Skandinávie láká desítky firem, které se zúčastnily Exportního fóra v Plzni

21. 3. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Skandinávie láká desítky firem, které se zúčastnily Exportního fóra v Plzni Firmy ze Švédska, Norska či Dánska se v poslední době stahují z Číny a hledají dodavatele v zemích střední Evropy. Pro české podniky jsou příležitostí mj. velké dopravní investice, které severské země plánují. Při přípravě na úspěch ve Skandinávii jim pomohlo další Exportní fórum, které se konalo v Plzni v rámci projektu Exportní koučink.

Více než tři desítky firem a podnikatelů se 10. března zúčastnily Exportního fóra v Plzni, které bylo zaměřené na skandinávské země. Šlo o druhou akci v rámci projektu Exportní koučink, konkrétně sérii Exportních fór v regionech, jejichž cílem je přiblížit místním firmám evropské i mimoevropské země.

„Nejvíce firem bylo z oboru strojírenství, například z oblasti výroby různých strojů, obráběných komponent či kovoobrábění, a z oborů stavebnictví a energetiky. Dále zástupci z oborů těžkého průmyslu, ale byli zde i zástupci potravinářského průmyslu,“ charakterizovala podniky Ivana Fryaufová z pořádající agentury CzechTrade.

Podniky se zajímaly především o to, jak proniknout na trhy ve Švédsku, Norsku a Dánsku. Chtěly zjistit, zda jejich produkt v tamní konkurenci obstojí, a snažily se získat kontakty na vhodné obchodní partnery. Každá ze zemí přitom nabízí řadu zajímavých příležitostí.

Švédsko s 9,7 miliony obyvatel dosáhlo loni růstu HDP 3,1 procenta. Na celkovém hrubém domácím produktu se podílel průmysl 31,3 procenty, služby 66,8 procenty a zemědělství 2 procenty.  „HDP je taženo především domácí spotřebou, investicemi, zejména infrastrukturní a bytovou výstavbou, a čistým exportem,“ vysvětlil na semináři Vítězslav Blažek z CzechTrade Scandinavia.

Návrat z Číny

Vývoz se na švédském HDP podílí 45,8 procenty. V dovozu dominují stroje, ropa, chemické výrobky, motorová vozidla, železo a ocel, potraviny a oblečení.

„Švédští spotřebitelé jsou v oblasti spotřebního zboží spíše konzervativní, kladou důraz na tradiční domácí výrobky a značky. Naopak oblast subdodávek do strojírenského průmyslu a stavebnictví představuje velkou příležitost pro dovoz,“ doplnil Vítězslav Blažek, podle kterého se v posledních letech mnoho švédských firem „vrací“ z Číny do oblasti střední Evropy.

Švédsko se v současnosti na českém exportu podílí 1,6 procenty a zaujímá patnácté místo. Z toho čtvrtinu tvoří automobily Škoda. Pobočky v zemi mají například výrobce polohovacích postelí Linet nebo stavební společnost Subterra.

Velkou příležitost pro české firmy představuje švédská energetika. V jejím rámci byl odsouhlasen zákaz výstavby nových bloků jaderných elektráren, možná je pouze modernizace stávajících bloků. „Velkou příležitostí jsou teplárny, případně spalovny komunálního odpadu,“ upozornil Vítězslav Blažek.

Příležitostí je i švédský důlní průmysl, který se na tamním exportu podílí ze 40 procent. I díky tomu, že je Švédsko největším producentem železné rudy v Evropské unii. V roce 2005 vyprodukovala země  56 milionů tun rud, loni se odhaduje 70 milionů tun a v roce 2020 se počítá s nárůstem až na 100 milionů tun rud. Namísto současných 15 má za čtyři roky v zemi fungovat 30 dolů.

Nové metro i železnice

Růst by mělo i švédské stavebnictví. Do roku 2020 země plánuje projekty ve výstavbě infrastruktury ve výši 200 miliard švédských korun. Například stavba železnice z Kiruna do Göteborgu, výstavba  nové linky metra ve Stockholmu nebo silniční a železniční tunely pod městem. V plánu je také zvětšení přístavních kapacit v Göteborgu, ale i přesun celého města Kiruna kvůli rozšíření težby železné rudy.

Potenciál pro české firmy má také Norsko. Země s 5,1 milionem vykázala v roce 2014 růst HDP 2,2 procenta. Země je druhým největším evropským vývozcem ropy a významným dodavatelem elektrooceli a hliníku

„Energetickou náročnost těchto odvětví pokrývá výrobou levné a ekologické elektřiny, která z 99 procent pochází z vodních elektráren,“ popisuje Vítězslav Blažek. Čtvrtinu průmyslové výroby státu generuje metropolitní oblast hlavního města Oslo.  

Kvůli nízké a dlouhodobě klesající ceně ropy se letos očekává nižší výkon norských státních firem, klesá také kurz norské koruny, což napomáhá tamním exportérům. „Zlatý věk díky levné norské koruně zažívá rybolovný průmysl, pro který byl rok 2015 rekordní. Objem vývozu ryb a rybích výrobků z Norska do zahraničí činil 74,5 miliard norských korun, což je meziročně o 5,8 miliard norských korun více,“ konstatuje Vítězslav Blažek. Dvě třetiny rybího vývozu pokryl tradičně norský losos.

Historické investice do dopravy

Zájem českých firem poutá také Dánsko s 5,6 miliony obyvatel, jehož DPH loni rostlo o 1,2 procenta. „Mezi hlavní pozitivní faktory ovlivňující růstový trend patří v současné době vysoký přebytek úspor v privátním sektoru, velmi nízké úrokové sazby a nízká inflace, také růst reálných disponibilních příjmů, vysoká a stabilní úroveň spotřebitelské důvěry a zlepšené podmínky na trhu práce,“ vyjmenovává Vítězslav Blažek.

Velmi významný je přitom v ekonomice vliv veřejného sektoru. Veřejné investice a veřejná spotřeba dosahují již od roku 2011 zhruba 30 procent HDP. Pro české firmy se v zemi nabízí příležitosti především v oblasti výstavby dopravní infrastruktury, energetiky a zemědělských strojů.

„V současné době probíhá v Dánsku rozsáhlý investiční plán ‚Togfonden‘ na modernizaci železniční infrastruktury, včetně obnovy vozového parku. Ten patří k největším dopravním investicím v novodobé historii země. Objem investic přesahuje v přepočtu 100 miliard českých korun,“ upozornil Vítězslav Blažek. České firmy podle něj mají také šanci podílet se na další výstavbě a modernizaci místní energetické sítě, a to především prostřednictvím technologických dodávek, jako jsou turbíny, generátory a podobně.

V rámci projektu Exportní koučink se pro exportéry připravuje představení exportních příležitostí v Rumunsku a Bulharsku. Akce se bude konat 21. dubna v Ústí nad Labem.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek