Slovensko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

18. 10. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Česká republika je pro Slovenskou republiku dlouhodobě druhým největším obchodním partnerem. Trvale růstová tendence, která existuje od roku 2000, byla v roce 2009 narušena hospodářskou krizí. Od roku 2010 až do roku 2012 se vzájemná obchodní výměna zvyšovala. K poklesu vzájemné obchodní výměny došlo v roce 2014, kdy jak slovenský vývoz do ČR, tak i český vývoz do SR nedosáhl hodnoty předcházejícího roku. V roce 2015  se oproti roku 2014  zvýšil vzájemný obchod a to jak  zvýšením  slovenského exportu do ČR, tak  zvýšením českého exportu do SR.

V roce 2016 se vzájemný obchod mezi oběma zeměmi sice snížil, ale ČR je nadále druhým největším obchodním partnerem SR. V rámci ekonomické spolupráce se vzájemné partnerství promítá i na úrovni  V4.

 

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

Podle slovenských statistik dosáhl v roce 2016 vzájemný obrat  obchodu mezi SR a ČR objem v hodnotě 15 342,0 mil. EUR a představoval tak 11,24 % celkového zahraničního obchodu SR. V porovnání s rokem 2015 se podíl ČR na celkovém slovenském zahraničním obratu snížil o 0,42 p.b. Na poklesu vzájemného obchodu se podílel  jak slovenský vývoz do ČR, tak i český vývoz do SR.

 

Dovoz z ČR v roce 2016 dosáhl 97,9 % dovozu z roku 2015, podobně slovenský vývoz do ČR představoval  98,8 %  vývozu v roce 2015. Aktivní saldo vzájemného obchodu, které si SR již dlouhodobě  udržuje, se však každým rokem snižuje. 

 

 

 

 

Přehled vzájemné bilance podle slovenských statistik

 

Dovoz

Struktura %

Index

Vývoz

Struktura %

Index

Obrat

Saldo

2012

5 723,8

9,8

101,1

8 706,9

14,0

106,4

14 430,7

2 983,1

2013

6 528,6

10,9

114,1

8 668,5

13,5

99,6

15 197,1

2 139,8

2014

6 284,7

10,4

96,3

8 294,3

12,8

95,7

14 579,0

2 009,6

2015

7 004,8

10,8

108,3

8 436,4

12,4

102,3

15 441,2

1 431,7

2016

7 041,0

10,6

97,9 

8 301,0 

11,8 

98,8 

15 342,0 

1 261,0 

 v mil. EUR

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Podle oficiálních slovenských statistik lze k nejvýznamnějším vzájemně obchodovaným položkám zařadit následující:

Dovoz z ČR do SR:

  • části, součásti a příslušenství motorových vozidel (kapitola celního sazebníku 8708),
  • osobní auta (8703),
  • motorová vozidla (8702),
  • kohoutky a ventily na potrubí (8481),
  • části a součásti na stroje a zařízení (8466),
  • tyče a pruty, válcované za tepla (7213),
  • léky (3004),
  • černé a hnědé uhlí (2701, 2702),
  • ropné oleje a ropné plyny (2710, 2711),
  • ploché válcované výrobky (7208),
  • prací přípravky (3402),
  • stroje na automatické zpracování údajů (8471) 

 

  • Vývoz SR do ČR:
  • ropné oleje a ropné plyny (2710, 2711),
  • léky (3004),
  • polymery, polyacetáty (3901, 3907),
  • odpady z plastů, fólie, výrobky z kaučuku (3915, 3920, 4016),
  • neopracované dřevo (4403),
  • feroslitiny (7202),
  • ploché válcované výrobky ze železa (7209, 7210, 7217),
  • stroje na automatické zpracování dat (8471),
  • elektrické přístroje na telefonii (8517),
  • monitory (8528),
  • osobní auta (8703),
  • části, součásti a příslušenství motorových vozidel (8708)
  • sedadla (9401).

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Dle předběžných údajů NBS za rok 2015 skončila vzájemná  bilance  SR-ČR za služby záporným saldem ve výši  - 193,5 mil. EUR.  Z toho nejvyšší  zápornou hodnotu - 177,0 mil. EUR  vykázal vzájemný obchod s  jinými službami, především konsultační služby ( -123,1 mil. EUR).  Jedinou pro SR aktivní položkou jsou služby spojené  cestovním ruchem, kde NBS vykázala  aktivum 76,7 mil. EUR.

 

 Rok 2016 dle předběžných výsledků skončil pro SR výrazně pozitivně. Saldo vzájemného obchodu se službami  dosáhlo pouze - 0,1 mil. EUR. Výrazně příznivě pro SR skončila výměna služeb v oblasti cestování, kde SR vykázala aktivum  ve výši 213,7 mil. EUR. Nejvyšší zápornou hodnotu - 103,4 mil. EUR vykázala, tak jako v roce 2015 v oblasti  konsultačních a manažérských služeb. 

 

SERVICES (SK/CZ) - 2015
mil.EUR
CZ CZ CZ
CREDIT DEBIT NET
1.a.b Services 1 245,4 1 438,9 -193,5
1.a.b.1 Manufacturing services on physical inputs owned by others 24,9 8,0 4,6
1.a.b.2 Maintenance and repair services not included elsewhere (n.i.e.) 23,8 49,4 -25,7
1.a.b.3 Transport 313,7 293,0 20,7
1.a.b.4 Travel 481,7 405,0 76,7
1.a.b.5 Construction 45,2 88,0 -42,8
1.a.b.6 Insurance and pension services 15,8 25,5 -9,7
1.a.b.7 Financial services 38,6 36,6 2,0
1.a.b.7.1 Explicitly charged and other financial services 22,5 18,9 3,6
1.a.b.7.2 Financial intermediation services indirectly measured (FISIM) 16,0 17,6 -1,6
1.a.b.8 Charges for the use of intellectual property n.i.e. 2,3 9,2 -6,8
1.a.b.9 Telecommunications, computer, and information services 104,7 144,2 -39,5
1.a.b.9.1 Telecommunications services 60,7 35,8 24,9
1.a.b.9.2 Computer services 37,6 86,1 -48,6
1.a.b.9.3 Information services 6,5 22,4 -15,9
1.a.b.10 Other business services 191,6 368,6 -177,0
1.a.b.10.1 Research and development services 3,1 8,0 -4,9
1.a.b.10.2 Professional and management consulting services 89,3 212,4 -123,1
1.a.b.10.3 Technical, trade-related, and other business services 99,2 148,2 -48,9
1.a.b.11 Personal, cultural and recreational services 2,3 10,5 -8,2
1.a.b.11.1 Audiovisual and related services 0,0 0,6 -0,6
1.a.b.11.2 Other personal, cultural, and recreational services 2,2 9,9 -7,6
1.a.b.12 Government goods and services n.i.e. 0,8 0,9 -0,1
1.a.b.13 Services not allocated 0,0 0,0 0,0

 

 Předběžné údaje za rok 2016 (NBS)

 

CZ CZ CZ
mil. EUR CREDIT DEBIT NET
credit debit net
1.a.b Services 1 307,5 1 307,7 -0,1
1.a.b.1 Manufacturing services on physical inputs owned by others 24,2 8,3 15,9
1.a.b.2 Maintenance and repair services not included elsewhere (n.i.e.) 38,0 57,3 -19,3
1.a.b.3 Transport 246,8 280,5 -33,7
1.a.b.4 Travel 602,1 388,3 213,7
1.a.b.5 Construction 28,1 50,9 -22,8
1.a.b.5.1 Construction abroad 24,5 15,9 8,6
1.a.b.5.2 Construction in the reporting economy 3,6 35,0 -31,4
1.a.b.6 Insurance and pension services 8,0 17,2 -9,1
1.a.b.7 Financial services 20,1 27,1 -7,0
1.a.b.7.1 Explicitly charged and other financial services 12,1 12,0 0,1
1.a.b.7.2 Financial intermediation services indirectly measured (FISIM) 8,0 15,1 -5,6
1.a.b.8 Charges for the use of intellectual property n.i.e. 2,3 7,9 -5,7
1.a.b.9 Telecommunications, computer, and information services 93,8 145,2 -51,5
1.a.b.9.1 Telecommunications services 45,7 59,0 -13,3
1.a.b.9.2 Computer services 32,7 73,1 -40,4
1.a.b.9.3 Information services 15,4 13,1 2,2
1.a.b.10 Other business services 239,6 311,3 -71,7
1.a.b.10.1 Research and development services 1,1 1,9 -0,8
1.a.b.10.2 Professional and management consulting services 58,8 162,2 -103,4
1.a.b.10.3 Technical, trade-related, and other business services 179,7 147,2 32,5
1.a.b.11 Personal, cultural and recreational services 3,9 12,7 -8,8
1.a.b.11.1 Audiovisual and related services 0,1 0,6 -0,5
1.a.b.11.2 Other personal, cultural, and recreational services 3,8 12,1 -8,3
1.a.b.12 Government goods and services n.i.e. 0,7 1,0 -0,3
1.a.b.12.1 Tourism-related services in  travel and passenger transport 0,0 0,0 0,0
1.a.b.13 Services not allocated 0,0 0,0 0,0

 

 

 

 

 

 

 

 

Stav  PZI z ČR podle statistik NBS za rok 2014 a 2015

 

v mil. EUR 2014 2015 *
Toky   CZ CZ
FDI Inflows    
Kapitálová účasť 187,3 86,0
Reinvestované zisky 38,6
Ostatný kapitál 126,2 130,0
Priame investície spolu 352,1 215,9
     
FDI Outflows    
Kapitálová účasť -202,5 22,3
Reinvestované zisky 211,2
Ostatný kapitál 106,3 16,0
Priame investície spolu 115,1 38,3
2 014 2015 *
Stavy   CZ CZ
FDI Inward position    
Kapitálová účasť a reinvestovaný zisk 3 827,4 3 931,6
Ostatný kapitál 387,4 619,0
Stav priamych investícií z ČR k 31.12.2014 spolu 4 214,8 4 550,6
     
     
     
FDI outward position    
Kapitálová účasť a reinvestovaný zisk 621,1 650,9
Ostatný kapitál 193,5 203,0
Stav priamych investícií v ČR k 31.12.2014 spolu 814,5 853,9
* predbežné údaje

 

 

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Slovenská republika jako druhý největší exportní trh ČR a čtvrtý největší obchodní partner ČR je cílem řady českých investorů. Níže uvádíme nejvýznamnější aktivity českých firem v teritoriu:

Energetický a průmyslový holding (EPH), a.s. - největší český investor na Slovensku. V červenci 2016 se EPH stal majitelem 33 % akcií ve společnosti Slovenské elektrárny (SPP), a.s. SPP je největším výrobcem elektřiny na Slovensku a druhým největším distributorem a dodavatelem elektřiny. Slovenská vláda drží ve společnosti Slovenské elektrárny 34 % akcií.

Agrofert Holding, a.s. - vlastní na Slovensku od roku 2005 jednu z nejvýznamnějších společností chemického průmyslu Duslo Šaľa, kde nyní investuje do nové výrobny čpavku. Duslo Šaľa je výrobcem chemických hnojiv.

Czechoslovak Group (CSG), a.s. - na Slovensku je majoritním vlastníkem skupiny MSM Group a přes ní je nejvýznamnějším hráčem slovenského zbrojního průmyslu. CSG zaměstnává na slovensku více než 1.000 lidí. CSG má také zájem o vstup do firmy Tatravagónka Poprad.

 

Česká zbrojovka, a.s., Uherský Brod - v červenci 2014 otevřela v Novákách v tamním Vojenském opravárenském podniku spolu se slovenskou firmou MSM Martin nový výrobní závod. Slavnostního otevření společného podniku CZ-Slovensko s.r.o. se zúčastnili premiéři obou zemí Bohuslav Sobotka a Robert Fico. Jde o první česko-slovenský výrobní podnik po roce 1989. Ve společném podniku vlastní Česká zbrojovka 51% podíl a zbývajících 49 % vlastní MSM Martin. Závod v Novákách vyrábí komponenty k zásobníkům a útočným puškám. V druhé fázi se předpokládá montáž a servis útočných pušek BREN. Roční objem výroby se odhaduje na 3-4 mil. Eur. V prosinci 2015 podepsala Česká zbrojovka, a.s. se slovenským ministerstvem vnitra rámcovou dohodu o dodávce 26.641 pistolí (modely CZ P-07, CZ P-09 a CZ 2075 D RAMI) s příslušenstvím v hodnotě 14,19 mil. Eur pro slovenskou policii i jiné ozbrojené složky (armáda, vězeňská stráž a Finanční správa). Česká zbrojovka uspěla v největším tendru svého druhu v novodobé historii Slovenska společně s rakouským výrobcem Glock, který dodá dalších 20.000 pistolí.

TTS Třebíč - v lednu 2016 získala 52 % akcií ve společnosti Národná energetická, a.s., která zastřešuje 10 městských tepláren. Jedná se o teplárny ve městech Trebišov, Kysucké Nové Mesto, Velký Krtíš, Revúca, Medzilaborce, Tlmače, Hnúšťa, Žarnovica, Poltár a Hriňová. Teplárny dodávají teplo do 16.000 bytů a také do dalších budov. Národná energetická představuje největší slovenskou síť tepláren na biomasu a patří mezi 5 největších výrobců tepla na Slovensku. TTS prodává na Slovensku více než 10 let průmyslové kotle na biomasu, tedy na vytápění dřevem a slámou.

Škoda JS a.s., Plzeň - v roce 1995 založila na Slovensku dceřinou společnost Škoda Slovakia, a.s. se sídlem v Trnavě. Škoda JS se podílí na dostavbě 3. a 4. jaderného bloku v JE Mochovce. Spuštění 3. bloku JE Mochovce se očekává v roce 2018 a spuštění 4. bloku v roce 2019.

Škoda Electric, a.s., Plzeň - Slovensko je pro firmu tradičním trhem. V letech 2004-2015 dodala Škoda Transportation do Bratislavy pro městský dopravní podnik 120 trolejbusů v hodnotě 2 mld. Kč. Jedná se o 70 velkokapacitních vozů Škoda 31 Tr a 50 dvanáctimetrových vozů Škoda 30 Tr. Tím došlo ke kompletní obnově zastaralého bratislavského vozového parku. V roce 2015 dodala Škoda Electric 4 nové moderní trolejbusy pro Bánskou Bystrici a 2 nové klimatizované trolejbusy pro Prešov. V letech 2006-2014 dodala Škoda Electric do Prešova celkem 19 trolejbusů. Škodovácké trolejbusy jezdí také v Žilině, kde firma vyhrála tendr na dodávku 12 kloubových trolejbusů Tr 27 a 3 trolejbusy typu Tr 26. Součástí kontraktu se Žilinou je opce na dalších 12 vozů, z toho šest kloubových a šest dvanáctimetrových.

Škoda Transportation, a.s., Plzeň - v listopadu 2014 odevzdala Škoda Transportation v Bratislavě do zkušebního provozu tramvaj typu ForCityPlus, která je určena pro tramvajové sítě s úzkým rozchodem. Jedná se o pětičlánkovou tramvaj o délce 32,5 m a šířce necelých 2,5 m. Do poloviny roku 2016 bylo dodáno všech 60 vozidel.

SOR Libchavy - v roce 2015 nakoupil Dopravní podnik Bratislava 100 kusů autobusů. Jedná se o 10 kratších verzí Solaris, 40 delších Iveco a 50 kloubových autobusů. Se značkou SOR jezdí v Bratislavě i nové trolejbusy.

Tatra Kopřivnice a.s. - v letech 2014-15 dodala Tatra pro slovenské ministerstvo vnitra 166 hasičských vozů v hodnotě 600 mil. Kč. Jedná se o první dodávku z kopřivnické Tatry na Slovensko po více než 25 letech.

RegioJet, a.s., Brno - od listopadu 2014 provozuje 3 vlaková spojení denně oběma směry na trase Praha - Košice a od prosince 2016 na komerční bázi 2 vlaková spojení denně oběma směry na trase Praha - Bratislava. Kromě toho provozuje RegioJet na Slovensku ještě slovenskou vládou dotované vlakové spojení na trase Bratislava - Komárno.

Leo Express, a.s., Praha - od prosince 2014 provozuje 2 vlaková spojení denně na trase Praha - Košice.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

V roce 2015 byly podepsány následující dohody : 

1)  Změna č. 2 Protokolu mezi MZV SR  a MZV ČR  o vykonávaní Dohody mezi MZV SR a MZV ČR o vzájemném zastupování ve vízovém  řízení (uzavřeno  formou výměny nót).

2) Smlouva mezi  Slovenskou republikou, Českou republikou a Rakouskem o  tří  státním  hraničním bodě Dyje-Morava (Vídeň, 29. září 2015).

 

V roce 2016 byly podepsány následující dohody :

1) Dohoda medzi vládou Slovenskej republiky a vládou Českej republiky o propojení rýchlostní cesty R 5 v obci Svrčinovec na území Slovenské republiky a cesty I/11 v obci Mosty u Jablunkova na území České republiky přes spoločnou státní hranici

(Praha 12. května 2016, publ. č. 251/2016 Z. z.)

 

2) Změna č. 3 Protokolu mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky o vykonávaní Dohody mezi Ministerstvem zahraničních věcí Slovenské republiky a Ministerstvem zahraničních věcí Českéj republiky o vzájomném zastupování prostředníctvím diplomatických misí a konzulárních úřadů svých států ve vízovém procesu

(výměna nót, 17. srpna 2016 a 7. září 2016, publ. č. 264/2016 Z.z.)

 

 

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

Slovensko v roce 2016 poskytlo na oficiální rozvojovou  spolupráci téměř 100 mil. EUR. Největší části směřovaly na Ukrajinu, do Keni, Moldavska a Afganistánu.  Vzhledem k vývoji situace  byla do seznamu  zemí s mimořádními humanitárními a rozvojovými potřebami v roce 2016 přidaná i Sýrie. V porovnání s rokem 2015 rozvojová pomoc SR vzrostla o 27 %  na celkových 99,397 mil. EUR.  Z celkové sumy bylo v roce 2016 alokováno 80,153 mil. EUR na multilaterální pomoc a 19,243 mil. EUR na bilaterální oficiální rozvojovou pomoc.

Slovensko však  nadále neplní cíle ke kterým  se zavázalo na úrovni EU. Z hrubého národního důchodu za rok 2016 ve výši téměř  80 mld. EUR dosáhla rozvojová spolupráce 0,103 procenta. Při vstupu do EU se SR zavázala dosáhnout do roku 2010 podíl 0,17 % a  do roku 2015 podíl 0,33 %.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: