Samoa: Vnitropolitická charakteristika

1. 10. 2014

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Státní zřízení kombinuje prvky parlamentní demokracie a konstituční monarchie. Podle ústavy z r. 1962, která je založena na britském obecném právu a místních tradicích, stojí v čele státu hlava státu (Chief of State). První hlava státu měla doživotní mandát; po jeho úmrtí zvolil parlament novou hlavu státu na pětileté období.

Zákonodárným shromážděním je 49- členný jednokomorový parlament (Legislative Assembly nebo tradičním názvem Fono). 47 poslanců je voleno ve vesnických volebních obvodech, a to všemi etnickými Samoany, kteří dosáhli 21 let. Všeobecné volební právo bylo zavedeno v r. 1990. Tradiční ustanovení, podle něhož může být z  vesnických volebních obvodů do parlamentu zvolen pouze matai (náčelník), zůstalo v platnosti. Počet matai dosahuje více než 25 000, pouze 5% z nich jsou ženy. Zbývající 2 poslanci jsou voleni voliči, kteří nemají vesnickou afilaci. Volební období je pětileté.

Předseda vlády je vybrán parlamentní většinou; hlava státu poté designovaného premiéra pověří sestavením vlády. Vládu tvoří premiér a 12 ministrů; ministři jsou navrženi předsedou vlády a jmenováni hlavou státu.

Nejvyšší soudní instancí je Odvolací soud (Court of Appeal), který se zabývá pouze případy, které mu postoupí Nejvyšší soud (Supreme Court).

Politický vývoj

V říjnu 2009 parlamentem prošla změna volebního zákona a v únoru 2010 pak i změna samojské ústavy. Změny spočívaly v tom, že členové parlamentu nesmí být členy jiných politických stran než těch, jejichž členy byli v okamžiku skládání poslaneckého slibu. V důsledku této změny odstoupili tři nezávislí poslanci, kteří se přimkli k politické straně TSP (Tautua Samoa Party). Doplňující volby pro tato tři volná místa v parlamentu se konaly v květnu 2010. Jeden ze tří odstoupivších poslanců obhájil svůj mandát.

Samoa je politicky i bezpečnostně stabilní zemí. Politickému životu již čtvrt století dominuje Human Rights Protection Party(HRPP, Strana pro ochranu lidských práv), které od r. 1998 předsedá premiér TUILAEPA Lupesoliai Sailele Malielegaoi.

Poslední parlamentní volby se konaly dne 4. března 2011. O místa v jednokomorovém parlamentu v této konstituční monarchii se utkaly dvě hlavní politické strany:

-          Strana ochrany lidských práv (Human Rights Protection Party – HRRP) – politická strana kolem premiéra Tuilaepa Silele Malielegaoi

-          nově vzniklá opoziční strana Tautua Samoa Party (TSP) – jejíž členská základna je tvořena členy nedávno zaniklých politických stran (např. Samoa Party)

Později vítězná HRPP se svojí předvolební kampaní zaměřila na otázky zdravotnictví, školství, zemědělství, rozvoj infrastruktury, rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Premiér Malielegaoi před volbami slíbil pokračovat v dosavadní politice a připomněl hlavní úspěchy vlády z minulých let (volba hlavy státu v roce 2007 - kdy  funkce přestala být doživotní a funkční období bylo stanoveno na 5 let) rozvoj infrastruktury, ekonomický růst, rozvoj obchodu a soukromého sektoru, uspokojivý rozpočet, atd.). Do budoucna pak oznámil závazek zlepšit zdravotnictví (zvýšit počet zaměstnanců ve zdravotnictví, zvýšit počet nemocnic, zavedení povinných preventivních vyšetření rakoviny), propagaci organického zemědělství, zavést redukci a regulaci používání hnojiv a pesticidů v zemědělství, atd.

Opoziční TSP ve své předvolební kampani přislíbila snižování životních nákladů a legalizaci her v kasinech. Dále TSP přislíbila zrušení daně z přidané hodnoty, zvýšení starobních důchodů, zdravotní péči zdarma pro děti do 12 let, podporu farmářům, snížení cen elektřiny, rozvoj školství a zdravotnictví či rozvoj soukromého sektoru.

V klidných a spořádaných volbách nakonec opět zvítězila Stana ochrany lidských práv a pokračuje tak v 28 let trvající vládě. Dosavadní premiér Tuilaepa Lupesoliai Sailele Malielegaoi uhájil svou funkci (zastává ji od roku 1998). Volební vítězství HRPP bylo přesvědčivé - původně získala 36 ze 49 křesel v poslanecké sněmovně. Zbylých 13 křesel obsadili kandidáti strany TSP. Po volbách však Nejvyšší soud obdržel 8 volebních stížností, na jejichž základě 4 poslanci přišli o své mandáty. Jedním z důvodů bylo např. nedodržení podmínky nepřetržitého tříletého pobytu na ostrovech, další doplatili na neschopnost uspokojivě prokázat původ finančních zdrojů použitých ve volební kampani, prokázáno bylo také uplácení. V doplňujících volbách HRPP posílila o jeden mandát. Konečný výsledek voleb je tedy 37 křesel pro vládnoucí HRPP a 12 pro opoziční TSP.

Po úmrtí dlouholeté hlavy státu Malietoa Tanumafili/ho II dne 11. 5. 2007 (ve funkci od r. 1962) byl 16. 6. 2007 do čela státu parlamentem zvolen opoziční politik, Tui Atua Tupua Tamasese Efi (nar. 1938), bývalý předseda vlády (1976-82), dlouholetý poslanec (1966-2004) za Christian Democratic Party a později za Samoan National Development Party. Oficiální inaugurace se konala 20. 6. 2007. Jedná se o všeobecně oblíbeného politika, a proto nepřekvapilo, že i přes jeho vyšší věk (76), byl parlamentem dne 20. června 2012 bez problémů znovuzvolen na další pětileté funkční období. 

Důležité události

Situace v oblasti lidských práv a svobody tisku je všeobecně hodnocena jako dobrá. V roce 2004 byl na Samoe zrušen trest smrti. Určité znepokojení ale způsobuje volební zákon, který stanoví, že ze 49 poslanců jich 47 musí být z řad kmenových náčelníků (matai). Existuje sice všeobecné volební právo (od roku 1991), nicméně toto omezení v podstatě znemožňuje většině populace ve volbách kandidovat. Ochránce lidských práv zneklidnily i kroky vlády vůči jednomu z deníků – Samoa Observer. Noviny přinesly informaci o údajné korupci mezi vládními úředníky, vláda podala na deník žalobu a stáhla vládní inzerci.

Pro Samou byla velice prestižní událost v r. 2007, kdy hostila 13. Jihopacifické hry (26.8. - 8. 9.2007) za účasti kolem 5 tisíc sportovců z 22 zemí. Sportovní komplex pro hry v Apii byl postaven s pomocí ČLR (pomoc v hodnotě 6,5 mil. USD).

Poměrně poklidný život na ostrově rozbouřilo až rozhodnutí vlády z poloviny roku 2008, že k 7. 9. 2009 se změní způsob jízdy na komunikacích, a to z pravé strany na stranu levou. Uskutečnilo se několik demonstrací, největších v historii ostrova /15.000 účastníků/, byla podána řada žalob k soudu, ale vláda své rozhodnutí bez větších problémů obhájila. Vůdcem odporu proti změně způsobu jízdy bylo hnutí People Against Switching Sides (PASS), ze kterého pak vznikla strana TPP.

Dne 30. 9. 2009 došlo v blízkosti souostroví Samoa v hloubce 11 a20 km k silnému zemětřesení (8,3 stupně Richterovy stupnice). Následné vlny dosahovaly výšky 4,5m a způsobily smrt skoro 200 lidí. Tisíce dalších se ocitly bez přístřeší. Vlny zasáhly i vyhledávané turistické oblasti v Samoe. Předpokládá se, že tato přírodní katastrofa bude mít dlouhodobě negativní vliv na ekonomickou situaci Samoy.

Začátkem září 2009 začala na Samoe platit nové dopravní pravidla včetně nejdůležitější změny – ježdění vlevo (stejně jako např. ve Velké Británii, Austrálii, či na Novém Zélandě). Tato změna (Samoa je po 29 letech první zemí, kde došlo ke změně způsobu jízdy) byla zdůvodněna ekonomickými faktory – enormní nárůst dovozu ojetých aut zejména z Austrálie a Nového Zélandu.

Všeobecná diskuse, zda posunout datovou linii mezi Samou a Austrálií, nebo zda ponechat Samou jako první stát za časovou linií rozdělující zeměkouli, se přetransformovala v ostrou polemiku mezi vládou a opozicí. Vláda hájila sjednocení datové linie s Austrálií (a Novým Zélandem) ekonomickými výhodami, které vzniknou, bude-li v obou ne tolik vzdálených zemích stejný den. V prosinci 2011 nakonec Samoa “škrtla“ jeden den na konci roku a z 29. se probudila 31. prosince. Stalo se tak i přes odpor opozice, která mj. argumentovala tím, že se Samoa zbavuje významné turistické atrakce, tj. být posledním místem na Zemi, kde je ještě včerejší den.

V květnu 2012 Samoa úspěšně završila přístupové rozhovory (zahájené v roce 1998) a stala se členem Světové obchodní organizace (WTO).

Nejvýznamnější vnitropolitickou a diplomatickou událostí v roce 2012 se staly oslavy 50. výročí nezávislosti (Samoa byla prvním státem, který mezi pacifickými ostrovy získal nezávislost). Týden trvající oslavy začaly 1. června a vyšly státní finance na 2 mil. USD. Původně odhadované náklady dosahovaly částky 4 mil. Podařilo se však dosáhnout úspor a rovněž získat prostředky od donorů (které do celkové částky nejsou započítávány). Vedle přímé finanční pomoci tradiční donoři poskytly i “výroční“ projekty, kdy např. Austrálie realizovala obnovu a vybavení parlamentního komplexu. Výročí bylo spojeno vedle oficiálního, kulturního a zábavního programu rovněž s “nebývale velkou amnestií“, kdy na svobodu bylo propuštěno 35 odsouzených (celkový počet obyvatel je 194 tisíc).

Oslav se zúčastnili nejvyšší představitelé pacifických a polynéských “sousedních“ států. Nový Zéland byl reprezentován generálním guvernérem, Austrálie pak vyslala parlamentního tajemníka pro záležitosti pacifických ostrovů. Vřelou gratulaci zaslal při této příležitosti rovněž americký prezident, ve které neopomněl zdůraznit úspěšná desetiletí demokracie, vlády práva, ochrany lidských práv v zemi, kterou neváhal označit za prvek regionální stability.

V prosinci 2012 pak zasáhl Samou (a další pacifické ostrovy) tropický cyklon Evan, nejhorší po cyklonech Ofa (1990) a Val (1991). Poryvy větru dosahovaly až 230 km/hod a cyklon po sobě zanechal 5 mrtvých, 11 pohřešovaných a materiální škody ve výši 315 mil. USD. V reakci na tuto přírodní katastrofu ministr zahraničních věcí Nového Zélandu Murray McCully dne 13. března 2013 oznámil, že Nový Zéland poskytne 4 miliony NZD na pomoc turistickému sektoru Samoy, aby se zotavil ze zničujících důsledků tohoto cyklonu.

Nový Zéland je dlouhodobě přesvědčen, že silný turistický sektor Samoy je základem pro pracovní příležitosti a valutové příjmy. Novozélandské finance pomohly při rekonstrukci infrastruktury a turistického ubytování, při rozvoji a výcviku lidských zdrojů, při pomoci směřující k posílení odolnosti při živelných katastrofách a pro budoucí pojistné krytí.

Ve dnech 1. - 4. září 2014 se ve sportovním komplexu Faleata v metropoli Apia opět po deseti letech konala třetí mezinárodní konference OSN o malých ostrovních rozvojových státech (Small Island Developing States – SIDS). Skupina SIDS zahrnuje pestrou paletu 52 zemí z Karibiku, Pacifiku, Atlantiku, Indického oceánu a Jihočínského moře, z nichž absolutní většina se vyznačuje nízkým počtem obyvatelstva, nedostatkem nerostných surovin, nízkým HDP a problémy v zásobování pitnou vodou, energií a přímým dopadem klimatických změn.

Samotné konference se zúčastnilo více než 3.000 delegátů, 28 národních delegací mělo v čele hlavu státu nebo vlády. Za OSN konferenci zahájil GT Ban Ki-moon, v dalších dnech OSN zastupoval náměstek GT pro ekonomické a sociální věci Wu Hongbo jako generální tajemník konference. Komisař EU pro rozvoj Andris Piebalgs vedl šestičlennou delegaci EK doplněnou o zástupce delegace EU v New Yorku. Z ČS EU se zúčastnila většina, a to na úrovni ministrů, resp. náměstků ministrů pro rozvoj či na úrovni velvyslanců z New Yorku nebo z Canberry. Ze zemí střední a východní Evropy se zúčastnilo Estonsko, ČR a Rumunsko. Zvlášť je třeba vyzdvihnout účast dlouhé řady hlav států a vlád SIDS a účast dalších zemí OSN – AU, FR, IT, JP, CA, DE, NZ, RU, GB, US, atd.

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

První hlavou samostatného samojského státu byl od 1. 1. 1962 vrchní náčelník (Chief) Malietoa Tanumafili II, který měl doživotní mandát. Malietoa Tanumafili II zemřel 11. 5. 2007. Podle ústavy jsou jeho nástupci voleni parlamentem na pětileté funkční období.

Novou hlavou státu byl 16. 6. 2007 jednomyslně zvolen (His Highness) Tui Auta Tupua Tamasese Efi, bývalý premiér a později opoziční politik.

Jedná se o všeobecně oblíbeného politika, a i přes vyšší věk (76), byl dne 20. června 2012 hladce znovuzvolen na další pětileté funkční období. 

Funkce hlavy státu je formálně ceremoniální, skutečná politická moc náleží předsedovi vlády. Hlava státu má však konečné slovo při schvalování zákonů.

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

Aktuální složení viz -  http://www.govt.ws/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: