Rumunský trh rozhýbaly nízké daně i úroky

7. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

V největší balkánské zemi se dobře prodávají česká auta, stroje nebo hračky. Rumunsko bylo také cílem velkých investic skupiny ČEZ, která zde vybudovala největší evropský park větrných elektráren. Byznys v Rumunsku v poslední době rozproudilo snížení daní i rekordně nízké úrokové sazby.

Rumunsko patří dlouhodobě mezi tradiční obchodní partnery českých firem. Je to jedna z evropských zemědělských velmocí a rumunská průmyslová základna a navazující odvětví zde vznikaly již ve 20. a 30. letech minulého století. Potřeba postupné modernizace průmyslových závodů, energetických komplexů, zpracovatelských závodů a dopravní infrastruktury jsou již čtvrt století od roku 1989 silným magnetem pro zahraniční investory a exportéry včetně českým firem.

Asi pětina Rumunů žije v zahraničí

V Rumunsku žije zhruba 20 milionů obyvatel. Od roku 1990 jejich počet postupně klesá, což je způsobeno jednak demografickým úbytkem, ale také tím, že mnoho obyvatel po pádu železné opony z Rumunska vycestovalo, zejména do Itálie a Španělska. Dle odhadů Ministerstva zahraničních věcí Rumunska v současnosti žije a pracuje v zahraničí více než 4,2 milionu Rumunů.

Současný ekonomický vývoj je ovlivněn prosincovými parlamentními volbami. Makroekonomická situace je v Rumunsku stabilní s nízkou inflací. Ekonomický růst, díky kterému je země přezdívána „rumunský tygr", je jeden z nejvyšších v EU. Je poháněný hlavně fiskálním uvolněním, zlepšením situace na trhu práce, a především vlastní spotřebou domácností. Vliv na jeho vysoký růst mají všechna průmyslová odvětví a pochopitelně i investice včetně přímých zahraničních investic.

Díky změnám v oblasti minimální mzdy a zvýšení příjmů ve veřejném sektoru, rekordně nízké úrokové sazbě a snížení daňové zátěže se daří prozatímní technokratické vládě Daciana Ciolose postupně zvyšovat spotřebu domácností. Ekonomičtí experti však spatřují jisté riziko. Růst, který je tažen spotřebou domácností, a to především z důvodu poklesu daňové zátěže, je z jejich pohledu krátkodobý a nestabilní. Vlivem poklesu výběru daní roste také zadlužení státu. Rumunsko se také stále potýká s korupcí.

Vývoz zahrnuje auta, kotle, čerpadla i hračky

Česko-rumunské obchodní a hospodářské vztahy se datují až do středověku. České výrobky, jako například sklo a později také vozidla nebo letadla, byly do Rumunska vyváženy již v 19. století. Řada značek jako například Škoda má v Rumunsku mnohaletou tradici. Významný růst vzájemného obchodu nastal od roku 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU. České firmy a investoři mají na co navázat. Na rumunském trhu jsou aktivní například společnosti Škoda Auto, Zetor, Chemoprojekt, Zentiva, Penta, Ravak, RC Reinvest, Preciosa, S Group holding, Renomia, Bioveta, Fans, Agro CS a mnoho dalších.

Rumunsko dnes v regionu patří k největším obchodním partnerům České republiky a umísťuje se z pohledu vzájemného obchodního obratu na 15. místě. Vzájemná česko-rumunská obchodní výměna postupně roste. Od začátku letošního roku do července přesáhl obrat vzájemného obchodu hranici dvou miliard eur.

Komoditní struktura obchodu zůstává po delší období bez větších změn. Mezi největší položky českého vývozu patří již tradičně motorová vozidla (Škoda, Hyundai, vozidla z TPCA), díly k motorovým vozidlům a traktorům, kabely, kompresory, akumulátory, kotle, filtrační a čisticí stroje, čerpadla, textilie, farmaceutické výrobky, pneumatiky, ale také například dětské potřeby, různé hry a hračky.

Mezi významné dovozní komodity z Rumunska do České republiky zase patří například automobily Dacia, kterých se loni v Česku prodalo více než deset tisíc, a tak se vůz Dacia stal pátou nejprodávanější značkou na českém trhu. Z pohledu Rumunské národní banky se dle výše českých investic Česká republika řadí na 14. místo.

ČEZ v Rumunsku provozuje větrné farmy i vodní elektrárny

Mnoho českých firem působí v rumunském energetickém sektoru. Vedoucí postavení má společnost CEZ România, která se na zdejším trhu zaměřuje především na podporu aktivit skupiny ČEZ. Její zdroje v Rumunsku disponují instalovaným elektrickým výkonem 622 MW. V roce 2012 ČEZ připojil do sítě poslední z 240 turbín větrných farem Fantanele a Cogealac s instalovaným výkonem 600 MW, což představuje největší projekt svého druhu v Evropě. Větrné farmy Fantanele a Cogealac jako výsledek české investice 1,1 miliardy eur dnes představují zhruba desetinový podíl na rumunském trhu energie z obnovitelných zdrojů.

ČEZ připojil do sítě 240 turbín větrných farem Fantanele a Cogealac s celkovým instalovaným
výkonem 600 MW, což představuje největší projekt svého druhu v Evropě

V roce 2011 CEZ România nabyla ještě stoprocentní podíl v rumunské společnosti TMK Hydroenergy Power. Aktivem společnosti byl hydroenergetický systém nazývaný zkráceně Reşita, který se nachází v regionu Caraş-Severin poblíž města Reşiţa. Systém tvoří čtyři přehradní nádrže a čtyři malé vodní elektrárny. Instalovaný výkon soustavy dosahuje po rekonstrukci 22 MW.

Obchodování s elektrickou energií na rumunském trhu zajišťuje společnost CEZ Trade Romania a ČEZ se také částečně podílí na prodeji elektřiny, za který odpovídá především společnost CEZ Vânzare. Distribuční společnost CEZ Distribuţie působí v jihozápadní části Rumunska, kde zajišťuje dodávky pro téměř 1,4 milionu zákazníků. Skupina ČEZ je dnes v Rumunsku velmi známá.

V oblasti fotovolatiky působí na rumunském trhu od roku 2012 s investicí zhruba 10 milionů eur česká společnost Solek Holding, která zde se svou dceřinou společností Solek Renewables vlastní a provozuje čtyři fotovoltaické elektrárny o celkovém výkonu 8,5 MW.

Největší země Balkánu

Rumunsko leží na Balkánském poloostrově v jihovýchodní Evropě. Je to největší země v tomto regionu. S rozlohou víc než 238 tisíc kilometrů čtverečních je asi třikrát větší než Česká republika. Na severozápadě Rumunsko hraničí s Maďarskem, na severu s Ukrajinou, na severovýchodě s Moldavskou republikou a opět s Ukrajinou, na jihu s Bulharskem a na západě se Srbskem.

Reliéf Rumunska je velice různorodý. Ve středu země se nachází Transylvánská plošina, kolem které se tyčí Karpatský oblouk. Nejvyšší horou je Moldoveanu s výškou 2544 metrů nad mořem. Pohraniční oblasti Rumunska tvoří většinou nížiny. Jedná se o Velkou uherskou nížinu na západě, Velkou valašskou nížinu na jihu a Moldavskou nížinu na východě. Největší a také nejdůležitější řekou v Rumunsku je Dunaj. Tvoří část státní hranice se Srbskem a většinu hranice s Bulharskem. Další velmi významnou řekou v oblasti je Prut, který tvoří přirozenou hranici mezi Rumunskem a Moldavskou republikou a je dnes zároveň vnější hranicí Evropské unie.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy deníku E15 a týdeníku Euro, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Milan Peprník, Obchodní rada velvyslanectví ČR v Bukurešti.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek