Šalamounovy ostrovy: Vnitropolitická charakteristika

1. 10. 2014

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Šalamounovy ostrovy jsou podle ústavy z r. 1978 konstituční monarchií založenou na westminsterském parlamentním modelu. Hlavou státu je britská královna, která je též královnou Šalamounových ostrovů. V zemi ji zastupuje generální guvernér. Generálního guvernéra jmenuje královna na základě doporučení parlamentu Šalamounových ostrovů na období pěti let.

Výkonná moc je v rukou 24 členné vlády, jejíž předseda je volen většinou poslanců. Předseda vlády i ministři musí být poslanci parlamentu.

Zákonodárným shromážděním je podle ústavy jednokomorový Národní parlament, jehož 50 poslanců je voleno většinovým systémem v jednomandátových volebních obvodech. Volební období je čtyřleté.

Každá z 9 provincií má svůj vlastní zastupitelský sbor a provinční vládu. Provincie usilují o silnější pravomoci; program současné vlády zahrnuje ústavní reformy spočívající v přechodu k federálnímu systému.

Vrcholnou institucí soudního systému je Nejvyšší soud; jeho předsedu jmenuje generální guvernér na doporučení předsedy vlády a šéfa opozice. Nejvyšším odvolacím soudem je britský Privy Council.

 

Stručná historie konfliktu na Šalamounových ostrovech:

1978 - vyhlášení samostatnosti; trvá nestabilita daná především chybějící demokratickou tradicí, neznalostí zákonitostí parlamentního politického života a migrací na ostrov Guadalcanal

1993-98 milice Guadalcanal Revolutionary Army podporuje separatistické hnutí ostrovanů z Bougainville patřícího PNG

1999 – Guadalcanal Revolutionary Army se přejmenovala na Isatabu Freedom Movement; hnutí prakticky kontroluje okolí hlavního města a vyhání usedlíky z Malaity, výjimečný stav

1999 – 2000 vznik milice Malaita Eagle Force (MEF), vzájemné útoky, 40 lidí zabito, 20 000 uprchlíků, příměří je porušováno, výsadek policejní monitorovací mise (policisté z Fidži a Vanuatu)

6/2000 MEF získalo kontrolu nad Honiarou, svrhlo a uvěznilo předsedu vlády Bartholomewa Ulufa'alu, australské námořnictvo evakuovalo 480 cizinců; parlament volí premiérem M. Sogavareho, ministra financí Ulufa'alovy vlády

8/2000 příměří mezi znepřátelenými stranami zprostředkované Austrálií a Novým Zélandem

10/2000 Austrálie zprostředkovává Townsville Peace Agreement (amnestie, odzbrojení, demilitarizace, rozvoj oblastí postižených vyháněním obyvatel)

11/2000 Austrálie a Nový Zéland vysílají padesátičlennou neozbrojenou misi na monitorování příměří; Austrálie poskytuje rozvojovou pomoc ve výši 8,5 mil. AUD

12/2001 parlamentní volby, ministerským předsedou Sir Allan Kemakeza

2002 tenze pokračují, etnické násilí přerůstá do bezvládí, vláda se stává závislou na některých ozbrojených frakcích a je otevřeně vydírána

4/2003 premiér Kemakeza na základě usnesení parlamentu žádá australského premiéra Howarda o naléhavou pomoc při řešení pokračující bezpečnostní krize; pomoc vládě Šalamounových ostrovů jednomyslně schválena ministry zahraničí Fóra pacifických ostrovů (PIF), s politickou podporou OSN a Commonwealthu

24. 7. 2003 intervence Regionální asistenční mise (Regional Assistance Mission to the Solomon Islands, RAMSI: 2.225 vojáků, policistů; vojenský kontingent: Austrálie, Nový Zéland, Fidži, Samoa, Tonga a Papua–Nová Guinea (PNG); policejní komponent: Austrálie, Nový Zéland, Samoa, Vanuatu, Tonga, Kiribati, Cookovy ostrovy, Nauru, Niue, PNG, Tuvalu, Mikronésie, Palau, Marshallovy ostrovy; cílem RAMSI bylo obnovení pořádku, odzbrojení etnických milicí a hluboká reforma činnosti státních institucí (ekonomická reforma, boj proto korupci); misi se daří rychle zvládnout bezpečnostní situaci, do konce roku je většina kontingentu stažena, od r. 2004 Austrálie poskytuje rozvojový balík (840 mil. AUD za čtyřleté období 2005-09)

 

Aktuální politická situace

Šalamounovy ostrovy jsou dlouhodobě jedním z ohnisek napětí v Melanésii. Příčinami vážných problémů v zemi je etnické napětí, které čas od času přerůstá do násilných konfliktů, dále korupce a vysoká kriminalita. Hlavní linie etnických konfliktů vedou mezi imigranty z ostrova Malaita a obyvatelstvem hlavního ostrova Guadalcanal, a dále mezi většinovým melanéským obyvatelstvem a nepočetnou, ale vlivnou a relativně bohatou čínskou komunitou.Etnické tenze se datují už od 40. let, kdy americké námořnictvo začalo na Guadalcanal dovážet pracovní síly z ostrova Malaita.

Zemi lze označit za demokratickou, konají se v ní parlamentní i komunální volby; politické spektrum je však mimořádně roztříštěné a nepřehledné, koaliční vlády jsou nestabilní.Politické strany jsou slabé a zřejmá je i absence přesněji definovaného politického programu.

Po zklidnění situace v zemi, k němuž rozhodující měrou přispěla intervence RAMSI vedené Austrálií v červenci 2003, došlo v souvislosti s volbou nového premiéra po volbách v dubnu 2006 k násilnostem (namířeným především proti etnickým Číňanům) a rabování, které nechalo v troskách celé čtvrti hlavního města Honiary. Bylo zjevné, že přítomnost mezinárodních stabilizačních jednotek bude zapotřebí i nadále a došlo k jejich posílení.

RAMSI je dle australského MZV dlouhodobá mise, jejímž cílem je vytvoření podmínek pro návrat stability, míru a růstu ekonomiky – tedy „zlepšení života obyvatel Šalamounových ostrovů“. Kromě udržování míru a pořádku má mise pomáhat i v dalších oblastech – při kontrole výběru daní a rozpočtových výdajů, v soudnictví a především na očistě státní správy od korupce. RAMSI je však ve své činnosti závislá na podpoře vlády, která ji do země pozvala.

V současnosti na operaci RAMSI participují všechny členské země Pacific Islands Forum (PIF), přičemž největším přispěvatelem jak lidských zdrojů, tak financí je Austrálie. V čele RAMSI jsou většinou Australané, dále zástupce z Nového Zélandu.

Na politické situaci se dle pozorovatelů podepisuje i soupeření ČLR a Tchaj-wanu o přízeň vlády v zemi, která diplomaticky uznává Tchaj-wan (Tchaj-wan a Čína soupeří hlavně v preferenčních půjčkách, investicích a dotují politické strany).

V dubnu 2007 postihlo Šalamounovy ostrovy silné zemětřesení a následná vlna tsunami. Zemřelo 52 lidí a bylo zničeno na 900 domů. Humanitární pomoc poskytla i ČR. V lednu 2010 následovalo zemětřesení, sesuvy půdy a další tsunami – 1 tis. obyvatel přišlo o přístřeší.

Dne 4. srpna 2010 ve volbách monitorovaných OSN soupeřily tři koaliční sdružení tradičních i nově uskupených politických stran. Nový premiér, bývalý učitel angličtiny Danny Phillip v 50 členném parlamentu získal 26 hlasů, předseda opozice Alana 23.

Hlavní prioritou nové koaliční vlády bylo vytvořit vládu. Ta od svého vzniku prochází mnoha změnami, příchody a odchody ministrů jsou natolik běžné, že je takřka nesleduje ani místní obyvatelstvo. Národní koalice za reformy a pokrok (National Coalition for Reform and Advancement), vedená premiérem, má program natolik obecný („reforma ústavy, aby byla více demokratická“), že je obtížné sledovat jeho plnění. Veřejně vyhlašovanou prioritou vlády je podpora multikulturalismu vzhledem k tomu, že se na ostrovech hovoří 87 jazyky.

Drobné politické krize přerostly v listopadu 2011 v krizi větší, kdy byl stávající premiér Danny Phillip po necelém roce v čele vlády (11. 11. 2011) donucen k rezignaci. Důvodem bylo obvinění ze strany guvernéra národní banky a ministra financí, že ukradl cca 10 milionů dolarů z rozvojové pomoci poskytnuté Tchajwanem. Následně ve volbách 16. listopadu ministr financí Gordon Darcy Lilo (před tím premiérem odvolaný z funkce ministra), se stal novým předsedou vlády. Nový premiér je členem stejné politické strany jako jeho předchůdce a zároveň se stal i jejím předsedou. Kromě jediné výjimky byla nová vláda sestavena ze stejných ministrů jako vláda premiéra Philipse (nedošlo ani ke změně portfolií).

Novému premiérovi se podařilo dokončit jednání a uzavřít dohodu (rozjednanou jeho předchůdcem) s Austrálií o udílení 2.500 víz ročně za účelem sezónních prací v australském zemědělství. Šalamounovy ostrovy měly podobnou dohodu s Novým Zélandem, ale letenky pro pracovníky do Austrálie jsou podstatně levnější.

V červenci 2012 Šalamounovy ostrovy hostily Festival of Pacific Arts, kterého se zúčastnilo velké množství umělců z celého teritoria. Úspěch a bezproblémový průběh této grandiózní (na ostrovní poměry) akce je vládou prezentován jako důkaz návratu Šalamounových ostrovů k normálnímu stavu a stabilitě.

Koncem srpna 2012 předseda vlády Šalamounových ostrovů G. D. Lilo vykonal oficiální návštěvu Austrálie, kde jednal mj. s premiérkou J. Gillardovou a vůdcem opozice T. Abbotem. Nejdůležitější částí rozhovorů byla problematika ukončení mise RAMSI, za jejíž realizaci premiér několikrát oficiálně poděkoval včetně vyslovení soustrasti rodinným příslušníkům padlých Australanů.

Návštěva následníka britského trůnu prince Williama s manželkou ve dnech 16. – 18. září 2012 na Šalamounových ostrovech byla dlouhodobě připravovaná a řadí se bezesporu k nejvýznamnějším událostem v ostrovním státě. Královský pár ostrovy navštívil v rámci své asijsko-pacifické cesty, která je součástí oslav 60- letého výročí panování britské Královny (která je zároveň také královnou Šalamounových ostrovů). Ihned po příletu královského páru zachvátilo ostrovy spontánní nadšení. Jenom cestu z letiště do centra hlavního města lemovalo přes 60 tis. nadšených obyvatel. Průběh návštěvy byl hladký a nebyly zaznamenány žádné bezpečnostní incidenty.

Situace v zemi po etnickém konfliktu je relativně stabilizovanáa bezpečnostní situace na ostrovech se postupně zlepšuje – v hlavním městě byl zaznamenán nejnižší počet vloupání po mnoha letech a veřejnost se spíše zabývá otázkou ilegálních přípojek na pitnou vodu, které vláda začala odpojovat, aby majitele donutila k placení, než co se děje v parlamentu.

Pro hospodářský život země je významný pobyt australsko-novozélandských jednotek mise RAMSI, které oddělily znesvářené strany po období etnického konfliktu mezi obyvateli Guadalcanalu a Honiary. Počet turistů, kteří zemi ročně navštíví je cca 3500, ale jsou do nich započítáváni i rodinní příslušníci členů mise RAMSI. Infrastruktura země téměř neexistuje - co fungovalo, bylo zničeno za konfliktu. Cestovat mimo Honiaru je mimořádně obtížné.

V polovině roku 2013 se RAMSI stala misí složenou téměř jen z policistů. Dne 1. července 2013 byl vojenský kontingent RAMSI stažen a aktivity rozvojové pomoci se přesunuly do programů ostatních donorů, hlavně australských. Další informace jsou dostupné na webové stránce RAMSI http://www.ramsi.org/.

Na konci roku 2014 se budou konat volby. Jedná se o první volby od zrušení vojenské složky (RAMSI). Premiér Gordon Darcy Lilo uvedl, že se pokusí aktualizovat seznam registrovaných voličů. Nejsou k dispozici žádná ustanovení, týkající se křesel pro ženy v parlamentu. V současné době na ženy v parlamentu připadá jedno křeslo z 50. Austrálie v uplynulých čtyřech letech investovala 8 mil.AUD na asistenci při přípravě svobodných voleb.

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Oficiální hlavou státu je britská královna Alžběta II. Zastupuje ji generální guvernér Sir Frank Utu Ofagioro Kabui, který byl po předcházejícím zvolení parlamentem (až v pátém kole) Šalamounových ostrovů¨jmenován dne 7. 7. 2009 na dobu 5 let.

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

Viz -  http://www.solomons.org.tw/english/government3.php

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: