Rusko-turecké vztahy z pohledu zemědělství

10. 5. 2017

  • Země: RU - Rusko
  • Datum zveřejnění: 10.05.2017

Sestřelení letadla vyvolalo ostrou reakci na ruské straně a jeho důsledky vyústily ve vzájemnou „obchodní válku“, která se kromě pozastavení spolupráce v energetice, cestovním ruchu atd. týkala také zemědělství. Tento rozpor měl ve všech oblastech negativní vliv na obě země. V případě zemědělství bylo Turecko do té doby jedním z nejdůležitějších vývozců zemědělských a potravinářských produktů do Ruska, poté co na západní země byly uvaleny ruské protisankce.

Od 1. ledna 2016 tak ani Turecko nemohlo vyvážet své ovoce, zeleninu, maso a další potraviny do Ruska. Reakce Turecka přišla v polovině března 2017, kdy Rusko nebylo zařazeno mezi země, které mohou do Turecka vyvážet své produkty bezcelně, což Rusko pocítilo hlavně při exportu pšenice a rostlinného oleje. Tato obchodní válka ovlivnila potravinový trh obou zemí. Nyní obě strany očekávají, že se vztahy urovnají a dostanou do podoby před konfliktem. Dokonce se uvažuje o uzavření dohody o zóně volného obchodu.

Negativní důsledky na obou stranách

Turecko bylo do zavedení zákazu jedním z nejvýznamnějších exportérů ovoce, zeleniny, masa a řezaných květin do Ruska a profitovalo na potravinových protisankcích Ruska vůči EU a dalším zemím. Ruský zákaz dovozu tak negativně ovlivnil především turecké farmáře. Na druhou stranu, Turecko sice potrestalo Rusko zavedením cel na vývoz obilí z Ruska, ale pokud by tato situace přetrvávala, mohl by mít negativní dopad i na turecké zpracovatele, kteří jsou ze 70 – 75 % závislí na ruských dodávkách obilí.

Ruský trh v době zákazu přišel o významného dodavatele ovoce a zeleniny. Především se jednalo o ty druhy, které ruští farmáři mohou sotva vypěstovat sami. V Rusku se zvýšily ceny zeleniny, citrusových plodů a dalšího ovoce. Turecko bylo pro Rusko druhý největší odběratel pšenice a rostlinného oleje a zavedení cel znamenalo velký problém pro ruské exportéry. Vzhledem k dobré úrodě, posilujícímu rublu a nízkým cenám obilí by ztráta významného tureckého trhu byla pro Rusko velmi citelná.

Vše je urovnáno, až na rajčata

Jediná položka, na kterou se však po vzájemné dohodě bude i nadále vztahovat zákaz vývozu z Turecka do Ruska, jsou rajčata. Ruský prezident tento krok odůvodnil tím, že v posledních letech investovali velké množství financí do zakládání skleníků a podpory domácí produkce rajčat a dalších druhů zeleniny (pozn. asi 150 mld. rublů, z čehož 30 mld. rublů byly státní dotace). V případě, že by turecká rajčata měla otevřené dveře do Ruska, zničilo by to veškeré domácí snahy, protože ty ruské jim nemohou alespoň zatím konkurovat cenou (a často kvalitou). Zákaz dovozu může trvat i dalších 3-5 let, protože doba návratnosti investic do skleníků je dlouhá a teprve v roce 2020 Rusko očekává 90 % soběstačnost v pěstování rajčat.

V roce 2013 vyvezlo Turecko do Ruska rajčata v hodnotě 450 mil. USD, v roce 2014 v hodnotě 436 mil. USD a do Ruska tak šlo celkem 60 % tureckých rajčat. V roce 2012 bylo pouze 17 % rajčat na ruském trhu domácí produkce, aktuálně je to díky vyřazení tureckých dodavatelů asi 40 – 45 %.

 

Nikola Hrušková, zemědělská diplomatka, Zastupitelský úřad Moskva

Tisknout Vaše hodnocení: