Sedm způsobů skončení pracovního poměru

15. 6. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Sedm způsobů skončení pracovního poměru Většina zaměstnanců během svého produktivního života několikrát změní práci. Za jakých podmínek a kdy může pracovní poměr ukončit zaměstnavatel a kdy zaměstnanec? Pracovní poměr může být ukončen pouze v souladu se zákoníkem práce. Podívejme se na sedm vybraných možností.

1) Uplynutí času

Pracovní smlouva na dobu určitou skončí uplynutím sjednané lhůty, a to např. i v případě, že je zaměstnankyně těhotná nebo je zaměstnanec nemocný. Pro ukončení pracovního poměru uplynutím času není potřeba učinit žádné speciální administrativní kroky, lhůta trvání pracovního poměru je uvedena v pracovní smlouvě.

2) Zrušení ve zkušební době

Zaměstnavatelé sjednávají se zaměstnanci zkušební dobu. Zkušební doba nesmí být delší než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (u vedoucích zaměstnanců 6 měsíců). Během zkušební doby může pracovní poměr bez udání důvodu ukončit zaměstnanec i zaměstnavatel.

Zkušební doba slouží k tomu, aby zaměstnavatel prověřil pracovní schopnosti zaměstnance a při nespokojenosti s jeho pracovním výkonem mohl snadno pracovní poměr ukončit. Ze stejných důvodů je však zkušební doba výhodná i pro zaměstnance. 

3) Výpověď podaná zaměstnancem 

Zaměstnanec může podat výpověď kdykoliv a bez udání důvodu. Výpověď podaná zaměstnancem (stejně tak výpověď podaná zaměstnavatelem) je jednostranným právním úkonem. Při podání písemné výpovědi musí zaměstnanec počítat s dodržením dvouměsíční výpovědní lhůty. Výpovědní lhůta začíná během 1. dnem následujícího měsíce po doručení výpovědi zaměstnavateli. Např. při podání výpovědi 9. června 2016 skončí pracovní poměr až 31. srpna 2016.

Zaměstnanci, kteří podají výpověď bez závažných důvodů uvedených v zákoně o zaměstnanosti, mají v případě čerpání podpory v nezaměstnanosti nárok na měsíční podporu v nezaměstnanosti po celou dobu ve sníženém rozsahu

4) Výpověď podaná zaměstnavatelem

Zaměstnavatel nemůže pracovní poměr ukončit výpovědí bez udání důvodu. Zaměstnavatel musí zaměstnanci doručit vždy odůvodněnou výpověď v souladu se zákoníkem práce dle § 52. V případech, kdy na obdržení výpovědi nenese zaměstnanec vinu (např. v praxi nejčastěji pro nadbytečnost), náleží zaměstnanci odstupné.

Obdržené odstupné posunuje nárok na podporu v nezaměstnanosti. I při podání výpovědi zaměstnavatelem běží dvouměsíční výpovědní lhůta. Zaměstnavatel nesmí dát výpověď zaměstnanci v ochranné lhůtě (např. v době těhotenství, během mateřské nebo rodičovské dovolené)

5) Vzájemná dohoda

Velmi rychle je možné pracovní poměr ukončit vzájemnou dohodou. S dohodou o ukončení pracovního poměru však musí souhlasit i zaměstnavatel a zaměstnanec. Vzájemná dohoda o ukončení pracovního poměru je elegantním ukončením pracovního poměru, kdy není zaměstnavatel nebo zaměstnanec spokojen.

6) Okamžité zrušení pracovního poměru

V zákoníku práce jsou uvedeny podmínky, kdy může pracovní poměr zaměstnanec nebo zaměstnavatel ukončit okamžitě, konkrétně v § 55 zákoníku práce a následujících. 

Zaměstnavatel může se zaměstnancem okamžitě ukončit pracovní poměr, když např. zaměstnanec porušil povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k práci zvlášť hrubým způsobem. Zaměstnanec může např. pracovní poměr ukončit okamžitě ze zdravotních důvodů (na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně-lékařských služeb).

7) Úmrtí

Zaměstnavatelé jsou nejenom právnické osoby, ale i fyzické osoby. Ke skončení pracovní poměru dochází i úmrtím zaměstnance nebo úmrtím živnostníka-zaměstnavatele. V případě úmrtí zaměstnavatele je potřeba se obrátit na místně příslušnou pobočku úřadu práce, aby na základě předložených dokladů, vydal úřad práce zaměstnanci potvrzení o zaměstnání.

Převzato z portálu FinExpert.cz, autor: Petr Gola

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek