Slavnostní zahájení provozu energetických propojení LitPol Link a NordBalt v Litvě

22. 12. 2015 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Nejvyšší litevští představitelé v čele s prezidentkou D. Grybauskaité a premiérem A. Butkevičiusem dne 14. prosince 2015 slavnostně zahájili fungování energetického propojení mezi Litvou a Polskem (LitPol Link) a Litvou a Švédskem (NordBalt). Dokončení obou projektů a propojení litevského energetického systému s evropským se oprávněně stalo klíčovou událostí letošního roku nejen v energetice, ale i v politice.

Velkolepé akci se zúčastnili čestní hosté z partnerských zemí – vicepremiér Polska spolu s ministrem energetiky, ministr energetiky Švédska, dále premiéři Estonska a Lotyšska, evropský komisař V. P. Andriukaitis, velvyslankyně USA přednesla slavnostní poselství ministra zahraničí J. Kerryho.

Význam projektů se neomezuje pouze na Litvu samotnou – strategický dopad na regionální sousedy v Estonsku a Lotyšsku ocenili oba přítomní premiéři, neméně důležitý je i další impulz pro rozvoj spolupráce v rámci EU i na bázi Nordic – Baltic.

Litva úspěšně a cílevědomě pokračuje na své cestě k plné nezávislosti a zajištění energetické bezpečnosti. Litevská vláda doufá, že kromě zajištění energetické bezpečnosti přinesou nová propojení také snížení cen elektřiny pro spotřebitele a firemní sektor v zemi.

Propojení LitPol Link o kapacitě 500 MW poprvé v historii spojilo litevské a polské energetické systémy a zajistilo volný průchod elektrické energie ze západní Evropy do Pobaltí a naopak. Oba operátoři, Litgrid a PSE, zahájili práce na projektu v roce 2008, samotná realizace proběhla v letech 2011–2015. Nadzemní elektrické vedení se táhne v délce 51 km na litevském území (okresy Alytus a Lazdijai) a 112 km na polské půdě.

Polsko v rámci projektu realizovalo celkem 11 samostatných projektů za 430 mil. EUR, z čehož cca polovinu financovala EU. Litgrid zajistil na litevské straně výstavbu vedení, rozvodny a měnírny nedaleko Alytusu, což si vyžádalo investice ve výši 150 mil. EUR s podporou EU v hodnotě 31,4 mil. EUR.

400 km dlouhý podmořský kabel spojující Litvu se Švédskem je jedním z nejdelších kabelů svého druhu na světě. Dalších 53 km podzemního vedení bylo vybudováno do litevské Klajpédy a švédského Nybro. Projekt společně zrealizovali v letech 2011–2015 operátoři Litgrid a Svenska Kraftnat. Investice si vyžádala 550 mil. EUR, přičemž jednu třetinu profinancovala svými fondy EU, Litva a Švédsko se podělily rovným dílem o zbytek.

Obě propojení tvoří součást plánu na propojení regionu Pobaltí s evropským energetickým trhem (Baltic Sea Region Energy Market Interconnection Plan – BEMIP). Dalším krokem k dosažení plné funkčnosti představuje plánovaná synchronizace pobaltských států s kontinentální evropskou energetickou sítí.

Zahájení provozu není v žádném případě konečnou stanicí celého procesu, ba právě naopak. V současné době probíhají náročné testy obou propojení, která patří k nejsofistikovanějším technologiím, jež byly nainstalovány v litevské přenosové síti. Komplexní a složité technologie vysokonapěťového stejnosměrného proudu (HVDC) musí být testovány jak ve výrobě, tak při montáži a po zahájení zkušebního provozu.

První testy LitPol Linku a NordBaltu proběhly již před rokem, kdy došlo k instalaci výpočetního řídícího a bezpečnostního systému. Po ukončení zkušebního provozu bude propojení pracovat na principu volného pohybu v konkurenčním tržním prostředí, tj. elektrická energie bude proudit ve směru nejvyšší nabídkové ceny. Operátoři však budou určovat denní přenosovou kapacitu, podle potřeby v řádu týdnů až měsíců.

Realizace obou projektů si prošla řadou náročných momentů a komplikací jak technického, tak i politického rázu. Ministr energetiky R. Masiulis ve svém vystoupení připomněl opakované ruské snahy o vměšování do pokládky podmořského kabelu, v tisku proběhly minulý týden také informace o požáru nedaleko švédského města Nybro, díky nimž muselo být cca o měsíc odloženo testování NordBaltu.

Další výzvy, které stojí před místním operátorem přenosové sítě Litgrid, budou spojeny s postupnou přípravou synchronizace s evropským energetickým systémem a fungováním energetického trhu. Premiéři Lotyšska, Litvy a Estonska oznámili v této souvislosti, že bude zpracována studie, na jejímž základě padne rozhodnutí o využití polského či švédského propojení pro synchronizaci přenosových sítí do roku 2025.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Vilniusu (Litva).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek