Singapur: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Jakartě (Indonésie)

Singapur není velký trh (přes 5,5 mil. obyvatel), disponuje ovšem vysokou kupní silou. Na druhé straně rozloha země a její omezené surovinové a výrobní možnosti jej nutí k dovozu většiny produktů pro zajištění životaschopnosti tohoto malého ostrova. Singapurská vláda se aktivně snaží napomáhat urychlenému přechodu singapurské ekonomiky na tzv. knowledge-based economy, tedy do oblastí jako jsou biotechnologie, life sciences, informační a komunikační technologie. Skoro polovinu průmyslové výroby tvoří elektrotechnický průmysl, který se neobejde bez subdodavatelů ze zahraničí. Obecně lze říci, že Singapur není soběstačný v žádné oblasti, přesto není jednoduché se zde prosadit, protože singapurská ekonomika je jedna z nejvíce konkurenčních na světě. Působí zde stovky nadnárodních společností z celého světa, čemuž je třeba přizpůsobit případnou strategii vstupu i svá další očekávání.

Význam Singapuru tak spočívá především v jeho roli regionálního obchodního a servisního centra, který umožňuje další přístup na trhy v jihovýchodní Asii. V centru zájmu českých firem by měla být především možnost spolupráce se Singapurem při vstupu na třetí trhy asijského regionu, což v praxi znamená především využití znalostí a kontaktů singapurských firem na těchto trzích a možností jejich finančního krytí. Zhruba polovinu singapurského neropného dovozu tvoří komodity, které jsou reexportovány do dalších států v regionu. Z tohoto pohledu je nutné vyvinout větší aktivitu v tomto regionu.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

Vývoz a dovoz zboží 

 

 mil. SGD  2013 2014   2015 2016 
Vývoz   560 180,1  560 880,7  521 839,0  499 539,8
 Dovoz  466 302,4  457 347,2  407937,5  385 166,8

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největší obchodní partneři v roce 2016

 

  stát   podí v %
 Čína  13,5
 2  Malajsie  10,8
 země EU  10,7
 4  USA  8,3
 5  Hong Kong  7,4

 

 

 Nejvýznamnější exportní destinace v roce 2016

 

  stát   podí v %
 Čína  13,1
 2  Hong Kong  12,8
  Malajsie  10,5
 4  země EU  8,6
 5  Indonésie  7,9

 

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu Singapuru, https://www.mti.gov.sg

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vývoz v běžných cenách

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu Singapuru, https://www.mti.gov.sg

 (mil. SGD)

2012

2013

2014

2015

 2016

Celkem

508 942,2

525 507,2 

526 057,4

491 816,1 

466 911,6 

Paliva

130 900,0

124 960,9

122 862,5

81 828,7

69 238,1  

Ropné výrobky

93 936,2

89 004,8

86 609,5

59 576,5

51 365,6 

Neropné výrobky

 

378 042,2

384 230,2

390 385,2

394 456,6

397 673,5 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Singapur je stát s jednou z nejotevřenějších ekonomik na světě, který v zásadě praktikuje politiku volného obchodu. Celní režim v Singapuru je velmi liberální. V zemi existuje jedna bezcelní zóna v přístavu a řada bezcelních a konsignačních skladů.

Singapur v uplynulých dvou desetiletích prosazoval multilaterální procesy liberalizace mezinárodního obchodu. Změna mezinárodního obchodního prostředí v souvislosti s vytvářením regionálních dohod o volném obchodě a důsledky finanční krize v Jihovýchodní Asii, které přinesly prvek ekonomické i

politické nestability v regionu, přinutily Singapur reagovat na vzniklou situaci. Řešením byla orientace na bilaterální dohody o volném obchodě se zajímavými partnery, kterými jsou velké státy a dynamicky se rozvíjející ekonomiky. V současné době má Singapur uzavřeny čtyři takové dohody (s Novým Zélandem, Japonskem, Austrálií, USA). Podobnou „bilaterální dohodu" uzavřel Singapur rovněž s Evropským sdružením volného obchodu a má rozjednány další dohody o volném obchodu s několika dalšími státy.

Nové bilaterální dohody jsou komplexní smluvní dokumenty zahrnující oblast liberalizace obchodu a služeb, investice, standardizaci a odrážející poslední trendy v procesu globalizace. Kladou důraz na služby, nové technologie a produkci s vyšší mírou zhodnocení (informační technologie, e-commerce, telekomunikační služby).

Přes nastartovaný proces uzavírání bilaterálních dohod o volném obchodě, Singapur stále zdůrazňuje prioritu multilaterálních liberalizačních jednání v rámci WTO, kdy bilaterální dohody o volném obchodě chápe jako urychlující prvek při prosazování volného obchodu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Hlavní zdroje zahraničních investic (FDI)

 

2012

2013

2014

 2015

 2016

Japonsko

967,8

670,4

317,2

422,9

 680,6

USA

5 654,5

3 725,4

1 838,4

6 969,3

 3 460,2

Evropa

4 413,7

1 313,6

4 624,6

1 510,1

 1 248,9

 

Zdroj: The Singapore Department of Statistic (mil. SGD)

 

Investice v Singapuru se dnes vyznačují vysokou nákladností, neboť zde neexistuje díky vyspělosti singapurské ekonomiky levná pracovní síla a rovněž další podnikatelské náklady, jako např. pronájem kanceláří, bytů, pozemků, stejně jako jejich koupě, patří mezi nejvyšší na světě. Rentabilní mohou být tedy především investice vytvářející vysoký stupeň přidané hodnoty. Projekty jsou navíc posuzovány z hlediska jejich konkurenceschopnosti na světových trzích a důležitým faktorem je i ochrana životního prostředí odpovídající mezinárodním normám.

Do Singapuru investují velké světově známé společnosti, příkladem je např. společnost Shell, která se po šestiletých přípravách rozhodla pro masivní investici do vybudování petrochemického komplexu v hodnotě několika miliard USD.  EU jako celek je v Singapuru největším zahraničním investorem. Celkový objem FDI z ČS EU představuje 130 mld. USD. Celkem 3.000 společností z EU má svůj podnik v Singapuru.

Ze sektorového pohledu největší evropské investice v Singapuru směřují do: 1. průmyslové výroby,

2. finančních služeb, 3. pojišťovacích služeb.

V Singapuru je umístěno 59 % evropských investic v zemích ASEAN a 13 % evropských investic v Asii. Absolutní většina společností z ČS EU působících v regionu JV Asie využívá Singapur jako výchozí platformu pro svoje asijské operace. Proto skutečný obchodně-ekonomický význam Singapuru nelze měřit pouze na základě objemu vzájemné obchodní výměny. Významné obchodní společnosti z Evropy umisťují do Singapuru svá regionální centra a obsluhují odtud celou oblast. Důvodem k tomu je kvalitní dopravní infrastruktura, civilizované, stabilní a bezpečné prostředí a kvalita a spolehlivost finančních a logistických služeb.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Singapur obecně podporuje všechny investice do své země, které mohou znamenat jeho další ekonomický růst. Ve skutečnosti jsou však vítány především ty investice, které jsou v souladu s vládním plánem restrukturalizace singapurské ekonomiky. Jedná se především o oblasti s vysokým stupněm přidané hodnoty, vyžadující vysokou kvalitu práce a úroveň znalostí a použití nejmodernějších technologií, jako např.: elektronický a elektro-technický průmysl, informační technologie, letecký

průmysl, bioinženýrství a biotechnologie, určité druhy chemické výroby, optika apod. Projekty jsou navíc posuzovány z hlediska jejich konkurenceschopnosti na světových trzích a důležitým faktorem je i ochrana životního prostředí odpovídající mezinárodním normám. Investice v Singapuru se dnes vyznačují vysokou nákladností, neboť zde neexistuje díky vyspělosti singapurské ekonomiky levná pracovní síla a rovněž další podnikatelské náklady, jako např. pronájem kanceláří, bytů, pozemků, stejně jako jejich koupě, patří mezi nejvyšší na světě. Rentabilní mohou být tedy především investice vytvářející vysoký stupeň přidané hodnoty.

Economic Development Board, instituce zodpovědná za příliv investic do země, rozlišuje základní pobídkové programy na podporu investic , které nabízejí podle druhu investice 4 různé druhy pobídek, podle odvětví do kterého investice směřuje. Podrobné a aktuální informace lze obdržet u SingaporeEconomic Development Board v části „Investors", v kapitole „Assistance Schemes & Programmes".

Singapurská vláda vytváří s cílem přilákat zahraniční investory průmyslové parky i v samotném Singapuru. V zemi tak vzniklo přes 30 průmyslových parků a dva vědecké parky. Jedním z největších projektů v této oblasti je průmyslová zóna Jurong Island (JI), která vznikla spojením 7 ostrovů a zaměřuje se výhradně na petrochemický průmysl. JI spravuje státní firma Jurong Town Corp. (JTC), spadající pod ministerstvo obchodu a průmyslu. Plocha ostrova je dnes zhruba 2100 ha a do budoucna se očekává rozšíření na 2650 ha. V r. 2010 představoval celkový počet firem podnikajících v této zóně 150 s celkovou proinvestovanou částkou ve výši 40 mld. SGD. Podrobné informace o uvedené průmyslové zóně možno nalézt na www.jurongisland.com.sg.

V lokalitě Buena Vista je budováno nové vědecké středisko "Biopolis". Tento projekt v celkové hodnotě 5 mld. SGD obsahuje výzkumně-vývojovou základnu pro biomedícínské vědy. Další informace viz www.biopolis.com.sg a www.a-star.edu.sg.

 

EDB rozlišuje pobídky podle následujících segmentů:

  1.   investice do technologií
    1.     rozvoj podnikání (regionalizace)
    2.     investice do inovací, výzkumu a vývoje, duševního vlastnictví
    3.     zřizování regionálních center
  2. průmyslové investice Více viz www.sedb.com

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: