Slovensko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

23. 11. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bratislavě (Slovensko)

Podle českých statistik vykazuje ČR v obchodu se Slovenskem dlouhodobě kladnou bilanci, tzn. hodnota vývozu převyšuje hodnotu dovozu.

V roce 2016 bylo Slovensko pro ČR 3. největším obchodním partnerem (po Německu a Polsku), 2. největším exportním trhem (po Německu) a 4. největším dovozním trhem (po Německu, Číně a Polsku). Podíl Slovenska na celkovém zahraničním obchodu ČR činil 6,8 %, na celkovém vývozu ČR 8,3 % a na celkovém dovozu ČR 5,1 %. V roce 2016 došlo meziročně k poklesu vzájemné obchodní výměny o 3,3 %, k poklesu českého exportu na Slovensko o 4,8 % a k růstu dovozu ze Slovenska o 0,5 %.

4.1. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let

                                                                                       mld. eur

Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Vývoz ČR 11,041 10,775 11,045 12,766 12,257
Dovoz ČR 6,647 6,188 6,152 6,540 6,571
Obrat 17,688 16,963 17,197 19,306 18,828
Bilance ČR 4,394 4,587 4,893 6,226 5,686

Zdroj: Český statistický úřad

 

Podle slovenských statistik vykazuje ČR v obchodu se Slovenskem zápornou obchodní bilanci. Pro Slovensko je ČR dlouhodobě 2. největším exportním trhem a rovněž 2. největším obchodním partnerem.


Vývoj vzájemné obchodní výměny
(mld. Eur)

Rok 2012 2013 2014 2015 2016
Vývoz ČR 5,724 6,529 6,470 7,194 7,158
Dovoz ČR 8,707 8,669 8,243 8,404 8,276
Obrat 14,431 15,198 14,713 12,598 15,434
Bilance ČR -2,983 -2,140 -1,773 -1,210

-1,118

 Zdroj: Slovenský statistický úřad

 

 

zpět na začátek

4.2. 10 nejvýznamnějších položek českého vývozu/dovozu

Podle oficiálních českých statistik patřily k nejvýznamnějším vzájemně obchodovaným položkám v roce 2016 následující:

 

Vývoz ČR

Název zboží

Hodnota

(mld. Kč)

Celní sazebník

HS 4

části, součásti motorových vozidel 31,98 8708
auta a motorová vozidla pro přepravu osob 15,71 8703
elektrická energie 13,55 2716
mobilní a jiné telefony, hlasová zařízení 10,01 8517
zařízení pro automatizované zpracování dat 6,83 8471
holicí strojky, čepelky 6,65 8212
zkapalněné plyny (propan, butan) 6,52 2711
léky 5,39 3004
minerální oleje, ropné oleje. lehké oleje 5,32 2710
sedadla, jejich části a součásti 4,68 9401

 

Dovoz ČR

Název zboží

Hodnota

(mld. Kč)

Celní sazebník

HS 4

části, součásti motorových vozidel 14,50 8708
minerální oleje, lehké oleje, ropné oleje 14,21 2710
motory dieselové pro vozidla 11,18 8408
soupravy zapalovacích kabelů pro vozidla 6,56 8544
elektrická energie 6,22 2716
osobní auta a motorová vozidla 5,28 8708
výrobky ze železa (válcované, ploché) 5,08 7210
motory pístové, zážehové pro vozidla 4,64 8407
klimatizační zařízení pro motorová vozidla 3,62 8415
výrobky ze železa válcované za tepla 2,79 7208

zpět na začátek

4.3. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Výměna služeb v roce 2016 skončila pro ČR s kladnou bilancí ve výši 2,011 mld. eur. Velmi příznivě pro ČR skončila výměna služeb v dopravě (+2,63 mld. eur), finančních službách (+1,648 mld. eur) a ve stavebních pracích (+1,557 mld. eur). Nejvyšší zápornou hodnotu v oblasti výměny služeb vykázala ČR v cestovním ruchu (-3,937 mld. eur) a v ostatních podnikatelských službách (-2,104 mld. eur). 
Údaje v mil. eur

Druh služby Kredit Debet Bilance
Služby zpracování zboží  766,8  576,5  190,3
Opravy a údržba  906,3  776,2  130,1
Doprava  9 370,0  6 736,1  2 633,9
Cestovní ruch  10 268,5  14 205,4  -3 936,9
Stavební práce  3 146,6  1 589,7  1 556,9
Pojišťovací služby a penzijní financování  549,2  246,3  302,9
Finanční služby  2 062,3  414,2  1 648,1
Poplatky za využívání duševního vlastnictví  667,2  162,0  505,2
Telekomunikační služby  4 027,0  2 771,0  1 256,0
Ostatní podnikatelské služby  7 236,1  9 340,5  -2 104,4
Osobní, kulturní a rekreační služby  199,0  369,3  -170,3
Vládní služby  0  0,4  -0,4
Celkem 39 199,0 37 187,7 2 011,3

 

zpět na začátek

4.4. České investice v teritoriu: Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Slovenská republika jako druhý největší exportní trh ČR a čtvrtý největší obchodní partner ČR je cílem řady českých investorů. Níže uvádíme nejvýznamnější aktivity českých firem v teritoriu:

Energetický a průmyslový holding (EPH), a.s. - největší český investor na Slovensku. V červenci 2016 se EPH stal majitelem 33 % akcií ve společnosti Slovenské elektrárny (SPP), a.s. SPP je největším výrobcem elektřiny na Slovensku a druhým největším distributorem a dodavatelem elektřiny. Slovenská vláda drží ve společnosti Slovenské elektrárny 34 % akcií. EPH vlastní na Slovensku také firmu Slovenské energetické strojírny Tlmače, v níž drží podíl 90 %.

Agrofert Holding, a.s. - od roku 2005 vlastní jednu z nejvýznamnějších společností chemického průmyslu Duslo Šaľa, kde nyní investuje do nové výrobny čpavku. Duslo Šaľa je výrobcem chemických hnojiv.

Czechoslovak Group (CSG), a.s. - je majoritním vlastníkem skupiny MSM Group a přes ní je nejvýznamnějším hráčem slovenského zbrojního průmyslu. CSG zaměstnává na Slovensku více než 1.000 lidí. CSG má také zájem o vstup do firmy Tatravagónka Poprad.

Česká zbrojovka, a.s., Uherský Brod - v červenci 2014 otevřela v Novákách v tamním Vojenském opravárenském podniku spolu se slovenskou firmou MSM Martin nový výrobní závod. Slavnostního otevření společného podniku CZ-Slovensko s.r.o. se zúčastnili premiéři obou zemí Bohuslav Sobotka a Robert Fico. Jde o první česko-slovenský výrobní podnik po roce 1989. Ve společném podniku vlastní Česká zbrojovka 51% podíl a zbývajících 49 % vlastní MSM Martin. Závod v Novákách vyrábí komponenty k zásobníkům a útočným puškám. V druhé fázi se předpokládá montáž a servis útočných pušek BREN. Roční objem výroby se odhaduje na 3-4 mil. Eur. V prosinci 2015 podepsala Česká zbrojovka, a.s. se slovenským ministerstvem vnitra rámcovou dohodu o dodávce 26.641 pistolí (modely CZ P-07, CZ P-09 a CZ 2075 D RAMI) s příslušenstvím v hodnotě 14,19 mil. Eur pro slovenskou policii i jiné ozbrojené složky (armáda, vězeňská stráž a Finanční správa). Česká zbrojovka uspěla v největším tendru svého druhu v novodobé historii Slovenska společně s rakouským výrobcem Glock, který dodá dalších 20.000 pistolí.

TTS Třebíč - v lednu 2016 získala 52 % akcií ve společnosti Národná energetická, a.s., která zastřešuje 10 městských tepláren. Jedná se o teplárny ve městech Trebišov, Kysucké Nové Mesto, Velký Krtíš, Revúca, Medzilaborce, Tlmače, Hnúšťa, Žarnovica, Poltár a Hriňová. Teplárny dodávají teplo do 16.000 bytů a také do dalších budov. Národná energetická představuje největší slovenskou síť tepláren na biomasu a patří mezi 5 největších výrobců tepla na Slovensku. TTS prodává na Slovensku více než 10 let průmyslové kotle na biomasu, tedy na vytápění dřevem a slámou.

Škoda JS a.s., Plzeň - v roce 1995 založila na Slovensku dceřinou společnost Škoda Slovakia, a.s. se sídlem v Trnavě. Škoda JS se podílí na dostavbě 3. a 4. jaderného bloku v JE Mochovce. Spuštění 3. bloku JE Mochovce se očekává v roce 2018 a spuštění 4. bloku v roce 2019.

Škoda Electric, a.s., Plzeň - v roce 2013 dodala Dopravnímu podniku Bratislava 80 trolejbusů v hodnotě za 41 mil. Eur. Kč. Škodovácké trolejbusy jezdí také v Prešově, Bánské Bystrici a Žilině.

Škoda Transportation, a.s., Plzeň - dodala Dopravného podniku Bratislava 60 tramvají typu ForCityPlus za 115 mil. Eur. Zakázka byla spolufinancována z evropských fondů. Pětičlánková tramvaj o délce 32,5 m a šířce 2,5 m je určena pro sítě s úzkým rozchodem. 

SOR Libchavy - v roce 2015 nakoupil Dopravní podnik Bratislava 100 kusů autobusů. Jedná se o 10 kratších verzí Solaris, 40 delších Iveco a 50 kloubových autobusů. Se značkou SOR jezdí v Bratislavě i nové trolejbusy.

Tatra Kopřivnice a.s. - v letech 2014-15 dodala Tatra pro slovenské ministerstvo vnitra 166 hasičských vozů v hodnotě 600 mil. Kč. Jedná se o první dodávku z kopřivnické Tatry na Slovensko po více než 25 letech.

RegioJet, a.s., Brno - od listopadu 2014 provozuje 3 vlaková spojení denně oběma směry na trase Praha - Košice a od prosince 2016 na komerční bázi 2 vlaková spojení denně oběma směry na trase Praha - Bratislava. Kromě toho provozuje RegioJet na Slovensku ještě slovenskou vládou dotované vlakové spojení na trase Bratislava - Komárno.

Leo Express, a.s., Praha - od prosince 2014 provozuje 2 vlaková spojení denně na trase Praha - Košice.

zpět na začátek

4.5. Smluvní základna mezi oběma státy

Smluvní základnu mezi oběma státy v obchodní a ekonomické oblasti tvoří následující smlouvy:

- Smlouva mezi ČR a SR o sociálním zabezpečení, Praha 29.10.1992, č. 228/1993 Sb.
- Smlouva mezi ČR a SR o vzájemném zaměstnávání občanů, Praha 29.10.1992, č. 227/1993 Sb.
- Smlouva mezi ČR a SR o zamezení dvojího zdanění v oboru daně dědické a darovací, Bratislava 23.11.1992, č. 253/1993 Sb.
- Smlouva mezi ČR a SR v spolupráci a vzájemné pomoci v oboru celnictví, Praha 20.10.1995, č. 200/1996 Sb.
- Smlouva mezi ČR a SR o ulehčení pohraničního odbavování v silniční, železniční a vodní dopravě, Bratislava 24.5.1999, č. 24/2001 Sb.m.s. , 73/2008 Sb.m.s.
- Smlouva mezi ČR a SR o společném postupu při dělení majetku České a Slovenské Federativní Republiky mezi Českou republiku a Slovenskou republiku a jeho přechodu na Českou republiku a Slovenskou republiku, Bratislava 24.11.1999, č. 63/2000 Sb.m.s.
- Smlouva mezi ČR a SR o poskytování a úhradě zdravotní péče, Praha 23.5.2000, č. 48/2001 Sb.m.s.
- Smlouva mezi ČR a SR o zamezení dvojímu zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Bratislava 26.3.2002, č. 100/2003 Sb.m.s. 

zpět na začátek

4.6. Zahraniční rozvojová spolupráce

V roce 2016 poskytlo Slovensko na oficiální rozvojovou spolupráci téměř 100 mil. Eur. Největší části směřovaly na Ukrajinu, do Keni, Moldavska a Afghánistánu.  Vzhledem k vývoji situace byla do seznamu  zemí s mimořádními humanitárními a rozvojovými potřebami zařazená i Sýrie. Ve srovnání s rokem 2015 rozvojová pomoc SR vzrostla o 27 % na celkových 99,397 mil. Eur. Z celkové sumy bylo v roce 2016 alokováno 80,153 mil. EUR na multilaterální pomoc a 19,243 mil. EUR na bilaterální oficiální rozvojovou pomoc.

Slovensko však  nadále neplní cíle, ke kterým se zavázalo na úrovni EU. Z hrubého národního důchodu za rok 2016 ve výši téměř 80 mld. Eur dosáhla rozvojová spolupráce 0,103 %. Při vstupu do EU se SR zavázala dosáhnout do roku 2010 podíl 0,17 % a do roku 2015 podíl 0,33 %.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: