Ruská ekonomika po volbě prezidenta

23. 3. 2018 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Rusové nedávno volili prezidenta. Významnějšími než tyto volby se pro další směřování tamní ekonomiky jeví možné změny ve vládě, které jsou očekávány už teď na jaře.

Loni jsme byli svědky zotavení ruského hospodářství, které se vyrovnalo jak se sankčním režimem, tak i s volatilními cenami ropy na světových trzích. Podle odhadů ruské centrální banky však nelze očekávat v následujících letech růst HDP nad úrovní 1,5–2 procent, což by ve svém důsledku znamenalo postupné snižování významu ruské ekonomiky ve světě.

Vzhledem ke klesající závislosti ruských veřejných výdajů na příjmech z exportu energetických surovin bude výhledově hlavní roli hrát ochota či neochota politického vedení ke strukturálním reformám ekonomiky.

Významnější než nedávné prezidentské volby se pro další směřování ruské ekonomiky jeví možné změny ve vládě, které jsou očekávány na jaře letošního roku. V současné době se v debatách o novém premiérovi nejčastěji skloňují dvě jména – bývalý ministr financí Alexej Kudrin a současný ministr hospodářského rozvoje Maxim Oreškin. Zatímco Kudrin tvrdí, že jediná cesta k růstu vede skrze razantní strukturální reformy, Oreškin je ve svém přístupu zastáncem gradualismu (postupných reforem).

Bez ohledu na to, jaké změny ruské vlády bude nově zvolený prezident iniciovat, v podstatě bude volit ze dvou možností. Buď využije nové funkční období ke změně dosavadního kurzu ekonomické politiky s cílem posílit prorůstové faktory, anebo se bude spíše snažit udržet status quo. Pro české exportéry by zřejmě byla výhodnější změna kurzu a větší otevření ekonomiky, ale jak ukázaly nedávné zkušenosti, dokážou se dobře vyrovnat i se současnými podmínkami.

Druhý nejdůležitější partner mimo EU

V letech 2015 a 2016 došlo k výraznému poklesu českého exportu do Ruské federace. Hlavní příčinou byl prudký pokles cen ropy, po kterém následoval propad kurzu rublu. Ekonomika byla zasažena recesí a v důsledku politických událostí byly na Rusko uvaleny sankce. Následovalo přijetí ruských protiopatření a upevnění protekcionistických trendů. Výpadek českého exportu dosáhl za toto dvouleté období hodnoty téměř 38 miliard korun.

Loni jsme však v souvislosti s pozitivním vývojem ruské ekonomiky zaznamenali meziroční růst českého exportu v korunovém vyjádření o 9,3 procenta. Z hlediska komodit jsou aktuálně největší položkou silniční vozidla s podílem 17 procent na úhrnu exportu a meziročním růstem 31 procent, dále elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, kancelářské stroje a zařízení k automatickému zpracování dat a stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu.

Zejména je nutné zmínit prozíravý postoj většiny českých exportérů, kteří i přes krajně nepříznivou situaci v posledních letech zůstali na ruském trhu přítomni. Nyní mohou těžit z výhod nepřerušených kontaktů. V roce 2013, kdy český export dosáhl rekordní hodnoty 116,2 miliardy korun, byla Ruská federace sedmým nejvýznamnějším exportním trhem. Podle aktuálních čísel za rok 2017 se umístila na třináctém místě.

Podíl Ruska na celkovém českém vývozu průběžně klesá, za rok 2017 to bylo 1,9 procenta. Přesto však je Rusko naším druhým nejdůležitějším obchodním partnerem mimo země Evropské unie. Česko aktivně pracuje na diverzifikaci exportu a má zájem vyvažovat silnou obchodní vazbu na země EU. Proto je pro nás Ruská federace stále zajímavým partnerem v oblasti dvoustranných obchodních a ekonomických vztahů.

Na podporu českého exportu pracuje v Ruské federaci síť institucí a organizací. Jde o ekonomické úseky tří zastupitelských úřadů a působení tří zahraničních kanceláří CzechTradu v Moskvě, Petrohradu a Jekatěrinburgu, Česká centra – Český dům a kanceláře CzechTourismu v Moskvě a Jekatěrinburgu. I přes stávající omezení lze využít exportního financování České exportní banky a pojištění nabízeného společností EGAP.

Otevírání dveří pro podnikatele

Nejvýznamnějšími událostmi ekonomické spolupráce roku 2017 byly konání 10. zasedání Česko‐ruské mezivládní komise ve dnech 29. – 30. května v Moskvě a zejména pak oficiální návštěva prezidenta Miloše Zenama v Ruské federaci ve dnech 20. – 24. listopadu. Ta měla výraznou ekonomickou dimenzi, která byla posílena účastí ministra průmyslu a obchodu v české delegaci a rozsáhlou podnikatelskou misí 132 firem. Při těchto příležitostech ministr průmyslu a obchodu upozornil kromě pozitivních stránek spolupráce na problematické body. Hlavně jde o potíže při uplatňování právních předpisů v souvislosti s lokalizací výroby.

V rámci působnosti Česko‐ruské mezivládní komise pracuje deset oborových a šest regionálních skupin, například Petrohrad, Sverdlovská oblast a Tatarstán. Rozvoji spolupráce na regionální úrovni je věnována mimořádná pozornost české i ruské strany. Výhodou spolupráce s ruskými regiony je jejich větší autonomie v rozhodování, jednodušší přístup k vedoucím představitelům a vlastní rozpočet s jasnými prioritami. Spolupráce na regionální úrovni přináší rovněž větší šance pro malé a střední podniky.

Často se rozvíjejí i vztahy na úrovni region-region, tj. z českého pohledu na úrovni krajů. Velmi aktivně si počínají v tomto směru například Jihočeský, Jihomoravský či Zlínský kraj. Výrazně aktivní jsou i podnikatelské reprezentace, které navazují nebo udržují čilé kontakty se svými protějšky v Ruské federaci. Buď samostatně organizují podnikatelské mise, nebo se podílejí na organizaci doprovodných misí.

Intenzivní program proexportních aktivit

V roce 2018 je opět připraven bohatý program aktivit v rámci česko‐ruských obchodních vztahů. Ten obsahuje nejen plánované zasedání mezivládní komise, ale i zasedání čtyř oborových a šesti regionálních pracovních skupin, čtyři výjezdní akce a stejný počet incomingových aktivit v relaci region-region, devět projektů na podporu ekonomické diplomacie, podporu českých účastí na deseti veletrzích a výstavách na území Ruské federace a dvanáct akcí typu odborných seminářů, fór a meeting pointů.

Z uvedených údajů vyplývá, že Ruská federace je složitým exportním teritoriem. Administrativní omezení daná geopolitickým vývojem či uplatňování izolacionistických a protekcionistických praktik na tomto trhu jsou neoddiskutovatelnými fakty. Je ovšem rovněž faktem, že na ně aktuálně narážejí exportéři téměř na všech velkých národních trzích. Rusko nyní může nabídnout – na rozdíl od předchozích let – bonus mírného růstu. Lze očekávat, že pro dovozy pokročilých technologií a produkce přinášející vysokou přidanou hodnotu zde budou stále otevřené dveře.

Převzato z časopisu Český exportér, přílohy Hospodářských novin a týdeníku Ekonom, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou CzechTrade. Autor článku: Václav Lídl (lidl@mpo.cz), Vladimír Kyncl (kynclv@mpo.cz), odbor zahraničně ekonomických politik I, MPO. Foto: Lukáš Bíba, František Vlček.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek