English version
Nedostatek pracovníků a úspora nákladů vedou k větší automatizaci také obory mimo tovární haly. Digitální technologie se stále více prosazují i v zemědělství. V zahraničí v současnosti běží několik projektů, které mají nástup podobných technologií urychlit.
Například společnost Kinze ve spolupráci s robotiky z Jaybridge Robotics pracuje na vývoji autonomního secího stroje, který se dokáže vyhýbat překážkám a pokryje vymezené území, jak nejlépe to jde. V Nizozemsku testují na polích traktor bez řidiče s automatickým pohonným systémem, který dokáže přizpůsobit dráhu a rychlost terénu, takže se farmáři nemusejí bát vypustit ho ani do velmi nepříznivých podmínek.
„Na základě naměřených hodnot ze senzorů jsme schopni předpovědět výskyt chorob a škůdců,“
říká Adam Zlotý, šéf společnosti CleverFarm.
Společnost Atos zase pracuje na projektu vertikální farmy, která přináší možnost pěstovat výrazně více potravinářských produktů ve vrstvách nebo vertikálních strukturách. To umožní dostat zemědělské zdroje blíže k městům a obcím nebo kompenzovat nedostatek orné půdy v nehostinném prostředí.
Senzory v obilí
Technologie budoucnosti pro zemědělství ale nejsou jen doménou zahraničních firem. Svoje know-how v tomto oboru uplatňují i české firmy. Evropským průkopníkem je v oblasti také český startup CleverFarm. Původně vznikl jako projekt v jiném startupu CleverMaps, který byl založen v roce 2013. U zrodu myšlenky vyvinout software pro řízení farmy stál současný šéf společnosti Adam Zlotý, pod jehož vedením se v roce 2016 projekt vyčlenil do samostatné firmy.
Největším přínosem CleverFarm jsou senzory, které přinášejí zemědělcům online informace přímo z polí, respektive porostu, půdy, posklizňového skladu nebo i o meteorologických podmínkách. „S příchodem evropského programu Copernicus poskytuje CleverFarm také jednoduché služby pro využití družicových dat na podporu přesného zemědělství, které oproti jiným podobným službám nevyžadují nákladné investice do vybudování sítě referenčních GPS stanic,“ pokračuje Adam Zlotý.
Aplikace pak na základě instrukce agronoma vytváří variabilní aplikační mapy pro hnojení, setí nebo aplikaci přípravku na ochranu rostlin. „Na základě naměřených hodnot ze senzorů v porostu a půdě jsme schopni předpovědět výskyt chorob a škůdců. Variabilní aplikace hnojiv a prostředků na ochranu rostlin zvyšují výnos na pozemku a vedou k úsporám použitých hnojiv nebo chemie. Vedlejším účinkem je také pozitivní dopad na ochranu životního prostředí,“ rozvádí možnosti využití Adam Zlotý. Senzory také pomáhají ochránit úrodu ve skladech po sklizni nebo na základě meteorologických dat při rozhodování o tom, jaké práce na polích je vhodné dělat.
Také družicová data přinášejí široké možnosti využití. Jejich pomocí lze monitorovat nárůst biomasy a zdraví porostu a také mohou přispět včasnému varování před výskytem choroby nebo škůdce. „A to dříve, než se vizuálně projeví na samotném porostu,“ upozorňuje Adam Zlotý.
Dojení s laserem
Automatizace se prosazuje také v chovu hospodářských zvířat. „Moderní kravíny jsou prosvětlené s velikou kubaturou vzduchu. Odklízení hnoje, dojení a krmení je prováděno poloautomaticky nebo přímo automaticky s možností dálkového přenosu dat i řízení,“ popisuje Jan Žirovnický, majitel firmy Brunnthaller-CS.
„V moderních kravínech je dojení a krmení prováděno automaticky s možností dálkového
přenosu dat i řízení,“ vysvětluje Jan Žirovnický, majitel firmy Brunnthaller-CS.
Ta nedávno postavila nejmodernější kravín v České republice v Ohařích u Kolína pro zemědělskou společnost Proteco Agro. Dřevěná budova pojme 261 krav a namísto početné obsluhy v něm velkou část činností zajišťují počítače a roboti. Zatímco v původním kravíně dostávala zvířata krmení dvakrát denně, nyní je počítač nakrmí sedmkrát za den. Zemědělci přivezou krmení do zásobníku jen jednou za tři dny.
Pokud zvířata spotřebují méně, než jim robot servíruje, mohou zaměstnanci na dálku prostřednictvím aplikace krmnou dávku snížit. Prostor pro zvířata je vybavený také meteorologickou stanicí, jejíž čidla vyhodnocují intenzitu větrání. Také dojení provádějí roboti, struky jsou zaměřovány laserem, pokud ve struku dojde mléko, robot dojení ukončí. Počítač rovněž hlídá kvalitu mléka a dokáže vyhodnotit, pokud kráva není v pořádku. Nemocnou krávu pak nepustí mezi ostatní zvířata, ale do separace. Veterinář pak při kontrole neruší ostatní zvířata.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.
