Rusko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

21. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Moskvě (Ruská federace)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Způsob využití distribučních a prodejních kanálů závisí na komoditě, strategii firmy a na délce jejího působení na ruském trhu. Distribuční síť v RF se zásadně neliší od evropských zvyklostí. Na ruském trhu fungují velká distribuční centra, sítě velkoobchodů, supermarketů apod.

V mnoha sektorech, např. ve strojírenství, se obchody realizují často na základě tradičních a osobních vazeb. Hodně zástupců českých firem pracuje s klienty z dob svého předchozího působení (náhradní díly k již dříve prodaným strojům a nové kontrakty získané na základě dobrých zkušeností s českým zbožím). Přesto je nutno počítat s velkou konkurencí, zejména ze strany čínského a německého strojírenského průmyslu.

Nejobvyklejší způsob vstupu na ruský trh je vyhledání zájemce o zboží či služby, resp. zájemce o zastupování, distribuci (výhradní / nevýhradní), obecně o spolupráci, od které však ruskáý partner obvykle očekává jednostranné výhody. Místní trh se dá jen obtížně zpracovávat na dálku. Kvůli nutnosti poskytovat nezbytný rozsah služeb, které lze těžko zajistit ze zahraničí, je tudíž téměř nezbytné mít silnou vlastní (dceřinou společnost nebo reprezentaci), resp. zprostředkované zastoupení (ruská fyzická nebo právnická osoba), které plnohodnotně prosazuje firmu na trhu a jedná aktivně dle požadavků trhu a aktuální situace.

K prosazování českého zboží v ruských regionech pomáhají mj. proexportní akce MZV ČR, MPO ČR, MZe ČR a MMR ČR nebo Hospodářské komory ČR a agentury CzechTrade. Četné podnikatelské mise do ruských regionů pořádaném Velvyslanectvím ČR v Moskvě mají své nezastupitelné místo při rozvíjení regionální spolupráce, tj. při „otevírání dveří“ českým výrobcům a exportérům.

Kromě toho Velvyslanectví ČR v Moskvě společně s Business Centrem Českého domu v Moskvě pravidelně organizuje prezentace českých i ruských firem a regionů ČR i RF, umožňující českým podnikatelům získat aktuální informace o podnikatelském prostředí a investičních plánech v jednotlivých regionech včetně navázání přímých pracovních kontaktů se zástupci exekutivy a podnikatelských kruhů těchto regionů.

V Moskvě, Sankt Petěrburgu a Jekatěrinburgu působí zastoupení státní agentury pro podporu exportu CzechTrade (http://www.czechtrade.cz/czechtrade-svet/evropa/rusko/), jejíž zástupci poskytují na základě konkrétních požadavků firem asistenční služby, konzultace v oblasti podnikání, založení firmy, případně provádějí marketingový průzkum trhu, dále mohou vyhledat vhodné obchodní partnery a případně ověřit jejich zájem o nabízený produkt. CzechTrade se dále mimo jiné zaměřuje na ekonomickou prezentaci se státní podporou na vybraných výstavních akcích nezařazených do kategorie oficiálních účastí.

MZV ČR v roce 2015 také zprovoznilo Klientské centrum pro export (http://www.businessinfo.cz/cs/zahranicni-obchod-eu/klientske-centrum-pro-export/sluzby.html) a připravilo katalog exportních služeb, které poskytuje českým firmám ve všech teritoriích působnosti českých zastupitelských úřadů. Jednotlivé české firmy se tak mohou obracet na velvyslanectví s dotazy týkajícími se například vstupní exportní konzultace a přípravy jednání v dané zemi, vyhodnocení aktuální ekonomické situace v daném teritoriu, či pomoci při zprostředkování kontaktů či získání informací od místních státních či regionálních úřadů a institucí a asistence při jednání s nimi.

Od počátku roku 2016 působí na ZÚ Moskva také zemědělská diplomatka, která poskytuje další informace a pomoc firmám působícím v zemědělském a potravinářském sektoru (včetně příslušných strojírenských a technologických oblastí).

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Regulace aktivit v oblasti vnějších ekonomických vztahů na ruském trhu včetně dovozních podmínek jsou definovány Celním zákoníkem a dalšími normativními akty vydávanými Federální celní službou (FTS) Ruska. V praxi však současně platí nebo jsou připravovány legislativní předpisy v rámci různých integračních uskupení na postsovětském prostoru (např. Celní unie (Rusko, Bělorusko Kazachstán), Eurasijská hospodářská unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Arménie a Kyrgyzstán).

Od 1. 1. 2010 na území států Celní unie (CU) platí Jednotný celní sazebník a společná netarifní omezení dovozů. Nové znění Celního zákona bylo vydáno 16. 7. 2012 pod evid. č. 54. Celní sazby platné pro území Celní unie je možné najít také na webových stránkách Eurasijské ekonomické komise (www.eurasiancommission.org/ru/act/trade). Tento zákon se stal povinnou normou pro všechny firmy, jež působí v oblasti vnějších ekonomických vztahů. Praktický význam národních zákonných norem v dané oblasti byl tímto značně okleštěn.

Návrh nového Celního zákoníku Eurasijské hospodářské unie (EHU) vznikl k 1. 1. 2015.  V průběhu roku 2016 byl návrh nového Celního zákoníku EHU schválen představiteli členských zemí. Nová legislativní úprava celního procesu v rámci vzniklého integračního uskupení by měla platit po ukončení ratifikačního procesu v členských zemích unie (bližší informace lze nalézt na webových stránkách Eurasijské ekonomické komise (www.eurasiancommission.org). 

Další informační zdroje lze rovněž nalézt na stránkách: www.customs.ru (ruská a anglická verze) a www.tsouz.ru.

Celní zákoník CU dovoluje aplikovat následující celní režimy: 

základní celní režimy: propuštění do volného oběhu, export, mezinárodní celní tranzit, 

ekonomické celní režimy: zpracování na celním území, zpracování pro vnitřní potřebu, zpracování mimo celní území, dočasný dovoz, celní sklad, volná celní zóna (svobodný sklad), 

dokončující celní režimy: reimport, reexport, zničení, zřeknutí se ve prospěch státu,

zvláštní celní režimy: dočasný vývoz, bezcelní prodej, jiné zvláštní celní režimy. 

Dokumentace: při celním odbavení dováženého zboží je nutno vedle základních dokladů (dodací list a faktura – zajišťuje odesílatel a celní deklarace - zajišťuje příjemce) předložit celnímu úřadu další doklady:

  • obchodní smlouvu;
  • průvodní list obchodního případu, tzv. “pasport sdělki” – nástroj kontroly státu proti nelegálnímu vývozu peněz;
  • certifikát shody potvrzující soulad produkce a služeb s požadavky státních standardů. Certifikáty vydává Gosstandart RF, v ČR vydávají tento certifikát orgány akreditované v systému GOST R – organizace GOST v Evropě. Informačně-certifikační středisko Gosstandartu v Praze, Petržílkova 29/2514, P.O. BOX 185, 158 00 Praha 58, tel./fax: +420 251 612 654, +420 251 613 597;
  • další certifikáty, jako fytocertifikát – u některých druhů zboží živočišného a rostlinného původu, hygienický certifikát – pro všechny výrobky určené pro děti (obuv, oděvy, kočárky, hračky, dětský nábytek), bezpečnostní certifikát u některých druhů elektroniky apod. 

Pro zdárné zajištění celního odbavení zboží se doporučuje každý obchodní případ detailně projednat s příjemcem zboží a s příslušným celním úřadem, resp. celním brokerem.           

V případě potřeby získání doplňujících údajů a informací lze kontaktovat FTS (Feděralnaja tamožnaja služba) RF na telefonním čísle: + 7 499 449 72 05, +7 499 449 83 83. 

Informaci o clech podává rovněž organizace “Rostamožinform”, tel.+7 499 975 44 54, fax +7 495 265 99 51 nebo také specializovaná konzultační firma CustomRus: tel. +7 495 7974381. Konzultaci lze získat také na příslušném celním výboru Asociace evropského byznysu v Moskvě (AEB - www.aebrus.ru).

Další poplatky a opatření při dovozu zboží:

  • poplatky za vydání licencí;
  • poplatky za vydání kvalifikačního osvědčení odborníka pro celní řízení;
  • celní poplatky za celní řízení – za celní řízení v souvislosti se zbožím se vybírají celní poplatky v měně RF ve výši 0,1% celní hodnoty;
  • celní poplatky za uskladnění zboží;
  • celní poplatky za celní doprovod zboží;
  • poplatky za informace a konzultace;
  • poplatek za předběžné rozhodnutí;
  • dovozní depozita;
  • zálohové platby;
  • markování zboží - vztahuje se především na alkoholické nápoje (kromě piva), které musí být povinně opatřeny speciálními akcízními známkami;
  • popis v ruském jazyce, v souladu se Zákonem o ochraně práv spotřebitelů je povinný pro všechny potravinářské i nepotravinářské výrobky;
  • čárový kód. 

Ochrana domácího trhu

Rusko patří mezi země s největší ochranou domácího trhu. Podle některých odhadů se na ochranářských opatřeních skupiny zemí tzv. G-20 Rusko podílí až jednou třetinou.           

V RF je aplikována následující celní ochrana: 

Zvláštní ochranářská opatření

Uvedená opatření se mohou přijímat v případech, že objemy dovozů určité produkce ohrožují domácí výrobu. Kroky podobného charakteru se přijímají na nediskriminačním základě a nezávisle od země původu zboží. V případě jejich zavedení se daná opatření vztahují na příslušné zboží, jež se dováží do celního prostoru CU, resp. Eurasijské hospodářské unie z třetích zemí. Od 1. 1. 2015 se vznikem tzv. Eurasijské hospodářské unie platí v jejím rámci jednotná opatření na ochranu vnitřního trhu (bližší informace lze nalézt na stránkách www.eurasiancommission.org. Příslušná ochranářská opatření sice vycházejí z norem WTO, ale s jejich uplatňováním v praxi jsou v některých případech určité problémy (viz níže). Konkrétní výčet opatření je uveden v protokolu  č. 8 "O užití zvláštních ochranářských opatření vůči třetím zemím, který je součástí Dohody o Eurasijské hospodářské unii ze dne 29. 5. 2014. 

Ochranou vnitřního trhu Eurasijské hospodářské unie se zabývá oddělení ochrany vnitřního trhu Eurasijské ekonomické komise (mail: tradedefence@eecommission.org, www.eurasiancommission.org). Na příslušných stránkách lze nalézt i Jednotný seznam zbožových položek, jež jsou zakázány či omezeny při dovozu/vývozu v rámci Eurasijské hospodářské unie. 

Antidumpingová a kompenzační opatření

Na rozdíl od zvláštních opatření se tyto aplikují na selektivním základě, resp. ve vztahu ke zboží ze zemí, jejichž exportéři realizují  dodávky do celního prostoru Celní unie za podmínek dumpingu nebo státní subvencí při vývozu, dopravě či výrobě daného zboží.

Fytosanitární/veterinární předpisy, certifikace

Další skupinu ochranářských opatření tvoří i předpisy v oblasti fytosanitárních, veterinárních předpisů, technických reglementů, certifikací apod. Tato skupina opatření v mnohých případech komplikuje přístup zboží na ruský trh včetně produkce z ČR.

Celní sazby 

dovozní clo (sazba se stanoví): v % z celní hodnoty dováženého zboží, taxativně na měrnou jednotku zboží, kombinací obou variant,         

zvláštní clo: speciální clo, antidumpingové clo, kompenzační clo          

sezónní clo: slouží k operativní regulaci dovozu či vývozu (max. na 6 měsíců)

Další nástroje

  • daň z přidané hodnoty (DPH);
  • spotřební daň, tzv. “akcíz”, je stanoven v procentech z celní hodnoty, nebo v závislosti na množství, obsahu čistého lihu, popř. podle obsahu válců u osobních automobilů. Touto daní je zatíženo 10 druhů zboží (líh, alkoholické výrobky, pivo, produkce tabákového průmyslu, klenoty, automobily, nafta, motorový benzín, motorové oleje), suroviny (ropa, plyn) a některé obchodní operace (Daňový kodex);
  • dovozní kvóty;
  • dovozní licence. 

Rusko a WTO

Dne 23. 8. 2012  Rusko oficiálně završilo přístupový proces a stalo se 156. členem Světové obchodní organizace (WTO). V průběhu následujících se očekávala liberalizace přístupu na ruský trh. Nicméně, jak ukazuje současná praxe, jsou ruskou stranou stále poměrně často využívána ochranářská opatření.

Spory v rámci Světové obchodní organizace (WTO)

V průběhu roku 2017 se v rámci panelů WTO řešily některé již dříve vzniklé obchodní spory mezi Ruskem a EU (4 ze strany EU a 4 ze strany RF).  V praxi jde o spory ve věci recyklačních poplatků na automobily, dovozy některých výrobků zemědělského charakteru (živá prasata, vepřové maso a některé masné výrobky, antidumpingová cla na vybranou chemickou a hutní produkci a spory týkající se energetického balíčku EU, celního zatížení dovozů papírenské produkce, chladniček a palmového oleje a cel na osobní automobily.  Navíc v reakci na ruská opatření navrhla ukrajinská strana zavést spor s RF v oblasti údajného porušení pravidel WTO při tranzitu ukrajinského zboží přes ruské území. Počátkem roku 2017 příslušné orgány WTO rozhodly o porušení pravidel ze strany Ruska ve věci uvedených sporů týkajících se zákazu dovozu vepřového masa a antidumpingových cel na osobní automobily.

TIR karnety

V roce 2017 ruská strana začala komplikovat uvolňování celních bariér a omezení v oblasti potvrzování knížek karnet TIR. Systém spolupráce mezi federální celní službou RF a sdružením v oblasti automobilové dopravy tzv. ASMAP v praxi více méně funguje.

Vliv sankcí

V roce 2017 Rusko pokračovalo v selektivním uplatňování zpřísněného celního režimu a příslušných omezení nákladní dopravy v tranzitu ukrajinského zboží přes území RF. Od 1. 1. 2016 zakázala RF dovoz řady výrobků z Ukrajiny především potravinářského charakteru. Celkově se vliv ukrajinských událostí a následných opatření v ekonomické sféře projevil v pětinásobném poklesu vzájemného obchodu oproti r. 2013.

Vliv dohody DCFTA mezi Ukrajinou a EU

Novým fenoménem, který ovlivňuje režim dovozu se stalo pozastavení ruskou stranou od 1. 1. 2016 Dohody o zóně volného obchodu v rámci SNS ve vztahu k Ukrajině v reakci na platnost dohody DCFTA (Deep and Comprehensive Free Trade Agreement), která byla uzavřena mezi Ukrajinou a EU. Implikace tohoto kroku se projevila v uplatnění režimu tzv. MFN (Most Favoured Nation) vůči Ukrajině, resp. zvýšení celních sazeb, posílení administrativních kontrol a celkové snížení objemu dovozu z Ukrajiny.

Státní zakázky

V roce 2017 dále pokračoval proces příslušných omezení pro zahraniční subjekty v oblasti státních a veřejných zakázek (viz Kapitola 6.6 Trh veřejných zakázek).

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční firma může v RF podnikat prostřednictvím účasti v ruské právnické osobě jako

  • společnost s ručením omezeným (OOO – obščestvo s ograničennoj otvětsvěnnostju)
  • uzavřená akciová společnost (ZAO – zakrytoje akcioněrnoje obščestvo)
  • otevřená akciová společnost (OAO – otkrytoje akcioněrnoje obščestvo)

nebo jako pobočka „filial“ (branch, subsidiary office) či zastoupení firmy „predstavitělstvo“ (representative office). Zahraniční investor, fyzická osoba, může rovněž podnikat jako živnostník. 

Při založení firmy v RF může být vhodné využít služeb právních kanceláří (v Moskvě působí i pobočky českých právních kanceláří, které se mimo jiné specializují i na tuto problematiku). Od 1. 1. 2015 přešla pravomoc akreditovat pobočky a reprezentační kanceláře, jakož i pravomoc vést jejich rejstřík z Obchodní a průmyslové komory RF, resp. ze Státní registrační komory při Ministerstvu spravedlnosti RF, na Federální daňovou službu. Příslušný k výkonu této pravomoci je určen 47. inspektorát Federální daňové služby (daňový inspektorát). Tyto služby jsou zpoplatněny.

V jednotném státním registru daňových poplatníků, který je zveřejněn na internetových stránkách Federální daňové správy (www.nalog.ru) je možné vyhledávat podle názvu firmy nebo podle registračního čísla. Ve srovnání s internetovou verzí českého rejstříku jsou však tyto informace velmi omezené.

Mimořádné podmínky a pomoc při zakládání zastoupení českých firem v Moskvě poskytuje Český dům Moskva, který může poskytnout nejen kanceláře, ale i byty pro začínající obchodní zástupce a je připraven pomoci s vyřízením potřebné administrativy.

Kontakt: ředitel Českého domu v Moskvě
https://cesky-dum.czechcentres.cz/cs 
mail: ceskydum@czech.cz
Tel: +7 495 787 78 54 / 55
Fax: +7 499 251 32 27

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Náklady na reklamu v ruských hromadných sdělovacích prostředcích (HSP) jsou vysoké, proto české firmy tento způsob propagace příliš nevyužívají. Vzhledem k převažujícímu profilu českých obchodních zastoupení (převážně dodavatelé výrobků strojírenského, metalurgického, elektrotechnického průmyslu) není ani reklama v HSP pro tento druh zboží typická. Na moskevských ulicích lze vidět billboardy propagující česká piva (někdy bohužel i čistě ruská piva, která se za česká jen vydávají) či automobily Škoda, dále pak některé druhy potravin s českou značkou rovněž licenčně vyráběné v RF. Některé firmy využívají služeb odborných periodik, které jsou zaměřeny na konkrétní segment trhu a umožňují oslovit konkrétní skupinu potenciálních zákazníků a partnerů přímo v oboru.  Je možné samostatně nebo s pomocí specializovaných soukromých nebo státních organizací uspořádat vlastní prezentace. Na významu nabývá reklama prostřednictvím internetu. 

Efektivní reklamou je účast českých firem na specializovaných mezinárodních a regionálních výstavách i veletrzích. Místní výstavy a veletrhy pořádané s mezinárodní účastí dosáhly v posledních letech poměrně vysoké úrovně. Na renomovaných výstavních akcích lze vidět nejnovější výrobky a technologie firem z celého světa. Je však žádoucí akceptovat místní zvyklosti, čímž je míněna zejména komunikace s potenciálními místními zákazníky v ruském jazyce, katalogy a další propagační materiály by měly být rovněž v ruštině.

Účasti firem na výstavách či veletrzích v rámci tzv. Oficiální účasti ČR (akce s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a některých dalších ministerstev, kdy je zúčastněným firmám poskytován příspěvek na výstavní plochu) nebo Společné účasti na Specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí – SVV (osobní účast firem na zahraničních veletrzích s využitím finanční podpory z evropských strukturálních fondů) jsou jednou z forem státní podpory exportu. Přehled těchto marketingových akcí na příslušný rok je publikován na internetových stránkách příslušných ministerstev a vládní agentury CzechTrade.

České firmy, které mají zájem o provedení individuálních nebo skupinových prezentací nebo průzkumu trhu na území RF, se mohou obrátit se svými požadavky na CzechTrade, případně na některou z mnoha soukromých marketingových a poradenských agentur realizujících projekty na zakázku dle přání zákazníka. 

Významné veletrhy a výstavy v Ruské federaci v letech 2018–2019:

  • Ugol & Mining (těžba a dobývání), 5. – 8. 6. 2018, Novokuzněck
  • Innoprom (strojírenství): 9. – 12. 7. 2018, Jekatěrinburg
  • Otdych (cestovní ruch): 11. – 13. 9. 2018, Moskva
  • Zolotaya Oseň (zemědělství): 10. – 13. 10. 2018, Moskva
  • Petrohradské plynárenské fórum (plynárenství): 2. – 5. 10. 2018, Sankt Petěrburg
  • ProdExpo (potravinářství): 11. – 15. 2. 2019, Moskva
  • MITT (cestovní ruch): 12. – 14. 3. 2019, Moskva
  • Ecology of the big city (ekologie): březen 2019, Sankt Petěrburg
  • Něftěgaz (ropa a plyn): 15. – 18. 4. 2019, Moskva
  • Energetika a elektrotechnika (energetika): duben 2019, Sankt Petěrburg
  • Pivo 2017 (pivo): květen 2019, Soči
  • Metalloobrabotka (strojírenství): květen 2019, Moskva
  • Atomexpo (jaderná energetika) 19. 6. – 20. 6, Moskva
  • MAKS (letectví): červenec 2019, Moskva

Bližší informace k účastem na výstavách a veletrzích v RF (se státním příspěvkem) jsou zveřejňovány na informačním portálu MPO ČR: http://www.mpo.cz/cz/kalendar-udalosti.html 

Přehled výstav a veletrhů pořádaných v RF, vč. podrobných informací o jejich věcném zaměření lze najít na ruském internetu, např. na: www.allexpo.ru, www.informexpo.ru, www.exponet.ru, resp. na informačních portálech jednotlivých ruských výstavních společností nebo firem – organizátorů výstav.

Přehled výstavišť v Moskvě:

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

V RF je zřízena Federální služba duševního vlastnictví, patentů a ochranných známek, oficiální zkratka „Rospatent“ (www.fips.ru), která je podřízena Ministerstvu školství a vědy RF. 

Rospatent provádí kontrolu a dohled ve sféře právní ochrany a využívání objektů duševního vlastnictví, patentů a obchodních značek a výsledků duševní činnosti, které se stanou předmětem ekonomického a občansko-právního oběhu. Rospatent je zastoupen ve Světové organizaci duševního vlastnictví (www.wipo.org).

Dne 1. ledna 2008 nabyla účinnosti 4. část ruského občanského zákoníku (OZ) týkající se zejména práv duševního vlastnictví. Do ruského právního řádu se tak poprvé dostal zákon, který uceleně stanoví podmínky ochrany práv duševního vlastnictví a sankce za jejich porušení. Zákon zavedl také státní akreditaci institucí zabývajících se ochranou práv duševního vlastnictví.

RF formálně uznává všechny hlavní mezinárodní dohody a úmluvy o ochraně duševního vlastnictví, v praxi se však často setkáváme s jejich porušováním. Jde např. o autorská práva k audio a video nosičům, oděvům apod. Místní úřady s tímto jevem bojují se střídavými úspěchy. Rusko se také snaží získat přístup k moderním technologiím, a to zejména ve strategických oblastech jako je energetika, zbrojní průmysl, IT a telekomunikace apod. Získávání těchto technologií nemusí probíhat vždy legální cestou. Zahraniční společnosti musejí také počítat s horší vymahatelností práva, zvláště v případech, kdy se dostanou do sporu s ruskou státní institucí či korporací.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Zadávání zakázek financovaných z veřejných prostředků je v Rusku regulováno dvěma zákony, především zákonem č. 44 ze dne 5. 3. 2013, jež vstoupil v platnost od 1. 1. 2014, „O kontraktním systému ve sféře státních zakázek zboží, prací a služeb pro zabezpečení státních a municipálních potřeb“, a dále zákonem č. 223 „O nákupu zboží, prací a služeb určitými druhy právnických osob ze dne 18. 7. 2011.“

Sféra veřejných zakázek a zakázek pro státní podniky v Rusku v současné době v souvislosti se zvyšující se podporou domácích výrobců, politikou tzv. náhrady dovozu a racionalizace rozpočtových zdrojů podléhá legislativním změnám a úpravám. Zahraničním firmám se tak dále komplikují možnosti působení na ruském trhu. Nicméně i přes evidentní směr podpory domácímu průmyslu Rusko bude i nadále ke svému rozvoji potřebovat zahraniční technologie.

Změny v oblasti veřejných zakázek v letech 2015–2017

Oblast veřejných zakázek je upravena federálním zákonem č. 44-FZ („Zákon o kontraktačním systému v oblasti veřejných zakázek“) ze dne 5. 4. 2013. Dne 31. 1. 2015 vláda RF přijala usnesení č. 84 týkající se opatření, resp. pravidel v oblasti další podpory tuzemských výrobců, tj. de facto zákazu dovozu vybraných položek strojírenské produkce. Toto opatření navázalo na již dříve přijaté usnesení č. 656 ze dne 14. 7. 2014. Vládním usnesením č. 102 z 30. 11. 2015 se zavedly omezení týkající se farmaceutické a zdravotnické produkce, změny k federálnímu zákonu č. 188/2015 zahrnuly softwarovou produkci a usnesení č. 832 z 22. 8. 2016 se týká vybraných potravinářských výrobků.

Celkově je v režimu veřejných zakázek zahrnuto více než řada položek  strojírenského zboží, které může být dodáváno pouze domácími firmami. Jedná se například o dopravní prostředky pro veřejné účely a stavební, těžební a komunální techniku (autobusy, trolejbusy, nákladní a osobní automobily, dopravní prostředky pro komunální účely, tramvajové vagóny, přívěsy, kontejnery apod.). Příslušné dokumenty s přesným výčtem položek lze nalézt na webových stránkách ruské vlády (www.government.ru).

Podle vyjádření ruské strany jsou v seznamech uvedeny takové položky zboží, kde existují ruské analogy či minimálně jejich vzorky. Opatření se netýká produkce z členských zemí Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Arménie, Kyrgyzstán). V praxi to znamená, že dodávky uvedeného zboží z jiných zemí nejsou v oblasti veřejných zakázek aktuálně možné.

Kromě toho se na řadu dalších položek (cca 250 druhů zboží) může vztahovat preference až do výše 15 % ceny.

Zákon č. 44 kromě jiného rozšířil možnosti výběru dodavatele, upravil pravidla plánování, auditu, monitoringu a smluvních závazků. V souladu se zákonem byla zavedena elektronická forma podpisu a elektronická forma aukcí. 

Podle zákona č. 44 jsou možné následující formy výběru dodavatele ve sféře státních zakázek:

  • Nekonkurenceschopné, resp. zakázky předem zadané jedinému účastníku
  • Konkurenceschopné, jež jsou realizovány prostřednictvím několika druhů konkursů (tendrů). V praxi se jedná o otevřené konkursy, tendry s omezenou účastí, uzavřené konkursy, tzv. dvou etapové konkursy, elektronické aukce a uzavřené aukce, nabídková a kotační řízení.

Probíhající změny a korekce týkající se zákona č. 44 spočívají také například v možnosti vyžadovat od účastníků řízení za určitých podmínek lokalizování výroby aj.

Změny v oblasti zakázek pro státní podniky v letech 2015–2017

Dne 10. 1. 2016 vstoupily v platnost na základě příslušných výnosů a usnesení vlády RF nové úpravy týkající se federálního zákona o kontraktačním systému (federálního zákona č. 223-FZ „O nákupu zboží, prací a služeb určitými druhy právnických osob“ z 18. 7. 2011 doplněného federálním zákonem č. 249-FZ „O změnách ...“ z 13. 7. 2015).

Tímto byl ustaven koordinační mechanismus zadávání zakázek pro nahrazování dovozu na nákup dováženého zařízení, prací a služeb ze zahraničí, prováděný v rámci investičních projektů s hodnotou nad 10 mld. rublů (cca 130 mil. USD) realizovaných státními firmami, resp. právnickými osobami, kde má RF podíl na základním kapitálu více než 50 %, případně u investičních projektů, které jsou realizovány v rámci státní podpory.

Koordinace zadávání zakázek je prováděna prostřednictvím tzv. vládní komise pro nahrazování dovozu. Komise „posuzuje“ možnosti náhrady dovážené produkce domácími výrobky, případně může organizovat složitější dovozní nákupy. V případě, že se daný druh výrobku nachází na seznamu, je příslušným projektům usnadněn přístup k vládním rozpočtovým prostředkům.

(Pozn.: Detailní informace k předmětné zákonné úpravě včetně obou výše uvedených seznamů lze najít na webových stránkách Vlády RF, www.government.ru).

Internetové odkazy

Návrhy aktuálních změn legislativních předpisů v uvedené oblasti je možno sledovat na portálu www.regulation.gov.ru. Příslušná aktuální usnesení vlády k dané problematice je možné monitorovat na webových stránkách ruské vlády: www.government.ru. Na federálním portále pro oblast veřejných zakázek - www.zakupki.gov.ru jsou soustředěny veškeré federální veřejné zakázky. Portál spravuje MER RF, nicméně kontrolní činnost (objednavatelů zakázek) zajišťuje Federální antimonopolní služba (FAS). Pro získání aktuálních informací na tomto portále je zapotřebí oficiální registrace. Internetové zdroje v RF nabízí kromě jiného také placené či částečně veřejné portály tendrů (např. www.rostender.ru, www.torgi.gov.ru, www.komtender.ru, www.bicotender.ru). Pro oblast vypisování tendrů přímo jednotlivými regiony RF je také užitečný portál www.regions.ru.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Přestože vymahatelnost práva se postupně zlepšuje, praxe ukazuje, že spory, které se české firmy pokoušejí řešit soudní cestou, nemusí dopadnout v jejich prospěch. Ruští partneři často maří soudní jednání, způsobují administrativní obstrukce a soudy mají tendenci přijímat rozhodnutí ve prospěch ruské strany. Z tohoto důvodu mnohé z českých firem působících na ruském trhu se snaží vkládat do kontraktu klauzuli o řešení sporu u nestranného soudu v třetí zemi. Před uzavřením kontraktu doporučujeme konzultovat zajištění obchodního či investičního projektu se specializovanou právní kanceláří. V tomto směru působí v Moskvě i pobočky několika českých právních kanceláří. 

Ruští partneři jsou zvyklí jednat „na hraně“ a nebojí se rizika soudních sporů zvláště, pokud vědí, že tento se odehraje v rámci jurisdikce ruských státních orgánů. Pokud k takovému sporu dojde, neváhají přistoupit k tvrdým opatřením vůči české straně. V případě, že se spor nevyvíjí v jejich prospěch, uchylují se k průtahům, předstírání různých skutečností a dalším „taktikám“. To případné obchodní spory velmi komplikuje. Zpravidla se tedy vyplatí důsledná prevence, tzn. zejména podrobné projednání všech potenciálně sporných skutečností v každé etapě spolupráce, důkladná analýza všech detailů uzavíraných smluv, zajištění se formou bankovních a jiných garancí atd.

Hlavní rizika místního trhu:  

  • nízká vymahatelnost práva;
  • tarifní i netarifní překážky, nestandardnost a mnohdy i neprůhlednost procesu proclívání zboží;
  • vyšší korupce na všech úrovních a téměř ve všech sférách;
  • vysoká cena za průnik na trh, většina českých firem si nemůže dovolit zpravidla předraženou reklamu;
  • ruské firmy mají tendence klást českým firmám často náročné podmínky pro dodávky (např. odkladů plateb, proclívání zboží, certifikace apod.), které finančně silní západní obchodní partneři mnohdy akceptují; obchody v Rusku nelze dělat „na dálku“, osobní přítomnost a osobní jednání s partnery jsou nutností; nízká dostupnost místních zdrojů financování, resp. obtížně splnitelné podmínky ruských bank při poskytování úvěrů; vítězí tak zpravidla ten, kdo může současně s dodávkou nabídnout partnerovi výhodné financování;
  • mnohé české firmy nedisponují dostatečným kapitálovým zázemím, aby mohly ruským partnerům dodávat zboží s odkladem platby, na leasing, na úvěr, popř. s odkladem splátek, jak je to běžné u některých západních firem;
  • v poslední době velmi zesílil tlak na lokalizaci výroby v Ruské federaci namísto dříve běžných dodávek zboží či materiálu; taková lokalizace je ale velmi finančně náročná a nese nejen ekonomická, ale i administrativní rizika.  

 

Platební podmínky a platební morálka: 

Platební styk probíhá v zásadě ve stejných intencích jako v Evropě. Specifikem spojeným s vývojem ruské ekonomiky v poslední době je značné kolísání kurzu místní národní měny – rublu. Není výjimkou, že tyto výkyvy mohou dosahovat až do výše 25 % hodnoty měny vůči euru či americkému dolaru. V období krize to může být ale až 100 %, a to ve velmi krátké době. Proto je dobré se proti těmto výkyvům zajistit, ať již standardními bankovními nástroji, anebo obchodováním přímo v zahraniční měně. To však nese určitá rizika, a to případnou platební neschopnost partnera při poklesu rublu anebo také snížení konkurenceschopnosti české produkce oproti jiným výrobkům např. z Turecka, Číny apod. 

V souvislosti s uvalením sankcí na RF za anexi Krymu v roce 2014 se velmi zhoršil přístup ruských společností k finančním zdrojům na běžném bankovním trhu. Nedostatek likvidity se projevil růstem úrokových sazeb, což prakticky znemožnilo mnoha malým a středním podnikům přístup k jakémukoliv financování. Toto, společně s prudkým poklesem kurzu rublu, způsobuje zhoršení platební morálky ruských partnerů a rovněž kladení velkého důrazu na zajištění exportního financování ze zahraničí.

V letech 2016–2017 v důsledku nízké inflace a postupného snižování klíčové sazby Centrální banky se snížily sazby komerčních bank a poptávka po úvěrech se zvýšila.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Kultura obchodního jednání 

Obchod v Rusku je postaven do značné míry na osobních vztazích, a to v pozitivním i negativním smyslu slova. Proto je velmi důležitý osobní kontakt s potenciálními partnery, který je vždy dobré navázat a udržovat s nejvyššími představiteli dané společnosti. V ruských firmách i státních institucích totiž převládá direktivní styl řízení. 

Kultura obchodního jednání, zejména v regionech, je stále směsicí evropsko-sovětského přístupu a v některých lokalitách dokonce muslimsko-orientálního přístupu. Jednání, jež bývá často komplikováno různými byrokratickými omezeními, probíhá obvykle složitě, vyžaduje trpělivost a cílevědomost. Výběr obchodního partnera z regionu s těsnými kontakty na místní administrativní orgány je obvykle klíčový pro další úspěšný postup.

Pokud se nejedná o přímou dodávku/kontrakt, ale zahraniční společnost se chce ucházet o zakázku ve veřejném výběrovém řízení, je získání ruského partnera, se kterým bude možno se hlásit do tendru a který zná dobře místní prostředí, prakticky nezbytností. Pokud transakce vyžaduje souhlas státního úředníka, pak je to on v roli „nejkvalifikovanějšího konzultanta“, kterého nelze z jednání vyloučit. Za málo pravděpodobnou lze považovat možnost uzavření dohody hned při prvním jednání. U nově nastupující generace obchodníků lze spatřovat obrat k racionalizaci, což se projevuje i ve způsobu vedení obchodního jednání. Dlouhodobé osobní kontakty založené na vzájemné důvěře podstatně snižují nebezpečí nekorektních praktik.

V Rusku se také často stává, že o vítězi některých výběrových řízení je již předem rozhodnuto. V takovém případě je dobré mít v Rusku místního obchodního partnera, který má o tendrech přehled a může svému zahraničnímu partnerovi ušetřit mnoho času i prostředků. Na druhou stranu ve výběrových řízeních, která nejsou dopředu nijak ovlivněna, vyžadují ruští zákazníci maximální kvalitu a konkurenceschopnou cenu. Tendrů se obvykle účastní i zahraniční společnosti (např. z Německa, Francie, USA, Japonska či Jižní Koreji), které nabízejí špičkovou kvalitu a nejnovější technologie. Není možné předpokládat, že společnost, která se nedokáže prosadit na domácím českém, či západoevropském trhu, uplatní své výrobky v Rusku. Nároky na kvalitu jsou totiž v Ruské federaci velmi vysoké. 

Vedoucí delegace z ruské strany, který jednání zahajuje a zpravidla vede, disponuje vysokou formální autoritou. Členové jeho doprovodu se do diskuse zapojují většinou jen na jeho přímou výzvu. Z tohoto důvodu není příliš vhodné se obracet přímo na podřízené a vedoucího obcházet či dokonce ignorovat. Respektování hierarchie ruských protějšků přispívá do značné míry ke zdárnému průběhu jednání. Jednací styl takové autority je často veden v duchu „vítězství-prohra“, ačkoliv navenek je kladen důraz na „vzájemnou“ výhodnost transakce. 

Při obchodních jednáních se nedoporučuje vyvíjet nátlak na partnera, ale ponechat mu čas (ruská mentalita má jiné vnímání prostoru a času). Dohody bývají zachyceny písemně, ústní ujednání nemají stejnou váhu – na rozdíl od některých evropských zemí. Projevy nesouhlasu se zpravidla vyjadřují přímo s patřičným vysvětlením, resp. omluvou. Během jednání je možné se setkat s hlasitým a emotivním vystoupením či dokonce pohrůžkami včetně arogance a tvrdých slov. Ruští partneři také s oblibou využívají tzv. taktiku „cukru a biče“, kdy jsou schopní se na jedné straně uchylovat až k výhružkám (např. ukončení veškerých jednání) a na straně druhé mohou partnera zahrnout všemožnými sliby. Vždy je proto dobré soustředit se na garance takových slibů (kvality, ceny, času dodávky). 

Dále je dobré mít na paměti, že v Rusku existují odlišné technické i jiné normy a standardy výrobků než v EU. Tyto normy jsou často nekompatibilní, a proto je nutné projít před uvedením výrobku na ruský trh často administrativně náročným certifikačním procesem. 

Vedení velkých korporací a firem hovoří již dnes plynně anglicky. Nicméně pokud je to možné, je s ruskými partnery vždy lepší hovořit v ruštině. Při komunikaci se státními orgány (mimo oddělení určená pro styk se zahraničím) a u menších a středních firem je ruština prakticky nezbytností. To samé při komunikaci se státními orgány (mimo oddělení určená pro styk se zahraničím). Pokud se během jednání budou probírat technické detaily, je lepší vzít si tlumočníka. Každopádně na jednacím jazyku je třeba se předem domluvit.  

K dobré praxi patří výměna dárků (především při prvním jednání s nejvyššími představiteli firem). Jejich hodnota a pečlivost výběru je v očích partnerů jistým důkazem snahy o hloubky vztahu. Dárek je třeba mít při vhodné příležitosti vždy připravený a rozhodně by to neměla být pouze firemní propisovací tužka či zapalovač. Vhodné je např. kvalitní české sklo apod. 

Obchodně lze v RF v zásadě jednat po celý rok, s výjimkou konce roku a první poloviny ledna kalendářního roku, kdy Rusové slučují dovolenou se státními svátky. Koncem prosince je tedy třeba počítat s tím, že nejbližší obchodní jednání je možné až ve druhé polovině ledna. Je též třeba počítat s útlumem všech aktivit v první dekádě května, kdy od 1. do cca 10. května probíhají tzv. Majské prazdniky. Období letních dovolených začíná stejně jako školní prázdniny již začátkem června a kulminuje v červenci a srpnu.

Verbální i neverbální komunikace 

V Rusku (a v  rusky mluvících zemích obecně) se k předmětné záležitosti přechází postupně a preferuje se „květnatý styl“ mluvy. Rusové (zvláště příslušníci starší generace) mají rádi patos, což se při jednáních projevuje v tom, že jsou zpravidla velmi srdeční, zdvořilí (množství komplimentů), mají tendenci zveličovat, přikrášlovat, obdivovat, chválit apod. To ovšem vůbec neznamená, že musí dojít k pozitivnímu výsledku jednání. Podobné chování očekávají od partnera. Jednání s nimi proto trvá déle – rádi diskutují a polemizují, někdy se i rádi předvádějí. To však neplatí pro nejvyšší management velkých ruských firem, který naopak vyžaduje velmi věcný a konkrétní přístup při jednáních a s tím související velmi dobrou a detailní přípravu a také stručný způsob vyjadřování.

Komunikace probíhá často během „pracovních“ obědů nebo večeří. Ačkoli se říká, že stávající ruští byznysmeni již nepijí tolik vodky jako dříve, tento nápoj je stále součástí jejich kultury. Rusové jsou zvyklí na bohatě prostřený stůl a jednou otevřená láhev vodky se už nezavírá. Konzumace je doplňována množstvím přípitků (tzv. tosty), jež jsou málokdy stručné.  Hojnost přípitků při ruském stolování je známá. Nejedná se účelově o opíjení, spíše o řečnická cvičení, která vedou k navození důvěry a navázání osobního kontaktu. Přípitky je třeba si dopředu připravit. Kromě obvyklých přípitků na úspěch zamýšleného obchodu je žádoucí vyzdvihnout osobní vlastnosti partnera, nezapomenout připít na zdraví přítomných dam. Tradiční nadstandardní slovanské vztahy jsou většinou myšleny dobře a netřeba se jim vyhýbat či téma znevažovat. Galantnost vůči přítomným ženám se projevuje nejenom v komplimentech při přípitcích, nýbrž i tím, že muži na jejich počest připíjí ve stoje, zatímco „něžné pohlaví“ sedí. Po jídle se očekává poděkování.  

Ačkoli mají Rusové smysl pro humor a dokáží si dělat legraci i sami ze sebe, z Ruska i ze svých vůdců, od cizinců toto však zřídka přijmou. Obvykle nelibě nesou, pokud s kritikou ruských poměrů začne bez vyzvání cizinec, který o dané záležitosti v jejich očích „nic neví“. Přitom nehraje roli, zda je kritika oprávněná či nikoli. S kritikou by měl zkrátka začít Rus, k němuž je eventuálně možné se opatrně přidat. Zdrženlivost je v tomto případě namístě zejména při prvním setkání. Naopak bývá s povděkem kvitována poznámka typu „však u nás to není o mnoho lepší“. Je třeba vždy mít na paměti, že vlastenectví a pocit národní hrdosti je důležitou součástí myšlení téměř každého Rusa.

Oslovování příjmením hlavně při jednání s cizincem je zcela na místě, nicméně Rusové dávají přednost oslovování jménem a otčestvom (jméno po otci), které považují za méně oficiální, resp. rezervované. Takto oslovují i nejvýznamnější osoby včetně nejvyšších představitelů země. 

Význam času 

V Rusku je jiné vnímání času než ve střední Evropě. Poněkud benevolentnější vztah Rusů k času se projevuje nejen v osobní (ne)dochvilnosti, ale i v oficiálních situacích, jako je pracovní doba, úřední hodiny nebo třeba jízdní řád. 

Při obchodních jednáních není výjimkou určité zdržení. Častým důvodem bývají dopravní problémy, zejména ve velkých městech (Moskva, Sankt Petěrburg atd.). Na druhé straně se slovní spojení „dopravní špička“ stalo eufemismem pro omluvu jakékoli nedochvilnosti. Od evropských partnerů se však dochvilnost očekává, neboť v Evropě se jedná o součást kulturních tradic a obchodních zvyklostí. Při plánování termínu schůzky ve velkoměstech je proto nutné zohlednit dopravní faktor a počítat s patřičnou (cca hodinovou) časovou rezervou. 

Několik užitečných rad, které je dobré mít na paměti při jednání s ruskými partnery: 

Styl jednání:

  • Rusové preferují květnatý styl vyjadřování a jen pozvolný přechod k vlastnímu předmětu. Rádi zveličují, říkají komplimenty, diskutují a argumentují.
  • Jsou pověstní jako zdatní vyjednávači a to ve stylu vítězství-prohra.
  • V roli kupujícího nejsou příliš ochotni k ústupkům.
  • Využívají různé zpomalovací taktiky i taktiku omezené pravomoci.
  • Vznášejí doplňující požadavky a pozměňující úpravy na poslední chvíli nebo poté, co je vše dohodnuto.
  • Využívají tzv. taktiku „cukru a biče“, kdy jsou schopní se na jedné straně uchylovat až k výhružkám (např. ukončení veškerých jednání) a na straně druhé moho partnera zahrnout všemožnými sliby. Vždy je proto dobré soustředit se na garance (kvality, ceny, času dodávky).
  • Kompromis považují za slabost. Konfliktů se neobávají. 

Role hierarchie: 

  • Ve většině podniků převládá direktivní způsob řízení. Nejdůležitější osobou je tedy hlavní představený. Ten rozhoduje o chodu podniku a rovněž o všem ostatním.
  • Názor nadřízeného má mnohem větší váhu než pohled podřízeného.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Doklady

Při cestě do Ruské federace musí mít cestující u sebe:

1) cestovní pas nebo jiný cestovní doklad

2) platné ruské vízum

3) finanční prostředky na celou dobu pobytu v RF nebo doklad prokazující zajištění nákladů spojených s pobytem v RF

4) doklad o cestovním zdravotním pojištění na území RF

Víza

O ruské vízum mohou občané ČR požádat pouze na ruských velvyslanectvích a konzulátech, resp. ve vízových centrech, která pro ruské konzuláty zajišťují přijímání vízových žádostí. Vízum lze vyřídit i prostřednictvím některých cestovních kanceláří v ČR, pokud však cestující není členem zájezdu pořádaného takovou cestovní kanceláří, obstarat si takto vízum se nedoporučuje. Zejména v případě, že bude občan ubytován v soukromí, vznikají problémy při registraci, neboť jako přijímající strana je pak ve vízu uveden jiný subjekt, než jak je to ve skutečnosti. Získat ruské vízum až na hraničním přechodu není možné.  

K žádosti o vízum se přikládá voucher ruské cestovní kanceláře anebo pozvání k návštěvě RF ověřené Hlavní správou pro otázky migrace Ministerstva vnitra Ruské federace (dále „migrační služba“) anebo Ministerstvem zahraničních věcí RF. K žádosti o udělení víza RF se dále předkládá fotografie, cestovní pas nebo jiný cestovní doklad a cestovní zdravotní pojištění na celou dobu pobytu na území RF. Cestovní doklad musí být platný minimálně 6 měsíců po ukončení pobytu v RF (pokud se jedná o žádost o udělení krátkodobého víza).

Vízum má podobu štítku, který se vlepuje do pasu. Při vstupní pasové kontrole cestující obdrží do pasu razítko, na kterém je uvedeno datum příjezdu, aby bylo možné určit přesný počet dní pobytu v RF. Počet dní nesmí návštěvník RF v žádném případě překročit. Obdrží také tzv. migrační kartu, kterou je nutné mít u sebe po celou dobu pobytu a při vycestování z území RF. Bez migrační karty není např. možné se zaregistrovat v hotelu. V případě ztráty migrační karty vystaví bezplatně její duplikát místní úřad migrační služby.

Ten, kdo z území Ruské federace dále cestuje do některé ze zemí Společenství nezávislých států, musí být vybaven mnohonásobným vízem, bez něhož mu nebude umožněn návrat na území RF.

POZOR! Osobám, které se ocitnou na území RF bez víza, hrozí vysoká pokuta a budou podrobeny zdlouhavé administrativní proceduře, která nevyhnutelně skončí jejich okamžitým vyhoštěním ze země na vlastní náklady a případně zákazem vstupu do RF na 2 – 5 let.

Přesné náležitosti podání žádosti o vízum sdělí zastupitelský úřad RF, který žádost o udělení víza vyřizuje. V České republice je to:

Praha

Konzulární oddělení velvyslanectví RF, Korunovační 34, 160 00 Praha 6 - Bubeneč, tel.: +420 233 374 093, 233 371 548, fax: +420 233 371 492, e-mail: consulpraha@rambler.ru, www.czech.mid.ru úřední hodiny: po – pá, 09.00 – 12.00, Vízové centrum: ul. Prokopova 148/15, Praha 3, tel.: +420 228 880 691

Brno

Generální konzulát RF, ul. Hlinky 142 b, 603 00 Brno, tel.: +420 543 232 157, fax 543 244 429, e-mail: gkbrno@gmail.com www.brno.mid.ru úřední hodiny: 9.00 – 13.00 (Po, St, Pá)

Karlovy Vary

Generální konzulát RF, ul. Petra Velikého 18, 360 01 Karlovy Vary, tel.: +420 353 221 325, 353 221 324, +420 fax: 353 226 261, e-mail: gk-karlovy-vary@rambler.ru, úřední hodiny: 9.00 – 13.00 (Po, St, Pá).

Je třeba si před cestou zkontrolovat, na jaké období je vízum vydáno. V tomto období může cestující na území RF vstoupit a pobývat zde a v tomto období musí také území RF opustit. Pokud cestující zjistí, že z nějakého důvodu musí, resp. potřebuje na území RF zůstat i po skončení platnosti víza, na které do RF přicestoval, je třeba, aby u místní pobočky migrační služby požádal o prodloužení víza. Vízum, na kterém je v azbuce uvedeno "ОДНОКРАТНАЯ", lze použít pouze k jednomu pobytu v RF.

Omezení vstupu

Do některých územních částí Ruské federace mohou cizinci vstupovat pouze na základě zvláštního povolení, o které je třeba zažádat u místně příslušné pobočky pohraniční služby s dostatečným předstihem.  

Ohlašovací povinnost

Dne 15. 1. 2007 vstoupil v platnost zákon RF č. 109 o migrační databance cizinců a osob bez občanství v Ruské federaci, který stanoví povinnost ohlásit adresu místa pobytu na území RF. Povinnost hlásit adresu pobytu občana ČR v RF má přijímající strana. Občan ČR má povinnost mít u sebe nejpozději po uplynutí 7 pracovních dnů od příjezdu do místa ubytování doklad o tom, že adresu místa pobytu nahlásil. Adresa Pobočky migrační služby v Moskvě : ul. Pokrovka 42, Moskva (stanice metra Kitaj gorod).

V praxi nyní existují 2 režimy krátkodobého pobytu v RF (na ruské vízum):

Pobyt v ubytovacím zařízení – Ubytovacím zařízením se rozumí hotel nebo jiná organizace poskytující ubytování, například sanatorium či jiná ozdravovna, penzion, turistická chata, kempink, dětský tábor, nemocnice nebo jiná instituce zdravotní či sociální péče. Podle výkladu migrační služby RF se ubytovacím zařízením rozumí také Český dům při Velvyslanectví ČR v Moskvě. Každé ubytovací zařízení v RF je povinno zaregistrovat každého občana ČR, kterého ubytovalo, nehledě na délku jeho pobytu v RF nebo na délku jeho pobytu v tomto ubytovacím zařízení. Informaci o nástupu ubytování je ubytovací zařízení povinno předat místně příslušné pobočce migrační služby RF spolu s požadovanými doklady nejpozději do 24 hodin, ukončení ubytování je ubytovací zařízení povinno ohlásit nejpozději do 12.00 hod. následujícího dne.

Pobyt jinde než v ubytovacím zařízení – Povinnost zaregistrovat pobyt občana ČR má v tomto případě tzv. přijímající strana. Tou může být jen fyzická osoba s právem trvalého pobytu na území RF anebo právnická osoba, u které občan ČR fakticky bydlí nebo u které pracuje. Přijímající stranou nemůže být občan ČR, který v RF pobývá na vízum nebo na povolení k dlouhodobému pobytu.

Přijímající strana je povinna zaregistrovat přicestování občana ČR, který u ní bydlí nebo pracuje, pouze v případě, že pobyt v RF přesáhne 7 pracovních dnů. Pokud občan ČR přicestuje do RF na dobu méně jak 8 pracovních dnů a není ubytován v ubytovacím zařízení, nemusí být nikde registrován. Občan ČR naopak musí být zaregistrován nejpozději po uplynutí 7 pracovních dnů ode dne přicestování do místa ubytování. Během tranzitu přes území RF (například vlakem) se občan nikde registrovat nemusí. Občan ČR je povinen předložit pas s ruským vízem a migrační kartu v ubytovacím zařízení, resp. přijímající straně za účelem zaregistrování. Ubytovací zařízení, resp. přijímající strana pořídí fotokopii těchto dokladů a zároveň vyplní dvoustránkový formulář "Ohlášení o příjezdu cizince do místa ubytování".

Vyplněný ohlašovací formulář, kopii datové stránky pasu, kopii ruského víza (a kopii stránky s vyznačeným razítkem vstupu do RF, pokud není vyznačeno u ruského víza), kopii migrační karty se zřetelně vyznačeným razítkem vstupu do RF, kopii občanského průkazu osoby uvedené na ohlašovacím formuláři, a dále plnou moc, pokud příjezd občana registruje jiná osoba než uvedená na ohlašovacím formuláři, se bez poplatku podává na místně příslušné pobočce migrační služby RF. Za poplatek lze tyto doklady podat i na jakékoli ruské poště. V tom případě je třeba odevzdat uvedené doklady dvakrát - jeden zasílá pošta migrační  službě, druhý si ponechává pro případ ztráty na cestě.

Ohlašovací formulář obsahuje část, kterou při jeho přijetí pracovník migrační služby (resp. pošty) orazítkuje úředním datumovým razítkem potvrzujícím přijetí ohlášení. Tuto část formuláře pak pracovník vrátí tomu, kdo ohlášení provedl. Takto orazítkovaná část formuláře slouží jako potvrzení o splnění ohlašovací povinnosti pro případ kontroly cestovatele. Ubytovací zařízení, resp. přijímající strana, je proto povinna orazítkovanou část formuláře předat občanovi a ten je povinen ji mít u sebe až do doby vycestování z RF.

V souladu se zákonem je cestovatel povinen zaregistrovat se (být zaregistrován přijímající stranou) na každém místě kam přijede (pokud jeho celkový pobyt v RF přesáhne 7 pracovních dní). V případě, že je ubytován v ubytovacím zařízení, splní tuto povinnost nehledě na délku pobytu ubytovací zařízení.

V případě ztráty víza či jeho prodloužení je vhodné mít kontakty na zvoucí ruský subjekt, který musí požádat o vydání duplikátu víza a registrace v místě posledního pobytu cizince na území RF. Současně upozorňujeme na přísné postihy cizinců, kteří se na území RF zdržují nelegálně, či nedisponují výše uvedeným dokladem o splnění ohlašovací povinnosti po dobu pobytu v RF (v daném případě hrozí pokuta do výše 5 tisíc rublů, případně i vyhoštění).

Aby mohl návštěvník opustit území Ruské federace, musí při pohraniční kontrole předložit platné vízum.

V případě, že návštěvník překročil povolenou dobu pobytu (vztahuje se i na případ, kdy vízum ztratil nebo mu bylo ukradeno) nebo nebyl řádně registrován a odhlášen v místě pobytu, nemá právo opustit území RF, dokud situaci nenapraví přijímající strana v součinnosti s migrační službou.

Velvyslanectví ČR v Moskvě doporučuje, aby si čeští občané před cestou ověřili u zastupitelského úřadu RF v ČR, zda se podmínky přicestování a pobytu nezměnily.

Podmínky pro tranzit přes území RF:

Občané ČR, kteří cestují do třetí země a projíždějí přes území RF, jsou povinni předložit ruské tranzitní vízum.

Výjimkou je situace, kdy cestující neopustí tranzitní prostor mezinárodního letiště na území RF (toto je povinen doložit letenkou prokazující, že mu po příletu do RF navazuje let z RF do třetího státu, a dále vízem takového třetího státu, je-li potřeba). Pokud však pokračuje v cestě z jiného letiště v témže městě, např. přiletí na letiště Šeremetěvo 2 a pokračuje z letiště Domodědovo nebo Vnukovo, ruské vízum potřebuje.

Pokud občan ČR přilétá a odlétá ze stejného letiště, ale z jiného terminálu, je důležité si zjistit, zda při přechodu z jednoho terminálu na druhý opouští tranzitní prostor či nikoliv. Jestliže tranzitní prostor neopouští, vízum při pobytu do 24 hodin nepotřebuje.

Prodloužení víza v odůvodněných případech

V souladu s článkem 9 Dohody mezi Evropským společenstvím a Ruské federace o zjednodušení vydávání víz občanům Evropské unie a Ruské federace, se občanům smluvních stran, kteří z důvodu vyšší moci nemají možnost opustit území Ruské federace a členských států EU do doby uvedené v jejich vízech, časová platnost jejich víz bezplatně prodlouží na dobu potřebnou k jejich návratu do státu, ve kterém mají trvalý pobyt.

V souladu s článkem 8 citované Dohody občané ČR, kteří ztratili své doklady totožnosti, nebo jimž byly tyto doklady odcizeny v době jejich pobytu na území Ruské federace, mohou toto území opustit bez víz na základě platného dokladu totožnosti (tzv. náhradního cestovního průkazu) vystaveného konzulárními úřady České republiky v Ruské federaci. Tato skutečnost je bohužel někdy ze strany ruských letištních orgánů ignorována, především v důsledku neznalosti příslušné mezinárodní úpravy. V takové situaci, pokud nepomůže výše uvedená argumentace vyplývající z čl. 8 Dohody, doporučujeme ihned kontaktovat příslušné konzulární oddělení ČR (Moskva, Sankt Peterburg nebo Jekatěrinburg).

Bezpečnostní situace

Bezpečnostní situace v některých oblastech RF zůstává dlouhodobě problematická (Dagestán, Čečensko, Severní Osetie, Karačevo-Čerkessie, Ingušsko, Kabardino-Balkarie). Cestování do těchto oblastí může být spojeno se zvýšeným rizikem. S rizikem je spojená i cesta a pobyt v oblasti rusko – ukrajinské hranice v Rostovské oblasti, tj. hranice, která není kontrolována oficiálními ukrajinskými orgány. Doporučujeme důkladně zvážit, zda do výše uvedených regionů cestovat.

Doporučujeme před případnou cestou do RF využít systém dobrovolné registrace občanů ČR při cestě do zahraničí, tzv. systém DROZD (http://drozd.mzv.cz).

V RF je obecně zakázáno fotografovat vojenské zóny, mosty, přístavy a letiště. Po porušení tohoto zákazu většinou následuje kontrola dokladů a často i pokuta. V případě střetu s ruskou policií či jinými bezpečnostními orgány se doporučuje zachovat klid a v případě potřeby kontaktovat nejbližší zastupitelský úřad ČR.

Je třeba počítat s tím, že okrajové (venkovské) oblasti Ruska představují určité riziko. Vzdálenosti jsou značné a cizinec, který cestuje autem, může narazit na lokální kriminalitu stejně jako na korupční praktiky policistů a pohraničníků. V případě nehody a poranění není zdravotnická pomoc zdaleka vždy zaručena.

V Rusku existují rovněž případy přepadení homosexuálů a párů stejné orientace s tím, že další násilí není možno vyloučit. Ačkoliv homosexualita není v Rusku trestná, není ze strany většiny Rusů akceptovaná. Dle platné právní úpravy hrozí i cizincům za informace, veřejnou demonstraci a podporu homosexuality peněžní trest do výše 100.000,- rublů, vězení až na 15 dní a vyhoštění z Ruska.

Služby v Ruské federaci

Služby v Ruské federaci mají stoupající úroveň a zejména ve velkých městech jsou zahraniční turisté obsluhováni ve slušném standardu. Služby motoristům, a to zejména na hlavních silničních tazích jako jsou Brest - Moskva, Moskva - Ufa, Moskva – Rostov na Donu, Moskva – Kazaň, Moskva - Sankt Petěrburg, Sankt Petěrburg - Tallinn a Sankt Peterburg – Vyborg jsou na slušné úrovni. Pohonných hmot je dostatek, a to jak benzínu (i bezolovnatého), tak nafty.

Ubytování v RF a zvláště v moskevských a petrohradských hotelích je drahé a je nutno počítat s poplatkem za noc v hotelích se standardním vybavením v rozmezí cca od 100 do 300 USD.

Doprava z/na letiště: Z mezinárodního letiště Šeremetěvo, kam přilétá většina spojů z ČR, funguje provoz přímé vlakové linky Šeremetěvo – Běloruské nádraží, tzv. aeroexpressu. Jízda trvá 35 minut a cena činí 500 rublů (www.aeroexpress.ru), při internetovém nákupu či nákupu prostřednictvím aplikace mobilního telefonu 420 rublů. Přímá vlaková linka funguje i na trase letiště Domodědovo – Pavelecké nádraží a letiště Vnukovo – Kyjevské nádraží.

Taxi: V oblasti taxikářských služeb varujeme občany ČR před používáním služeb soukromých „taxikářů“ bez licence. Na letišti funguje 24 hodin denně oficiální přepážka taxi, kde se zaplatí požadovaný tarif a pracovnice přepážky sdělí typ a poznávací značku vozidla. Oficiální taxíky mají zpravidla žlutá barvu karoserie a označení taxi. Zvýšenou pozornost je třeba věnovat platbě kartou, resp. ověření, že do platebního zařízení byla taxikářem vložena správná částka.

Základní potraviny jsou v RF běžně ke koupi, doporučujeme však kupovat a konzumovat pouze balené produkty či řádně ošetřenou zeleninu a ovoce. Zásadně nedoporučujeme kupovat u prodejních stánků alkoholické nápoje. Může se jednat o pokoutně vyrobený alkohol s velmi nepříjemnými účinky na zdraví.

Městská kriminalita

Přesto, že se v ulicích velkých měst pohybuje značné množství příslušníků policie, drobná kriminalita je tu stále značně rozvinutá. Především ve večerních hodinách v méně frekventovaných čtvrtích hrozí také možnost loupežného přepadení. Doporučuje se proto zachovávat základní bezpečnostní opatření:

- nosit u sebe jen část peněz;

- valutu měnit jen v oficiálních směnárnách;

- při využití taxi služby, návštěvě restaurace či využití jiných služeb si předem zjistit ceny;

- pokud vás zastaví příslušník policie a chce vám zkontrolovat doklady, musí prokázat svou totožnost – každý příslušník musí mít na hrudi štítek s osobním číslem;

Co dělat v případě okradení?

V případě, že vám byl ukraden cestovní pas nebo jiný osobní doklad, je třeba sepsat protokol na nejbližší policejní stanici. Protokol předložíte při podání žádosti o vystavení nového nebo náhradního cestovního dokladu na konzulátu.

Drogová problematika

Doporučujeme nepřebírat žádné předměty, balíčky, zavazadla apod. od neznámých osob.

Zákony Ruské federace trestají pašování, prodej a navádění ke konzumaci drog přísnými nepodmíněnými tresty odnětí svobody.

Doprava

Osobním automobilem: Pokud řidič není majitelem automobilu, musí mít u sebe úředně ověřenou plnou moc od majitele automobilu, která musí být opatřena úředně ověřeným předkladem do ruštiny. Vzhledem ke klimatickým podmínkám a špatné údržbě silniční sítě je autodoprava často náročná a nebezpečná. Situaci ještě zhoršuje nevypočitatelné chování místních řidičů či špatné značení. Kritická je situace na silnicích města Moskvy a dalších větších měst z důvodu nepřetržitých dopravních omezení, oprav a hustoty provozu. Kontroly dopravní policie (DPS) jsou časté, pokuty za překročení rychlosti je třeba platit na místě nebo bankovním převodem. V případě nehody je třeba počítat s tím, že zásahová vozidla, odtahové služby a především lékařská pomoc se na místo autonehody dostavují s velkým zpožděním.

Vlakem: Služby na ruské železnici jsou poměrně rozvinuté a kvalitní. Vedle standardních státních vlakových souprav lze využívat rovněž dražší a komfortnější soupravy (tzv. firmennyje pojezda). Pro dopravu na kratší vzdálenosti je možné využít síť elektrických souprav (tzv. električek). Pohodlné rychlovlaky (Sapsan) jezdí na trase Moskva – Sankt Peterburg a Moskva – Nižní Novgorod.

Jízdenky na vlak (na dlouhé vzdálenosti) se prodávají jen s 60 denním předstihem; v sezóně (období svátků a letních prázdnin) bývají často rychle vyprodané. Při nákupu jízdenky je třeba předložit cestovní pas nebo kopii jeho datové stránky; po zaplacení zkontrolujte údaje uvedené na lístku (jméno, číslo pasu). Při nástupu do vlaku se kromě platné jízdenky předkládá i cestovní pas.

Letadlem: Vnitrostátní lety jsou operovány řadou místních aerolinek. Není zaručené, že ruské vnitřní aerolinky dokonale respektují mezinárodní bezpečnostní směrnice. 

Celní a devizové předpisy 

Dovoz a vývoz valuty z/na území Ruské federace upravuje federální zákon č. 173-FZ ze dne 10.12.2003 "O měnové regulaci a kontrole". Uvedený zákon byl novelizován a v souladu s jeho novelou platí v Ruské federaci právní úprava, která stanoví pro fyzické osoby (rezidenty i nerezidenty) některé změny v oblasti dovozu a vývozu cizí nebo ruské měny.

Jde zejména o následující:

Dovážená cizí měna a měna RF v hotovosti, cestovní šeky, cizí i ruské cenné papíry v celkové hodnotě přesahující 10 000,- USD, dovážené do RF fyzickými osobami (rezidenty i nerezidenty) podléhají písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace.

Vývoz cizí měny a měny RF (rezidenti i nerezidenti) v hotovosti, cestovních šeků a cenných papírů v hodnotě vyšší než 10.000,- USD podléhá písemné deklaraci celním orgánům Ruské federace (ve dvojím vyhotovení).

Vývoz měny v hotovosti, cestovních šeků a cenných papírů v hodnotě 10.000,- USD a nižší je osvobozen od celní deklarace či jiných úředních úkonů. Vývoz měny v hotovosti nebo cestovních šeků a cenných papírů v hodnotě přesahující 10 000,- USD je možný jen při předložení písemné celní deklarace a ostatních dokumentů dokládajících předchozí dovoz měny cestovních šeků a cenných papírů do Ruské federace v hodnotě nad 10 000,- USD.

Doporučujeme všem občanům ČR dovezenou valutu do RF řádně deklarovat a to jak při příjezdu do RF, tak i při odjezdu z RF.

Obzvláštní pozornost musí turisté věnovat vývozu starožitností, historických zbraní, literatury a jiných uměleckých předmětů. V těchto případech je nutné předložit na hraničních přechodech RF povolení k vývozu těchto předmětů vydané Ministerstvem kultury RF.

Při dovozu zvířat na území RF je nutné předložit potvrzení o jejich příslušném očkování a vyhovujícím zdravotním stavu. To samé platí při jejich vývozu z RF. Obě potvrzení je vhodné mít opatřené úředním překladem do ruského jazyka.

Přesné informace je možné nalézt na stránkách ruské Federální celní služby www.customs.ru. Na těchto stránkách je rovněž možné nalézt seznam věcí podléhajících písemné deklaraci při jejich převozu fyzickou osobou přes celní hranici Ruské federace za účelem osobního použití.

Poznámka: Máte-li některou z věcí, které podléhají celní deklaraci, je třeba při příletu do RF v takovém případě projít tzv. červenou zónou (a nikoli zelenou). Před tím je třeba dvojmo vyplnit celní prohlášení. Jedno vyhotovení odevzdáte, druhé si necháte potvrdit a uschováte pro pozdější celní kontrolu při odjezdu z RF jako doklad o tom, že jste deklarovanou věc do RF dovezli.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Zaměstnávání cizinců upravuje federální zákon RF č. 115 z 25. 7. 2002 „O právním postavení cizinců v Ruské federaci“ v platném znění. Podle tohoto zákona vláda Ruské federace každý rok stanoví na návrh státních orgánů kvótu počtu cizinců, kteří budou moci v RF vykonávat pracovní činnost. Kvóty se stanoví podle demografické situace v jednotlivých oblastech a možností zaměstnavatelů zajistit pro cizince práci. Kvóty nejsou mezi jednotlivými regiony, oblastmi, kraji a republikami převoditelné. V některých teritoriálních oblastech, popř. sférách činnosti je zaměstnávání cizinců přímo zakázáno. Jedná se např. o oblasti se zvláštním pobytovým režimem, se složitou politickou situací, v zařízeních vojenského a strategického průmyslu apod.

Zájem je zejména o vysoce kvalifikované pracovníky, o odborníky v oblasti výpočetní techniky, strojírenství, chemie, zdravotnictví. Naproti tomu nemohou být cizinci zaměstnáni v profesích spadajících pod maloobchodní síť.

Zaměstnavatelé musí nejdříve získat povolení na zaměstnání cizinců, které vydávají orgány migrační služby. Pokud ho mají, obracejí se se svou žádostí o zaměstnání konkrétního cizince na místní pracovní úřad, který žádost posoudí a v případě svého souhlasu ji postoupí teritoriálnímu orgánu migrační služby, která vystaví pozvání na vjezd do RF za účelem pracovní činnosti.

Zájemce o práci v Ruské federaci, který ještě nevstoupil do žádného kontaktu s ruským zaměstnavatelem, by se proto měl nejdříve obrátit na pracovní úřad v místě, kde by chtěl pracovat, a informovat se o tom, zda se ve zvoleném místě připouští zaměstnání cizinců a zda mají místní podnikatelé zájem o práci, kterou cizinec nabízí. V kladném případě má cizinec za sebou první krok k realizaci jeho zájmu o pracovní činnost v RF. Další, podstatně složitější, je etapa dojednání pracovních podmínek, zajištění ubytování, obstarání dokumentů k vydání pracovního víza, apod. Je proto snazší hledat práci v českých firmách již působících na území RF. Bližší informace o jejich působení na ruském trhu lze získat na zastoupení CzechTrade v Moskvě.

Platy se v Moskvě pohybují přibližně na stejné úrovni jako v České republice, platy specialistů (vedoucí, hlavní účetní apod.) jsou vyšší než platy v ČR. České firmy zaměstnávají místní síly především jako pomocné administrativní síly ve svých kancelářích a jako představitele svých zastoupení v teritoriu a snižují tak náklady, které by pro ně znamenalo vyslání českého občana. Jedná se zejména o firmy, které jsou na ruském trhu aktivní delší dobu, důvěřují svým partnerům nebo si postupně vybudovaly dealerskou síť. Z finančního hlediska je zaměstnávání místních sil pro české firmy výhodné, i když musí podstoupit administrativně náročné procedury. Firma, která místní síly zaměstnává, za ně hradí veškeré poplatky do penzijního a sociálního fondu, zdravotní pojištění a poplatky do fondu zaměstnanosti.

Poznámka: Problematika pracovních víz a dlouhodobých pobytů občanů EU v RF je dlouhodobě předmětem zvýšeného zájmu EU vzhledem k nereciprocitě vzájemných vztahů v této oblasti. Za poslední dobu nedošlo k žádnému výraznému zlepšení v této záležitosti.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Pokud je občan ČR zdravotně pojištěn, asistenční služba, na kterou se v souvislosti s instrukcí pojištění obrátí, sama vybere vhodné zdravotní zařízení k ošetření či hospitalizaci. Důležitá telefonní čísla:

Záchranná služba a první pomoc     103

Univerzální pohotovostní číslo       112

Jak se nechat v Rusku ošetřit?

V Rusku funguje celá řada různých zdravotnických zařízení, od luxusních po obyčejné se zastaralým vybavením a nevábným prostředím.

Pozor! Při cestě do Ruska je třeba uzavřít zdravotní pojištění. Pokud nebudete pojištěni, ruská zdravotnická zařízení po vás budou požadovat, abyste za provedené úkony zaplatili hotově (často i před úkonem). V soukromých klinikách je často povinností za úkon zaplatit s tím, že teprve poté řešíte proplacení úkonu s pojišťovnou. V případě, že nebudete moci zaplatit, lékař vás nemusí ošetřit.

Výjimku představují ruské státní stanice první pomoci, které poskytují základní ošetření zdarma každému bez rozdílu.

Pojišťovny neproplácejí zdaleka všechny typy lékařského ošetření. O tom, zda pojišťovna ten který zákrok proplatí, vás informuje až zpětně (na základě vystavené lékařské zprávy). Pokud zákrok není ohodnocen jako urgentní, musí jej pacient uhradit sám.

Pozor! Nezřídka se stává, že asistenční služba vybere bez předběžné konzultace s pacientem luxusní (drahé) lékařské zařízení. Doporučuje se proto konzultovat s asistenční službou i tuto otázku. V akutních případech lze využít dalších doporučení pracovníků zastupitelského úřadu.

Očkování

Pro území Ruské federace se doporučují následující vakcíny: záškrt, obrna, tetanus, tyfus, chřipka a hepatitida typu A a B.

Nebezpečí nákazy hepatitidou typu B je všeobecné. Z preventivních důvodů se nedoporučuje pít vodu z vodovodu; kontrolujte pečlivě dobu trvanlivosti potravin a kvalitu vodky a dalšího domácího alkoholu rozlévaného v kioscích (musí být opatřena kolkem).

Vzteklina

Ve velkých městech se vyskytují početné smečky potulných psů. Vyhýbejte se styku s těmito zvířaty a pokud se budou chovat podezřele, okamžitě se vzdalte z jejich dosahu. 

Klíšťata

Zamoření klíšťaty v Rusku je obecně velké. Klíšťata se vyskytují i v městských parcích. S příchodem letních teplot se v ruských lesích, a to především na Sibiři, začínají objevovat klíšťata přenášející arbovirus typu B.

Hepatitida

Epidemie hepatitidy typu A se mohou v některých místech vyskytnout v souvislosti se špatným stavem vodovodů či se špatnou kvalitou prodávaných nápojů. Doporučujeme proto nakupovat nápoje zaručených značek.

Léky

Ve velkých městech je vysoká koncentrace lékáren nabízejících standardní západní výrobky. Mohou se objevit případy padělaných léků, proto doporučujeme návštěvníkům Ruska vybavit se na cestu základními léky domácí výroby, zejména těmi, které cestovatel dlouhodobě a standardně užívá.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: