Situační zpráva k Brexitu

30. 8. 2016 | Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)

motiv článku - Situační zpráva k Brexitu Z plánovaného odchodu Británie z EU zatím vyplynula jediná hmatatelná změna, a to přenechání termínu britského předsednictví v Radě EU Estonsku. Ačkoli vlády i firmy členských států EU mají v principu zájem nadále úzce hospodářsky spolupracovat s Velkou Británií, jednotné stanovisko unie se zatím formuje.

1. Na reálné dopady Brexitu si počkáme

První teoreticky možné dopady vystoupení Británie z EU, které mohou ovlivnit obchod a ekonomické parametry a formáty spolupráce – služby, finanční služby apod. se mohou dostavit nejdříve po roce 2020, pokud vůbec nějaké nastanou, protože občané, firmy i vlády EU i Spojeného království mají principiální zájem ekonomickou spolupráci nadále udržovat a rozvíjet.

S ohledem na velký převis dovozu zboží a služeb z EU do Velké Británie je patrné, že trend pozitivní spolupráce budou prosazovat zejména státy jako Německo, Francie a také Česká republika, pro kterou je trh a následné reexporty zboží klíčovým exportním trhem a prostředníkem dodávek dále do světa. Britové, jakožto nynější čistí plátci rozpočtu EU, výrazně ušetří na výdajích státního rozpočtu. Efektem může být navýšení dotačních titulů jednotlivým oblastem, např. skotskému zemědělství, rybolovu, venkovské politice apod., a to při ponížení fiskální zátěže firem i občanů.

2. Pozitivní signály

Z hlediska smluvní báze je Velká Británie nejen členem jednotného trhu, ale také součástí EEA/ Evropského hospodářského prostoru, podobě jako Norsko a Švýcarsko. První signály bruselských představitelů ilustrativně naznačují, že by se budoucí ekonomické vztahy zemí EU s Velkou Británií do budoucna měly odvíjet v ještě „přátelštější“ atmosféře. To znamená, že se případné změny vůči obchodním operacím s jinými členy EU po roce 2020 prakticky nedotknou žádných obchodních transakcí v oblasti průmyslové produkce, která vzájemné obchodní výměně ČR – UK dominuje. Velkým přínosem pro Británii bude osvobození se od regulatorních opatření v oblasti rybolovu, což bude nepochybně jedna z nejobtížnějších vyjednávacích kapitol vývoje po roku 2020 mezi Británií a EU, ovšem s minimálním dopadem pro ČR.

3. Změny u zemědělských výrobků?

Pokud nastanou nějaké změny v podmínkách vzájemných tržních dodávek, pak to bude zřejmě v oblasti zemědělských výrobků, zejména těch, které jsou rovněž pěstovány či zpracovávány na britských ostrovech, popřípadě mají preferenční obchodní režim ze strany zemí Commonwealthu – banány apod. Může také dojít i k přechýlení orientace UK na USA v kontextu s jednáním o TTIPu a úpravě některých technických norem směrem k podmínkám trhu USA/NAFTA. podobně spekulativně lze soudit o možném vývoji ohledně regulace ohledně energetiky a ilustrativně např. váhy a postavení jaderné energie v národním energetickém mixu, míry povinných kvót  u alternativním zdrojů – např. solární energie, podobně může být změna laděná v míře národní úpravy ochrany práv spotřebitele.

Poměrně velké změny lze díky Brexitu očekávat v omezeních v oblastech justiční a policejní spolupráce a třeba řešení migrantů – Frontex apod. Lze očekávat úplné vyloučení Británie ze snah o společnou armádu či obranu zemí EU. Podobné odchylky budou i v oblastech sociální politiky a dalších částech evropské legislativy, které nebyly obsaženy např. v Maastrichtských smlouvách, ale jsou již celoevropsky regulovány díky stávajícím unijním legislativním úpravám.

4. Zachovat status quo je zájmem obou stran

Souhrnně řečeno: pokud dojde v ekonomické spolupráci podnikatelů ČR díky odchodu Brinátie z EU k nějakým změnám, proběhne toto až za několik let ve zcela minimalistických rozměrech, což je primárním zájmem jak EU, tak i firem a vlády obou stran.

Zpět na Speciál k BREXITU www.businessinfo.cz/brexit

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek