Šanghajská zóna volného obchodu – stručný návod k použití

27. 7. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Šanghajská zóna volného obchodu – stručný návod k použití Poblíž Šanghaje, jen pár desítek kilometrů od centra města a hlavního letiště, se nachází území o rozloze 120 km čtverečních, které již téměř čtyři roky usiluje o přilákání zahraničních investorů. Podnikání v šanghajské zóně má usnadňovat komplex několika výjimek z regulatorního systému.

Zahraničním firmám to oproti zbytku pevninské Číny přináší částečné výhody. Následující článek nabízí základní popis toho, co zóna volného obchodu může či nemůže nabídnout.

Jak na investice?

Šanghajská zóna volného obchodu brzy oslaví čtyři roky od svého vzniku. Na počátku zde byla snaha čínské vlády vybudovat území, kde by byly testovány ekonomické a sociální reformy. Spíše než na principu běžného preferenčního přístupu, který počítá s odbouráním tarifních a netarifních překážek, zóna volného obchodu (FTZ) ve Waigaoqiao láká podniky na vybrané ekonomické a sociální reformy. Čínská vláda koncipovala FTZ Šanghaj od počátku jako nástroj, který má zemi usnadnit otevírání její ekonomiky vnějšímu prostředí. Jednotlivé experimentálně zavedené reformy by následně mohly být přeneseny na celonárodní úroveň. I proto se šanghajské zóně také někdy říká pilotní zóna. Dnes již jinak takových zón volného obchodu funguje v Číně více.  Letos v dubnu byl jejich seznam rozšířen o sedm nových na celkových jedenáct. O první z nich - šanghajské zóně se však často hovoří jako o modelu, který by měl být následně aplikován ve fungování dalších zón.

Podporu zahraničních investic v zóně má usnadňovat balíček několika regulatorních reforem, avšak ne všechny, jež byly v době vzniku projektu avizovány, se dodnes podařilo splnit. Měla zde být zavedena plná směnitelnost čínské měny na kapitálovém účtu, spekulovalo se o zrušení restrikcí internetu a měly být zaváděny další reformy, které by sem přitáhly investory na výhody bezcelního obchodu. Volný obchod uvnitř zóny je pak prostředkem, který má investice usnadňovat.

Tzv. negativní seznam stanovuje obory, kde panují pro zahraniční investory omezení. Tento seznam je poměrně rozsáhlý, na což upozorňuje řada zahraničních oborových asociací i samotných investorů (podrobnosti v našem článku z ledna 2017).

Od vytvoření zóny v roce 2013 doznal negativní seznam několika revizí. Zóna plánuje více se otevřít zahraničnímu kapitálu i v sektoru služeb. Usnadnění investic by se mohly dočkat zahraniční podniky v oblastech účetnictví a auditu, dále firmy obchodující s cennými papíry, spravující fondy cenných papírů a ty, které se zabývají pojišťovnictvím. Šanghajská zóna by také měla být v horizontu 3 až 4 let doplněna o hybridní „bezcelní přístav“, a to v místech, které k FTZ přiléhají – letištních zónách Pudong a Yangshan. S podstatnou redukcí cel se nicméně nepočítá. Podpora obchodu a investic má nadále spočívat především ve zmírnění technických překážek.

Kompletní negativní seznam s jeho poslední verzí z června 2017 připravila pro potřeby evropských podniků Obchodní komora EU v Číně. Seznam naleznete v příloze. Do přílohy také vkládáme souhrnný analytický materiál, který v loňském roce připravila zahraniční kancelář agentury CzechTrade v Šanghaji.

Jaké jsou další možnosti?

Správa zóny volného obchodu se zde také snaží rozhýbat obchod podporou zakládání obchodních pavilónů s importovaným zbožím. Funguje jich zde několik (např. australský, ruský, chilský, italský anebo pavilón vína a nápojů) a provozují je soukromé čínské firmy. Návštěvníci zóny, fyzické osoby i obchodníci, si zboží v pavilónu mohou prohlédnout a rozhodnout o jeho nákupu. V případě, že v pavilónu vystavený produkt osloví čínského nákupčího, majiteli značky se následně nabízí možnost dostat se na čínský trh. Obchodní pavilón tedy funguje jako B2B platforma mezi potenciálními dovozci a čínskými nákupčími. Provozovatelé pavilónů dále nabízejí zahraničním firmám možnost zřídit zde svou kancelář za zvýhodněných podmínek.

V přípravné fázi jsou dva projekty, které by v budoucnu mohly oslovit české firmy. Jedná se o projekt samostatného českého obchodního pavilónu a také pavilón 16 zemí střední a východní Evropy, jehož součástí má rovněž být česká expozice. Oba pavilóny by měly být provozovány na komerční bázi čínským soukromým subjektem. Českým produktům by mohly zprostředkovat větší zviditelnění zboží, pokud zvažují vstoupit na čínský trh. O podrobnostech budeme informovat po upřesnění těchto plánů.

Co zóna volného obchodu v Šanghaji (ne)může nabídnout?

Pro zahraniční podniky platí dvě zásadní pravidla, která je nutná zohlednit v případě, že dané subjekty zvažují o FTZ jako vstupním kanálu na čínský trh. 1) Zahraniční investice ve FTZ podléhají negativnímu seznamu. Ten omezuje investice v určitých sektorech. Seznam byl několikrát revidován a jeho poslední verze z června 2017 je připojena v příloze. 2) Volný obchod se primárně vztahuje na investiční činnost uvnitř zóny. FTZ tedy není nástrojem pro případné tarifní úlevy při dovozu zboží na čínský trh. Usnadnění spočívají převážně v odstranění regulatorních bariér pro investory. 

Pokud zahraniční subjekt nehodlá v zóně vyvíjet investiční činnost, může zde vystavovat v obchodním pavilónu a snáze se tak propojit s čínskými nákupčími.

Informace poskytnuta Generálním konzulátem České republiky v Šanghaji (Čína). Autor: Štěpán Vojnár, konzul pro obchod, ekonomiku, kulturu a školství.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek