Salvador: Zahraniční obchod a investice

17. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Mexiku (Mexiko)

.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance

 

2012

2013

2014

2015

2016 

2017 

Vývoz

5339,1

5491,1

5272,7

5484,9

5335,4 

5760,0 

Dovoz

10258,1

10772,0

10512,9

10415,4

9854,6 

10592,8 

Obrat

15597,2

16263,1

15785,6

15900,3

15190,0 

16352,8 

Saldo

-4919,0

-5280,9

-5240,2

-4930,5

-4519,2 

- 4832,8 

Zdroj: Banco Central de Reserva de El Salvador, mil. USD

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Tradičně nejdůležitějším obchodním partnerem Salvadoru jsou USA, kam v roce 2017 směřovalo 44,5 % salvadorského exportu a odkud pocházelo 31,8 % salvadorského importu. Důležitými partnery jsou středoamerické země, ve vývozu Honduras (13,8 %), Guatemala (13,8 %), Nikaragua (7,5 %), Kostarika (4,5 %) a Panama (2,2 %). Z evropských zemí Salvador exportuje nejvíc do Španělska (0,8 %).

V případě dovozu po USA (31,8 %) s velkým odstupem následovala Čína (13,7 %), Guatemala (9,9 %), Mexiko (8,3 %), Honduras (5,5 %), Nikaragua (2,5 %), Kostarika (2,4 %), Japonsko (2,2 %) a Jižní Korea (2,2 %).

 

Vzájemný obchod Salvador – EU

El Salvador je 118. obchodním partnerem EU. Za rok 2017 země EU do Salvadoru vyvezly zboží v hodnotě 481 mil. EUR a dovezly produkty v hodnotě 249 mil. EUR. V roce 2016 to bylo 473 mil. EUR v případě vývozů a 213 mil. EUR u dovozů.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V posledních letech rychle rostl export tzv. netradičních položek, a to především výrobky průmyslu maquila (montovny) a textilních výrobků (95 % celkového vývozu) a současně se snižoval relativní podíl kávy a dalších zemědělských produktů. Káva však zůstává hlavním exportním produktem Salvadoru. Hlavní vývozní položky v roce 2017 byly textilní výrobky, výrobky průmyslu maquila, nápoje, dřevo a výrobky ze dřeva, mléko a mléčné výrobky, chemické látky, kaučuk, plasty, kovové výrobky, papír a karton, káva a cukr.

V dovozu převažují výrobky klasifikované jako přechodné, tj. zejména suroviny a polotovary, následuje spotřební zboží a maquila (montovy).

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Zóny volného obchodu začaly v Salvadoru vznikat po schválení příslušných zákonů v roce 1990 (zákon na podporu zahraničních investic, zákon na podporu exportu). Nový zákon o volných zónách byl schválen v roce 1998. Podle těchto zákonů jsou volné zóny extra teritoriální celní a fiskální území, kde podnikají místní či zahraniční subjekty v oblasti výroby, montáže, exportu či reexportu zboží a služeb. Stejné výhody požívají firmy působící v režimu aktivního zušlechťování, kde je hlavním předmětem činnosti reexport. Firma působící v režimu volných zón může své produkty po zaplacení všech daní a cel prodávat i na salvadorském trhu. V současné době se v zemi nachází 7 velkých zón volného obchodu, všechny v rukou soukromých vlastníků. Celkem v Salvadoru působí 17 volných zón.

V režimu zón volného obchodu dále operuje více než 200 individuálních firem. Podle odvětví má největší zastoupení textilní průmysl, elektronika, strojírenství a farmaceutický průmysl. Volné zóny zaměstnávají cca 60 tisíc pracujících. Celní a daňové výhody poskytované v režimu volných zón po celou dobu působení podniku ve volné zóně:

  • 100% osvobození od veškerých celních poplatků při dovozu surovin, materiálu, polotovarů, dílů, pohonných hmot a strojního vybavení pro výrobu zboží pro export
  • 100% osvobození od daně z přidané hodnoty
  • 100% osvobození od daně z příjmu
  • 100% osvobození od municipálních daní

V režimu volných zón nejsou aplikovány žádné restrikce, pokud jde o:

  • zahraniční vlastnictví podniků
  • repatriace zisků a kapitálu
  • transfery fondů
  • operace v zahraniční měně
  • převody platů, úroků, zisků
  • zahraniční podíl na managementu firmy

V režimu volných zón může podnikat jakákoli firma s výjimkou některých aktivit, např.:

  • cestovní kanceláře a letecké společnosti
  • letecká, lodní a pozemní doprava
  • banky a pojišťovny
  • služby nesouvisející s mezinárodním obchodem
  • hotely
  • export ropy a zemního plynu
  • rybolov
  • těžba surovin
  • výroba výbušnin a radioaktivních materiálů, cukru, alkoholických nápojů

Přehled zón volného obchodu:

San Bartolo
Km 46 ½ Carrt. a San Luis La Herradura
Tel: (503) 295-0629
Fax: (503) 295-0483
Kontakt: Lic. Oscar Arévalo

El Progreso Industrial Park
Tel.:(503) 228-5075, 228-5060
Fax: (503) 228-5053
Kontakt: Edwin Escobar

Zona Franca El Pedregal
Tel.: (503) 334-6011
Fax: (503) 334-6060
Kontakt: María Teresa de Rendón
E-mail: marketing@N0SPAM.pedregalsal.com

Exportsalva Free Zone
Tel.: (503) 338-4099
Fax: (503) 338-5242
Kontakt: Ing. Ana María de Rivas
E-mail: esfz@es.com.sv

San Marcos Free Zone
Tel.: (503) 220-2333
Fax: (503)2220-1012
Kontakt: Coronel Mario Guerrero

American Industrial Park
Tel.: (503) 330-9444
Fax: (503) 330-5053
Kontakt: Mr. Martin Norman
Web: www.americanpark.com.sv
E-mail: mnorman@americanpark.com.sv

Zona Franca Internacional El Salvador
Tel.: (503) 330-9444
Fax (503) 228-5053
Kontakt: Ing. Mario Guerrero
Web: www.internationalfreezone.com

Zona Franca Santa Lucía
Tel.: (503) 2283-7510
Fax: (503) 2283-7555
Kontakt: Lic. Vilma Guardado

LIDO Free Zone
Tel.: (503) 2318-1633
Fax: (503) 2318-1640
Kontakt: Lic. Nelson González
E-mail: nelsongonzalez@salnet.net

Miramar Free Zone
Tel.: (503) 2361-0011
Fax: (503) 2363-4423
Kontakt: Ing. Ricardo Avila
Web: www.miramar.com.sv 
E-mail: ravila@miramar.com.sv

Zona Franca 10
Tel/Fax: (503) 2408-2650
Kontakt: Licenciado Juan Duch Martinez

Zona Franca Santa Tecla
Tel.: (503) 2288-1651
Fax: (503) 2288-1652
Kontakt: Billy Flores

Zona Franca Santa Ana
Tel/fax: (503) 2447-9862
Kontakt: Lic.Francisco Díaz

Zona Franca Parque Industrial Concordia
Tel.: (503) 2263-5833
Fax: (503) 2263-4423
Kontakt: Licenciado Constatino Samour

Zona Franca Santo Tomas
Tel.: (503) 2316-6000
Kontakt: Sr. Ester Kim

Zona Franca Pipil
Tel.: (503) 2373-0232
Kontakt: Carlos Escamilla

Zona Franca Calvo Conservas
Tel.: (503) 2678-4700 50
Fax: 2678-4741
Kontakt: Sania Cristina Gonzalez Salgado

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Do Salvadoru díky jeho komparativním výhodám (zejména nízké náklady na pracovní sílu) tradičně směřovaly investice zejména do průmyslu vyžadujícího vysoký podíl ruční, méně odborné práce – především do textilního průmyslu. Další tradiční oblastí je pak petrochemický průmysl (rafinerie, čerpací stanice), poslední dobou i výroba elektronických komponentů, farmaceutický průmysl a strojírenství. Vedle zmíněných nízkých nákladů na pracovní síly, cílené proinvestiční politiky vlády, systému daňových výhod pro zahraniční investory a liberálního podnikatelského prostředí zde klíčovou roli sehrává pokračování rozsáhlého privatizačního programu vlády.

Nejvýznamnější investoři v Salvadoru:

  • AES Corporation (USA) – distribuce elektrické energie
  • AIG (USA) – pojišťovnictví
  • America Movil (Mexiko) – telekomunikace
  • Avery Dennison (USA) – textil
  • Bayer de El Salvador (SRN) – farmaceutický průmysl
  • Citi Corp (USA) – bankovnictví
  • Digicel (Venezuela) – mobilní telefony
  • Duke Energy (USA) – termální elektrická energie
  • El Paso Corporation (USA) – termální elektrická energie
  • Elf (Francie) – distribuce plynu
  • EMEL S.A. (Chile/USA) – distribuce elektrické energie
  • Esso Standard Oil (USA) – distribuce ropných derivátů, rafinérie
  • Grupo Calvo (Španělsko) – závod na zpracování tuňáka
  • Hiper Paiz (Guatemala) – velkoobchod
  • International Paper (USA) – balící technika
  • Maseca (Mexiko) – květiny
  • Max (Guatemala) – náhradní díly
  • Price Smart (USA) – velkoobchod
  • Sara Lee Knit Products (USA) – textil, konfekce
  • Shell El Salvador (Holandsko/Velká Británie) – rafinerie
  • Telefonica de Espana (Španělsko) – mobilní telefony
  • Telemovil (Lucembursko) – mobilní telefony
  • Texaco Caribbean (USA) – ropné deriváty
  • Unisola-Unilever (Velká Británie) – potravinářský průmysl

Přímé zahraniční investice

 

2012

2013

2014

2015

 2016

2017

PZI (mil. USD)

1 252,6

1 004,5

1 239,5

1 068,9

1 323,7   

1 314,6 

 

Teritoriální struktura PZI v roce 2017: Panama (267,2 mil. USD), Honduras (157,4 mil. USD), Lucembursko (89,5 mil. USD), Kolumbie (59,2 mil. USD), Španělsko (47,0 mil. USD) a Mexiko (37,8 mil. USD).

Odvětvová struktura PZI v roce 2017: zpracovatelský průmysl (39,2 %), finanční sektor (22,3 %), energetika (14,4 %), obchod (13,6 %) a ostatní (10,5 %).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Salvadorská vláda programově podporuje příliv zahraničních investic od počátku 90. let. Salvador se pro investory stal zajímavým zejména po sérii liberálních reforem a dalších opatřeních vlády v uplynulém desetiletí, které rychle zařadily Salvador mezi nejliberálnější země v Latinské Americe, pokud jde o svobodu podnikání a možnosti pro zahraniční investory. Jedná se mimo jiné o rozsáhlý plán na modernizaci veřejného sektoru a demonopolizaci a privatizaci státních podniků včetně energetického sektoru, telekomunikací a rozvoje infrastruktury. V Salvadoru je v platnosti propracovaný systém výhod pro zahraniční investory, jehož podstatnou součástí jsou i nízké mzdové náklady. Klíčovým momentem pro výrazný nárůst přílivu zahraničních investic bylo rovněž ukončení občanské války v roce 1992, stabilizace demokratických institucí v zemi a rychlý hospodářský růst.

Základním zákonem upravujícím vstup zahraničního kapitálu je Zákon o podpoře a garancích pro zahraniční investice z roku 1988, na nějž v roce 1990 navázal Zákon o reaktivaci exportu a posléze tzv. Investiční zákon z roku1999 a několik dalších právních norem, upravujících např. podnikání ve volných zónách či ochranu duševního vlastnictví. Dle platného právního rámce neexistují žádná diskriminační opatření vůči zahraničním investorům.

Zahraniční právnické a fyzické osoby mohou v Salvadoru bez omezení vlastnit veškeré nemovitosti, pozemky, výrobní závody a jejich zařízení, hotely, restaurace a jiná zařízení. Cizinci mohou vlastnit a řídit společnosti ve všech oborech, bez omezení svého podílu, který může činit až 100 % (s výjimkou malých společností se základním kapitálem do 25 000 USD). Neexistují limity či restrikce pokud jde o kapitálové transfery, repatriaci zisků a nakládání se zahraniční měnou. Aby zahraniční investice spadala pod zákon o státních garancích, musí být zaregistrována u vládních úřadů, konkrétně u Národní investiční kanceláře při ministerstvu hospodářství.

Zvláštní výhody mají zahraniční společnosti podnikající v zónách volného obchodu a firmy exportující 100 % produkce mimo středoamerický region (tzv. maquila). Podle proexportního zákona jsou některé celní a daňové výhody aplikovány i na firmy podnikající mimo volné zóny a exportující méně než 100 % produkce. Mezi tyto výhody patří zejména osvobození od daňového zatížení pro exportované produkty (DPH a další daně) a státní příspěvek ve výši až 6 % hodnoty FOB exportovaného zboží, pokud je vyvezeno mimo region Střední Ameriky. Toto snížení se nevztahuje na tzv. tradiční produkty (káva, cukr a bavlna). Dalšími úlevami jsou např. osvobození od daně z přidané hodnoty při dovozu kapitálového zboží, importovaného za účelem výroby zboží a osvobození od daně ze zisku z kapitálu. Zahraniční společnosti mají povinnost zaměstnat ve svých společnostech na pracovní úrovni 90 % Salvadorců, na technologické a manažerské úrovni žádná omezení neexistují.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: