S pěstováním rakytníku začali díky povodni

6. 7. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Sibiřský zázrak nebo citron severu. To jsou podle předsedkyně představenstva akciové společnosti Luka Aleny Novákové názvy pro keř, který začali pěstovat před třemi desítkami let.

Vaše společnost je známá pěstováním rakytníku řešetlákového. Jak jste se k této neobvyklé plodině dostali?
V roce 1988, po ničivé rychlé povodni, kdy za 4 hodiny napršelo 120 milimetrů vody a bohužel byly dokonce oběti na životech, se začal psát příběh naší velmi netypické rostlinky – rakytníku řešetlákového, latinsky Hippophae rhamnoides.

Jak povodeň souvisela se začátkem pěstování rakytníku?
Došlo na tehdejší dobu k velmi tvrdému zatravnění orné půdy, poklesu tržeb. Bylo nutné změnit celou koncepci firmy, což se bohužel nestalo. Nicméně jeden obchodní partner přinesl zajímavou myšlenku, bylinky, a mimo jiné nám přivezl šťávu z rakytníku řešetlákového. Dnes na to vzpomínám s úsměvem, to se již psal rok 1990 až 1991 a v té době toho ohromného podnikatelského nadšení jsme vysázeli první plochy. Byl velmi rychle vymyšlen řečeno dnešními slovy byznys plán, a všichni jsme si mysleli, že oslníme svět. Bohužel se nic takového nestalo, nastalo mnoho let absolutního propadáku, nezájmu. Rozvezla jsem spoustu vzorků, oslovila spoustu renomovaných firem, nikdo o tyto plody neměl zájem. Bylo to zvláštní období.

Co přineslo změnu?
Naštěstí největší propagátoři rakytníku šířili osvětu. Ing. Bajer z Velkého Oseku a pan profesor Valíček byly určitě tahouni, kteří posunuli tuto rostlinu do širšího povědomí.

Představte nám trochu rakytník...
Rakytník řešetlákový je keř původem z Ruska. Již před mnoha lety se hojně využíval v léčitelství a to například na území Mongolska a Číny. Do Čech a do Evropy se rakytník řešetlákový dostal nejen díky svým léčivým účinkům, ale i díky svému zajímavému vzhledu. Stal se tak oblíbenou dekorativní dřevinou.

S čím rakytník zdraví pomáhá?
Sibiřský zázrak, citron severu i tak je nazývána jedna ze zdraví nejprospěšnějších rostlin severní polokoule. Rakytník původně používali šamani sibiřských kmenů jako účinný lék lidového léčitelství. V medicíně se rakytník a výrobky z rakytníku používají k regeneraci organismu, urychluje hojení ran. Používá se k léčbě kožních onemocnění, sliznice, vředů , zažívacích potíží, následků ozařování a chemoterapie,při  gynekologických potížích. Pomáhá proti zahlenění a zánětům plic. Významnou měrou hojí sliznice, žaludeční i dvanáctníkové vředy. V tibetské medicíně se dodnes používá při kardiovaskulárních chorobách. Rakytník udržuje harmonickou funkci centrální nervové soustavy. Je v něm velké množství antioxidantů a ochraňuje esenciální mastné kyseliny. Slouží jako potravina, má desetkrát více vitamínu C než pomeranč.

Pěstujete pouze rakytník na plody, nebo z něj vyrábíte finální výrobky?
Naše firma z něj vyrábí několik produktů.  Je to 100 % rakytníková šťáva, šetrně pasterovaná. Dále je to rakytníkový sirup, obsah rakytníku 50 %, slazený řepným cukrem. Dalším produktem je rakytníková marmeláda, pečený čaj, sušená směs na čaj. Tyto produkty vyrábíme v naší provozovně ve Vysokých Studnicích. Všechny tyto výrobky jsou sklízeny ručně, veškeré pracovní postupy jsou prováděny v naší firmě, takže od začátku do konce vidíme na celý výrobní proces. To nám umožňuje s absolutní jistotou kontrolovat kvalitu našich výrobků.

Jak novinku před lety přijali zákazníci a jakými cestami ji nyní nabízíte na trhu?
Rakytník má dvě nezvyklé vlastnosti. Jedna je, že vzhledem k vysokému obsahu olejových částic, se v obalu dělí na dužninovou a olejovou část a kdo tento výrobek vidí poprvé, může nabýt dojmu, že je tento výrobek zkažený. Druhou vlastností je jeho zvláštní vůně. Některým to vadí, myslí si dokonce, že výrobek je zkažený. Ne, je jenom nesmírně specifický. Všechny tyto výrobky je možné si buď objednat přes internet nebo telefonicky. Nejsme v obchodní síti, protože požadavky na marži jsou neslýchané a moje krédo je zachovat kvalitu s jakou jsme poprvé přišli na trh, to znamená vysoce kvalitní zboží.

Rakytník je pro vaši společnost nejznámějším, ale zdaleka ne jediným produktem. Věnujete si i dalším oblastem zemědělské výroby, včetně živočišné. Ta v Česku dlouhodobě ustupuje, jak se Vám ji podařilo zachovat?
Asi to bylo intuitivní rozhodnutí. Co byste chtěl dělat v nadmořské výšce 450  až 600 metrů nad mořem. Chladné klima, alespoň před těmi 30 lety. Svažité pozemky, hodně trávy, málo orné půdy. Tak jsem to nějak vyhodnotila a od té doby se postupně stále víc a víc orientujeme pouze na skot a nyní dokonce pouze na dojnice. V této chvíli jich máme 750 kusů  a cílový stav je 900 kusů. Ač jsem vystudovaný agronom, živočišnou výrobu jsem nějak nemusela, ale postupem času jsem si ji zamilovala a myslím, že nám pomohla zachovat vysokou úrodnost půdy a umožnuje nám skvělé výsledky v rostlinné výrobě.

Kvůli zajištění potřebných podmínek pro zvířata jste po roce 2004 přebudovali v podstatě veškeré provozy pro živočišnou výrobu. Kolik vás investice stály a jak složité bylo zajistit financování?
Tak jsem si to tedy nechala spočítat a docela mne to číslo zaskočilo. Proinvestovali jsme zhruba 300 milionů korun. Svědčí to o velké náročnosti zemědělských procesů. A to číslo není samozřejmě celé. Z tohoto pohledu jsem přesvědčená, že rozhodnutí před mnoha lety bylo správné. Protože je nezbytná specializace, abyste dosahoval velké produktivity práce. Financování je vždy složité. Ale s dobrými ekonomickými výsledky to jde v podstatě snadněji.

Máte srovnatelné podmínky, jako farmáři ve starých zemích EU?
Určitě ne, ale to by vydalo na samostatný rozhovor. Tak jenom věci, které mne pálí a to je mléko. Z dlouhodobého hlediska je cena mléka pro prvovýrobu v České republice vždy zhruba o 10 až 20 procent nižší než v původní EU 15. V původních zemích prostě platí jiná pravidla a dotace jsou v těchto zemích výrazně vyšší. K tomu tam farmáři dostávají další ohromné prostředky od svých regionálních vlád. To se tady stalo poprvé v loňském roce ve vyšší míře, předtím to tak nebylo.

Jsou finanční rozdíly mezi starými a novými zeměmi EU jediná oblast, která zemědělce trápí?
Administrace veškerých dotací je v České republice strašlivá, dělám to již dvacet let, ale nyní každý rok důraz na administrativu stoupá, je to pomalé a velmi složité. Viz například dotace zelené nafty do živočišné výroby. Nedávno jsem byla na školení, a když jsem zjistila, že se teď bude něco dělat pouze tři měsíce a pak to bude všechno zase jinak, tak si říkám, komu to vlastně slouží. Jako příjemce dotací jste zodpovědný prakticky za vše, ale místo toho, aby se například tyto dotace udělaly dle normativu na zvíře či hektar, tak se vymýšlí naprosto unikátní nesmysly. A to je právě ten další rozdíl. Jednoduchost, vstřícnost a pochopení k těžké práci farmařů ve starých unijních zemích a u nás katastrofálně složité administrativní procesy.

Jaké to má na zemědělce dopady?
Na odbornou práci, práci s lidmi, sebevzdělávání mi nezbývá téměř žádný čas, protože spoustu času strávím administrativou všech potřebných a nepotřebných dokumentů, které po nás státní správa požaduje. Chtěla bych vidět farmáře třeba v Německu a v Bavorsku. Nedávno jsem byla na farmě s 500 kusy dojnic, Majitel? normálně manuálně pracuje, papírovou agendu mu dělala manželka 6 hodin týdně. A to si myslím, že je jedna z velmi rozdílných podmínek mezi námi a starými unijními státy.

Všímáte si i dalších rozdílů v přístupu k farmářům ve vyspělých zemích a v České republice?
Kvůli politice posledních 60 let se zde naprosto vytratil vztah k zemědělství. Oba dva extrémy, které tu léta působily na občany této země, nás dovedly do situace, kdy se nikdo nepozastavuje například nad tím, jaká půda se zastavuje průmyslovými zónami. A to nemluvím o tom, že v těch zónách nemá kdo pracovat. Navíc se půda prodává zahraničnímu či spekulativnímu kapitálu. To že jsme za posledních téměř 30 let dospěli do stádia, že potraviny jsou naprosto lehce cenově dostupné, neznamená, že to tak bude navždy. Krádeže na polích, rozježděné louky a dokonce již osetá orná půda, to jsou pro mne ty zásadní rozdíly oproti státům na západ od našich hranic.

Nabízíte i vlastní mléčné výrobky, proč jste se nespokojili jen s prodejem mléka jako suroviny?
Při cestách po západní Evropě mne vždy fascinovala úžasná nabídka regionálních, čerstvých, vysoce kvalitních potravin. Je to velmi jednoduché. Malý farmář či výrobce nemá šanci nikde na světě zaplatit masivní reklamu, marketingová a právní oddělení. Má jenom svoji vizi, jméno, se kterým nemůže hazardovat, a to ho samozřejmě nutí, aby svoje produkty a to jakékoliv, vyráběl kvalitně. Jeho jedinou reklamou je spokojený, navracevší  se spotřebitel. A tam asi uzrála moje myšlenka, pokusit se o něco podobného.

Není to ale obecné pravidlo pro všechny výrobce potravin?
Po revoluci se kvalita potravin začala prudce zhoršovat, ale lidé v té době jídlo vůbec neřešili, byli jsme asi okouzleni nabídkou řetězců, které nás naprosto ovládly. Výsledek je tristní dodnes a je velkou otázkou, zda se český spotřebitel dočká kvality, která je na západ od našich hranic standardem. A protože mojí oblíbenou destinací je Itálie a Francie, tak tam to zvýraznění regionu a velmi kvalitního jídla je asi na nejvyšší příčce Evropy a možná i světa. 

Jak jste s výrobou začínali?
Naše malá mlékárna vznikla v roce 2013, v poslední době říkám, že kdybych věděla, jak bude náročná administrativa kolem, tak bych se nikdy do něčeho podobného asi již nepustila. Nicméně pro velké mlékárny a řetězce nejsme žádnou konkurencí, snažíme se obohatit právě místní region. A velkou radost mi skutečně dělá, že máme zvětšující se okruh zákazníků, kteří si uvědomují, jak luxusně chutná třeba čerstvý jogurt nebo nehomogenizované plnotučné mléko.

Který z vašich výrobků považujete za symbolickou výkladní skříň vaší mlékárny?
Naprosto bezkonkurenční je určitě náš tvaroháček  Panda, úžasná kombinace luxusního plnotučného tvarohu s čokoládou.

S kolika mléčnými výrobky jste začínali a kolik jich nabízíte nyní?
Začínali jsme se základním sortimentem, ten udržujeme, nyní děláme zhruba deset příchutí u jogurtů, plnotučné mléko, zákys, tvaroh, sýr lahodný, balkánského typu, přírodní a s kořením, pařený sýr přírodní a s kořením.

S jakými novinkami jste v této oblasti přišli v poslední době?
U výrobků momentálně s žádnými. Myslím si, že náš sortiment je na naši malou manufakturu dostatečný. Ale otevřeli jsme si malý obchůdek v Lukách nad Jihlavou. Hlavní cíl je mít stálou neměnnou vysokou kvalitu. Myšlenky jsou, ale musí dozrát.

Zemědělství není zrovna oborem, kde by se vydělávaly velké peníze. Nelákalo vás s vašimi nápady podnikání v jiné oblasti?
Když vidím zákazníka, který si pravidelně kupuje deset litrů mléka, a na otázku, pro kolik rodin to kupuje, dostanu odpověď, že jenom pro svoji rodinu, protože to mléko chutná tak skvěle, tak to je pro mne úžasná odměna.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek