Skutečný význam Číny. Je pro nás klíčovým partnerem?

1. 11. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Poslední dobou se v Česku do popředí zájmu dostává takzvaná Říše středu. Zaměřme se na skutečnou sílu čínské ekonomiky. Je pro nás Čína skutečně důležitým hospodářským hráčem?

Máme se před Čínou klanět?

V říjnu informovaly čínské státní úřady o meziročním hospodářském růstu HDP 6,7 %. Když pomineme Indii, která je objemem své ekonomiky pětkrát menší než Čína, jde o největší růst z deseti největších ekonomik světa. Toto tempo je skoro čtyřikrát větší než v USA nebo Evropské unii.

Ano, je to vyšší růst, ale Čína má stále co dohánět. Nejsilnější hospodářství světa – USA – má stále o bezmála dvě třetiny větší HDP per capita. Proto berme velikost čínské ekonomiky s rezervou. Přepočteme-li HDP na jednoho obyvatele, dostává se najednou nejlidnatější země planety někam na úroveň Libanonu, Kolumbie nebo Srbska.

Nejde vlastně o nikterak bohatou zemi; je prostě jen obrovská. A nelze ani přímo říci, že by vztahy České republiky s tímto státem byly nějak exkluzivní. Podle statistik českého ministerstva průmyslu a obchodu tvořil vývoz do Číny za prvních osm měsíců letošního roku pouze 1,1 % z celkového tuzemského exportu: do této země jsme vyvezli zboží za skoro 30 miliard, přičemž zhruba stejný objem výrobků exportujeme například do Dánska. Jen pro úplnost – celkový objem českého exportu byl 2,6 bilionu korun.

Když se podíváme na druhou stranu mince, rudý drak skutečně vévodí statistikám – ovšem z opačného pohledu. Z Číny dovezeme 12 % veškerého zboží. Za prvních osm měsíců letošního roku celkem za 275 miliard korun.  Dostáváme se tak k rekordní bilanci importu se zeměmi mimo EU. Celkové saldo zahraničního obchodu je 245 miliard korun. V neprospěch ČR.

O tom, jaký je o Čínu skutečný zájem mezi českými exportéry si přečtěte v textu Zájem exportérů o Čínu klesá, nahrazuje ji Indie na BusinessInfo.cz.

Nutno přiznat, že je Čína nepochybně zemí s obrovským potenciálem – koneckonců se zde staví jako o život, jenže dostat se na takový trh je vskutku obtížné. Asi si těžko dokážeme představit, že by naši dělníci stavěli silnice a budovy v Číně. Obecně je zde problém sehnat zedníka na stavbu vlastního domu, natož abychom stavební sílu ještě vyváželi.

To, co se nám dlouhodobě daří do Země středu exportovat, jsou stroje a dopravní prostředky, čerpadla, ložiska, hřídele, spínače apod. To je ale poměrně malý segment. Jediným výraznějším odvětvím je trh s automobily, který v Číně aktuálně rapidně roste. Jenže právě Škodovky prodané v Číně se do statistiky obchodu nezapočítávají, protože se v Číně už vyrábějí. Konkrétně ve městech Anting u Šanghaje, Yizheng a Ningbo. O tom, zda tato výroba pomáhá českému hospodářství, můžeme pochybovat.

Čína je obrovská, daleko větší než si z Čech dokážeme představit. To z ní ale nedělá rozvojové centrum, které bude investovat miliardy do závodů v České republice. Proč by to Číňané dělali, když si mohou vše vyrobit doma a k nám jenom dovézt? Kromě toho, že si tu koupili banku a fotbalový klub, nepředstavují pro české hospodářství příliš velký motor. Představa, že budeme do Číny masivně vyvážet naše výrobky je sice krásná, nicméně utopická. V celém tomto století bude určitě víc lodí s kontejnery plout opačným směrem. Se zbožím made in China.

Přes zmíněná fakta nemohou Češi Čínu zatratit. Byznys na tak velkém trhu může být pro mnohé české podniky slibnou šancí. Více najdete v článku Nová hedvábná stezka je šancí i pro české podniky na Businessinfo.cz.

Petr Vlasák, hlavní analytik tginvest.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek