci v každém případě představují velmi důležitý prvek. Po rumunských zástupcích lze standardně vyžadovat jak odborné, tak jazykové schopnosti (minimálně angličtina, zpravidla pak i další jazyky jako francouzština, italština či němčina), řidičský průkaz, počítačovou gramotnost a ochotu k příslušnému nasazení. Dobrá znalost místního prostředí a schopnost proniknout jeho složitostmi a zvláštnostmi je u zástupce samozřejmostí. Platové požadavky v poslední době stoupají a odměna opravdu dobře fungujícího dealera či prodejce může výrazně překročit 1.000 EUR (průměrná čistá mzda v ekonomice je však výrazně nižší, okolo 440-480 EUR v závislosti na kurzu EUR/RON). 

Zastoupení CzechTrade:

Vyhledání a vytipování místního obchodního partnera

  • toto je klíčový moment, který mnoho českých firem podceňuje
  • solidní obchodní partner nejen, že dokáže vyřešit problematiku certifikace, ale i urychlí vstup na místní trh
  • dnes jsou rumunští importéři a distributoři dostatečně zkušené firmy s vlastní nebo najatou logistikou a vlastním zákaznickým trhem
  • zahraniční kancelář CzechTrade v Bukurešti dominantně pomáhá při vytipovaní, selekci, oslovení místních obchodně servisních firem nebo dovozně distribučních společností včetně prezentace produktů českých firem a zorganizování schůzek

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Od 1.1. 2007 je Rumunsko členem EU, takže se na dovozy i vývozy, resp. na intrakomunitární obchod vztahují pravidla vnitřního trhu EU.

Co se týče celních předpisů při vývozu do třetích zemí, doporučujeme navštívit webovou stránku celní správy (www.customs.ro), kde je k dispozici v angličtině celní zákon včetně prováděcích předpisů. Pokud potřebuje firma další informace, může oslovit přímo v angličtině rumunskou celní správu. Kontakt: „Autoritatea Nationala a Vamilor“ (Generální ředitelství celnic), adresa: Matei Millo 13, 70704, sector 1, Bukurešť, mail: relatiipublice@customs.ro (útvar pro komunikaci s veřejností). Ze zákona jsou povinni zodpovědět všechny dotazy, včetně dotazů zahraničních subjektů.

S dotazy je možné obrátit se na Zastoupení kanceláře CzechTrade nebo ekonomický úsek Velvyslanectví České republiky v Bukurešti.

Rumunské celní normy  do souladu s unijním acquis. Informace lze najít na webových stranách celní správy www.customs.ro .

Zastoupení CzechTrade:

Certifikace – významný krok úspěšného vstupu na rumunský trh.

  • pro vybrané výrobky a technologie je potřeba si zjistit nejdříve podmínky certifikace výrobku u příslušné certifikační autority,
  • sladění legislativy Rumunska a EU totiž i nadále probíhá postupně,
  • samozřejmě, že této situace umí obratně využít zahraniční i domácí konkurence,
  • prostor pro korupci postupně ubývá, přesto může tento moment vstup na trh zbrzdit.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zákony - obchodní společnosti jsou zřizovány dle zák. č. 31/90 o obchodních společnostech.

Podle tohoto zákona fyzické a právnické osoby se mohou slučovat a vytvářet následující druhy obchodních společností:

  • veřejnou obchodní společnost - S. N. C. Societate în nume colectiv
  • komanditní společnost - S. C. S. Societate în comandită simplă
  • akciovou společnost - S. A. Societate pe Acţiuni
  • komanditní akciovou společnost - S.C.A. Societate în comandită pe acţiuni
  • společnost s ručením omezeným - S. R. L. Societate cu răspundere limitată

Podmínky pro založení firmy

Obchodní rejstřík, který tyto záležitosti řeší, je k dispozici na stránkách www.onrc.ro v rumunštině a částečně v angličtině. Podobně jako při vybírání typu společnosti doporučujeme v každém případě  záležitosti ohledně zakládání firmy (a obecně všechny záležitosti právní povahy) svěřit advokátní kanceláři, jelikož pouze ta může dát závaznou a rychlou odpověď. Velvyslanectví České republiky v Bukurešti může  doporučit samozřejmě několik prověřených kanceláří (i s českým prvkem).

Služby ONRC jsou však až na poskytnutí několika základních údajů o firmách zpoplatněné.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Zázemí pro propagační, marketingové a reklamní působení v Rumunsku je tvořeno poměrně hustou sítí společností, kde fungují obdobné pracovní metody jako v České republice.

Možnost inzerce nabízí odborné články v ekonomických periodikách prostřednictvím novinářů, kteří dlouhodobě spolupracují s Velvyslanectvím, CzechTradem či Českým centrem.

Výběr z databází:

Není v možnostech velvyslanectví  kontrolovat, zda všechny adresy, e-mailová spojení a kontakty jsou stále funkční a správná, nicméně pokud uvedený kontakt momentálně nefunguje, pro ověření správnosti postačí využít některý z mezinárodních vyhledavačů (www.google.com, www.yahoo.com, www.seznam.cz apod.) nebo i rumunských (www.google.ro nebo www.cauta.ro).

Rumunské inzertní servery:

Zastoupení CzechTrade:

Propagace českých firem na rumunském trhu

  • je jednou z nezbytných podmínek pro prosazení se na rumunském trhu,
  • rumunský partner považuje otázku participace české firmy na nákladech za marketing a propagaci svěřených výrobků v prvotní fázi za samořzejmost,
  • česká firma si proto musí tyto očekávané výdaje zahrnout do svých ceníků,
  • propagační materiály je možné připravit rumunsky, postačí však i angličtina,
  • i nadále platí možnost prezentovat se kromě reklamy a médií také formou účasti (mimo jiné na centrálním výstavišti www.romexpo.ro nebo v regionech Rumunska).

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Problematika ochrany duševního vlastnictví je řešena v souladu s legislativou EU.

Podle vyjádření představitelů odboru ochrany značek v rámci “Oficiul de Stat pentru Inventii si Marci” (OSIM, www.osim.ro) má zhruba 600.000 registrovaných evropských značek v Rumunsku počínaje 1. 1. 2007 zaručenou ochranu, nicméně můžou nastat  situace, kdy dojde ke sporu. V takovém případě nezbývá než zvolit cestu soudního řešení.

OSIM (odpovídá českému Úřady průmyslového vlastnictví) www.osim.ro.

Ministerstvo kultury (odbor pro autorská práva)  www.cultura.gov.ro.   

Tuto oblast řeší také:
A.N.P.C.P.P.S. Romania
National Association for Consumer Protection and Promotion of Programmes and Strategies from Romania
Negru Voda  street, no 3, district 3, Bucharest
Email: sorin@infocons.ro, office@anpcppsr.ro, secretariat.general@protectia-consumatorilor.ro
Web: www.protectia-consumatorilor.ro

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky se vyhlašují a řídí v souladu s příslušnými evropskými směrnicemi. Zadávání veřejných zakázek se děje převážně vyhlašováním v tisku. Začíná se uplatňovat i způsob umístění na webových stránkách veřejných institucí (převážně ministerstev). Kromě toho fungují specializované agentury a subjekty jako Komoditní burza, Mediafax a jiné.

Rumunská státní administrativa neposkytuje zatím příliš pružné informace. Pokud je informace pro žadatele podstatná, vyplatí se být vytrvalý. Zástupci místních firem mají v tomto směru nezastupitelný význam, avšak i oni upozorňují na obtížný přístup k informacím.

Zřejmě největší databází veřejných zakázek dostupnou na internetu lze nalézt na stránce www.e-licitatie.ro (má i anglickou mutaci), případně na www.licitatia.ro (pouze v rumunštině).

Účastník (poskytovatel) musí zpravidla splnit minimálně tyto následující požadavky:

  • přihlášení podniku zápisem do výběrového řízení,
  • zakoupení technického deníku,
  • prezentování nabídky v souladu s podmínkami uvedenými v technickém deníku,
  • splnění kvalifikačních podmínek.

Zastoupení CzechTrade:

Weby s tendry (veřejnými zakázkami) na trhu:

Weby s tendry podle oboru:

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Rumunský právní systém patří do rodiny kontinentálního práva a je nejvíce ovlivněn francouzským pojetím.

Obchodní právo prošlo po roce 1990 prakticky kompletní legislativní změnou s výjimkou některých částí Obchodního zákoníku z roku 1887, které zůstávají stále ještě v platnosti.

K právnímu prostředí obecně je třeba poznamenat, že předpisy se poměrně často mění. Proto doporučujeme při uzavírání smluv s rumunskými partnery, bez ohledu na závažnost a povahu uzavíraných právních aktů, věnovat této otázce zvýšenou pečlivost a raději záležitosti konzultovat s právníky. Dobrou znalostí prostředí, tradic, místních podmínek a zvyklostí  se může předejít nečekaným překvapením.

Velvyslanectví České republiky, CzechTrade a České centrum v Bukurešti může rovněž doporučit prověřené advokátní kanceláře. Dle zkušeností není procento problematických zakázek či neplatičů vyšší než kdekoliv jinde v Evropě. Co se týče délky soudního řízení, je srovnatelná se situací v České republice, v mnoha případech je však řízení o něco rychlejší. K dispozici je i arbitráž. Možnost řešení obchodních sporů nabízí také Hospodářská komora Rumunska (www.ccir.ro).

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Cizinec přijíždějící do země si musí především uvědomit, že Rumunsko je největší zemí regionu a hrdě se hlásí ke svým románským a dáckým kořenům. 

Obchodní jednání

Obchodní jednání jako takové nevykazuje odlišnosti od tuzemských schémat. Některá specifika je možné zmínit. Při sjednávání schůzky se vyplatí (jak ve styku se státními úřady, tak se soukromými firmami) písemná žádost o návštěvu a potvrzení (rovněž písemné). Písemné pozvání je dobré doplnit osobním telefonickým potvrzením. Osvědčuje se také připomenutí a potvrzení setkání emailem. Doporučujeme častěji  urgovat obchodní partnery. Ke konci jednání  je oblíbené občerstvení.

Vlastní časový průběh schůzek bývá poměrně racionální a bez časových ztrát. Problém může být spíše s časem začátku schůzky jako takové. Může se stát, že dojde k mírnému posunutí setkání. Obvyklé časy zahájení schůzek bývají okolo deváté hodiny ranní. V Rumunsku je zvykem organizovat program setkání, seminářů, konferencí na poslední chvíli. Není se tím třeba nervovat, vše se nakonec stihne.

Jako nepříliš vhodnou dobu jednání, z hlediska rozvržení v roce, lze označit dobu vánočních a velikonočních svátků a letních dovolených.

V průběhu obchodního jednání lze zmínit porovnání Rumunska a České republiky s vazbou na nedávnou minulost, vylíčení návštěvy  České republiky nebo citaci známých výrobků české provenience. Oceňuje se  zmínit např. Plzeňské pivo, Staropramen (působí na místním trhu), Becherovka, automobily Škoda nebo broušené sklo a lustry. Mnoho Rumunů zná i další tradiční české obory jako spotřební,  strojírenství, textil, dřevozpracující, energetiku či chemii a téměř všichni velmi oceňují Prahu jako architektonický skvost. Česká republika je relativně velmi oblíbená, má zde stále dobrý zvuk a  české výrobky jsou v hierarchii kvality stavěny vysoko.

Specifická  je situace ve službách, zejména pak v pohostinství a v ubytovacích službách. Číšníci většinou hovoří anglicky.

Taxi služby jsou cenově dostupnější než je tomu v České republice. Obvyklá sazba je 1,39 RON/1km. Z letiště také jezdí MHD, bus č. 783, který jezdí přímo z letiště do centra Bukurešti (na náměstí Universitate).

Základní rumunské fráze:  „buna ziua" – dobrý den, „buna seara" – dobrý večer, pozdravy, které lze používat i při rozloučení „la revedere" – nashledanou, „mulţumesc" (mulcumesk) nebo též „mersi" (mersi) – děkuji, „va rog" – prosím vás, „bine aţi venit" (bine ac venit) – volně – buďte vítán(i). Zvládnutí těchto několika vět je bráno jako projev úcty a je velmi ceněn.

Samozřejmě pokud  je zástupce české firmy sám nebo ve spolupráci s někým  schopen jednat v rumunštině, je vše zpravidla mnohem rychlejší, srdečnější a otevřenější. Rumuni ocení kvalitní přípravu a pokud ne znalost rumunštiny, tak alespoň snahu o zvládnutí rumunštiny nebo jejích základů.

Důraz na etiketu je formálně stejný jako u nás. 

Pracovní návyky, vztahy mezi lidmi

Jižanský charakter se samozřejmě projevuje jak v běžném, tak obchodním životě. Hlavní problém Rumunska spočívá v podnikové kultuře, transparentnosti podnikatelského prostředí a stále přítomné korupci.

Pokud se jedná o čistě rumunskou velkou či větší firmu (ne tedy nadnárodní), můžete být překvapeni vysokým počtem řídících pracovníků v těchto společnostech, a to hierarchicky v mnoha úrovních. 

Vztahy mezi lidmi, hodnoty a normy

Rumunská společnost se hlásí k tradičním rodinným a dalším hodnotám, ale přesto zde existuje značná rozdílnost mezi jednotlivými skupinami ve společnosti, a jak již řečeno, je zde i velká tendence ke kastování. Silnou roli má stále stát a státní aparát.  

Význam času

Dochvilnost zde není vždy vnímána jako výraz úcty. V denním životě je minimálně čtvrthodinové zpoždění naprosto normální, přičemž na vládní, státní a obchodní úrovni bývá čas dodržován. Je celkem běžné, že schůzky počítají s 15-30 minutovým zpožděním začátku. V Rumunsku je běžné, že se akce a schůzky plánují nebo se provádí úpravy programu na poslední chvíli (i v den konání akce). 

Verbální a neverbální komunikace

Je běžné, že konverzace, zejména na ulici, je hlasitá, plná gest a emocí.

Oslovování křestními jmény spojené s vykáním není neobvyklé a je výrazem bližšího vztahu a respektu.

Pro společenskou konverzaci se hodí zejména  témata jako  Rumunsko a vztahy s Českou republikou všeobecně (Rumunsko je významná část jihovýchodní Evropy), krásy rumunské přírody a v mnoha případech může konverzace sklouznout i do politické či sportovní oblasti. 

Interpersonálmí vzdálenosti, oblékání a vzhled

Při jednání nejsou ohledně fyzického kontaktu či odstupu nějaké významnější rozdíly oproti středoevropským normám. Setkání začíná podáním ruky, přátelé se líbají na tvář. Podání ruky se řídí standardními pravidly etikety. Vzdálenosti mezi jednajícími stranami jsou rovněž obvyklé a zasedací pořádky se řídí taktéž podle zaběhlých norem. Rumuni jsou velmi zdvořilí.

Oblečení mužů při jednáních představuje téměř výhradně moderní oblek (převážně tmavších a tlumených barev) s košilí a kravatou. Ženy se oblékají podle módy a je možno spatřit kostýmy, šaty, komplety a i minisukni. Oblíbená je černá, často je k vidění červená a další živé barvy. Rumuni o vzhled a životosprávu velmi dbají.

Jídlo a stolování

Rumuni jsou velmi pohostinní. Typická rumunská jídla: Teplá jídla: „mici“ (miči = zhruba varianta čevabčiči), „sarmale“ (mleté maso ve vinném nebo zelném listu), „mamaliga“ (polenta neboli kukuřičná kaše), „gratar“ (grilované maso nebo klobásy) a občas bývají ryby. Ze studených pokrmů to jsou pak zelenina a saláty, nakrájené salámy a sýry, jednohubky a ovoce.

Víra, kriminalita, doporučení pro cestování

Rumunsko je zemí s velmi silnou tradicí pravoslavné víry (ortodoxní rumunská církev) a příslušníků římsko a řecko-katolické církve, protestantských církví, židů a muslimů je zde menšina. Velmi silně se zde slaví všechny náboženské svátky, zejména pak Vánoce i Velikonoce, se všemi pravoslavnými odlišnostmi (např. Vánoce jsou od 25.12., Velikonoce většinou v odlišném týdnu apod.).

Cestování osobními vozidly vyžaduje v Rumunsku zvýšenou pozornost, zejména ve večerních a nočních hodinách.

Kriminalita v Rumunsku nepřevyšuje míru kriminality v České republice.

Co se týče nedovolené výroby a dovozu psychotropních látek a jedů, jsou rumunské zákony velmi přísné. V této souvislosti upozorňujeme zejména na mnohem tvrdší a odlišný výklad konzumace a přechovávání drog oproti zvyklostem v České republice.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Vstup na území Rumunska - doklady

Občané ČR mohou do Rumunska  přicestovat s platným cestovním pasem či platným občanským průkazem. Pro rodinné příslušníky občanů ČR, resp. EU platí stejné podmínky vstupu, pouze pokud je rodinný příslušník občanem třetí země, pro níž platí vízová povinnost, musí požádat na příslušném zastupitelském úřadě Rumunska o rumunské vstupní vízum. V případě, že je rodinný příslušník držitelem platného pobytového povolení pro jiný členský stát EU, vstupní vízum nepotřebuje.

Režim vstupu

Rumunsko se od 1. ledna 2007 stalo členskou zemí EU, z čehož vyplývají i důležité změny pro občany ČR, kteří se v Rumunsku zdržují krátkodobě i dlouhodobě.

Pokud občan EU hodlá na území Rumunska pobývat maximálně 3 měsíce, není nutné vyřizovat žádné další formality.

V případě, že se občan EU chce na území Rumunska zdržet déle než 3 měsíce, musí se do 90 dnů od vstupu přihlásit na nejbližším útvaru cizinecké policie a  zároveň splnit jednu z následujících podmínek účelu pobytu: zaměstnání nebo samostatná výdělečná činnost, finanční nezávislost a zdravotní pojištění, studium, sloučení rodiny. Na základě níže předložených dokladů bude občanům EU vydáno tzv. potvrzení o registraci. Stejně tomu bude i u rodinných příslušníků občanů EU. Rodinným příslušníkům, kteří nejsou občany EU, je vydáno pouze potvrzení s platností do doby vydání pobytové karty. Lhůta k jejímu vydání činí 90 dnů.

Doklady potřebné pro jednotlivé účely pobytu:

Zaměstnání

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
  • pracovní smlouva v originálu a kopii, nebo prohlášení zaměstnavatele,
  • print screen "z obecného seznamu zaměstnanců" (část, kde najdete údaje o pracovní smlouvě s razítkem a podpisem zaměstnavatele),
  • další informace https://reges.inspectiamuncii.ro,
  • doklad o zaplacení poplatku.

 Samostatná výdělečná činnost

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
  • povolení k výkonu činnosti /živnostenský list/,
  • doklad o zaplacení poplatku.

Pobyt na základě dostatečných finančních prostředků

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
  • doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima /výpis z bankovního účtu, potvrzení o přiznání důchodu apod./,
  • doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/,
  • doklad o zaplacení poplatku.

Studium

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
  • doklad o studiu v akreditované instituci,
  • doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima/výpis z bankovního účtu apod./, příp. čestné prohlášení,
  • doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/,
  • doklad o zaplacení poplatku.

 Sloučení rodiny

  • vyplněná žádost,
  • platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
  • matriční doklad potvrzující stupeň příbuznosti /rodný list, oddací list apod./,
  • kopie potvrzení o registraci občana EU, s nímž žadatel žije ve společné domácnosti,
  • doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima /výpis z bankovního účtu apod./,
  • doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/,
  • doklad o zaplacení poplatku.

Poplatky za vydání registračního potvrzení jsou: 2,- RON - platí se odděleně na účet č. 21340202 v CEC, případně se předloží kolek stejné hodnoty.

Poplatky za vydání pobytové karty jsou: 7,- RON /cena karty/, platí se na účet č. 20330108 + 5,-RON - platí se odděleně na účet č. 21340202 v CEC, případně se předloží kolek stejné hodnoty.

V případě, že občan EU či jeho rodinný příslušníci pobývají na území Rumunska nepřetržitě nejméně 5 let /zákon stanovuje výjimky z této doby a definuje nepřetržitost/, mají právo získat trvalý pobyt. O vydání karty trvalého pobytu je potřeba požádat cizineckou policii, jež kartu na základě žádosti vydá do 30 dnů, resp. 90 dnů u rodinných příslušníků, kteří nejsou občany EU.

Místem, kde se občané EU a jejich rodinní příslušníci musí k pobytu přihlásit, resp. požádat o vydání registračního potvrzení, je tzv. INSPECTORATUL GENERAL PENTRU IMIGRĂRI /cizinecká policie/. V Bukurešti instituce sídlí na adrese: str. Nicolae Iorga 23, sector 1. Mimo Bukurešť jsou sídla cizinecké policie ve všech župních městech. Kontakty na jednotlivé úřadovny jsou např. na webu ori.mai.gov nebo util21.ro.

Další informace lze najít na webových stránkách Romanian Immigration Office, které jsou v angličtině.

Aktuální podmínky, týkající se vstupu a pobytu na území Rumunska,  doporučujeme před odjezdem do zahraničí ověřit na zastupitelském úřadu Rumunska, který je k tomu plně kompetentní.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Velvyslanectví České republiky v Bukurešti může  pro konkrétní konzultace specifik doporučit advokátní kanceláře.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Od 1. 1. 2007 je občanům EU v Rumunsku poskytována neodkladná péče na základě evropské karty zdravotního pojištění (EHIC - European Health Insurance Card), kterou vydává pojišťovna ve státě bydliště (nebo zaměstnání). Nicméně je třeba vědět, že tato péče se vztahuje pouze na akutní zdravotní problémy a nepokrývá např. převoz do nemocnice v ČR, resp. převoz ostatků. Náklady se pak mohou vyšplhat velmi vysoko. Lze proto vřele doporučit před cestou do Rumunska uzavřít cestovní připojištění. Bližší informace k systému uhrad zdravotní péče naleznete na stránce Centra mezistátních úhrad v Praze (www.cmu.cz) .

Vzhledem k tomu, že výše uvedené pojištění pokrývá pouze poskytnutí nezbytné lékařské pomoci, nikoliv však např. repatriaci do ČR, doporučujeme uzavřít před cestou do Rumunska komerční zdravotní připojištění i pro tyto účely.

V případě dlouhodobých pobytů by  měli občané ČR požádat svoji českou pojišťovnu o vydání formuláře E 106, který dává nárok na plnou zdravotní péči, příp. E 112 – souhlas pojišťovny s plánovaným lékařským zákrokem v zahraničí. Další variantou je i odhlášení se ze zdravotnického systému v ČR a registrace v rumunském systému u CNAS /Národní zdravotní pojišťovna/.

Seznam hlavních státních klinik v Bukurešti:

  • Spitalul Clinic de Urgenta Bucureşti, Calea Floreasca nr . 8, Sector 1,  Bucureşti, Tel.: 021.599.23.00, 021.599.23.08, www.scub.ro
  • Spitalul Universitar de Urgenţa Bucureşti, Splaiul Independenţei Nr.169 , Sector 5, Bucureşti, Tel.: 021.318.05.19, 021.318.05.20, 021.318.05.21, www.suub.ro
  • Spitalul Colţea, B-dul I.C.Bratianu nr. 1, Sector 3, Bucuresti, tel: 021.387.41.00, fax: 021.387.41.01, www.coltea.ro
  • Spitalul Clinic Colentina, Şos. Stefan cel Mare nr. 19-21, Sector 2, Bucureşti, Tel.: 021.317.32.45, 021.316.73.20, 021.318.06.62, www.spitalul-colentina.ro
  • Spitalul Clinic de Urgenţă pentru Copii „Grigore Alexandrescu”  (Dětská nemocnice), Bd. lancu de Hunedoara nr. 30-32, Sector 1, Bucureşti, Tel.: 021.316.93.66, 021.316.52.83, 0788.156.841, http://spitaluldecopii.ro
  • Spitalul Clinic de Urgenţă pentru Copii „Marie Sklodowska Curie“ (Dětská nemocnice), Bd. Constantin Brâncoveanu nr. 20, Sector 4, Bucureşti, Tel. 021.460.42.60, 021.4603026, www.mscurie.ro/meniu_content.php

V Rumunsku je třeba počítat s nižší úrovní lékařské péče než v ČR, zejména v zařízeních mimo Bukurešť. Je možné využít i služeb soukromých klinik, kde jsou podmínky o poznání lepší (ceny vyšší než u smluvních lékařů). V případě komerčního připojištění pojišťovny většinou tyto náklady  hradí, ale je to nutné předem konzultovat s českou pojišťovnou. 

Seznam hlavním privátních klinik v Bukurešti: Arcadia Hospital, Medsana Bucharest Medical Center, Centrul Medical Romar, Delta Hospital, Euromaterna, Euromedic Romania, Graf Medical, Helpnet, Medicover, Medlife, Sanador, Regia Maria, Sensiblu.

Rumunský sektor zdravotnicví má rezervy, potřebuje restrukturalizovat a modernizovat, na což opakovaně upozorňuje i hodnotící pozorovací mise MMF, SB a EK. Tento sektor tak nabízí možnosti pro uplatnění CZ firem, zboží, služeb a výměnu zkušeností.

Přehled hlavních farmaceutických firem: Hoffman la Roche, Sanofi, Novartis, Servier, Pfizer, Glaxosmith Kline, Ranbaxy, Astra zeneca, Merck&Co, Krka, Johnson&Johnson, Antibiotice, Abbvie, Menarini, Teva, Bayer Healthcare, Bristol Meyers Squibb, Alvogen, Actavis, Elililly. 

Přehled hlavních lékáren: 

Hlavní výrobci léčiv (2013):

Internetové odkazy:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: