Ruské firmy budou v Česku krachovat

4. 3. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Prodávat se budou společnosti zabývající se zpracováním ropy či vlastnící čerpací stanice.

Tuzemské firmy v Rusku prakticky neuzavírají nové obchody. Problémem je nejistota do budoucna a vůbec víra v ruský trh, říká Petr Kališ, vedoucí partner advokátní kanceláře CHSH Kališ & Partners. Kališ dlouhodobě spolupracuje s ruskými firmami i tamními kancelářemi.Petr Kališ

Jaký dopad má současná situace v Rusku na obchody tuzemských firem?
Pro naše klienty jsme přestali být schopni zajišťovat to, co vždycky běželo. Jinými slovy je nyní nabouráno to, že někdo chce koupit, jiný prodat. Za nabouráním jsou zaprvé sankce, které se však jako na běžícím pásu obcházejí. Druhým faktorem je nestabilní ruská měna, která fakticky znemožňuje obchody. Rusko má nyní nepsané pravidlo, kdy se musejí všechny obchody zasmluvňovat v rublech, přičemž při nynější kolísavosti měny nejsou české ani zahraniční firmy schopny toto riziko akceptovat. Fakticky to vede k takzvaným příčným barterům (výměnným obchodům – pozn. red). Aby byla transakce jistá, je třeba se „pověsit“ na protiobchod. Jedno zboží jde do Ruska, jiné z Ruska. Zajištění jde fakticky „křížově“.

Jak probíhá to obcházení sankcí, které jste zmínil?
Fakticky tak, že se obchoduje přes Bělorusko nebo přes Kazachstán. Je to normální přeprodej zboží. Je to ozkoušená věc, která fungovala celosvětově už dříve. Než na to přišli Češi, fungovalo to už v Německu, nyní se to aplikuje v Rusku. Dělá se to, i když většina zboží pod sankcemi není. Ale je jednodušší zobchodovat zboží s Kazachstánem nebo Běloruskem, než aby se procházelo tradiční cestou, kde se přezkoumává, jestli zboží je pod sankcemi.

Slabší vývoz do Ruska byl za loňský rok mohutně vykompenzován zvýšením vývozu do Evropské unie. Jak se nyní české firmy v Rusku chovají?
Firmy vyčkávají. Dobíhají některé obchody. Nové obchody se prakticky neuzavírají. Je problém v nejistotě do budoucna a vůbec ve víře v trh. Pokud máte velkou smlouvu, do které máte investovat hodně peněz, rozmyslíte si to.

Stává se například, že by ruský partner přestal platit?
To se děje bohužel stále častěji. Situace v Rusku vede k sérii právních sporů a insolvencí. V tuzemsku bude přibývat insolvencí českých firem s ruskými vlastníky a firem s významnými zákazníky z Ruska. Spousta i středně velkých firem je napojená přímo či nepřímo na ruský státní rozpočet. Jedná se třeba o firmu Chladicí věže Praha, ale je jich víc. Jde o firmy s ruským majitelem, které působí v Česku. Týká se to hlavně energetiky, kde bude problémů více, protože státní rozpočet Ruska byl sestaven na určitou cenu ropy, která klesla, takže se ořezává. Řada těch firem byla zvyklá žít v systému podobném tomu, jak jsme ho znali z RVHP (Rady vzájemné hospodářské pomoci), kdy zakázky byly za určité ceny a díky tomu, že měla ruského majitele, tak zakázka byla – nazvěme to – podporovaná. Teď už na to ale není tolik prostředků.

Kterých oborů se to týká, například energetiky?
Ano. K tomu je třeba přičíst, že spousta firem ovládaných Rusy čekala na dokončení tendru na dostavbu jaderné elektrárny Temelín. Těch se to může hodně týkat. Důležitým trhem bylo Rusko i pro firmy z bývalé Škody Plzeň či ostravského regionu. Tyto české „molochy“ byly hodně závislé na ruských zakázkách. Je otázka, jak se vypořádají s tím, že ruští zákazníci zmizejí. Současně je to rána pro stavební firmy, v Rusku je například Metrostav, PSJ nebo OHL ŽS.

Oživil se v Česku – i kvůli nestabilní situaci v Rusku – trh fúzí a akvizic?
Obecně je v Česku trh fúzí a akvizic na vzestupu. Dělali jsme řadu transakcí ve finančnictví. Týkaly se poskytovatelů finančních služeb. V okolních zemích se transakce týkají bank. V tuzemsku se to týká významných finančních hráčů, kteří spadají pod dohled České národní banky. Jsou to třeba obchodníci s cennými papíry či leasingové firmy. Pokud jde o nemovitosti, řešili jsme refinancování úvěrů. Dále se chystá přeprodej větších developerských aktiv mezi mezinárodními hráči. Jsou to obchodní a kancelářské projekty v Praze, které ale patří zahraničním investorům. Pokračovat budou také transakce firem zabývajících se zpracováním ropy či vlastnících čerpací stanice. l

Převzato z časopisu Euro
Autor článku: Jiří Zatlouka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek